VIDĚNÍ a nejen to se dozvíte v tomto článku. Lov byl jedním z prvních způsobů obživy člověka již v době pravěku. V lidské povaze je, že si člověk snaží vše zjednodušit. Nejprve lidé lovili pomocí kyje, kopí a různých pastí, pak si lov zjednodušili pomocí luků a šípů, ty časem nahradily nejrůznější palné zbraně. Lidé se ale nespokojili s prvními typy palných zbraní, neustále je vylepšovali, aby více vyhovovaly jejich záměrům. Součástí vývoje palných zbraní se stalo i vylepšování podmínek jejich využití, kam spadá i vynález a vylepšování optických přístrojů určených nejen k pozorování ale i ke zlepšení přesnosti lovu.
Analogové noktovizory
Starší přístroje ještě s analogovým systémem nemají samozřejmě tak kvalitní vidění, jako ty novější nástroje. Při pohledu do této optiky má myslivec vidění zastřené zeleným závojem, problematické je také zvětšování (zvětšení u starých přístrojů je obvykle asi 2,5 x, což není moc).
Analogové noktovizory se používají asi nejčastěji, jejich vývoj byl postupný, technologie se neustále zlepšovaly, zvyšovala se u nich citlivost a ostrost. Tyto přístroje obvykle musí mít lovec na povolení od Policie ČR.
Častý typ obsahuje zesilovač zbytkového světla, kterého v lesích ale nebývá moc, a proto je třeba využívat i doplňkové zářiče infračerveného světla. Tyto zářiče se ale nehodí na každý lov, protože některá zvěř (například jelen sika) tyto zářiče vnímá a zmizí lovci z dohledu. Stejně tak infračervené záření vnímá i černá zvěř (na jejíž lov je noční vidění určeno), a následný výstřel si s tímto světlem spojí, a příště raději zmizí, když ho zahlédne. Za obrovskou nevýhodu těchto noktovizorových přístrojů považují myslivci jejich závislost na jasném počasí, pokud je počasí nepříznivé (mlha, kouř, déšť, sněžení) a zapne se zářič, tak v tu chvíli myslivec nevidí nic, jen bílou tmu. Zároveň i dosvit zářiče není příliš velký, dosáhne maximálně 80 metrů za ideálních podmínek. Tento typ přístroje nočního vidění může mít různou konstrukci, jednou z nich je předsádka, která se připevňuje na objektiv standardního puškohledu (zvětšování obrazu se provádí zvětšováním na puškohledu). Další typ je nástavec na okulár puškohledu (dojde k prodloužení pažby, což je velká nevýhoda). Myslivec musí mít také na paměti, že noktovizory smí zapnout jen po setmění, denní světlo by mohlo spálit optoelektroniku v přístroji.
Shrnutí analogového nočního vidění:
Výhody analogového nočního vidění
Nevýhody analogového nočního vidění
Výborný obraz
Nutné přihlášení u Policie ČR
Vysoká citlivost na zbytkové světlo
Vysoká pořizovací cena
Zachycení obrazu bez zpoždění
Citlivost na denní světlo
Nízká spotřeba energie = dlouhá provozní doba na baterii
Cena za dalekohled s nočním viděním se pohybuje kolem pěti tisíc za nový přístroj, ty bazarované jsou samozřejmě levnější.
Brýle s nočním viděním
Brýle s nočním viděním se při lovu příliš nevyužívají, i tak se ale dají pořídit v rámci několika tisíc.
Noční vidění na puškohled
Cenové rozpětí je u nočních vidění na puškohled velmi rozsáhlé. K dispozici mají uživatelé noční vidění za několik tisíc, ale i ty, jejichž cena se pohybuje v rámci desítek tisíc.
Předsádka s nočním viděním
Cena tohoto přístroje se pohybuje v rámci pár tisíc korun.
Cena přístrojů této značky se pohybují od pár tisíc korun až po desítky (výjimkou nejsou přístroje za třicet a více tisíc).
Noční vidění Yukon
Pod značku Yukon spadá řada přístrojů, takže i zde je cenové rozpětí široké. K dispozici jsou přístroje za pár tisíc, ale i přístroje za několik desítek tisíc korun.
Na webových stránkách youtube.cz jsou k dispozici videa, které zachycují, jak přístroje fungují a jaký je jejich obraz. Příkladem může být video: https://www.youtube.com/watch?v=H6oQ2c03zMc.
Noční vidění ATN
Pod značku ATN spadají o něco dražší přístroje (i přes sto tisíc korun), je to dáno tím, že se jedná často o termovize, nebo o digitální přístroje.
