Trápí-li vaši kočku nebo psa parazité, zkuste níže uvedená antiparazitika. Šampón má pouze krátkodobou účinnost, může však obsahovat provitamín B5, který zlepšuje vzhled srsti a urychluje hojení ran a podráždění vyvolaných ektoparazity.
Koupel pro psy a kočky
Onemocnění způsobené parazity se nazývá parazitóza. Podle původců onemocnění dělíme parazitózy na dvě základní skupiny, a to na ektoparazitózy (způsobené zevními parazity) a endoparazitózy (způsobené parazity vnitřními). Základní rozdíl mezi endoparazity a ektoparazity je následující: vnitřní parazité (endoparazité) pronikají do hostitelského organismu a žijí v něm po celou dobu svého života nebo v určité časové periodě svého vývoje (tasemnice, motolice, oblí červi, prvoci a podobně). Vnější parazité (endoparazité) zůstávají na povrchu organismu (blechy, klíšťata, trudníci, svrab, dravčíci, sametky, vši, jiný hmyz).
Jako parazitizmus je označován vztah dvou organismů, z nichž jeden organismus (parazit) má zisk a druhý na tento vztah doplácí (hostitel). Parazit se přitom může živit tkáněmi hostitele nebo se přiživovat na jeho potravě, případně může mít z hostitelova organismu i jiný prospěch. Pro vztah parazit–hostitel je typické, že parazit hostitelský organismus nezabíjí. Svou činností ale působí hostitelskému organismu nepříjemné komplikace, které se týkají zejména jeho zdravotní stavu: průjmy, svědění, vznik druhotné infekce pro průniku parazita do organismu, přenos virového nebo bakteriálního onemocnění a podobně. Některá z těchto onemocnění jsou přenosná ze zvířat na člověka, v tomto případě poté hovoříme o zoonózách a tento parazit je nazýván zoonotickým.
Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika náleží i anthelmintika (přípravky proti červům).
Kategorie endoparazitóz náleží k posouzení veterinárním lékařům, a to včetně aplikace léčiva. Ve volném prodeji, respektive v prodeji mimo lékárny a u oprávněných prodejců, se můžete ale běžně setkat s antiparazitiky působícími proti ektoparazitózám.
Zablešení – je asi nejrozšířenější u psů, koček, ale i člověka. Parazitem je blecha kočičí (Ctenocephalides felis), zoonotický parazit. V domácnosti nebo v prostředí s výskytem blechy se setkáváme se všemi jejími vývojovými stadii – od vajíček přes larvy, kukly i dospělce. Na hostiteli se vyskytuje dospělec, který saje krev. Typickým příznakem zablešení zvířete je vysoká svědivost kožíšku, výskyt drobných tmavých částeček v srsti – blešího trusu. Blechu lze při důkladné prohlídce srsti také zahlédnout. Poměrně častým kožním problémem při zablešení citlivých jedinců jsou zarudlá místa, která si zvíře rozškrábe z důvodu vysoké svědivosti až do krve. Výskyt podobných příznaků se označuje jako „alergie na bleší kousnutí“. Vajíčka, larvy a kukly nalezneme v místě odpočinku zvířat, jedná se o takzvaná místa „horkého výskytu“ označována jako „HOT SPOTS“. Blecha kočičí je přenašečem tasemnice psí a&nb
Ve svém příspěvku ČIVAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpánka Sýkorová.
Mám 2letiu čivavu dlouhosrstou. Poslední dobou se změnilo její chování, začala se všeho bát, lidi, psů, každého zvuku. S jídlem problém nemá, sní vše a ráda. Nechápu proč. Od mala byla družna s ostatními psiky i lidi měla ráda. Poradí mi někdo?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vlk v ČR není pro člověka běžně nebezpečný. Přímé útoky jsou extrémně vzácné a většina vlků se lidem aktivně vyhýbá.
Riziko útoku vlka na člověka je v českých podmínkách minimální, protože vlk má přirozený strach. Problém může nastat pouze při ztrátě plachosti nebo přikrmování. Z praxe vyplývá, že nejdůležitější je vlka nevyhledávat a nenechat ho zvyknout si na lidskou přítomnost.
