Chilobrachys fimbriatus je krásně zbarvený sklípkan z podčeledi Selenocosmiinae, pocházející z Indie. Mezi chovateli však proběhla neoficiální informace, že se tento sklípkan vyskytuje také v okolních lokalitách. Samice dorůstá okolo pěti až šesti centimetrů v těle, dospělý samec bývá v těle cca o dva centimetry menší.
Rozmnožování
Základním předpokladem úspěšného páření je fyzická blízkost dvou dospělých pavouků stejného druhu, určitá dávka vzájemných sympatií, vhodné prostředí a klid. Velice časté jsou pře, zda dávat samce do terária k samici či naopak, ale logická úvaha, která tento postup podporuje, je následující: ve volné přírodě samci po dosažení pohlavní dospělosti opouštějí svá obydlí a vydávají se pátrat po samicích, které zatím sedí doma a čekají, až si pro ně někdo přijde.
Samotné páření může mít velice rozdílný průběh. U některých druhů je to od začátku boj o život, kdy jen tak mezi řečí samec samici oplodní. Jindy je to pohodová akce bez jakýchkoliv známek násilí. Jsou případy, kdy k onomu okamžiku dojde doslova po pětiminutové známosti, ale fáze námluv může trvat i půl roku.
Po umístění do terária samec většinou chvíli zůstává v klidu a vyčkává, co se bude dít. Pokud je klid, začíná opatrně prozkoumávat okolí a zjišťovat, kam se to vlastně dostal a kdo je pánem domu. Pokud mu jeho citlivé chloupky a instinkt řeknou, že tam bydlí dospělá samice stejného druhu, většinou začne třást končetinami, případně makadly jemně klepat do podkladu a tím samici oznamovat svou přítomnost. Běžné jsou i drnčivé zvuky vydávané pomocí stridulačních plošek. Až si samec dodá dost odvahy a přesvědčí se, že ona samice je opravdu dospělá a svolná k páření, troufne si k ní velice opatrně přiblížit, případně ji jakoby jemně hladí po těle a uklidňuje ji.
Samotné páření probíhá tak, že samec samici pomocí tibiálních háků, které zachytí za její chelicery, nadzvedne natolik, že se svými bulby dostane k jejím spermatékám a oplodní ji. Poté se většinou snaží svou pozici bez výraznějších projevů opustit a zachránit si tak život.
V průběhu páření jsou sklípkani velice ostražití a na sebemenší vyrušení mohou reagovat podrážděně, což může vést k napadení kterékoliv zúčastněné strany, včetně chovatele.
Pavoučí vývoj začíná v kokonu, do něhož samice naklade vajíčka (přáním každého chovatele samozřejmě je, aby byla vajíčka oplodněná). Pro samotnou snůšku není nutné páření, někdy se stává, že dobře živená samice vytvoří kokon, aniž by o samce jen chloupkem na noze zavadila. Po uplynutí inkubační doby samice kokon roztrhne a vypustí na svět mláďata ve stáří prvního svleku (1. instar). Po dalších pár dnech se maličký pavouček svléká znovu a už konečně připomíná pavouka.
Koloběh potrava, svlékání, chvilkový růst, potrava bude vašeho chovance doprovázet až do smrti. Fáze pavoučího dospívání může být různě dlouhá. Obecně to je od několika měsíců po několik dlouhých let. Intervaly mezi jednotlivými svlékáními jsou ovlivněny množstvím krmení, věkem pavouka, ročním obdobím, teplotou,
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Sedláček.
zdravím dostal jsem dárkem od syna Betu bojovnici dvě samice a samce.Mám v akvárku přísavky(ancistrus)a paví oka,prodavačka mu řekla že můžou být ve stejném akváriu.Zatím jsou v klidu na žádné ryby neútočí mám je nechat v akváriu??děkuji!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krajta písmenková se ve volné přírodě vyskytuje ve střední Africe (nalézt ji můžeme až v oblasti jižního okraje Sahary). Obývá savany porostlé stromy. Dospělí jedinci krajty písmenkové mají tělo dlouhé 4–5 m, vzácně až 8 m. Na tmavě hnědém či černém základním zbarvení se nachází šedohnědá kresba. Bílé břicho je černě kropenaté. Krajta písmenková ve volné přírodě dokáže ulovit kořist až o velikosti malé antilopy. Po lovu se uchyluje do většinou stabilních skrýší.
