Černé uhlí patří mezi nejčastější prostředky, po kterých majitelé sahají při náhlých zažívacích potížích psa. Průjem, nadýmání nebo podezření na lehkou otravu dokážou majitele rychle vystresovat a vyvolat otázku, zda může pes černé uhlí a jak ho správně podat. Přestože jde o běžný prostředek z lidské lékárničky, jeho použití u psů má svá jasná pravidla.
V tomto článku se podíváme na to, kdy je živočišné uhlí pro psy vhodné, jaké má účinky, jak správně zvolit dávkování a kdy naopak černé uhlí nepodávat. Nechybí ani zkušenosti chovatelů a doporučení veterinářů z praxe.
Může pes černé uhlí?
Otázka může pes černé uhlí nebo může pes živočišnéuhlí je velmi častá. Ve většině případů ano, ale pouze krátkodobě a při správném dávkování.
Kdy je podání vhodné
Pes a živočišnéuhlí spolu mohou dobře fungovat při lehkých trávicích obtížích.
náhlý průjem bez dalších vážných příznaků
nadýmání
podezření na dietní chybu
Uhlí pomáhá navázat škodlivé látky a odvést je z těla ven.
Kdy uhlí nepodávat
Existují situace, kdy živočišnéuhlí a pes nejsou vhodnou kombinací.
silná apatie nebo zvracení
podezření na pozření jedu, který uhlí neváže
dlouhodobý nebo krvavý průjem
V těchto případech je nutná okamžitá návštěva veterináře.
Černé uhlí pro psa, často označované také jako živočišnéuhlí pro psa, je látka s vysokou schopností vázat toxiny, plyny a některé škodliviny ve střevech. Díky tomu se používá jako první pomoc při zažívacích potížích.
U psů se nejčastěji využívá při průjmu nebo po pozření nevhodné potravy.
Chovatelé často uvádějí, že živočišnéuhlí pro psy pomohlo při lehkém průjmu po dietní chybě. U většiny psů došlo ke zlepšení do 24 hodin.
Veterináři ale zdůrazňují, že uhlí je pouze podpůrný prostředek a neřeší skutečnou příčinu onemocnění.
Modelový příklad: Pes po snězení nevhodné potravy dostal průjem. Po podání černého uhlí a dietě se stav během dvou dnů upravil bez nutnosti další léčby.
Při průjmu můžete podat rovněž Carbo medicinalis (živočišné černé uhlí), a to v dávce cca 1 až 2 tablety na 5 kg hmotnosti. Následující den začněte s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým drůbežím masem nebo s mrkví – denní dávku rozdělte do několika menších porcí, raději krmte častěji a v malých dávkách. K pití můžete zkusit slabší černý nebo heřmánkový čaj, popřípadě slazený Glukopurem, nebo převařenou vodu. Pokud zvíře upadá do apatie, ztrácí zájem o okolí nebo potíže neustoupí během dvou dnů, problémy se stupňují nebo se objeví krev (ve stolici nebo zvratcích), je třeba vyhledat odbornou pomoc veterináře. Také je lepší alespoň telefonicky konzultovat tyto potíže u štěňat a psů malých plemen (do 3 kg hmotnosti) – při větší ztrátě tekutin jim hrozí dehydratace.
Černé uhlí má u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.
U štěňat je vhodné se před použitím černého uhlí poradit s veterinárním lékařem.
Pokud naleznete v exkrementech svého psa červenou příměs, není třeba hned panikařit. Krev ve stolici se čas od času vyskytne u každého psa.
Při zpozorování krve v psích exkrementech si vždy musíme uvědomit, zda se jedná o dospělého psa, nebo o štěně. Pokud máte dospělého psa, zamyslete se, jestli má v pořádku všechna očkování a jestli je pravidelně odčervován. Pokud ano, nemusíte se bát a pouze pozorujte, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Jestli jste ale na některé očkování zapomněli nebo jste majitelem štěněte, které ještě není dostatečně očkováním imunizováno, kontaktujte svého veterináře.
Pokud je krev jasně zabarvená a exkrement atypicky nepáchne, jde nejspíš o problém až na samém konci trávicího traktu. Příčinou je nejspíš prasklá cévka v okolí konečníku, která nesnesla zvýšený nápor. Čas od času je tento stav běžný. Nezřídka k němu dochází například při výměně značky granulí. Častá poranění okolí konečníku se však mohou jednoho dne zvrtnout v závažný problém. K veterináři také zamiřte, pokud se zároveň s krví ve stolici objeví i zvýšená teplota nebo bolesti břicha. Varovná může být i nadměrná žízeň nebo naopak úplná nechuť k jídlu a vodě. Pokud je to možné, zajistěte vzorek stolice a navštivte veterináře co nejdříve.
