BABSKÉ RADY NA PROŘEZÁVÁNÍ ZOUBKŮ U DĚTÍ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Pomeraniani jsou inteligentní psi, kteří dobře reagují na trénink a mohou být velmi úspěšní v tom, co po nich jejich majitel požaduje. Pomeraniani jsou typičtí svým přátelským, hravým a temperamentním chováním. Milují být v přítomnosti svých majitelů a je známo, že je velmi úzce brání. Jsou ostražití a na jakoukoli změnu ve svém prostředí reagují štěkáním, což může vést k přílišnému štěkání při jakékoli situaci.
Výchova štěněte ve věku 11–13 týdnů
Malé štěně si hraje svým psím způsobem a tím i poznává okolní svět, podobně jako malé dítě ručičkama sahá na všechno možné a se vším zvídavě kroutí a zkouší, tak i malé štěně pomocí čichu, tlamičky a zoubků testuje zajímavé předměty, věci, okolí a také lidské končetiny. Zůstává-li samo, ponecháme jej na místě nebo v místnosti, kde toho může poničit co nejméně, a poskytneme mu dostatek hraček na hraní. Hrajeme-li si se štěnětem a během hry ho pošťuchujeme dovádivě rukama, velmi rychle se dočkáme bolestivé odplaty sevřením tlamičky plné mléčných zoubků, ostrých jako jehly. Proto takové nerozumnosti neděláme a snažíme se pozornost rozdováděného štěněte vždy upoutat na hračku. Zdaří-li se, okamžitě ho pochválíme radostně povelem „hodný“. Jsou však i tací, kteří například napadají lidské ruce a jdoucí nohy sami od sebe, a protože je takové chování nežádoucí, musíme být na štěně přísní. Zná-li štěně přísný povel „fuj“, použijeme jej. Pokud je útok opakovaný a štěně nereflektuje ani na hračky, ani na povely, budete muset přistoupit k určité formě nátlaku. Výchova a výcvik jsou jedno a to samé od útlého dětství – toto je opravdu případ, kdy odmalička musí štěně pochopit, co si smí dovolit a co ne. Otec pes a matka fenka by zlobivé štěně potrestali uchopením za krk a přitlačením k zemi, prý i zatřepáním. Přidržíme se tedy všeobecné rady a rozdováděné štěně v tento moment nejdříve s citem uchopíme za kůži na krku a zatřepeme s ním, velmi krátce a zároveň musí přijít povel „fuj“. Když to nepomůže, zopakujeme. Pokud se akce setkala s úspěchem, pochválíme je povelem „hodný“ a pozornost štěněte upoutáme na nějakou hračku a podobně.
Je-li rozdováděné štěně zahryznuto do naší ruky nebo nohy a nereflektuje na povel „fuj“, uchopíme opatrně seshora přes hřbet nosu (v místě téměř nad koutky) tlamičku za pysky a s citem zmáčkneme, zároveň musí přijít kýžený povel přísným hlasem. Je-li stisk příliš slabý, což poznáme tak, že štěně stisk neuvolnilo a ruku nepustilo, přidáme více na intenzitě a znovu použijeme povel – až do žádoucího výsledku. V momentě, kdy štěně ruku pustí a odskočí, musí následovat velká pochvala s radostnou intonací „hodný“. Vzápětí zájem štěněte opět orientujeme na hračku, pamlsek nebo jinou zábavu. Dojde-li k opakování útoku, postupujeme stejně tak dlouho, než prosadíme svou. A právě o tyto momenty se opírají celé základy výchovy a výcviku. Podobně nedovolíme štěněti, aby na nás vrčelo – nebudeme jej za to trestat, ale opět použijeme přísný povel „fuj“, a přestane-li vrčet, pochválíme jej. Odmalička zvykáme štěně na to, že miska s krmen
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Výcvik špice pomeranian
Příběh
Ve svém příspěvku NEMOCI UŠÍ U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
dobry den,chtela jsem se zeptat jestli se nekdo setkal s padanim usi u kraliku.mame asi 20 kraliku takovejch tech na hrani pro deti (ne na jidlo)dlouhosrstych i kratkosrstych a v posledni dobe u 2poslednich vrhu se nekterym z nich(je jim kolem jednoho az dva mesice)se kacej usi.nejdrive jedno pak druhy,nebo hned ze zacatku obe....nevime cim by to mohlo byt,nemaji zadny strupy ani svedeni,jedi granule a nehubnou ani nemaji prujem.jejich matky a tatka nemaji spadle usi.muze mi nekdo poradit,jestli je to v poradku nebo co by to mohlo popripade byt?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Nemoci uší u králíků
Jídelníček pro králíčka
Další důležitou otázkou je, co takový králíček může a nemůže jíst. Králíček by měl mít neustále dostatek sena a vody. Protože králíci patří mezi býložravce, tak je pro ně absolutně nezbytné právě seno a zelenina. U zakrslých králíčků chovaných doma se jejich jídelníček běžně doplňuje různými granulemi, případně ovocem. Stejně jako pro člověka, tak i pro králíčka je důležitý správný a vyvážený jídelníček plný důležitých živin. Také je důležité, aby si majitel králíčka všímal všech králíčkových stravovacích návyků, protože jejich náhlá změna může být jasným signálem nějakého onemocnění, případně přerůstání zoubků. Obzvlášť nebezpečné je, když králíček zničehonic zcela odmítá potravu a zároveň začne působit velmi unaveně, přešle a apaticky. Pro králíčky není zdravé, aby nedostali potravu (nebo nejedli) celý den, kromě toho, že to značí nějaký zdravotní problém, tak to může i králíčkovi způsobit zpomalení nebo zastavení trávicího systému. Narozdíl od člověka pokud králíčka čeká nějaká operace (například i obrušování zoubků v narkóze), tak králíček musí i před zákrokem jíst. Samozřejmě by se neměl překrmovat, ale potravin v sobě musí mít dostatek. Stejně tak i po operaci králíček musí začít jíst co nejdříve, pokud stravu odmítá, musí být dokrmován (umělá výživa se dá do něj dostat tak, že se mu injekční stříkačkou samozřejmě bez jehly stříkne do pusy). Navíc i návštěva lékaře není na škodu, lékař může zabránit tomu, aby králíček byl dehydratován, a zároveň vám pro něj může dát různé léky, aby se podpořila chuť k jídlu.
Důležité je si také uvědomit, že tím, že králíčka nebudeme dostatečně krmit, nezpůsobíme, že králíček bude opravdu malý. Velikost králíčka je prostě dána geny, králíček poroste i s malými porcemi jídla. Naopak mu to může zdravotně velmi ublížit.
Zdroj: článek Zakrslý králík - strava