Zajímá vás téma VELAXIN ZKUŠENOSTI LIBIDO? Tak právě pro vás je určen tento článek. Máte doma psího krasavce, na kterého stojí v řadě zástupy fen a on nemá zájem? Příčin může být mnoho a pes by se měl důkladně vyšetřit. Pokud se ale jedná o sexuální poruchu jako takovou, není vhodné takové zvíře zařazovat do chovu za každou cenu.
Co může způsobit snížené libido
Některé poruchy pohlavních orgánů související se sníženým libidem
Poškození Leydigových buněk má za následek snížení hladiny testosteronu a tím následnou ztrátu libida a poškození spermiogeneze. Příčin může být řada – onemocnění štítné žlázy, záněty, infekce, nádorové procesy, atd. Po vyléčení příčiny většinou dojde k návratu libida. Pro zvýšení libida lze využít i aplikace androgenů, nicméně tak jako u každého hormonálního zásahu do organismu je třeba tuto aplikaci důkladně zvážit vzhledem k možným nežádoucím účinkům.
Perzistující uzdička je vývojovou anomálií, u které je sliznice pyje vazivově spojená se sliznicí předkožky. Dochází tak k fixaci pyje ze spodní strany ke stěně předkožky. Pes nemůže vysunout penis při erekci, při snaze o krytí je bolestivý, následně fenku odmítá a postupně ztrácí libido.
Fimóza je zúžení otvoru předkožky, což je vadou vrozenou i získanou (po zánětech, nádorech, poraněních předkožky,..). Následkem tohoto zúžení není pes schopen krýt, jelikož nevybaví penis z předkožky. Po bolestivých pokusech postupně ztrácí libido. Terapie je chirurgická. Z důvodů genetiky psy ale nezařazujeme do chovu.
Záněty předkožky a pyje se vyskytuje častěji u mladých, pohlavně nedospělých psů. Prvotním příznakem je hnisavý výtok z předkožkového vaku. Pes si postižená místa často olizuje, předkožka zduří a celá oblast je velmi bolestivá. Ve vážnějších případech dochází i k narušení celkového zdravotního stavu. Pokud se stav psa neřeší, může dojít až ke srůstům, bolestivosti/nemožnosti kopulace a ztrátě libida. Léčba je založena na dezinfekčních výplaších a dle stavu i antibiotické terapii (lokální v podobě mastí či celkové ve vážnějších případech).
Základem, tak jako u většiny potíží, je důkladná anamnéza. Zjišťuje se věk, plemeno psa, jakékoli jiné onemocnění, které může nepřímo s pohlavním traktem souviset (především zánětlivé či nádorové procesy urogenitálního systému, endokrinní poruchy – např. hypotyreóza,..). Svou roli hraje i dlouhodobý stres psa, některé léky (glukokortikoidy), deficity ve výživě či v chovu. V andrologické anamnéze se pátrá po podobných problémech u ostatních zvířat v chovu, zda a jak dlouho byl pes v plemenitbě, atd.
Klinicky se zhodnotí zdravotní stav, který potvrdí nebo vyloučí celkové onemocnění. Následuje důkladné vyšetření pohlavních orgánů – šourku, varlat, nadvarlat, semenného provazce, předkožky a penisu, kde pohledem a pohmatem zjišťujeme jakékoli abnormality. Libido se vyšetřuje v přítomnosti hárající feny, což vzhledem k různým rušivým vlivům prostředí může být obtížné. Rozlišuje se libido zachované, snížené a zcela vymizelé.
U psů, kteří o feny mají normální zájem, ale i po více krytích bez výsledků v podobě štěňat, je důležité vyšetření ejakulátu. Makroskopicky se hodnotí objem, barva, konzistence a cizí příměsi (např. krve, hnisu, atd.), mikroskopicky motilitu (pohyblivost) spermií, jejich koncentraci, morfologii, pozorování anomálií na nátěru a cytologické vyšetření k zjištění zánětlivých buněk a bakterií.