Kolik vlků je v ČR aktuálně?
Počet vlků v ČR se odhaduje na zhruba 100 až 150 jedinců. Přesné číslo se mění podle sezóny a nových vrhů.
Počet vlků v ČR vychází z monitoringu smeček, fotopastí a genetických analýz. Důležité je, že vlci nejsou rovnoměrně rozloženi, ale soustředí se do konkrétních oblastí. V běžném životě to znamená, že většina lidí se s vlkem nikdy nesetká.
Kde je největší výskyt vlka v Česku?
Největší výskyt vlka v ČR je v pohraničních horách. Typicky Šumava, Krušné hory, Liberecko a Jeseníky.
Mapa výskytu vlka ukazuje tato území jako stabilní, ale i tam je reálné setkání vzácné. Vlk se pohybuje na velkých územích a většinou zůstává skrytý. Zkušenost z terénu ukazuje, že mnohem častěji najdete stopu než samotného vlka.
Může vlk napadnout psa?
Ano, vlk může napadnout psa. Riziko existuje hlavně u volně pobíhajících psů.
Vlk a pes jsou konkurenti nebo kořist, záleží na situaci. Největší riziko je v noci a v oblastech s výskytem vlků. Pes bez dozoru může vlka vyprovokovat nebo být považován za kořist. Doporučení z praxe je jasné: mít psa pod kontrolou a nepouštět ho na volno v rizikových oblastech.
Jak poznám stopu vlka?
Stopa vlka je užší, delší a pravidelnější než u psa. Typická je přímá linie chůze.
Rozdíl stopa vlk vs pes spočívá v symetrii a směru. Vlk šetří energii a chodí rovně, zatímco pes se pohybuje chaotičtěji. Z vlastní zkušenosti platí, že bez měření je určení velmi nepřesné a většina nálezů jsou ve skutečnosti psi.
Jak daleko se vlk pohybuje?
Vlk se může pohybovat desítky kilometrů denně. Teritorium jedné smečky je velmi rozsáhlé.
Pohyb vlka není náhodný – sleduje potravu a klidová místa. V praxi to znamená, že vlk může být jeden den v jedné oblasti a další den úplně jinde. Proto mapa výskytu neukazuje aktuální polohu, ale pouze obecný výskyt.
Vrací se vlci na stejné místo?
Ano, vlci se vrací do svého teritoria. Ale nepohybují se stále na stejném místě.
Vlčí teritorium je velké a vlci ho pravidelně obcházejí. To znamená, že můžete najít stopy jednou a pak dlouho nic. Zkušenost z praxe ukazuje, že opakovaný výskyt neznamená trvalou přítomnost na&n
Smrtelné útoky vlků na člověka v Evropě jsou extrémně vzácné a v moderní době prakticky nulové.
Historické případy existují, ale v současnosti je vlk plachý a kontakt minimalizuje. Statisticky je vlk méně nebezpečný než běžná domácí zvířata. V praxi je riziko téměř nulové.
Je pravda, že vlk sleduje člověka?
Vlk může člověka sledovat, ale ne jako kořist – spíše jako neznámý objekt.
Často vás zaregistruje a sleduje situaci, aniž o tom víte. Je to obranné chování, ne útok. Vlk si udržuje odstup a kontakt se snaží minimalizovat.
Co se stane, když vlk ztratí strach?
Vlk, který ztratí strach, může představovat problém, ale jde o velmi vzácné případy.
Obvykle je to důsledek krmení nebo kontaktu s lidmi. Takové chování je nepřirozené. Řeší se zásahy odborníků. V běžné přírodě se s tím nesetkáte.
Kde je nejvíc vlků v ČR?
Nejvíc vlků v ČR je na severu Čech, hlavně Liberecko a Děčínsko, kde jsou stabilní smečky a opakovaný výskyt.
Sever Čech má nejlepší podmínky – propojení s Polskem a Německem, rozsáhlé lesy a nižší rušení. Šumava má také stabilní výskyt, ale kvůli velikosti území je šance setkání menší. Pokud chcete najít stopy, zaměřte se na Liberecko a Jizerské hory.
