AKVARIJNÍ RYBIČKY BETA PLAVE NA BOKU a nejen to se dozvíte v tomto článku. Tato překrásná rybička původem z Thajska vyniká svými různorodými barevnými variacemi díky šlechtění a vybrat se dá i z různých tvarových forem. Její průměrná délka je 6 cm a dožívá se většinou 2 až 3 let. Samice jsou menší a mají menší ploutve, samci jsou mnohem nápadnější a výraznější. Jednoduchost v chovu této rybky spočívá především v nadžaberním orgánu, kterému se říká labyrint. Ten umožňuje dýchat kyslík ze vzduchu, a proto není potřeba mít v akváriu vzduchování.
Co se stalo, že beta bojovnice leží na boku
Pokud vaše bojovnice pestrá neplave a leží na boku, tak vězte, že jednou z jejich zvláštností je, že spí na boku, třeba jako lidé. Beta bude ležet u hladiny vody, na dně nádrže nebo na listu či jiném předmětu v nádrži a bude spát. Tato poloha však může rovněž znamenat zácpu, která byla způsobena potravou příliš bohatou na bílkoviny a s nedostatečným množstvím vlákniny. Taková strava vyvolá zablokování střevního traktu, který se tlačí proti plaveckému měchýři. To způsobí, že močový měchýř nefunguje, což vede k jeho onemocnění. A vaše beta pak bude plavat na jednom boku, obvykle na vrcholu vody, ale ne vždy. Někdy ryba jen leží na dně a nežere.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emička Eliášová.
Jaké jméno je pro Betu vhodné ? Pro kluka?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bety.
Nevím jak moc jsou jména vhodná pro rybičky když na ně stejně nesliší ale já rybek vystříídala hodně takže ti poradím z nějakých jmen ktere jsme měli : Beta Samec: Blue
Paví očko Samec: Franklin Beta Samice: Andy , Perla , Střela , Bluinka ( a promoji další betu Endží)
Paví očko Samice : Endží , Ginger
Samo sebou mužeš dat rybce jakekoliv jmeno nebo vyber s kalendaře
Toto je perla
Beta bojovnice je jednou z nejoblíbenějších okrasných ryb už díky svým barevným variacím a často tvoří krásný živý doplněk interiérů. Vzhledem ke své nenáročnosti bývá vděčným dárkem k jakékoliv příležitosti. Například bojovnice pestrá nabízí možnost mít nenáročnou, ale krásnou rybku v jednoduchém akváriu.
Bety jsou teritoriální ryby, jedna beta tak vyžaduje minimálně 30litrové akvárium, pokud jsou dvě a více, tak alespoň 90litrové a hodně rostlin a úkrytů. Pokud tedy vaše rybka plave u dna, je možné, že se poprala a může se trápit. Při tomto problému rovněž zjistěte, zda nemá kožní problémy a zježené šupiny. Pokud ano, může jít i o zánět plynového měchýře. Bety jsou poměrně náchylné k nemocem, doporučuje se přidat eSHu 2000 podle dávkování pro přeléčení. Jestliže to nepomůže, tak rybku utratit, ať se zbytečně netrápí.
V naší poradně s názvem BETA BOJOVNICE NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den potřeboval bych poradit s nejspíše nemocí.
už 2 dny pozoruji že mý 2 samičky jsou extreme (tlusté)
Strašně se jim zvetšilo břicho.
Jedna se dokonce převrací na jednu stranu a nemůže plavat ke dnu.
prosim poradte. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše bety mají zácpu a proto se jim zvětšilo břicho. Příznakem bývá nechuť při krmení a minimální výkaly. Nadmutá střeva tlačí na okolní orgány i na vzduchový měch, díky čemuž pak rybka plave ke straně a nebo břichem vzhůru. Co s tím? Přestat ryby krmit běžným krmivem a začít léčit pomocí zeleného hrášku. Ten lze koupit zmrazený. Vezměte jednu nebo dvě kuličky, rozmrazte je krátce v horké vodě a zbavte je svrchní kůžičky. Vnitřek hrášku pak použijte na krmení bety. Vždy jen v množství o velikosti jejího oka dvakrát denně. Takto postupujte, než ryba splaskne. V době léčení je třeba častěji měnit vodu v akváriu. Kdyby hrášek nepomohl, tak rybě podejte dafnie. Ty působí jako lehké projímadlo.
Nejčastější příčinou zácpy je překrmování. Ryba Beta bojovnice má žaludek velký asi jako je její oční bulva a najednou pozře jen malé množství potravy. Proto je lepší krmit méně a dvakrát denně. Krmení by mělo být založeno jen na mase, masové granule z rybí nebo krevetové moučky, popřípadě používat červy. Granule se musí nechat asi 10 minut nabobtnat ve vodě, aby k nabobtnání nedošlo až v rybce a neucpalo ji. Aby se zácpa neopakovala, tak svojí betě zařaďte pravidelně každý týden na jeden den půst - každý sedmý den ji vůbec nekrmit.