Zde je krajta písmenková. Krajta má kolem tlamy rozmístěné termoreceptory, jejichž prostřednictvím rozpozná i minimální pohyb teploty (až 0,02 °C). Tyto receptory používá při lovu.
Krajta písmenková je aktivní převážně v noci a vůči lidem může být velmi agresivní. Jedná se o největšího hada Afriky.
Krajta písmenková se může pářit od chvíle, kdy dosáhne pohlavní zralosti a zároveň určité velikosti: samice 2,7 m délky, samci 1,8 m. To odpovídá 3–5 letům života. Páření trvá dlouho, někdy i několik hodin. Samci rozeznávají samice podle pachu, který produkuje zvláštní pachová žláza. K reprodukci dochází zpravidla v období mezi listopadem a březnem. Samice naklade v jeskyni, opuštěné noře či jiném úkrytu 20–100 kožovitých bílých vajec, jež chrání před ostatními predátory a teplotními výkyvy až do vylíhnutí. Samice omotá vejce svým tělem, čímž udržuje vhodnou teplotu uvnitř hnízda. Přestože jsou hadi studenokrevní, samice chvěním svalů dokáže zvýšit teplotu svého těla, která je pak vyšší než teplota okolí. Inkubace trvá 65–80 dní. Vylíhlá mláďata měří 40–60 cm a mají stejnou barvu jako dospělí jedinci. Po vylíhnutí a prvním svlečení kůže jsou ihned schopna lovu. Podle posledních výzkumů hlídá krajta písmenková svá mláďata po vylíhnutí ještě několik dnů až 2 týdny.
Krajta písmenková se dožívá 15 až 30 let.
Samci jsou menší než samice. Silné tělo mají pokryté vzorováním, jež připomíná písmo. Skvrny jsou ve středu světlé a směrem k okrajům tmavnou, někdy mohou splývat. Barva vzorování se pohybuje od žlutobílé přes hnědou či kaštanově hnědou až po olivově zelenou. Na horní části hlavy má vzor hrotu šípu. Šupiny jsou malé a hladké, na dotek sametově jemné. V čelistech je zasazeno větší množství jehličkovitých zubů zahnutých do úst, což zabraňuje kořisti v úniku. Krajty mají dvě fungující plíce a pánevní ostruhy, které představují pravděpodobně pozůstatek zakrnělých končetin.
Mladší jedinci vyhledávají spíše vlhčí biotopy s dostatkem úkrytů, starší jedinci dávají naopak přednost otevřeným savanám a okrajům lesů. V obou případech musí být v blízkosti zdroj vody. S krajtou písmenkovou se lze setkat na pobřeží moře i v nadmo
Ve svém příspěvku NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den, můžete my někdo prosím poradit, co nejrychleji, co se stalo s mým Betakem a co udělat s akvarkem, vybavením a ostatními rybami? Před cca třemi týdny jsem koupila vše včetně rybiček od paní, která rušila chov po půl roce. Zprovoznili jsme vše dle rád a návodu na webu. Jednalo se o ancitruse, jednoho samce Bety a tři samice Bety. Druhý den jsme nakoupili 6 neonek a dvě živé rostliny. Vše bylo ok, předevčírem zmizel betak, ráno přišel na jídlo a pak jsem ho neviděla. Včera ráno byl mrtví. Má děravé ploutve a na těle ohromné bílé fleky. Ostatní ryby zatím dobré. O jakou nemoc se může jednat? Jak mám ošetřit Akvarko, jaké léky mám koupit a co s tím, abych je zachránila? Jsem naprostý začátečník, budu ráda za Vaše rady. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel G..
Jestliže se jednalo o rybky "Bety" - jinak také zvané beta bojovnice, mohlo dojít k tomu, že se prostě mezi sebou usmrtily. Tyto pestré rybky pocházejí původem z Malajsie a používaly se zde k sázkovým zápasům - něco jako kohoutí zápasy......Tento druh ryb není vhodný do společných hejn - tedy do společnosti ostatních rybek, jako jsou neonky a podobně, neboť ostatní ryby napadá a v podstatě usmrcuje. Rvou se i mezi sebou - v profesionálních chovech se dokonce chovají sice v jedné nádrži ale oddělené - rozdělené do samostatných oddělení.
Bílé skvrny by mohly znamenat nějaké plísňové onemocnění, ale vzhledem k rychlému konci - úmrtí ryby, soudím, že bílé fleky vznikly ožíráním již mrtvého těla ostatními betami.
Není rybička jako rybička - je třeba si také o jednotlivých druzích něco dohledat.....