Můžu potkat vlka u Prahy?
V okolí Prahy se vlci běžně nevyskytují, jde maximálně o ojedinělé průchody jednotlivých jedinců.
Středočeský kraj není stabilní teritorium vlků. Občas se objeví vlk na tahu, ale dlouhodobý výskyt zde není potvrzen. Pokud chcete vlky hledat, musíte do pohraničních hor, jinak ztrácíte čas.
Je vlk nebezpečný pro člověka?
Vlk v ČR není běžně nebezpečný pro člověka, protože se mu aktivně vyhýbá.
Riziko útoku je extrémně nízké a v běžném provozu lesa prakticky nulové. Problém nastává jen ve výjimečných situacích, například při ochraně mláďat nebo zvyknutí na potravu. V praxi je vlk méně rizikový než divoké prase.
Co dělat, když potkám vlka?
Při setkání s vlkem zůstaňte klidní a neutíkejte, vlk téměř vždy uteče jako první.
Důležité je zachovat klid a pomalu ustoupit. Nedělejte prudké pohyby a mějte psa pod kontrolou. Ve většině případů vlk zmizí během několika sekund. Přímý kontakt je velmi krátký a vzácný.
Kde přesně jsou vlci na Šumavě?
Na Šumavě se vlci vyskytují hlavně v okolí Kvildy, Modravy a Borové Lady, zejména v hlubších lesních oblastech.
Jde o rozsáhlá teritoria, kde mají vlci klid a minimum rušení. Největší šanci máte mimo hlavní turistické trasy. Přímé setkání je vzácné, ale stopy můžete najít poměrně často.
Kde jsou vlci v Beskydech?
Vlci v Beskydech se pohybují hlavně v okolí obcí Bí
V naší poradně s názvem IVERMECTIN PRO LIDI - VYJÁDŘENÍ LÉKAŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobry den,
Chci se zeptat, ktery lekar muze Ivermektin predepsat? Muze praktik, internista... nebo ktery?
Dekuji L.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermectin pro kožní použití v masti Soolantra může předepsat kterýkoliv lékař.
Pro ústní podání se Ivermectin nepředepisuje, protože se v orání léčbě lidí běžně nepoužívá. Pouze v ojedinělých případech může být Ivermectin podán pacientovi přímo ošetřujícím lékařem při léčbě onemocnění COVID-19.
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koudelová Vlaďka.
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu, konzultaci. Moje fenečka, nyní má 14 let.Vím, je to už úctyhodný věk. Již 3-4 měsíce 24 hodin denně rychle dýchá, jako by běžela maraton.Opravdu 24 hodin denně.Nemůžu se na ni už dívat ani její rychlý dech poslouchat. Brečela bych nad ní od rána do večera. Chodíme pravidelně k veterináři, má nedomykavost chlopně, na její onemocnění prý žádný lék není. Je ochrnutá cca 10 let, začaly jí bytnět obratle a přestala chodit. Pohybuje se pouze pomocí předních nožiček. Byla i na operaci v Brně na klinice Jaggy,cca 4 roky zpět, operace však nebyla úspěšná.
Dle sono břicha má větší játra i močový měchýř, protože jí moč odchází nepravidelně.Dávám jí pleny několikrát denně, ale to mi vůbec nevadí.Ráda to pro ni udělám. Terezka je moje srdcovka.Před 3 měsíci měla opakovaně několikrát vyšší kortizol, potom se upravil. Vůbec nevím, z čeho její celodenní rychlé dýchaní může být. Má také zvětšené bříško, zřejmě od větších jater a močového měchýře.Pan doktor, ke kterému jezdíme si myslí, že je to od její nefunkční páteře.Ale 24 hodin denně se mi moc nezdá. Na její velmi rychlé dýchání pro ni nemá žádný lék. Moc se o ni bojím, že srdíčko tuto námahu nezvládne. Moc mě trápí její neutěšený stav a prosím moc o radu a pomoc pro Terezku.
Pana doktora, ke kterému jezdíme nechci obcházet, jen bych se chtěla ujistit konzultací, že pro Terezku není opravdu žádná pomoc.