Tmavě hnědé až černé zabarvení stolice, která navíc nepříjemně páchne, bohužel signalizuje mnohem vážnější zdravotní problém. Ke krvácení totiž dochází v horní části tračníku a ven se už krev dostává částečně strávená, což vyvolává ten nepříjemný zápach. Důvodů pro tento stav může být hodně, a ne všechny jsou vážné, avšak bez veterinářské pomoci to nelze určit. Veterinárního lékaře proto vyhledejte co nejdříve a rozhodně s sebou vezměte i vzorek stolice. Částečně natrávená krev ve stolici u psa může být pouhým dietetickým problémem. Ale stejně dobře může značit i závažné zánětlivé stavy, které bez léčby obvykle končí fatálně.
Tmavá až černá stolice často vyvolává obavy z krvácení do zažívacího ústrojí. Zcela obvykle je však tmavší zabarvení výsledkem konzumace některých skupin potravin a léčiv. Jedná se zejména o ovoce a ovocné nápoje (borůvky, černý rybíz), zeleninu (červená řepa), živočišnéuhlí a preparáty železa. Proto než začnete panikařit, zapátrejte v paměti, zda v jídelníčku psa za poslední cca dva dny (podle frekvence vyprazdňování) nefigurovaly i zmíněné potraviny či léky.
Má-li však stolice kromě černé barvy i mazlavý charakter (připomínající dehet) a nasládle páchne, jedná se pravděpodobně o melénu, stolici s natrávenou krví. Zdroj krvácení se proto bude nalézat v horní části trávicího ústrojí (jícnu, žaludku, dvanáctníku). Příčinou krváce
Kromě chemických konzervantů by se v kvalitních granulích neměly objevovat suroviny nízké výživové hodnoty. Mezi ně patří například sója (zdroj proteinů, který je pro zvířata hůře stravitelný, působí proti využití bílkovin z potravy, potenciální alergen), bílkovinné hydrolyzáty a koncentráty a vedlejší rostlinné a živočišné produkty. Pro představu vedlejšími živočišnými produkty se rozumí například uhynulá zvířata, kůže, kosti, odřezky masa při zpracování a výrobě potravin, krev, střeva, zobáky, pařáty, odpad z mlékáren a podobně. Skupina vedlejších výrobků rostlinného původu zahrnuje vedlejší výrobky ze zpracování rostlinných produktů, zejména obilovin, zelenin, luštěnin a olejnatých semen. Pokud jsou v granulích obsaženy „vedlejší produkty“, nemůžeme vědět, co konkrétně bylo pro výrobu použito. Jako hlavní zdroj tuků by v granulích měl být kuřecí nebo rybí tuk. Rostlinné oleje by neměly tvořit hlavní zdroj tuků, protože kočky mnohem lépe využívají tuky živočišné. Za ideální se považuje krmivo, kde převaha bílkovin pochází z kvalitních živočišných zdrojů, tuky jsou převážně živočišného původu (je jasně specifikováno, o jaký druh se jedná). Produkt je bez konzervantů, barviv, soli, sóji a dalších složek nevhodných pro zvířecí organismus (například pšenice).
Pokud jste již našli značku, která vaší kočce vyhovuje, pak není vhodné ji měnit. Naopak je lepší u ověřené značky zůstat. Každé krmivo se totiž nejefektivněji zpracovává po určité době návyku, proto střídání granulí způsobem, že každý týden dáme kočce novou příchuť, aby jí lépe chutnalo, není na místě. Může se stát, že po nějaké době začne granule odmítat (přece jen jsou kočky hodně mlsné), pak jí je zkuste ochutit například lososovým olejem nebo lžící konzervy, která je krásně provoní. Některé kočky zase odmítají jíst suché granule, ale zvlhčené je přijímají bez problémů. Zvlhčené granule také lépe respektují fyziologii kočky, protože usnadňují polykání. Na tomto místě je vhodné upozornit, že krmivo obsahující probiotika by již nemělo procházet další tepelnou úpravou (přelití horkou vodou a podobně), aby se příznivé mikroorganismy nezničily.