Hodně štěstí ..... G.
Rozela nebo rosela (rozšířenější název, avšak encyklopedicky nepoužívaný) je rod ptáků z čeledi papouškovitých. Latinský název zní Platycercus, což znamená plochý (široký) ocas. Rozely jsou převážně semenožravé a žijí v pobřežních oblastech Austrálie a na blízkých ostrovech, vyhýbají se aridnímu australskému vnitrozemí. Obývají lesy, buš, farmy, parky a zahrady. Rozely byly vysazeny také na Novém Zélandu a ostrově Norfolk.
Rozela je papoušek střední velikosti, pestře zbarvený (dle mutace), dobře se množící, tudíž většinou lehce odchovatelný, proto je oblíbený u chovatelů začátečníků. Pro chov je doporučována venkovní voliéra s co nejdelším proletem (to proto, že rozely jsou vynikající letci) a závětřím, místem, kam se rozely mohou schovat před nepřízní počasí.
Jsou to odolní ptáci, kteří vydrží venku i naši zimu, ale jsou nesnášenliví vůči ostatním ptákům svého i jiného druhu. Proto se musí chovat odděleně – jen jeden pár na jednu voliéru. Jsou známy i případy, které tuto teorii vyvracejí. Ale raději to nezkoušejte, může to vést ke zmrzačení nebo zabití papouška.
Krmíme směsí zrnin, kterou lze zakoupit v obchodech nebo na specializovaných burzách. Aby krmení bylo pestré, podáváme ovoce, zeleninu, různé trávy a větvičky stromů (ty velmi dobře poslouží k okusu, při kterém si papoušek zabrousí zobák, avšak záleží na druhu předkládaných větví, jejich tvrdosti, která má na tuto skutečnost vliv).
Rozela pestrá je relativně dlouhověký papoušek. V dobrých podmínkách se může dožít až 20 let. Tito ptáci jsou velice smělí, zvědaví a neustále aktivní. Zvuky, které vydávají, jsou na poslech líbivé – nejde o nepříjemné křiklouny. Jako téměř všichni papoušci se i tyto rozely dají jako mladí jedinci dobře ochočit. Při nedostatku ptačích společníků však vyžadují od svého chovatele mnoho pozornosti.
Mladý pták má matné barvy, je postavou menší. Čerstvě vylétlé mladé rozely mají oproti starším jedincům kratší letky a ocasní pera, oranžový zobák. Dospělí jedinci mají zobák šedý, syté barvy peří a vylétané robustní postavy. Ocasní pera a letky jsou delší. Zobák větší a silnější. Rozdíl mezi mladým a dospělým ptákem je tedy na první pohled značný.
U rozel není pohlavní dimorfismus nikterak výrazný. Zkušený chovatel rozezná od pohledu samici od samce, začátečníkovi by to však mohlo činit potíže. Samec je oproti samici větší, robustnější. Jeho peří má sytější barvy. Temeno je větší, stejně jako celá hlava a zobák. Samice je menší, matněji zbarvená. Zobák a hlava by měly být u samce vždy větší než u samice. Rozely dospívají ve stáří jednoho roku.
Na jaře, obvykle koncem dubna, začíná tok. Ten můžeme vyvolat také tím, že zpestříme krmení a začneme zkrmovat vaječnou míchanici.
V naší poradně s názvem BETA BOJOVNICE NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den potřeboval bych poradit s nejspíše nemocí.
už 2 dny pozoruji že mý 2 samičky jsou extreme (tlusté)
Strašně se jim zvetšilo břicho.
Jedna se dokonce převrací na jednu stranu a nemůže plavat ke dnu.
prosim poradte. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše bety mají zácpu a proto se jim zvětšilo břicho. Příznakem bývá nechuť při krmení a minimální výkaly. Nadmutá střeva tlačí na okolní orgány i na vzduchový měch, díky čemuž pak rybka plave ke straně a nebo břichem vzhůru. Co s tím? Přestat ryby krmit běžným krmivem a začít léčit pomocí zeleného hrášku. Ten lze koupit zmrazený. Vezměte jednu nebo dvě kuličky, rozmrazte je krátce v horké vodě a zbavte je svrchní kůžičky. Vnitřek hrášku pak použijte na krmení bety. Vždy jen v množství o velikosti jejího oka dvakrát denně. Takto postupujte, než ryba splaskne. V době léčení je třeba častěji měnit vodu v akváriu. Kdyby hrášek nepomohl, tak rybě podejte dafnie. Ty působí jako lehké projímadlo.