Děkuji Vám Koudelová Vlaďka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Novotná.
Reaguji na tento dotaz již pozdě, ale do budoucna by mohlo někomu pomoci. Fenka měla tyto potíže od srdíčka, taktéž nafouklé bříško - byla zavodněná. Zvláštní, že veterinář ji nevyšetřil, už i na ultrazvuku by na toto přišel. Při poničení chlopně proudí do srdíčka moc krve, srdíčko to nezvládá. Jsou na to léky pro pejsky - dokáží pejskovi pomoci na pár týdnů, někdy měsíců, je to individuální. Tento lék bere i řada lidí, mají tentýž problém, ale u lidí se to operuje, u pejsků je to problém.
Vlk v ČR člověka běžně nenapadá, protože ho nepovažuje za kořist a přirozeně se mu vyhýbá. Riziko existuje hlavně při ztrátě plachosti nebo při nevhodném chování člověka.
V českých podmínkách neexistuje potvrzený případ útoku zdravého vlka na člověka. To ale neznamená, že můžete situaci ignorovat. Pokud se vlk přibližuje, sleduje vás nebo nereaguje na vaši přítomnost, jde o nestandardní chování. V takovém případě je nutné reagovat aktivně – zvětšit postavu, použít hlas a kontrolovaně ustoupit.
Co dělat, když vlk stojí a dívá se na mě?
Vlk, který stojí a dívá se, vás vyhodnocuje a testuje vaši reakci. Není to útok, ale situace, kterou musíte řídit.
Nejlepší postup je napřímit se, zvětšit postavu a mluvit klidným hlasem. Pomalu ustupujte a sledujte jeho reakci. Nečekejte pasivně, protože tím dáváte vlkovi prostor pokračovat v přibližování. Aktivní, ale klidná reakce většinou situaci rychle ukončí.
Vezme vlk psa ze zahrady?
Vlk může napadnout psa i na zahradě, pokud má přístup a vnímá ho jako kořist nebo vetřelce.
Největší riziko je na okrajích obcí a u domů blízko lesa. Malý pes je nejzranitelnější. Běžný plot nemusí stačit, protože vlk dokáže překonat slabá místa. Klíčové je zabezpečení prostoru a dohled, zejména v noci a v zimním období.
Je vlk nebezpečný pro dítě?
Vlk nepovažuje dítě za typickou kořist, ale riziko roste při nevhodném chování nebo oddělení od dospělého.
Největší problém nastává, když dítě běží nebo se vzdálí. To může spustit instinkt pronásledování. Pokud je dítě u rodiče, riziko je minimální. Klíčem je kontrola a klidné chování.
Pozná vlk strach?
Vlk nepozná strach jako emoci, ale reaguje na chování, které strach doprovází.
Panika, útěk nebo chaotické pohyby mohou být vyhodnoceny jako slabost. Naopak klidné a kontrolované chování působí stabilně. Proto je důležité neutíkat a zachovat kontrolu.
Sleduje vlk lidi schválně?
Vlk může člověka krátkodobě sledovat, ale nejde o cílený lov.
Obvykle jde o vyhodnocování situace. Pokud se pohybujete v jeho teritoriu, může se pohybovat paralelně. Jakmile dáte najevo svou přítomnost, většinou odejde. Dlouhé sledování je signál k opatrnosti.
Vrací se vlk na stejné místo?
Ano, vlk se vrací tam, kde byl úspěšný, zejména pokud našel potravu.
To znamená, že pokud dojde k incidentu, je vysoká pravděpodobnost opakování. Proto je nutné okamžitě změnit podmínky – zabezpečit prostor a odstranit lákadla.
Bojí se vlk ohně?
Vlk má přirozený respekt k ohni, ale nejde o stoprocentní ochranu.
Oheň může vlka odradit, ale pokud je zvyklý na lidi, efekt může být slabší. Je to
Ano, vlk člověka v Evropě napadl, ale jde o extrémně vzácné případy, které mají téměř vždy konkrétní příčinu.