Zbarvení buldočků je plavé, žíhané s bílými skvrnami nebo bez nich.
Žíhané zbarvení – plavá srst s příčným tmavým žíháním, vytvářejícím efekt „tygrování“; silné žíhání nesmí zcela zakrývat základní plavou barvu. Může se vyskytovat černá maska. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.
Plavé zbarvení – jednobarevná srst od světle plavé po tmavě plavou, někdy světlejší na skloněných partiích těla, s černou maskou nebo bez ní. Zbarvení s maskou se dává přednost. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.
Žíhané se středními nebo velkými bílými skvrnami – takzvaný „strakoš“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných.
Plavé se středními nebo velkými bílými skvrnami – takzvaná „plavá s bílou“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných. Nosní houba je u všech zbarvení vždy černá, nikdy ne hnědá nebo modrá. Celobílí jedinci jsou za předpokladu, že mají okraje očních víček a nos černý, přípustní, ale pro chov nežádoucí z důvodu rizika hluchoty.
Zbarvení fawn – je základní barvou francouzského buldočka. Je to zbarvení od bílé kávy přes všechny odstíny až po červenou. Současně může být s tmavou maskou nebo bez ní.
Zbarvení strakoš žíhaný – srst je bílé barvy a plotny jsou tmavého až černého zbarvení. V tmavých plotnách musí být znatelná základní barva – fawn. Úplně bílí jedinci se přiřazují k barvě žíhaný strakoš.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
dobrý den,potřebuji poradit.mam samečka,doposud v pořádku,ale posl.par dní nežere a jen leží na rostlině nebo na dně na kamenech.Když potřebuje vyplavat na hladinu dělá mu to velké problémy...jako by neuměl plavat.Poradte prosím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nikola.
Dobrý den. Naše Beta žije už přes 1 rok. Poslední dobou si všímám toho, že leží na kamenech a skoro vůbec neplave, nebo když si připlave pro potravu, plave divně, nikdy tak neplavala. Zkoušela jsem ji na něco navést, aby se alespoň nějak pohybovala, bohužel nechtěla. Nevíte čím je to způsobeno? :)
Možná délka života bety je 2 až 5 let. S přibývajícím věkem bude beta často ležet na boku, a to buď na rostlině, nebo na dně nádrže. Zvláště starší rybky jsou velmi zranitelné. Pokud je voda příliš chladná, beta bude letargická a bude ležet na boku. Příliš studená voda, špatná kvalita vody a obecné zanedbávání jsou příčinou onemocnění, které může způsobit, že beta rovněž leží na boku. Měli byste pravidelně provádět týdenní výměnu vody, podávat pestrou stravu a věnovat více času svým rybičkám.
Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.
Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.
Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.
Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy, kt
V naší poradně s názvem RYBA BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Žádný. Beta všechny sežere.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renesme Reny.
Není to pravda. V dostatečně velkém akváriu mohou být u bety rybičky jako neonky či jiné podobné nepestré ryby bez ploutví. Beta žárlí na ploutve ryb a proto útočí.
Výška (v kohoutku): velký: pes = 40 – 44 cm, fena = 39 – 43 cm
malý: 32 – 38 cm
Zbarvení: černé s bílým stříkáním, černé s pálením, černé s pískovými znaky, plavé s bílým stříkáním, plavé s černým sedlem a bílým stříkáním, plavé s uhlováním, psíkové s uhlováním a bílým stříkáním, pískové s uhlováním
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Gregorová.
dobrý den chtěla jsem se zeptat co mám dělat moje betta pestrá je sameček a už 3 den je letargický a furt leží v jednom rohu a je v tom rohu skroucený a hlavu strká nahoru navíc ztrácí modrou barvu z šupinek a místo ní má šedobílou co mám dělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Apolenarova.
Tak sme nato prisli,te potvore byla zima,koupili sme ji topeni a jak plave!
Bojovnice pestrá (Betta splendens) je oblíbená akvarijní ryba. Žijí ve stojatých vodách jižní a jihovýchodní Asie (v povodí řeky Mekong), které jsou velmi často chudé na kyslík, proto se u tohoto druhu vyvinul pomocný dýchací orgán, takzvaný labyrint, který rybám umožňuje přijímat kyslík přímo ze vzduchu. Jejich místní thajský název zní plakad (kousající ryba).
Bojovnice obvykle dorůstají do velikosti 6 cm a dožívají se zhruba 4–6 let, ve velmi dobrých podmínkách pak i 8–10 let. V své domovině byla bojovnice po dlouhou dobu využívána k zápasům, podobným známějším zápasům kohoutů.