Mezi takovéto vynálezy spadají zaměřovače, které ale v době svého vzniku nebyly u lovců příliš oblíbené (vliv na to měla nepochybně i vysoká pořizovací cena). Nakonec se ale zaměřovače rozšířily, vliv na to měla jistě i druhá světová válka. Dnes je dokonce puškohled ze zákona povinný za snížených světelných podmínek, puškohled má význam i etický a humánní. Díky puškohledu se snížila pravděpodobnost špatné rány, která by vedla ke zranění lovené zvěře, nebo k usmrcení špatného kusu. Ze stejných důvodů se nakonec přistoupilo i k využívání noční optiky, která původně byla pro myslivce určená jen k pozorování. Další neméně důležitý důvod pro využití noční optiky je i bezpečnost lovu.
Využití noční optiky je důležité hlavně v oblastech, kde je přemnožená černá zvěř, často jen noční optika poskytuje lovci šanci stavy černé zvěře v dané oblasti zredukovat.
Noční vidění je v dnešní době běžnou součástí myslivecké výbavy pro lov a pozorování zvěře v noci. V České republice je v noci povolen lov černé zvěře a právě tyto přístroje zlepšily kvalitu jejich lovu. Přístroje nočního vidění zvýšily pravděpodobnost úspěchu střelby.
Přístroje na noční vidění pomáhají myslivcům pozorovat a zjišťovat spády zvěře, napomáhají také zjišťování skutečných stavů zvěře v noci (důležité pro hospodaření mysliveckých spolků), ve dne může být totiž sčítání problematické.
Přístroje na noční vidění se na mezinárodním trhu objevily poprvé asi před dvaceti lety. Některé pracovaly s IR systémem (u tohoto systému je cíl osvětlen neviditelným spektrem infračerveného světla a přijímač v přístroji převádí infračervené světlo do viditelného spektra), jiné fungovaly na principu zesílení zbytkového světla (zesilovače zbytkového světla zesilují přirozené osvětlení jako je svit hvězd, světelný smog). Stejně jako u jiných přístrojů i u těch na noční vidění se technika vyvíjí, a proto vznikají stroje různých generací, ty se pak označují jako první, druhá třída atd. Přístroje s nejvyšším označením se běžně nevyužívají ani pro myslivost, vhodné jsou jen pro speciální účely ozbrojených sil.
Přístroje na noční vidění s digitálním převodem mají obraz černobílý, tyto přístroje mívají vestavěné IR osvícení (díky tomu se přístroj dá využívat i ve tmě nenarušené světelným smogem). Digitální přístroje mají zvětšení obrazu zhruba 5,5 krát. Zobrazení v přístrojích bývá přesné a s velkým kontrastem.
Digitální přístroje využívají také zesilovač zbytkového světla, ale obraz je přenášen v digitálním systému. Obraz u těchto přístrojů je jasnější a ostřejší. Zároveň mají na rozdíl od analogových i lepší rozlišovací schopnost.
Nevýhodou těchto přístrojů je potřebná vysoká dávka energií. Baterie do těchto přístrojů mívají nízkou životnost, často se baterie vybijí hned po jednom večeru.
Na rozdíl od noktovizorů se mohou digitální přístroje použít i při denním světle. Naopak jejich nevýhodou je, že systém obraz seká v malých časových intervalech, a proto obraz běžící zvěře bývá špatně zachycený.
Shrnutí hodnocení digitálního nočního vidění:
Výhody digitálního nočního vidění
Nevýhody digitálního nočního vidění
Nižší pořizovací cena
Vysoká spotřeba energie = menší výdrž baterií
Více možností různých nastavení a funkcí: Wifi, GPS
Jedná se o svítilnu, která vyzařuje světlo v pro člověka neviditelném spektru. Obecně se pro noční vidění doporučují přísvity o vlnové délce 850 nm. Přestože toto světlo člověk nevidí, zvěř na něj může reagovat. Světlo z této svítilny může pocházet z laserové diody, nebo z LED. Přísvit musí lovci používatu digitálního očního vidění, na rozdíl od některých noktovizorů, které mají velké zesílení zbytkového světla.
Na specializovaných bazarech se dají najít k prodeji i přístroje na noční vidění. Přístroje je třeba si ale vyzkoušet. U některých typů se nedoporučují přístroje první generace, ty nejsou již příliš kvalitní a neplní očekávání uživatelů.