Většina historických útoků byla spojena se vzteklinou nebo extrémními podmínkami. V moderní Evropě jsou útoky zdravých vlků na člověka prakticky nulové. Pokud k incidentu dojde, jde obvykle o ztrátu plachosti nebo chybu člověka, nikoliv běžné chování vlka.
Kolik lidí zabili vlci v Evropě?
Počet obětí vlků v moderní Evropě je minimální a v posledních desetiletích prakticky nulový.
Historicky existují desítky až stovky případů, ale většina pochází z období, kdy byla běžná vzteklina a extrémní podmínky. Dnes jsou tyto faktory eliminované, takže riziko pro člověka je velmi nízké a nesrovnatelné s minulostí.
Jsou vlci v Evropě nebezpeční?
Vlci v Evropě nejsou běžně nebezpeční pro člověka, pokud se chovají přirozeně a zachovávají si plachost.
Riziko vzniká pouze v konkrétních situacích, jako je ztráta plachosti, krmení nebo extrémní podmínky. Pro běžného člověka, který se chová standardně, je setkání s vlkem spíše zážitek než hrozba.
Je vlk nebezpečný pro děti?
Vlk není běžně nebezpečný pro děti, ale riziko může být vyšší než u dospělého.
Dítě je menší, méně hlasité a může reagovat nepředvídatelně. Pokud je ale dítě pod dohledem a drží se u dospělého, riziko zůstává velmi nízké. Problém vzniká hlavně tehdy, když se dítě pohybuje samo nebo uteče.
Je vlk nebezpečný pro psa?
Pro psa je vlk reálné riziko, zejména pokud je pes na volno.
Vlk vnímá psa jako konkurenci nebo vetřelce. Konflikt může vzniknout velmi rychle a bez varování. Největší chybou je ztráta kontroly nad psem, protože v tu chvíli přechází iniciativa na vlka.
Co dělat, když potkám vlka?
Při setkání s vlkem je důležité zůstat klidný a aktivně situaci řídit.
Zastavte se, zvětšete postavu, použijte hlas a pomalu ustupujte. Neutíkejte a neotáčejte se zády. Pokud máte psa, okamžitě ho přivolejte. Ve většině případů vlk odejde, pokud jasně ukážete, že jste člověk.
Co když se vlk přiblíží na 10 metrů?
Vlk na vzdálenost 10 metrů už není standardní situace a vyžaduje okamžitou reakci.
Je potřeba zvýšit tlak – hlas, postoj, pohyb. Neutíkejte, ale dejte jasně najevo, že jste dominantní prvek. Pokud vlk nereaguje, jde o nestandardní chování, které je potřeba řešit aktivně.
Útočí vlci v Česku?
V Česku nejsou evidovány útoky vlků na člověka v moderní době.
Existují případy útoků na hospodářská zvířata a psy, ale útok na člověka je extrémně nepravděpodobný. Česká krajina poskytuje dostatek potravy, takže vlk nemá důvod člověka považovat za cíl.
Jedná se o parazita způsobujícího u psů kožní onemocnění zvané červená prašivina neboli demodikóza. Trudníci jsou dlouzí okolo 0,2 až 0,3 mm. Mají doutníkovitý tvar a čtyři páry končetin. Usídlují se v mazových váčcích chlupů, kde se poměrně rychle množí, takže jich v jednom váčku mohou být během chvíle desítky. Jejich výskyt způsobuje primárně vypadávání srsti a dále se objevují různé infekce. Postižená místa hnisají a vznikají záněty.
Demodex cannis (trudník psí) napadá především mladé psy zhruba do jednoho roku a štěňata. Vždy dochází k přenosu pouze při styku zdravého psa s napadeným, například z matky na krmené štěně. Demodikózou ovšem mohou onemocnět i starší psi, a to zejména psi oslabení, nemocní, napadení střevními parazity. Má se za to, že trudník psí napadá častěji krátkosrstá plemena psů.
Průběh napadení trudníkem může být různý, od šupinaté formy, kdy je léčba při včasném zjištění jednodušší, až po rozsáhlejší formu, kdy se vytvářejí na těle psa strupy, které obsahují mimo jiné velké množství parazitů, a kdy je léčba již obtížnější. Demodikóza se projevuje vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do mízních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dbát na to, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu, a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu.