Tyto ryby dlouhou dobu byly a stále jsou šlechtěny, proto se akvarijní forma od divoké formy značně liší. Samci i samice se vyskytují v mnoha barvách, jako je modrá, fialová, zelená, červená, bílá a v mnoha různých kombinacích. Ploutve samečků bývají v případě správného chovu velmi dlouhé a rozličných tvarů. Nejčastější barvou těchto rybiček je tmavomodrá a červená, případně fialová. Nejvzácnější jsou žluté a oranžové varianty.
Samci jsou vůči sobě (a někdy i vůči samicím) velmi agresivní, a proto se doporučuje v akváriu chovat vždy pouze jednoho samce. V případě chovu více samců současně je nezbytné chovat je v dostatečně velkém akváriu s množstvím přirozených skrýší. V přírodě samci sice nebojují až do usmrcení protivníka, ale v nevhodně řešeném akváriu nemá poražený kam uprchnout, takže boj může skončit jeho smrtí. Chovatelé, kteří se zaměřují na výcvik výstavních samců, používají obvykle propojená menší akvária, kdy je v každém jeden samec, který soupeří s ostatními přes sklo a díky tomu rostou jeho ploutve.
Někdy mohou být navzájem nesnášenlivé i samice, ačkoliv jejich agresivita je obvykle vedena k vytváření poměrně přísné, nicméně klidné hierarchie – za předpokladu, že je v nádrži 3 a více samic. Soužití dvou samic, pokud je jedna z nich dominantní, obvykle končí smrtí té slabší. Samice mohou napadnout i slabšího samce, na což je třeba brát ohledy především při odchovu. V každém případě platí pro chov stejná pravidla jako pro samce, tedy prostorná a členitá akvária.
Jakkoliv je vlastní chov bojovnic, co se týče přípravy, poměrně složitý, odchov je díky silně vyvinutému rozmnožovacímu pudu tohoto druhu poměrně snadný a skutečně velmi zajímavý. Sameček pomocí sekretu z tlamy postaví pěnové hnízdo z bublin, do kterého ukládá oplodněné jikry. Samička je ihned po tření od hnízda vyhnána a musí se z akvária odlovit. Sameček neustále hnízdo upravuje a opětovně do něj zabudovává popadané potomstvo. Přibližně za tři dny, když plůdek vstřebá svůj žloutkový váček a rozplave se, se odloví i sameček. Potěr je velmi drobný a odchovává se prachovou potravou a planktonem. Rozmnožovací pud lze posílit zvýšením teploty a snížením hladiny vody v akváriu.
Samička nemá tak dlouhé ploutvičky jako samec, je většinou méně zbarvená, nejčastější je červená, černá, šedá anebo bílá. Samec má dlouhé ploutve, zbarven je většinou do modré nebo červené barvy.
Ve svém příspěvku BETA PLAVE NABOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona.
Dobrý den,
Mam betu doma měsíc a vše bylo v pořádku, aktivní rybka, která si ale rada pospi. Odjela sem na víkend pryč a dala ji o jedno zradlo navíc, zároveň sem ten den vyměnila pisek. Po příjezdu k rybě byla apaticka, nepriplavala jako obvykle kdyz sem se přiblížila. Dala sem ji teochu žrádla nic. V pokoji byla nižší teplota tak nevím jestli je to tím, ze onemocněl z te zimy nebo ma zacpu. Nasadila sem hladovku a za 2 dny se vyprázdnil. Dala sem mu do vody léky a to konkrétně MULTIMEDIKAL dle dávkování. Po dvou dnech se vyprázdnil a přišlo mi, ze se trosku zlepšil, ale jen na chvíli pak to zacslo byt stejně. Začala sem víc topit v pokoji, dnes 4 den jsem vyměnila vodu, přidala jsem mu do akvarka rasokouli jinak tam ma dekoraci korálu. Uz 4 den jsem mu nedavala žádnou stravu a asi 5-6 dni uz nezral. A abych nezapomnela přijde mi, ze ma víc šede šupiny kolem tlamičky. Nevíte prosím co s nim ??
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na začátku bychom měli zvážit, jestli chceme rybičku jednu nebo více, a podle toho vybírat objem akvária. Pro jednoho samce je pak vhodné akvárium ve velikosti minimálně 20 litrů, a proto jsou zcela nevhodná různá betária, která se prodávají v akvaristických potřebách a tento objem ani zdaleka nemají. Do vhodného akvária je většinou důležité pořídit nějaký filtr. Doporučují se závěsné filtry, které nezabírají místo uvnitř akvária. Dále je pak důležité topítko, jelikož málokdo z nás má doma více než 26 °C, takže zvolíme vhodnou velikost pro naše akvárium anebo přímo zakoupíme akvarijní set, který obvykle disponuje vším potřebným zařízením. Pro udržení stabilního pH a různých dalších parametrů je vhodné pořídit si substrát, který splňuje všechny požadavky. Doporučuje se například japonský substrát Platinum Soil nebo jiné podobné produkty. Poté je vhodné pořídit si přípravky, které zlepšují podmínky pro bojovnice, jako například roztok Betta AquaSafe od fy Tetra a specifické krmivo pro bojovnice.