Nejčastější příčinou zácpy je překrmování. Ryba Beta bojovnice má žaludek velký asi jako je její oční bulva a najednou pozře jen malé množství potravy. Proto je lepší krmit méně a dvakrát denně. Krmení by mělo být založeno jen na mase, masové granule z rybí nebo krevetové moučky, popřípadě používat červy. Granule se musí nechat asi 10 minut nabobtnat ve vodě, aby k nabobtnání nedošlo až v rybce a neucpalo ji. Aby se zácpa neopakovala, tak svojí betě zařaďte pravidelně každý týden na jeden den půst - každý sedmý den ji vůbec nekrmit.
Ve svém příspěvku DIVNE CHOVANI BETY B. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Apolenarova.
Dobry den,kopupili j sme nove kaminky a umele kytky. Vymnenili stare. Beta sedi od te doby netecne,v pokoji mane 18 stupnu .Pred tim teplota nebyla vyssi a beta plula ,reagovala na zrcatko,jedla. Co s tim.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
To nemate topeni?? Se divim ze jeste zije. Predstavte si sebe v minus 10
Beta bojovnice – ryba chov vyžaduje stabilní prostředí a pravidelnou péči. Přestože je ryba odolná, dlouhodobě špatné podmínky vedou ke stresu a nemocem.
Základní podmínky chovu
Pro zdravý život je důležité dodržet několik zásad.
objem akvária alespoň 15–20 litrů
teplota vody 24–28 °C
klidné prostředí bez silného proudu
Rybka beta bojovnice – péče zahrnuje i pravidelnou výměnu části vody.
Krmení
Dotaz beta bojovnice jak často krmit patří mezi nejčastější.
krmit 1–2× denně
malé porce
kvalitní krmivo pro masožravé ryby
Překrmování je častou chybou a vede k obezitě i zhoršení kvality vody.
Rozmnožování
Rozmnožování ryb beta je zajímavé, ale náročnější na zkušenosti.
Samec staví pěnové hnízdo a po tření se stará o jikry.
Po výtěru je nutné samici oddělit, aby nedošlo k poranění.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Dobry den moje beta take skoro neji uz ctrnact dni pod tlamickou se zbarvila do bela az sediva nevim co to muze být jinak je ciperny...poradte co to muze byt dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eliška.
Dobrý den,
mám samce Betty a už přes týden nic nesnědl, pořád polehává po dně a pod tlamou se zbarvit do bílošeda, dříve byl hodně čiperný, ale poslední dobou jako by byl nemocný, ale nemůžu přijít na to,co mu je. Vodu se snažím měnit často. Poradíte mi někdo prosím?
Páv zelený patří mezi největší druhy pávů na světě. Kohout může měřit 180 až 300 cm a slepice 70 až 100 cm, dospělý kohout váží od 3,8 do 5 kilogramů. Samci jsou mnohem větší než samice, ty váží přes kilo. Peří samce je převážně zelené a modré, ale má i zlaté, šedé, černé a bílé odstíny. Krásným ocasem láká samice v době páření. Tato pera mohou měřit více než jeden metr na délku a mají krásný design ve tvaru očí. Původně tento páv obýval primární a sekundární lesy, louky a pastviny v Asii a v zemích, jako je Jáva, Malajsie, Bangladéš a Indočína. Samci žijí osaměle a tvoří páry pouze v období rozmnožování. Samice žijí v malých rodinných skupinkách. Tento druh pávů je tišší než páv indický a je ho slyšet hlavně ráno a pozdě odpoledne.
Krmí se ovocem, obilím, semeny, pupeny, listy a hmyzem, které najdou na zemi. I když vědí létat, raději chodí pěšky. Ve večerních hodinách, spí v korunách stromů, aby se vyhnuli predátorem. Hnízdí na zemi, kde mají mělkou prohlubeň v písku, skrytou ve vegetaci a mezi skalami. Samice snese čtyři až šest vajec, které inkubují až 28 dní.
Tento druh byl kdysi zcela běžný v Asii, ale dnes je druhem ohroženým vyhynutím. V některých zemích (například v Malajsii) již zanikl. Zelený páv byl loven pro své peří na ozdoby a oblečení, i pro maso. V Číně zemědělci tráví tento druh páva, protože jim ničí úrodu.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
dobrý den,potřebuji poradit.mam samečka,doposud v pořádku,ale posl.par dní nežere a jen leží na rostlině nebo na dně na kamenech.Když potřebuje vyplavat na hladinu dělá mu to velké problémy...jako by neuměl plavat.Poradte prosím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucka.