Trudníci mohou pronikat i do vnitřních orgánů psa a v tomto případě po zaléčení nemoc většinou propuká znovu. Trudník psí přežívá i několik dnů mimo hostitele, je tedy nutné asanovat i prostředí, ve kterém pes žije.
Názory na léčbu demodikózy se různí. Je však nutné vyvarovat se léčení steroidy, které snižují obranyschopnost postiženého jedince. Mezi nejšetrnější způsoby léčby patří například obojky a pipety obsahující amitraz (Preventix, Pro Meris Duo, Advocate – tento jediný amitraz neobsahuje). Nejedná se o žádnou razantní léčbu a psa tím nijak nevystavujeme stresu. Účinnost těchto přípravků bývá však podstatně nižší než u razantnějších léčebných postupů. Dalším velmi rozšířeným způsobem léčby jsou koupele (Ectodex, Tactic). Koupele jsou velmi nepříjemnou procedurou jak pro psa, tak chovatele, kvůli jejich charakteristickému zápachu a četnosti použití. Je nutné je provádět v otevřené, větratelné místnosti. Pro psa i majitele jsou mnohdy stresující a bohužel dlouhodobou záležitostí.
Trudník je přenosný i na člověka. Byly identifikovány dva druhy vyskytující se u člověka, a to Demodex folliculorum (trudn
Když se řekne vlk a člověk, většina lidí si představí extrém – buď romantiku divočiny, nebo naopak hrozbu. Realita v české krajině je ale mnohem praktičtější a hlavně předvídatelnější, pokud víte, na co se dívat.
Za poslední roky se vlci vrátili do několika regionů ČR a kontakt s nimi už není výjimečný. Přesto platí jedna zásadní věc: vlk člověka běžně nevyhledává. Pokud máte pocit, že vás „může napadnout kdykoliv“, vychází to spíš z neznalosti než z reality.
To ale neznamená, že je situace bez rizika. Znamená to, že riziko má konkrétní pravidla.
Historie vs. současnost
Historické záznamy o útocích vlků existují, ale mají společného jmenovatele:
vzteklina,
extrémní hlad,
dlouhodobý kontakt s lidmi.
V moderní střední Evropě tyto podmínky prakticky neexistují. To je důvod, proč je dnes riziko útoku zdravého vlka na člověka extrémně nízké.
Ale znovu – ne nulové.
Jak vlk přemýšlí
Tohle je zásadní rozdíl oproti psovi. Pes reaguje impulzivně. Vlk reaguje strategicky.
Když vás vlk uvidí, probíhá něco jako rychlá analýza:
co jste (člověk vs. zvíře),
jak se chováte,
jestli představujete riziko nebo ne.
Výsledek této analýzy rozhodne o jeho chování. Ve většině případů → odchod. Ale pokud něco nesedí → zůstává.
A právě to je moment, který rozhoduje.
Vzdálenost jako klíčový faktor
Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou jsem si uvědomil, je práce se vzdáleností. Vlk ji neustále vyhodnocuje.
50–200 metrů → běžná situace, vlk odchází
30–50 metrů → vlk sleduje, testuje
pod 30 metrů → situace není standardní
Většina lidí si myslí, že problém je „vidět vlka“. Ve skutečnosti je problém jak blízko je a co dělá.
Reálné riziko podle situace
Aby to nebylo jen pocitové, následující tabulka ukazuje konkrétní situace, se kterými se můžete setkat. Každá z nich má jiné riziko a jinou logiku.
Tabulka 1: Reálné riziko podle situace
Tahle tabulka vychází z kombinace vlastních zkušeností a opakujících se scénářů z ČR. Nejde o teorii, ale o praktický přehled.
Tablety a pasty patří mezi nejpoužívanější formy. Mají široké spektrum účinku a působí proti většině běžných vnitřních parazitů. U koček se často používají ochucené tablety nebo pasty.
2. Spot-on pipety
Pipety se aplikují nakapáním na kůži, obvykle mezi lopatky. Účinná látka se vstřebává do těla a působí na parazity zevnitř. Vhodné pro zvířata, která odmítají tablety.