Na dno akvária dejte písek, raději tmavé barvy, lépe tak vynikne vybarvení rybky. Osázejte akvárium rostlinami a vytvořte několik úkrytů. Je dobré dát na hladinu několik plovoucích rostlinek.
Často se stává, že v obchodě vidíte bojovnici aktivní – má roztažené ploutve a plave – a pak jste zklamaní, když u vás doma v malém betáriu většinu času odpočívá, a myslíte si, že s ní něco je. Není třeba se hned obávat nemoci. Bývá to způsobeno tím, že v obchodech jsou Betty umísťovány do akvárií, která mají místo jedné stěny zrcadlo, agresivní samci se pak v zrcadle vidí a mají tendenci ve výhružném gestu roztahovat ploutve a útočit sami na sebe. Dělá se to tak proto, aby zákazníci rybku dobře viděli a mohli si ji prohlédnout v celé její kráse.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonim.
Dobrý den. Chováme s bratrem betta rybičky, dva smace (samozřejmě každý má své vlastní akvárium). Můj se zdá být v pořádku, ale samec mého bratra vypadá opravdu nemocně... Počítali jsme s mámou asi všechny možné články na nemoci, ale stále nevíme odhadnout. Byli jsme se asi před 3 dny ptát v odborné akvaristice a ukazovali jsme i fotku. Dali nám nějaké léky, že je máme dát do vody. To máme dělat tak 8 dní a pak by měl být ok. Jenže problém je takový, že tehdy vypadal ještě docela v pořádku, byli jen dva problémi. 1) nechtěl jíst 2) zdržoval se na dně. Jenže teď je to ještě horší. Má divné zbarvení. Přijde mi jako by se zbarvoval do běla a taky mi přijde, že se objevuje i plíseň. Ta plíseň sice jen trochu, ale i tak tam nejspíš je. Bojím se co mu je. V akváriu je sám a podáváme mu granulové krmivo. Taktéž jsem četla, že je dobré mít topítko, jelikož je to pro něj přirozenější. Předem děkuji za radu. Je na tom vážně špatně. Ps: prosila bych nějaký odborný dotaz, který neobsahuje pouze jednu - dvě věty. Děkuji. Přidala jsem i fotku, jak vypadal asi před třemi dny. Teď je to už bohužel horší, ale jelikož je noc, tak ho nemohu vyfotit. Snad si umíte představit, jak vypadá...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Agáta lindenthalova.
Máme s rodinou jednoho samce bojovnice a 2 Betty jedná Betta žere samci ploutev a teď plave samec u dna potrbuju poradit
Otcem masové evropské akvaristiky se stal Emil Adolf Rossmässler (1806–1867). Narodil se v rodině známého lipského mědirytce a již od mládí se věnoval pozorování přírody. Po ztrátě otce jej dala matka na teologická studia, kterých však zanechal, protože ho více než teologie zajímala botanika a zoologie. Nejprve se stal učitelem zoologie na Akademii pro lesní a polní hospodářství a později profesorem botaniky tamtéž.
Mezi akvaristy je stále nejběžnější a asi nejoblíbenější tropická sladkovodní nádrž, která slouží k chovu nejrůznějších druhů ryb. V současnosti běžně dostupné akvarijní ryby – ačkoliv pocházejí z geograficky rozličných oblastí – jsou snadno chovatelné ve společenské nádrži, a to nejen díky své určité domestikaci (zdomácnění), ale také díky podobným nárokům na prostředí. Neznamená to však, že veškeré rybky nabízené v obchodech můžeme spolu umístit do jakéhokoliv akvária.
Při výběru ryb musíme dbát na charakteristiku jednotlivých druhů a na jejich vzájemnou snášenlivost. Do společné nádrže nepatří ryby, které jsou dravé, nesnášenlivé a rvavé, nebo druhy, které ničí a požírají rostliny. Mnohé druhy vyžadují pro svůj zdárný chov dostatečně velkou nádrž, u jiných je vhodné do určité míry přihlížet k jejich nárokům na některé parametry vody. I když se prostředí v domovině mnoha ryb a tamní kvalita vody často dost liší od domácího akvária, jsou dospělé ryby značně přizpůsobivé, zejména díky tomu, že jsou již po několik generací zdárně akvaristy odchovávány a přizpůsobeny tak podmínkám v našich akváriích. Výjimku tvoří ty druhy, které se doposud v akváriích běžně nemnoží a jejichž nabídka v obchodech pochází většinou z importů z volné přírody.