Dobrý den, moje beta má stejný problém, vyřešili jste ho? Děkuji
Papoušek kapský žije na jihu, západě a východě Afriky (Jihoafrická republika, Mosambik, Tanzanie, Rwanda, Zambie, Zimbabwe, Ghana a Nigérie). Velikost papouška je 33–34 cm, hmotnost se pohybuje od 260 do 330 g. Potravu tvoří směs semen, ovoce, zeleniny a zelené krmení. Samice snáší 2–4 ks vajec, inkubační doba je 26–28 dnů. Délka života je až 25 let.
Papoušek kapský obývá většinou oblasti s nadmořskou výškou 1000 až 2100 m. Zajímavé je, že zatímco na většině území žijí tito papoušci ve vyšších polohách a do nížin a mangrovových lesů létají jen za potravou, na některých místech v oblasti Guinejského zálivu obývají mangrovové lesy přímo na pobřeží trvale. Jejich domovem jsou lesy s převahou porostu jehličnanů, otevřené lesy, savany s řídkým porostem stromů a mangrovy. Za potravou létá i do níže položených krajin, též na ovocné plantáže. Údaje o počtech tohoto druhu v částech Afriky nejsou z poslední doby k dispozici žádné, ale lze se oprávněně domnívat, že nebudou nikterak povzbudivé. Neustálé ničení přirozeného prostředí, odchyty a četné válečné konflikty a kmenové nepokoje vytlačují papoušky stále více z oblastí, které jsou pro ně životně důležité.
Papoušek kapský žije převážně v párech či menších rodinných skupinkách.
Rozeznáváme u něj tyto poddruhy:
Papoušek kapský jižní (Poicephalus robustus robustus). Svým vzhledem se odlišuje od ostatních poddruhů, a to především zbarvením hlavy. Ta je zeleno-žluto-hnědá, posetá hnědými a zelenými skvrnami. Hruď, břicho a kostřec mají modrý nádech. Ohbí křídel a stehna jsou oranžově červená. Samice má vždy oranžově zbarvené čelo.
Papoušek kapský mosambický (Poicephalus robustus suahelicus). Hlava a týl jsou stříbrošedé, prsa a břicho bez modrého nádechu. Samice má vždy oranžově zbarvené čelo. Tento poddruh k nám byl několikrát dovezen.
Papoušek kapský západní (Poicephalus robustus fuscicollis). Je menší postavy než předchozí poddruh. Zelené části mají namodralý nádech; samice mají velkou oranžovou skvrnu na čele, která samcům chybí, nebo místo ní mají jen několik oranžových peříček. Tento poddruh je v ČR nejčastější.
Papoušci kapští nemají žádný pevný termín hnízdění, zjevně se řídí podle období dešťů. Vzhledem k rozsáhlosti výskytu a různým biotopům hnízdí podle jednotlivých oblastí prakticky po celý rok. Hnízdo si papoušci kapští budují většinou vysoko nad zemí v dutinách stromů a větví. Hloubka se pohybuje v rozmezí 30–90 cm, dno má v průměru pouhých 15–18 cm, malý je rovněž vstupní otvor (cca 8 cm). V době hnízdění se páry oddělují od hejn a drží se stranou daleko od ostatních ptáků. Samička snáší 2
Vyskytuje se v severozápadní Austrálii a na Nové Guineji. Dorůstá délky 60–90 cm, z čehož 44 cm tvoří ocas. Váží okolo 500 g. Dožívá se až 10 let věku. Pojmenována byla podle svého velkého varhánkovitého kožního límce, tvořeného z dlouhých chrupavek, který zastává jak funkci obranou (pokud se cítí ohrožena, roztáhne límec, čímž se zdá větší a výstražně prská), tak funkci vábící, kterou agama límcová využívá v období páření. V průměru tento límec může měřit až 26 cm. Po provedení obranného manévru obvykle prchnou agamy do korun stromů, kde jsou se svým světle zeleným až tmavě hnědým zbarvením těla skvěle zamaskovány.