Na trhu existují dva typy průmyslově vyráběných krmiv pro kočky. Suchou variantu představují granule, které se vyrábějí z připravených masových směsí a následně se pečou nebo zpracovávají v extrudérech. Pokud používáte právě granule, je dobré myslet na to, že bytová kočka potřebuje přístup k vodě. Kočky jsou původem pouštní zvířata, která příliš nepijí a vodu vstřebávají hlavně z pevné stravy, kterou jim granule nabídnout nemohou (vody obsahují zhruba jen 10 %). Nedostatečný příjem vody přitom kočkám nezřídka působí močové problémy. Druhý typ, vlhké krmivo nebo krmivo s vysokým obsahem vody, zastupují na trhu nejrůznější kapsičky pro kočky, paštiky a konzervy, které obsahují maso a vedlejší živočišné produkty spolu s omáčkou nebo vlastní šťávou, popřípadě zeleninou. Nelze jednoznačně určit, který typ krmiva je lepší, lze ale říci, že vlhčí krmivo zajistí kočce zároveň i vyšší přísun tekutin (obsahuje jich až 80 %), suché pak zase příznivě působí na kočičí chrup a vydrží v misce déle „čerstvé“. Ideální je oba typy kombinovat.
Při výběru vhodné značky bychom se neměli spoléhat jen na reklamu nebo na osvědčené rady pejskařů, které potkáme v parku (i když někdy je dobrá rada nad zlato), ani na to, že určité granule pejskovi chutnají. Psům totiž mnohdy víc chutnají granule nekvalitní, které jsou dochucené solí a chemickými příchutěmi. Hlavním kritériem při rozhodování by mělo být jednoznačně složení krmiva! Pokud složení zhodnotíme jako kvalitní, vzorek několika značek pak můžeme předložit psovi, aby si sám vybral, které mu budou víc chutnat.
Při výběru bychom neměli hledět pouze na cenu, ale zejména na kvalitu. Mějme na paměti, že zdravý a dobře živený pes navštěvuje veterinárního lékaře pouze při prevenci. Proto není vhodné na výživě šetřit. U běžně aktivních dospělých psů je prvotním úkolem zajištění optimální tělesné hmoty, podpora zdravého zažívání a úprava kondice kůže a srsti.
Klíčem k výběru správného krmiva je vědět, jak číst údaje a etikety na obalu. Nejdůležitějším údajem je takzvané složení krmiva, které je povinné a kontrolovatelné. Bývá označováno jako „nejpravdivější údaj na pytli granulí“, protože výrobce musí v sestupné řadě podle hmotnosti deklarovat suroviny, které byly zpracovány při výrobě krmiva. Mnoho lidí se při výběru granulí řídí cenou, ale cena nemusí být vždy úměrná kvalitě. Nejdražší krmivo tak nemusí být to nejlepší. Spíše než cenou se tedy řiďte složením! Jistotou ale zůstává, že krmiva zakoupená v supermarketech či hypermarketech nebo takzvané ekonomické řady nemají s kvalitním krmením nic společného. Nekvalitní složení (hodně obilovin a soli, málo masa, chemická konzervace a podobně) je totiž jedním z hlavních znaků těchto granulí. V reklamách jsou mnohá krmiva prezentována jako vyvážená strava, ale prostudujeme-li si jejich složení, tak rychle pochopíme, jak na tom jsou doopravdy.
Při výběru krmiva bychom kromě kvality a ceny měli brát v potaz i dávkování krmiva. Dávkování totiž může výrazně ovlivnit výslednou cenu krmné dávky na den. U krmiv vyšší kvality obvykle stačí menší dávka krmiva, protože je výživnější. V konečném důsledku pak dražší granule mohou vyjít na stejnou částku, nebo dokonce levněji než granule levnější, ale s vyšším dávkováním. Nižší objemová dávka granulí spojená s krmením dvakrát denně také představuje nižší potenciální riziko torze žaludku (přetočení žaludku).
Suroviny, které byly použity pro výrobu krmiva, by měly být přesně pojmenované. Například „rýže“ místo „obiloviny“, „kuřecí tuk“ místo „živočišný tuk“, „kuřecí moučka“ místo „masová moučka“. Jinak nemůžete vědět jistě, co vlastně granule obsahují. Obecné názvy jednotlivých surovin místo konkrétního pojmenování vypovídají o nízké kvalitě produktu.