Už při nákupu ryb v akvarijních prodejnách si všímáme stavu ryb v prodejních nádržích. Můžeme tak předem zabránit pozdějším neúspěchům a úhynům ryb. Rybky by samozřejmě neměly jevit známky nemoci, měly by být čilé, s nepoškozenými ploutvemi, nesmí mít zakalené oči, propadlé nebo vyboulené břicho či odstávající šupiny nebo jiná poškození. Nákup raději úplně odložíme, pokud se v některých prodejních nádržích povalují uhynulé ryby, a také tehdy, je-li v nich voda zakalená, zbarvená od léčiv nebo působí-li celkově neudržovaně.
Od každého druhu si pořizujeme vždy více kusů, neboť většina rybek se cítí lépe ve společnosti několika jedinců svého druhu, či alespoň v páru. Navíc jsou obvykle nabízeny ryby mladé, takže u mnoha z nich nejde doposud rozeznat jejich pohlaví, což je další důvod pro pořízení si většího počtu.
V každém případě u nákupu ryb z prodejny, případně i od spolehlivého chovatele, se doporučuje karanténa všech nových ryb. I když se rybky moho
Bojovnice je rybička pocházející z Asie, tudíž vyžaduje určité parametry vody, a to pH kolem 6–8 a teplotu v rozmezí 26–30 °C (proto je většinou vyžadováno topení, protože při nižších teplotách se stává, že se rybičce začnou rozpadat ploutve a podobně). Jako u všech rybiček i u bojovnice se musí provádět pravidelná údržba, a jelikož jsou akvaristé, kteří chovají tyto rybičky bez filtrů a podobně, jsou tyto výměny opravdu důležité. Pokud nechcete použít filtraci se vzduchováním, nemusíte. V tom případě je potřeba vodu častěji měnit, aby se udržela čistá. Tato rybička patří mezi labyrintky, tudíž se nadechuje nad hladinou. Pokud teplota v místnosti výrazněji klesá, je potřeba akvárium zakrýt, aby rozdíl teploty vzduchu a vody nebyl velký, jinak může rybka při nadechování nastydnout a následně uhynout.
Postup
Je vždy třeba odkalit dno pomocí odkalovače a vyměnit alespoň 1/3 vody akvária. Je lepší doplňovat vodu odstátou, ale pokud tuto možnost nemáte, tak po doplnění vody z kohoutku použijte přípravky odstraňující chlór. Poté je v každém případě vhodné použít přípravky ke zlepšení podmínek pro bojovnici.
Na co si dát pozor
Po nějaké době si někdy můžete všimnout pěny na hladině akvária, která je většinou přilepená ke sklu a samec kolem ní plave, jako by ji hlídal, a ono to tak vlastně je. Ona pěna je totiž samcovo pěnové hnízdo, které staví, protože by se do něj v pozdější době se samicí vytřeli. Toto hnízdo bychom tak neměli samci nikdy bourat a ničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GABRIELA.
Dobrý den,
mám v akváriu Betu bojovnici - samce. Chtěla bych se zeptat, jaké rybičky můžu k betě do akvárka přidat. Jsou rybičky, které betě nevadí, a naopak?
Francouzský buldoček, jak již název napovídá, pochází z Francie a byl vyšlechtěn v 19. století. Existují dvě teorie jeho vzniku. První říká, že francouzský buldoček má mezi svými předky psy z arén, kteří zápasili s býky. Druhá praví, že si v 60. letech 19. století dovezli francouzští chovatelé malé buldoky z Velké Británie a ty později křížili s francouzskými plemeny a také s teriéry. Původním posláním tohoto psa byl lov krys, ale velmi brzy se z něj stal společník rodin a dnes tomu není jinak.
Francouzský buldoček je extrovertní, veselý a inteligentní pes. Dokáže být i tvrdohlavý a umí si jít za svým, když si něco umíní. Přestože je to odvážný a tělesně tvrdý pes, duši má velmi citlivou a tvrdá slova a přístup ho dokážou hluboce zasáhnout. Velmi rád pobývá ve společnosti své rodiny, nerad zůstává sám doma. Vyžaduje jistou dávku pozornosti a může i značně žárlit, pokud se jeho pán nevěnuje právě jemu. Francouzský buldoček štěká velmi málo, proto jeho štěkot neberte na lehkou váhu, může totiž znamenat nějaké nebezpečí. Většina jedinců má kladný vztah jak k malým dětem, tak dokáže být veselým společníkem pro děti starší. Někteří psi se mohou chovat dominantně vůči jiným psům, ale rozhodně to není pravidlem. S ostatními zvířaty nemají žádný problém, pokud jsou na ně zvyklá. Francouzský buldoček má potlačený lovecký instinkt a nemá sklony vydávat se někam na vlastní pěst.