Mezi potravu, kterou loví na stromech, patří většinou malí členovci (housenky a cikády), na zemi pak mravenci, termiti a pavouci nebo drobní obratlovci, jiné druhy menších ještěrů. Během období sucha, které trvá obvykle od dubna do srpna, upadají agamy ve volné přírodě do poloklidového stavu. Páření probíhá obvykle mezi zářím a říjnem, kdy samci přilákávají samice pomocí svých límců, které vznešeně roztahují, a o samice bojují, přičemž límce rozevírají a koušou svého protivníka do těla. Samice klade do hnízda v období dešťů (listopad až únor) obvykle 8–23 vajec. Vejce se nacházejí v prohlubních, které bývají 5–20 cm pod zemí a obvykle ve slunných oblastech. Inkubace trvá zhruba dva až tři měsíce a pohlaví závisí částečně na teplotě, přičemž se v extrémních teplotách vyvíjejí výhradně samice, ve středních teplotách (29–35 °C) se rodí zhruba stejné množství samců a samic.
Pro chov agamy límcové se doporučují větší ubikace rozměrů 1 x 1 x 2 m, jednotlivá „ochočená“ zvířata je možné držet v ubikaci 80 x 60 x 80 cm s pravidelnou možností pohybu volně po místnosti. Dno terária pokryjeme pískem a v prostoru nainstalujeme několik šikmo zapřených i vodorovných větví, jejichž síla by měla odpovídat síle ještěra. Miska s vodou nesmí chybět. Tyto agamy vyžadují vyšší intenzitu osvětlení zajišťovanou zářivkami nebo výbojkami a také podíl UV složky spektra. Denní teploty by se měly pohybovat kolem 30 °C s možností lokálního ohřevu zhruba na 38 °C. V noci je vhodný pokles na 22 °C, spojený s mírným večerním porosením. Během dvou až tří zimních měsíců je vhodné snížit teplotu na 18–20 °C. Krátce po návratu k běžné aktivitě dochází k páření a zhruba za 5 týdnů ke snůšce asi 10 vajec, která samičky zahrabávají. Při inkubační teplotě 28–31 °C trvá vývoj 78–92 dní a mladí se líhnou ve velikosti 14–16 cm.
Tato agama se dá koupit v některých zverimexech nebo na internetu, její cena se pohybuje mezi 1 000 až 3 000 korun za jeden kus.
Pro králíka je také typická jeho časná pohlavní dospělost, protože pohlavně dospělým se králík stává už zhruba ve 3 měsíci života. V tuto dobu se ale stále ještě nedoporučuje březost samic, protože by je to mohlo ohrozit. Obvykle je vhodnější s rozmnožováním králíků počkat až na 6 měsíc jejich života. Zajímavé je, že samice králíka ovuluje v okamžiku páření (není to tedy jako u lidí), naopak ovulace se díky tomu může vyvolat několikrát do roka vždy, když dochází k rozmnožování. Samice je březí zhruba 30 dní. Tento cyklus může být kratší, ale i delší, odvíjí se od něj počet a velikost mláďat. V době březosti by neměla být samice králíka vystavována žádnému stresu, který by u ní mohl vést k předčasnému porodu. Samice mláďata porodí do hnízda, které si připravuje sama.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hraaadil.
Dobrý den, rád bych se zeptal, jak dlouho vydrží Beta bez krmení? Je možné odjet třeba na víkend, vydrží to? Děkuji za zprávu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra.
Betty krmím denně rozumným množstvím granulkama tak, aby je stihly posbírat na hladině. Není problém 2-3 dny nekrmit. V obchodě mi řekli, že ryby krmí 1x za dva-tři dny. Pozor na samice, chovají se "nenažraně", mají schopnost se nacpat až k prasknutí, takže opravdu podávat krmení s rozumem
Beta bojovnice rozmnožování je fascinující. Samec staví pěnové hnízdo na hladině a samici aktivně ohlídává. Pro úspěšný odchov je třeba zvláštní nádrž, teplá voda a jemné krmení pro potěr.
Beta bojovnice odchov vyžaduje zkušenosti: larvy jsou citlivé na změny teploty a kvalitu vody.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Beráková.
Dobrý den.Koupila jsem si beta bojovníci.Druhy den se mi vytreli mám pěnové hnízdo samici jsem oslovila samec se stará po 1 dni stloustl ale teď se mi nějak změnila kvalita vody vypadá to jako popraskaný led.Co to způsobilo a jak mám dále postupovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Vy máte 1 samce a 1 samici v kulaté "nádrži"?? To je týrání!!!
Tak nejdříve byste měla zakoupit pořádné akvarium (aspoň 90l), odpovídající filtraci, topítko(!!!) a spoustu nenáročných rostlin. A taky další samičku, jinak sameček tu jednu schvátí. A k té vodě, co vypadá jako led: je zkažená, koukejte jí vyměnit.
