Předpokládá se, že skutečným původcem této choroby je virová nákaza, kterou následně doprovází, podporují a komplikují některé bakterie. Může se ale také jednat o nespecifickou infekční vodnatelnost způsobenou několika druhy bakterií bez primární virové infekce. Mezi charakteristické příznaky patří nápadně nafouklé břicho, zježené šupiny a vystouplé oči (exophthalmus). Typické jsou také vodnatépuchýřky mezi šupinami.
Nemoc propuká u ryb oslabených nesprávnou výživou, špatnými podmínkami v akváriu, stresovaných podchlazením, transportem. Infekce může být trvale přítomna v nádrži bez zjevných příznaků na rybách, projeví se teprve při jakémkoliv oslabení ryb.
Léčba je velmi problematická a možná pouze u ryb s počátečním stadiem nemoci pomocí některých antibakteriálních léčiv (antibiotika, sulfonamidy). Napadené ryby je nutné ihned izolovat a nádrž vydezinfikovat. U této nemoci bohužel platí, že je vhodnější napadené ryby šetrně utratit vzhledem k nákladné a problematické léčbě.
Při častém a nevhodném použití antibiotik hrozí možnost navození rezistence, to znamená, že se bakterie stanou vůči antibiotikům odolnými a léčba je pak neúčinná. Antibiotika mají také u ryb vedlejší účinky a potlačují následně jejich přirozenou odolnost vůči dalším infekcím.
Toto onemocnění je také nazýváno jako fibromatóza.
Příznaky
Fibropapilomatóza je také nezhoubným nádorovým onemocnění, které je vysoce infekční stejně jako papilomatóza. Projevuje se stejně – vznikem různých podkožních a kožních nádorů, které mohou být různých barev, velikostí a na nemocném zvířeti jich může být i přes stovku. Část „fibro“ v názvu onemocnění značí, že u takto nakažené srny nemusí být zasažená jen epitelová část, ale onemocnění zasahuje i do vaziva. I toto onemocnění je přenosné přímým kontaktem, nebo bodnutím hmyzu (komár, muchnička). Léčba se u volně žijících zvířat neprovádí.
Srnčí maso pocházející ze srnčí zvěře nakažené fibropapilomatózou není pro člověka nakažlivé, virus této nemoci se přenáší pouze mezi srnami a nepřenáší se na člověka. Takováto zvěřina by se neměla konzumovat, pokud byly patologickými změnami zasaženy i vnitřní orgány, po stažení kůže jsou viditelné smyslové změny v podkoží (například zápach, maso je vodnaté, nádory jsou i v mase).
Infekce E. coli je nejčastěji pozorována u štěňat v prvních týdnech života. První den po porodu feny produkují vodnaté mléko bohaté na protilátky. Toto mléko, nazývané kolostrum, hraje klíčovou roli v ochraně nevyvinutého imunitního systému novorozeného štěněte proti různým infekcím, protože pokrývá střevní trakt a chrání štěně před většinou infekcí. Při absenci těchto protilátek jsou štěňata zranitelnější vůči řadě infekcí, včetně infekce E. coli.
Přenos bakterie má několik možností. Pokud je březí fena infikována E. coli, mohou bakterie napadnout krevní zásobení štěněte, když je ještě v děloze, během porodu, nebo se štěně může infekcí nakazit krmením ze zanícených mléčných žláz své matky.
Kolibacilóza často vede ke stavu zvanému septikémie nebo otrava krve, což znamená, že v krvi je nebezpečně vysoká přítomnost bakterií. Ačkoli jde primárně o onemocnění mladých psů, může postihnout i starší psy. Infekce E. coli v kombinaci s jinými infekčními agens také zvyšuje závažnost parvovirové infekce u psů.
V diskuzi KOČIČÍ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nora Lesňáková.
Kočka naší babky má na hlavě a pod krkem něco jako bradavičky na stopce, časem vyschnou a babka jí je vydrolí. Babce je 92 a k veterináři chodit nechce. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Je mi jasné, že nakonec půjdeme s kočkou na veterinu my, ale aby s tím babka souhlasila, potřebovala bych alespoň přibližně vědět, o jak závažný problém se jedná. Díky! Nora
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Nová.
Na chalupě k nám chodí kočička,která má po celém těle strupy. Je to asi svrab. Jak jí můžeme pomoct? Je na to nějaký dostupný lék ?