3. Injekční přípravky
Injekce se nejčastěji využívají u hospodářských zvířat, ale někdy i u psů a koček. Používají se hlavně při silném zamoření nebo u specifických parazitárních onemocnění.
4. Širokospektrální a cílená antiparazitika
Širokospektrální přípravky – působí proti více druhům parazitů současně.
Cílené přípravky – určeny například proti tasemnicím nebo bičíkovcům.
Léčbou je pravidelné čištění ucha antiparazitárními přípravky a odstraňování ušního mazu a strupů kapkami na čištění uší. Terapie musí pokračovat minimálně 30 dní, tedy i poté, co příznaky ustoupí. I jediná přežívající samička totiž vyvolá svrab. V pokročilejších fázích nemoci nebo při druhotných bakteriálních infekcích jsou indikována antibiotika. Samozřejmostí je přeléčení ostatních zvířat žijících v domácnosti, protože ušní svrab je nakažlivý a počínající infekce nemusí být zjistitelná. Proti ušnímu svrabu jsou účinná i celková antiparazitika ve formě spot-on kapek (Advocate, Stronghold) aplikovaných na zátylek, a to minimálně dvakrát v rozmezí tří týdnů.
Pokud je ušní svrab diagnostikován, může být například aplikace příslušného spot-on přípravku. V případě závažného zánětu ve zvukovodu je třeba doplnit terapii vhodnými antibiotickými kapkami do uší. A opravdu nezapomínejme, že je vždy nutné přeléčit všechna zvířata v domě.
K léčbě slouží řada komerčně vyráběných preparátů, mezi nimiž jako bezpečný a účinný v poslední době funguje například Selamectin. Vzhledem k cyklu parazita by měla být léčba opakována po třech týdnech a zároveň je nutné řešit sekundární bakteriální infekci.
Kočičí svrab v uších způsobuje parazit Otodectes cynotis. Projevuje se intenzivním svěděním, tmavým mazem a častým třesením hlavou. Léky na ušní svrab u koček obvykle zahrnují spot-on preparáty, lokální kapky nebo systémová antiparazitika podle doporučení veterináře. Důležité je i ošetření prostředí a všech dalších zvířat v domácnosti.
Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a dále zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. Léčba není jednoduchá a je potřeba ji důsledně dodržovat.
Léčba se provádí lokálně koupelemi nebo celkově podáváním antiparazitik. Při lokální terapii je nutné nejprve ostříhat srst, dále pomocí léčebného šamponu důkladně omýt krusty a pak aplikovat léčebný preparát (Ectodex). Zvíře se koupe 1x týdně několik týdnů po sobě. Tyto koupele jsou poměrně účinné, ale vzhledem k jedovatosti přípravku a náročnosti na manipulaci v praxi se často upřednostňuje celková terapie.
V současné době se hojně používá preparát, který je účinný i proti blechám (Stronghold), ten se aplikuje stejně jako jiná antiparazitika na kůži mezi lopatky. Po vstřebání se dostává do krve a tam se účinná hladina udržuje 30 dní. Je zapotřebí alespoň dvou aplikací. Léčbu by měl vždy indikovat veterinární lékař a přípravky by se měly používat pouze dle jeho pokynů. Co se týče prostředí, ve kterém pes pobýval, je vhodné je důkladně vydezinfikovat.
Jedna z nejčastějších příčin. Svrab způsobuje silné svědění, otírání hlavy o předměty a charakteristický tmavý maz. Léčba zahrnuje antiparazitika, důkladné čištění prostředí a často i léčbu všech koček v domácnosti.
Alergie patří mezi nejčastější důvody, proč se u koček objevují strupy. Může jít o alergii na blechy (FAD), potravní alergii nebo atopii. Kočka se kvůli svědění nadměrně škrábe a vznikají typické strupy na hlavě a krku.
Veterináři doporučují důslednou antiparazitární ochranu a u citlivých koček i hypoalergenní dietu. Chovatelé potvrzují, že po nasazení kvalitního antiparazitika strupy často mizí během 2–3 týdnů.