Lovec musí uvážit řadu faktorů, které jeho volbu vhodného přístroje ovlivňují. Patří sem: oblast lovu, způsob lovu, způsob montáže na zbraň, použité technologie, finanční nároky, prodejce(pokud se přístroj rozbije, je obvykle nutná oprava přímo od výrobce, je proto lepší nákup přístrojů přímo od výrobců, než od různých překupníků, kteří nemohou zaručit dodržování zákonných podmínek a lhůt).
Do oblastí, kde bude přístroj používán patří: lesní honitba(není potřeba velké zvětšení, vhodnější je menší přiblížení, které lovci umožní sledovat, jestli zvěř značí a jakým směrem e pohybuje, překážky v lese odráží přísvit zpět do zařízení, zvěř je v lese více pozorná na přísvit = výhodnější jsou noktovizorní zařízení se čtyřnásobným zvětšením), polní honitba(zvěř méně vnímavá na světla, lze lovit na delší vzdálenost, pokud není úplná tma = analogové vidění bez použití přísvitu).
Druhy způsobů lovu: čekaná(vhodné větší přiblížení, protože lovec má dost času na výstřel, nezáleží na zpoždění přenosu digitální obrazu), šoulání (menší zvětšení poskytuje větší zorné pole a tím i přehled o okolní situaci, vhodné využít i noktovizorní technologie).
(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.
Povrchový zánět rohovky s pigmentací
(latinsky keratitissuperficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.
(latinsky keratitis superficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí. Pannus je charakterizován výskytem většího mno
Oko kočky je komorové stejně jako oči jiných obratlovců včetně člověka. Koťata se rodí slepá, jejich oči se začínají otevírat mezi 8.–14. dnem věku a během dalšího týdne jsou už plně funkční.
Předpokládá se, že kočky jsou mírně krátkozraké – nejostřeji vidí předměty vzdálené mezi 2 až 6 metry.
Rohovka kočičího oka klenutější, aby zachytila více paprsků, navíc má kočka za sítnicí ještě jednu cévnatou vrstvu, která se označuje tapetum lucidum a funguje jako zrcadlo, které odráží světlo zpět, takže projde světločivnými buňkami nejen přímo, ale ještě jednou odražené. Tuto vrstvu nemá žádný jiný živočich a navenek se projevuje mimo jiné tím, že když na kočku ve tmě posvítíte, zdá se, že jí svítí oči (vidíme odražené světlo).
Zornice se navíc může v šeru hodně otevřít (pokryje téměř celou duhovku) a pustit do oka maximum světla, za dne je potom malá a chrání citlivé oko před silnými slunečními paprsky. U malých koček (s výjimkou manula) je zornice typicky elipsovitá, uzavírají ji dva svaly ze stran, velké kočky mají zornici kruhovou stejně jako třeba člověk.
Kočky mají takzvané třetí víčko (mžurku), které je ve vnitřním koutku oka. Mžurka oko stále zvlhčuje, proto kočka téměř nemusí mrkat.
Na sítnici oka jsou dva druhy receptorů, obou je u koček přibližně stejný počet – tyčinky citlivé na slabé světlo a čípky fungující při silném světle a umožňující barevné vidění. Receptorů je nejvíce ve středu oka, u koček potom trochu více v širším vodorovném pásu. Proto jsou kočky citlivější na pohyb ze strany na stranu, což je důležité pro lov.
Léky, které jsou běžně dostupné v lékárně a lze je použít k léčbě očí u koček:
Ophtal – dezinfikuje a lze ho použít při slabším zánětu spojivek a k vyplachování očí.
Borová voda – dezinfikuje a lze ho použít při slabším zánětu spojivek a k vyplachování očí, má kratší trvanlivost (roztok kyseliny borité bez konzervantů), dostanete ji namíchanou v lahvičce v lékárně.
Ophtalmo-Septonex – dezinfekční mast, ale občas dráždí.
Ophtalmo-Azulen – mast s heřmánkem spíš ke zklidnění očí.
Lacrysin a HypoTears – umělé slzy.
Zarudlé oko u kočky
Zarudlé oko je příznakem zánětu nebo infekce. Můžete se s ním setkat u nemocí třetího víčka, spojivek, nemocí víček, rohovky, bělimy, při zánětu vnitřních struktur očí, zeleného zákalu a podobně. Zarudnout může jak jedno oko, tak obě – záleží na příčině vyvolávající zarudnutí.