Situace, kdy rybička beta bojovnice polehává na dně, ale občas se ještě zvedne k hladině, často signalizuje oslabení organismu. Může jít o kombinaci stresu, nevhodné výživy nebo počínajícího zdravotního problému.
Stres jako častá příčina
Bojovnice jsou velmi citlivé na změny. Přesun do nového akvária, časté zásahy do nádrže, silný proud vody nebo přítomnost agresivních spolubydlících mohou vést k výraznému stresu.
náhlá změna prostředí
nevhodní spolubydlící
příliš silná filtrace
Krmení a trávení
Překrmování nebo naopak dlouhodobě nevhodná strava často způsobují zažívací potíže. Pokud beta bojovnice nechce jíst a zároveň polehává na dně, může jít o přetížení trávicí soustavy.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
dobrý den,potřebuji poradit.mam samečka,doposud v pořádku,ale posl.par dní nežere a jen leží na rostlině nebo na dně na kamenech.Když potřebuje vyplavat na hladinu dělá mu to velké problémy...jako by neuměl plavat.Poradte prosím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nikola.
Dobrý den. Naše Beta žije už přes 1 rok. Poslední dobou si všímám toho, že leží na kamenech a skoro vůbec neplave, nebo když si připlave pro potravu, plave divně, nikdy tak neplavala. Zkoušela jsem ji na něco navést, aby se alespoň nějak pohybovala, bohužel nechtěla. Nevíte čím je to způsobeno? :)
Betta bojovnice, často nazývaná i beta bojovnice, patří mezi nejbarevnější akvarijní rybičky. Zaujme dlouhými ploutvemi, osobitým chováním a schopností dýchat atmosférický kyslík díky labyrintnímu orgánu. To znamená, že na rozdíl od jiných ryb snese i prostředí s nižším obsahem kyslíku.
Podle zkušených chovatelů je rybička beta bojovnice atraktivní zejména kvůli kombinaci nenáročné péče a nádherných barev. Zároveň však upozorňují, že betta je samostatář a nevhodné podmínky nebo špatná kombinace s jinými rybami mohou vést ke stresu.
V naší poradně s názvem RYBA BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Žádný. Beta všechny sežere.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renesme Reny.
Není to pravda. V dostatečně velkém akváriu mohou být u bety rybičky jako neonky či jiné podobné nepestré ryby bez ploutví. Beta žárlí na ploutve ryb a proto útočí.
Ležení na boku je vždy vážný signál. Pokud bojovnice pestrá neplave, ryba jen leží na dně, nežere a ztrácí schopnost udržet rovnováhu, zpravidla se jedná o zdravotní problém, který vyžaduje rychlou reakci.
Porucha plynového měchýře
Jednou z nejčastějších příčin je porucha plynového měchýře. Ryba pak není schopna regulovat vztlak, neplave správně a často se převrací na bok.
Nafouklé břicho a vnitřní potíže
Nafouklé břicho u bety bojovnice nemoci často souvisí s vnitřními infekcemi, zácpou nebo selháváním orgánů. Tento stav bývá doprovázen apatií a odmítáním potravy.
nafouknutí břišní dutiny
ztráta rovnováhy
nezájem o potravu
Kdy už jde o kritický stav
Pokud beta bojovnice leží na boku déle než několik hodin a její stav se nelepší, je prognóza často velmi nejistá. V těchto případech si chovatelé kladou otázku, proč umírá beta bojovnice, a odpověď bývá kombinací více faktorů.
Pokud si přejete chovat tyto ptáky, potřebujete velkou voliéru, nebo alespoň klec s minimálními rozměry 60 x60 x 80 cm. Pokud ale přistoupíte k tomuto řešení, musíte počítat s tím, že váš papoušek bude potřebovat dlouhodobý každodenní prolet mimo klec, a ani tak nebude ve 100% kondici.
Nejvíce se jim tedy bude dařit v prostorné chráněné venkovní voliéře o rozměrech 1,5 x 5 x 0,7 m (v x d x š). Jako u většiny ptáků jim k přenocování a úkrytu poslouží nabídnutá budka. Nesnáší dlouhou dobu trvající chladné a vlhké počasí. Ve voliéře se doporučuje chov pouze jednoho páru tohoto druhu, tolerovat se však budou s jinými druhy. Lze jej chovat v celoročních voliérách bez vytápěného zázemí, potřebuje však alespoň závětří, kam by se mohl v zimě nebo při špatném počasí schovat.