Francouzský buldoček je úžasné, milé, přítulné a osobité plemeno, které je velmi vhodné k dětem a potřebuje přímý kontakt s člověkem a jeho lásku. Je to takový „kašpárek“, který je přístupný k jakékoliv hře, která ho baví. I přes některé své dané handicapy, jako je krátký čumák, který je spojen s horším dýcháním zejména v horkém, ale i v mrazivém počasí, se buldočci krátkodobě mohou zúčastňovat některých psích sportů. Jsou schopni chodit delší procházky, ale je potřeba mít s sebou dostatek vody. Horké nebo hodně mrazivé počasí je pro ně nevhodné – postačí jen velmi krátké ranní a večerní procházky.
Povahu mají milou, hravou, ale přitom někdy hodně tvrdohlavou. Když si něco vezmou do hlavy, že to dělat nebudou, nikdo s nimi nehne. Snadno si dokážou získat lásku člověka svým chováním a klaunovstvím. Francouzský buldoček je společenský pes, který oplývá bystrostí, energičností, mazlivostí a hravostí. Pro tohoto psa veselé povahy je těsný kontakt s pánem a jeho rodinou nadmíru důležitý, citlivý francouzský buldoček vyžaduje dostatek pozornosti. Velmi miluje děti. Dobře obstojí také v roli ostražitého hlídače, ačkoliv není zbytečně uštěkaný.
Francouzský buldoček dorůstá do výšky okolo 30 cm v kohoutku a dosahuje váhy 14 kg. Výška psa v&
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den, mám rybičku Betu bojovnici a před týdnem se jí udělala boule na boku. moc neplave je u dna a málo žere co mám udělat aby se uzdravila. děkuji za info Janský.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Charakteristický zástupce trpasličího pudla by neměl překročit 35 cm v kohoutku, řadí se tedy výškově mezi pudla toy a pudla středního (domácky dudlík nebo mini). Běžná váha se u trpasličího pudla pohybuje do 5 kg. Má protáhlou hlavu s mandlovýma očima a přiléhavýma ušima. Konstituce by měla být čtvercového formátu s hlubokým hrudníkem a vysoko posazeným ocasem. Vyskytuje se ve všech barvách jako jeho větší příbuzní pudli střední i královští, tedy v černé, bílé, hnědé, stříbrné, meruňkové a apricot. Má bohatou, pevnou a pružnou srst, obvykle kudrnatou, někdy šňůrovitou. Dnešní využití pudlů a pudlíků všech barev a velikostí je ryze společenské. Charakteristická je pro ně hustá, kadeřavá srst, která vyžaduje každodenní péči majitele. Toto plemeno není vhodné jako hlídač. Při nedostatku pohybu a aktivit může být problémový.
Stříbrný
Stříbrná barva u tohoto plemene musí být stejnoměrná, čistá, tedy ani ne do černa, ani ne do bíla.
Harlekýn
Teprve roku 1991 bylo toto plemeno uznáno mezinárodně. Ale jen od VDH, to znamená, že bylo víceméně trpěno, smělo se i vystavovat, i když jen na takzvaných klubových výstavách v kategorii nových barev. A to pouze pudli černobílí nebo černí s pálením. Ostatní barevné variace se nepřipouštěly. V roce 2003 byla poprvé k vidění v rámci světové výstavy variace černobílá, nesměla být ale vystavována. Také v Anglii nezmizeli všichni vícebarevní, několik málo chovatelů vedlo chov dále. Většinou je prodávali za nízkou cenu jako rodinného psa. Dne 17. 8. 2009 se sešli v Mnichově zástupci VDH (prezident VDP – Bertold Peterbus s viceprezidentkou Christou Klotz) a čtyř „pudlklubů“, aby se dohodli o budoucnosti vícebarevného pudla. Pevně se zasazovali o to, aby se směl i nadále používat název vícebarevný pudl a nadále se mohl pod tímto názvem i chovat. Návrh FCI byl Deutsche Wollhund. Pokud by tento návrh prošel, jednoznačně by pudl harlekýn vzhledem ke svému nízkému počtu směřoval k degeneraci druhu a zániku. Naštěstí nyní v mnoha zemích prožívají harlekýni renesanci a jsou běžně v nabídce na internetu.
Aprikot
Může být od světle plavé přes oranžovou (aprikot) až po červenoplavou. Oční víčka, nosní houba, pysky, dásně, patro, tělní otvory, šourek a polštářky tlapek jsou dobře pigmentované. U psů světle plavé barvy musí být pigmentace co nejtmavší.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE LEŽÍ NA DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Lelek.
Už několikátý den leží betty u dna akvária schovávají se a jen vyplavou se nadýchnout. Máme obavy jestli nejsou nemocný. Rádi by jsme věděli co se jim děje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Dobrý den, mám cca půl roku samce betty. Vždy byl aktivní ryba, hned když mě ráno slyšel , tak vyplaval na hladinu a čekal na krmení. Poslední týden odmítá žrát, pouze leží v divné poloze (na boku) na dně akvária a nepohne se dokud do něj vyloženě neštouchnete. Na jídlo vůbec nereaguje. Je v akváriu sám, akvárko pravidelně čistím, hledala jsem si nemoci, které by mohl mít, ale nemá na sobě žádné skvrny, nic. Už jsem vážně neštastná a nevím ,co mám dělat. Přemýšlela jsem, že koupím paví očko, protože je betty prý honí , popř. sní. Ale myslím si, že by na to vůbec nereagoval a rybu nechal v akvárku spokojeně plavat.Můžete mi poradit, co mám udělat?