K zarudnutí dojde, když se cévky spojivky (růžová část víček), bělimy (bílý okraj oka) nebo rohovky buď zvětší, nebo rozrostou. Důležité je určit, jestli je toto rozšíření způsobeno povrchovým, nebo hlubokým zánětem. Povrchový zánět bývá způsoben podrážděním nebo infekcí. Vnitřní zánět je samozřejmě závažnější, protože postihuje oko „více do hloubky“ a bývá častěji spojen s nemocemi, které ohrožují vidění kočky.
Dalšími přístroji využívanými k nočnímu vidění jsou monokuláry, u nichž jsou dostupné všechny typy technologií, a proto si uživatel může pořídit monokulár s termovizí, ale i digitální, nebo noktovizorní, k dispozici jsou ale i klasické optické pozorovací monokuláry.
Dalším často užívaným typem nočního vidění je předsádka. Tento přístroj se dá uchytit na jakékoliv optické zařízení jako video kameru, denní dalekohled nebo puškohled. Předsádky jsou menších rozměrů, a ani moc neváží. Jejich připojení k optickým zařízením je rychlé. Stejně jako monukuláry i předsádky využívají nejrůznější technologie jako digitální, termovizi i noktovizory.
Předsádky fungují na základě transformace vstupního světla, které je zesílené a pak se obraz opětovně zobrazí před objektivem puškohledu. U většiny předsádek není potřeba měnit nastřelení záměrné osnovy. Předsádky se připojují k puškohledům pomocí adaptérů, které obepínají objektiv puškohledu z vnější strany. Aby šla předsádka nasadit, musí být mezi objektivem puškohledu a hlavně alespoň 5 mm prostor.
Shrnutí hodnocení předsádek:
Výhody předsádek
Nevýhody předsádek
Všestranné využití
Nehodí se na všechny typy zbraní
Lze připojit k různým optickým zařízením
Nízká váha a malé rozměry
Není nutné povolení Policie ČR
Většinou není nutné měnit nastřelení při použití na puškohledu
A poslední a zároveň nejnovější přístroje využívají principy termické kamery, takovýto přístroj nepotřebuje, aby cíl byl nějak osvětlen. Čidla přístroje totiž přijímají teplotu pozorovaného prostředí. V přístroji jsou zobrazovány předměty s rozdílnou teplotou. Teplotní senzor měří vyzařované teplo a teplotní rozdíly na povrchu předmětů v zorném poli pak převádí na viditelný obraz. Zobrazování v přístroji je přesné.
Zpočátku byly tyto přístroje velmi drahé, v poslední době ale cena klesla, a tak se termické kamery staly pro myslivce vcelku dostupné. I tyto přístroje lze zapnout i během dne. Myslivci u tohoto typu nočních optik mohou ocenit i to, že přístroje zachytí zvěř i přes křoví, obilí a různé houštiny. U těchto přístrojů není potřeba žádné světlo.
Termovize mají různé typy zvětšení od 4,4 krát po 22,4 krát. Termo noční optika je vhodná i při nepříznivém počasí. Zároveň je schopen zachytit zvěř až na dva kilometry.
Na českém trhu se vyskytují termovize z Číny, Ruska, Běloruska a Slovenska.
Shrnutí hodnocení termovizní
Výhody termovizní noční optiky
Nevýhody termovizní noční optiky
Není potřeba externí přísvit
Cena
Pracuje při denním i nočním světle stejně
Výrazné zobrazení
Lehká konstrukce přístroje
Externí dosah
Ani v této technologii se nezastavuje pokrok, když se nezlepšuje zobrazení, zlepšuje se výkonnost strojů a zároveň se velikost přístrojů výrazně zmenšuje. I to je důvod, proč je na trhu tak obrovské množství kamer, které se liší svým vzhledem, kvalitou obrazu, způsobem zobrazování obrazu, a s tím související cenou. Na českém i zahraničním trhu se objevuje řada výrobců přístrojů k nočnímu vidění. Mezi u nás (i například v USA) oblíbené značky patří Yukon a Pulsarvyráběné v Bělorusku. I to má svůj důvod, v Bělorusku se totiž za bývalého režimu vyráběly tyto přístroje pro sovětskou armádu. V současnosti už ale tento podnik patří americké firmě, což se také odrazilo na využívaných technologií, ty již nepochází jen z Běloruska, ale využívají znalostí o technologiích i (nejen) z USA.
V současnosti se pod značky Yukon a Pulsar řadí dvanáct přístrojů, které se liší svým uspořádáním i různou technickou úrovní. Novější typy jsou vybaveny dokonce i videozáznamem.