Papoušek královský musí dostávat pestrou stravu. Běžná krmná dávka musí být obohacena o různé ovoce, luskoviny a zeleninu. Jen tak z něj učiníte zdravého, přátelského a krásně zbarveného společníka.
V přírodě jsou odchovy pozorovány v červenci i lednu. Hnízdní dutiny mívají vletový otvor poměrně nízko od země. Pro odchov v zajetí jim musíme poskytnout budku vysokou až 2 metry! Jako substrát do budky použijeme dřevěné hobliny smísené s rašelinou. Samec se začne samici dvořit a harmonizující pár, připravený k hnízdění, si obsah budky upraví dle vlastních představ. Kladnou odezvou na samčí dvoření je skutečnost, že samice přijme jeho pokusy o krmení. Snůška papoušků královských čítá nejčastěji 3 až 5 mírně lesklých vajec. Nezřídka se stane, že některé z vajec rodiče rozbijí, může za to jejich nemotorné chování při vstupu do budky. Proto se pro tento druh doporučuje mírný sklon budky, který problém s rozbíjením vajec zcela vyřeší. Délka sezení na vejcích se pohybuje kolem 20 dnů, samec v tomto období navštěvuje samici v budce, ale ta přesto po celou dobu zahřívá snůšku sama. Mláďata po vylíhnutí opeří asi po 35 dnech a samec je ve voliéře doprovází a učí létat. V prvních dnech po vylíhnutí, a v několika následujících dnech, samice neopouští hnízdní dutinu. V tuto dobu chodí krmit samec samici k otvoru hnízdní dutiny, posléze samice mláďata v hnízdě. Rodiče je ještě minimálně 3 až 4 týdny dokrmují (s odstavem není nutno spěchat, rodiče na ně nebývají agresivní). Mláďata se do věku 6 měsíců podobají samičce. Po uplynutí této doby začne hlavička samců červenat.
Papoušci královští dosahují pohlavní zralosti ve třech letech (některé samičky však mohou zahnízdit již ve druhém roce věku) a jsou plodní ještě ve 30 letech. Na krmení nijak zvlášť nároční – vezmou bez problémů vše nabízené a milují veškeré ovoce a zeleninu. Jelikož mají sklony k tloustnutí, musíme být opatrní při podávání slunečnice. Měli by mít dostatečný přísun vápníku, hlavně v době před snůškou a v době hnízdění (samičky královských papoušků snášejí poměrně velká vejce a mohlo by lehce dojít k odvápnění organismu). Rychle rostoucí mláďata zvýšený přísun vápníku též přivítají. Při jeho nedostatku totiž může lehce dojít k rachitidě a špatnému vývoji kostí.
Latinský název je Phelsuma Standingova. Tato 26 cm velká ještěrka se vyskytuje na jihozápadním Madagaskaru. Potřebuje přes den teplotu 28 až 32 °C, v noci 21 až 25 °C, vlhkost vzduchu by měla být v rozmezí 60 až 70 %. Ještěrka je aktivní přes den, potravu tvoří hmyz a ovoce.
Obývá horkou a na srážky chudou oblast. Žije na stromech a na sluncem ozářených místech. Živí se různým hmyzem a jinými bezobratlými živočichy, ale také rády olizují sladký nektar z květů a šťávu z ovoce.
Chováme je pouze v párech. Vyžadují prostorné a hustě osázené terárium, vybavené větvemi na šplhání. Můžeme přidat i několik silnějších bambusových stvolů s prořídlým otvorem v horní části, samice do nich rády snášejí vejce. Zimujeme je při teplotě 20 °C ve dne, v noci 15 °C a dobu osvětlení zkrátíme z 13 hodin na 11. Po zbytek roku vyžaduje mírně vyšší teplotu než ostatní felsumy.
Samice kladou vejce do bromélií nebo zavěšených kořenáčů naplněných hlínou. Samice má za rok 5 až 7 snůšek po jednom nebo dvou vejcích. Při teplotě 28 °C se za 60 až 65 dní líhnou mláďata, která odchováváme jednotlivě. Pohlavně dospívají v šesti až osmi měsících. Samec při páření vyleze na samici, zakousne se jí za hlavou a podsune pod samici svoji kloaku a dochází k páření.
Ještěrka se dá koupit ve specializovaných prodejnách nebo na internetu. Cena ještěrky se pohybuje od 700 do 1 100 Kč.
