Nemoci
Tento druh psů trpí na onemocnění kloubů, kyčlí, vadu třetího víčka, jinak má obdobné nemoci jako běžní psi. Stejně jako u jiných velkých a těžkých psů i u španělského mastina je nutné dát si pozor na dysplazii kyčelního kloubu. Dysplazie vzniká, pokud je na kloub vyvíjena přílišná námaha, to třeba v případě, že je pes obézní nebo se ve štěněcím věku příliš pohyboval. Právě obezita je dalším „strašákem“ španělských mastinů. Jejich pud jim velí, aby si sami sehnali jídlo i v případě, že jej mají dost. Nejčastější příčinou úmrtí jsou ale srdeční problémy.
Dále se u tohoto plemene vyskytují chyby, které ovlivňují hodnocení na výstavách FCI. Mezi lehké chyby patří lehce oblá hlava při pohledu z profilu; chybějící jeden premolár; klešťový skus; slabý, v pohybu měkký a zvlněný hřbet; poněkud slabší nadprstí a předloktí; lehká bázlivost. Mezi těžké chyby patří špičatá tlama; mírný předkus; ztráta více premolárů nebo špičáků, která nevznikla úrazem; klesající hřbet; silná přestavěnost; slabé nebo křivé postavení končetin; v pohybu velmi volné lokty; kravský postoj v klidu a v pohybu; zvlněná, rozcuchaná nebo příliš dlouhá srst; kupírované uši nebo ocas; přílišná ektropie nebo entropie; nevyrovnaná povaha, přehnaná bázlivost nebo agresivita; slabý, lymfatický vzhled; ocas nesený položený na hřbetu. Mezi vady vylučující z chovu patří hrbatý nos; jakýkoliv stupeň podkusu; přehnaný předkus; nedostatky v pigmentaci nosní houby a sliznic provázené světlým okem; monorchismus a kryptorchismus.
Zdroj: článek Španělský mastin