Kryptokoryna červená (Cryptocoryne affinis) je nenáročná rostlina, ale emerzně se špatně pěstuje, a tak není snadno k dostání. Pro pěstování v akváriích stačí rozptýlené osvětlení. Optimálně roste ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, slabě alkalické při teplotě 22–26 °C. Dorůstá do výšky 30 cm. Když se jí daří, dokáže se rychle rozmnožovat odnožemi. Tento druh kryptokoryny je velmi náchylný ke kryptokorynové hnilobě. Pod vodou, zvláště ve dně s množstvím organických zbytků, příležitostně kvete dlouhým květenstvím.
Jedná se o odolnou a nenáročnou akvarijní rostlinu, v minulosti u nás často pěstovanou, které postačí i slabší osvětlení, takže se hodí také jako podrost pod kořeny nebo na místa stíněná vysokými rostlinami. Pokud má více světla, rozprostírá své listy po dně do šířky. Při větší intenzitě světla převládá na horní straně sytě zelená barva a na spodní červená. Při horších podmínkách jsou pak listy spíše hnědé nebo nafialovělé barvy. Pokud je slabě osvětlena, má červenohnědou barvu, při silnějším osvětlení jsou pak listy zelené a puchýřnaté. Při příliš silném osvětlení může vytvářet zakrslé formy. Bezproblémově se množí pomocí postranních výběžků. Kvůli tomu se porost kryptokoryn po čase výrazně zahušťuje a rychle rozšiřuje, a je tedy třeba jej neustále protrhávat. Co se týká umístění v akváriu, ve větších nádržích je vhodnější je sázet spíše do popředí, v menších pak doprostřed. Přestože se jedná o běžnou akvarijní rostlinu, dnes se v akvaristikách shání obtížně a získáte ji spíše u jiných akvaristů. V přírodě roste převážně v alkalických vodách nebo na bahnitých březích řek ve vápencových oblastech.
Je to jeden z nejrozšířenějších druhů, ale v obchodech není většinou k dostání. Hodně akvaristů s ní začínalo. Řapíky má přibližně stejně dlouhé jako čepele. Rychle se množí z kořenových výběžků. Ale je náchylná ke kryptokorynové hnilobě. Při příliš silném světle vytváří pouze zakrslé formy s listy přilehlými ke dnu.
Ve svém příspěvku NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den, můžete my někdo prosím poradit, co nejrychleji, co se stalo s mým Betakem a co udělat s akvarkem, vybavením a ostatními rybami? Před cca třemi týdny jsem koupila vše včetně rybiček od paní, která rušila chov po půl roce. Zprovoznili jsme vše dle rád a návodu na webu. Jednalo se o ancitruse, jednoho samce Bety a tři samice Bety. Druhý den jsme nakoupili 6 neonek a dvě živé rostliny. Vše bylo ok, předevčírem zmizel betak, ráno přišel na jídlo a pak jsem ho neviděla. Včera ráno byl mrtví. Má děravé ploutve a na těle ohromné bílé fleky. Ostatní ryby zatím dobré. O jakou nemoc se může jednat? Jak mám ošetřit Akvarko, jaké léky mám koupit a co s tím, abych je zachránila? Jsem naprostý začátečník, budu ráda za Vaše rady. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel G..
Jestliže se jednalo o rybky "Bety" - jinak také zvané beta bojovnice, mohlo dojít k tomu, že se prostě mezi sebou usmrtily. Tyto pestré rybky pocházejí původem z Malajsie a používaly se zde k sázkovým zápasům - něco jako kohoutí zápasy......Tento druh ryb není vhodný do společných hejn - tedy do společnosti ostatních rybek, jako jsou neonky a podobně, neboť ostatní ryby napadá a v podstatě usmrcuje. Rvou se i mezi sebou - v profesionálních chovech se dokonce chovají sice v jedné nádrži ale oddělené - rozdělené do samostatných oddělení.
Bílé skvrny by mohly znamenat nějaké plísňové onemocnění, ale vzhledem k rychlému konci - úmrtí ryby, soudím, že bílé fleky vznikly ožíráním již mrtvého těla ostatními betami.
Není rybička jako rybička - je třeba si také o jednotlivých druzích něco dohledat.....
Hodně štěstí ..... G.
Tato ryba má latinský název Pterophyllum scalare, její velikost je 12 cm, výška až 20 cm, teplotu vody potřebuje v rozmezí 22 až 28 °C. Jedná se o všežravce (převážně živé, mražené krmivo, umělé krmivo jako doplněk).
Skaláry patří mezi nejznámější a nejpopulárnější akvarijní ryby. Zbarvení původních přírodních forem skalár je stříbřité, s 5 až 7 tmavými příčnými pruhy, z nichž jsou tři sytě černé. Během let bylo vyšlechtěno velké množství rozličných barevných forem – kouřové, černé, mramorové, zlaté, albinotické, závojové a mnoho dalších.
Skaláry vyžadují bezpodmínečně dostatek různorodé živé či alespoň mražené potravy. Chováme je ve velkých nádržích, vysokých minimálně 50 cm. Jsou to majestátné, dlouhověké a klidné ryby. Pouze v období tření, kdy tvoří revíry, jsou agresivnější. Mohou být lekavé a citlivé na hluk. Jsou dosti vnímavé vůči chemikáliím a léčivům. V případě potřeby je můžeme léčit zvýšením teploty až na 32 °C, případně přidáním roztoku soli. Můžeme je chovat i ve společné nádrži, přičemž chov spolu s drobnějšími druhy rybek (tetry, neonky) je možný za předpokladu, že je spolu chováme odmalička. Pokud ovšem do nádrže s dospělými skalárami přidáme nové a malé rybky, mohou se následně stát terčem útoků skalár, které je považují za potravu.
Pohlaví je nesnadno zjistitelné, spolehlivým znakem je pouze v období tření rozdílný tvar vystouplého třecího kladélka (močopohlavní bradavky), které je u samců zašpičatělé, zatímco u samic válcovité. Dospělí velcí samci mívají často vyklenuté čelo s menším tukovým hrbolem.
Existuje i dlouhosrstá a středně dlouhosrstá varianta výmarského ohaře – byly uznány FCI roku 1935. Z počátku nebyly tyto dlouhosrsté varianty uznávány, ačkoli se ve vrzích krátkosrstých „výmaranů“ rodila i štěňata dlouhosrstá. Díky Rakušanům Hegendorfovi a O. Stockmeyerovi se staly dlouhosrsté variety uznávané a posléze i oblíbené. Psi s dlouhou srstí jsou na údržbu pochopitelně náročnější.
Jedná se o vyrovnaného psa, který byl už od svého prvopočátku používán k lovu, často u něj tedy pozorujeme projevy loveckých instinktů. I přesto je dlouhosrstý výmarský ohař přátelský a snadno se přizpůsobí. Pokud ho nevychováte pevnou rukou vy, sám zjistí, jak na vás, a druhou šanci již nedostanete. Nechybí mu temperament a občas se chová trochu dominantně, svou rodinu však i bez výcviku automaticky a odvážně chrání. S dětmi si rozumí, přesto by si na ně měl zvykat už od štěněcího věku, stejně jako na ostatní psy a drobná zvířata.
Výmarský ohař je střední až velký pes atraktivního vzhledu, psi mají širší lebku než feny. Má dlouhou mordu, z pohledu z boku se zdá až hranatá. U štěňat nás zaujmou blankytně modré oči, které se však v dospělosti mění na jantarové, tmavé až světlé, s inteligentním výrazem. Uši ohaře jsou široké, vysoce nasazené, zaoblené mírně do špičky. Hrudník je silný, ale ne příliš široký. Dlouhosrstí psi se mohou chlubit měkkou dlouhou krycí srstí, která může být jak hladká, tak i mírně zvlněná. Přibližná délka srsti je 3–5 cm, v dolní části těla na krku, břiše a předhrudí může být i delší. Osrstění má stříbrnou až šedavou barvu, včetně přechodů mezi nimi. Hlava bývá světlejší, bílé znaky jsou přípustné jen v malé míře na hrudi a prstech. Setkáváme se také s takzvaným úhořím pruhem – výrazným tmavým zabarvením. V kohoutku psi měří 59–70 cm a váží cca 35 kg, feny 57–63 cm a 30 kg.
Dlouhosrstý výmarský ohař pochopitelně vyžaduje více péče než krátkosrstý. Jelikož patří mezi lovecká plemena, potřebuje dostatek pohybu venku a činnost, která ho zabaví. Díky delší srsti není tak náchylný na studené počasí, rád plave. Vyniká hbitostí, poslušností a vynikajícím čichem, je vhodný k loveckému výcviku, původně byl honicím psem a v 19. století se používal dokonce jako stavěč. Dlouhosrstý výmarský ohař je trochu pomalejší než jiní němečtí stavěči. Je to výborný lovecký pes, domácí mazlíček i výstavní plemeno.
Prvního dlouhosrstého výmarského ohaře k nám do Čech přivezl roku 1966 MUDr. Fiala a položil tak základy českých chovatelských stanic. Toto plemeno se už minimálně sto let chová pouze z čistokrevného základu, patří mezi nejstarší německé ohaře.