Látka deslorelin dokáže u zvířat dočasně snížit hladinu samčího pohlavního hormonu testosteronu, díky tomu je utlumeno psí libido a snížena funkčnost samčích reprodukčních orgánů. Aplikaci preparátu provádí veterinář pomocí implantátoru v oblasti volné kůže na hřbetě mezi krční a bederní páteří. Účinek neplodnosti se dostaví přibližně po šesti týdnech od ošetření. Implantát je biokompatibilní, po půlroce se samovolně vstřebá a není potřeba jej vyjmout. Přínosem tohoto řešení je eliminace pomočování u vykastrovaných fen.
O vhodnosti antikoncepce nebo zákroků, jako je kastrace, se vždy poraďte s veterinářem.
Pokud existuje nějaká zdravotní příčina, jejímž následkem je mimo jiné i snížené libido, většinou dojde po vyřešení zdravotního problému k opětovnému zvýšení sexuálního apetitu psa. Nicméně v případě, že je pes jinak zcela zdráv a o jakékoli feny kdekoli v prostředí nejeví zájem, není vhodné jej z genetických důvodů používat v chovu. Alternativním způsobem oplodnění může být i umělá inseminace, ke které se ale ze strany psa přistupuje kvůli důvodům: nezkušenost, plachost (pes odmítá krytí v cizím prostředí, je starší, atd.), ortopedické poruchy na páteři či zadních končetinách či poranění genitálií.
Zdroj informací: Nemoci psa a kočky II. Díl (Svoboda M., Senior D. F., Doubek J., Klimeš)
Hárající fence odolá málokterý pes. Může se ale stát, že nám se fena jeví na vrcholu hárání, ale ve skutečnosti tomu tak není. Což ovšem pes – samec - na rozdíl od nás dobře pozná. Nám v takovém případě pomůže odběr krve feny ke stanovení hodnoty progesteronu, který pomáhá přesněji termínovat krytí - tedy den, kdy bude svolná k páření fena (a měl by být i pes). Další skupinou jsou pejsci, řídící se heslem: co je v domě, není pro mě. Tato malá skupina psů nemá zájem o feny ve společné domácnosti, o ostatní ale ano. Pokud pes nejeví zájem o feny obecně, je třeba pátrat po zdravotních potížích – zhodnotit kompletní reprodukční anamnézu, vyšetřit celkový zdravotní stav psa, atd.
Všechny protištěkací obojky disponují funkcemi varovného zvukového signálu a korekčního elektrického impulsu. K dispozici je pět úrovní nastavení korekčních impulsů, aby bylo dosaženo co možná nejšetrnějšího napomínání.
V základním nejšetrnějším režimu je pes napomínán pouze zvukem. Dle zkušeností se psi do značné míry zklidní již při použití zvukového korekčního impulsu (pípnutí). Pokud pes pokračuje ve štěkání, lze použít i elektrické impulsy, které psa odnaučí štěkat. Dle zkušeností je to otázka hodin, případně dní. Samozřejmě je to do značné míry individuální a u každého psa tomu bude jinak.
Obojky proti štěkání můžete používat i ve vaší nepřítomnosti, fungují naprosto samostatně a zabraňují rušivému štěkotu psa v bytech, domech, na zahradách a všude, kde štěkání psa vyvolává spory a obtěžuje ostatní lidi.
Obojek nefunguje na principu zvuku, ale reaguje na vibrace hlasivek. To znamená, že jej v žádném případě nemůže spustit jiný pes, který vedle psa s obojkem štěká. Z tohoto důvodu musí mít pes obojek nasazen na hlasivkách, aby přijímač správně vyhodnocoval jeho štěkání. Obojek musí být zároveň dostatečně utažen, aby se na krku psa nemohl posouvat, ale zároveň nesmí psa škrtit. Aktivuje se samočinně při štěkání, eventuálně vytí či vrčení psa. Režim práce, citlivost, způsob korekce a časovou odezvu je možné jednoduchým způsobem nastavit. Korekcí se rozumí zvukový signál nebo korekční impuls, případně jejich kombinace. Elektronický systém obojku využívá moderní technologie na bázi jednočipového mikroprocesoru.
Obojek je velmi snadno použitelný, kompaktní a vodě odolný, tudíž vhodný pro každou situaci. Díky ergonomickému designu a nízké hmotnosti je možné jej použít i pro rasy psů s malým vzrůstem.
V pohotovostním režimu zařízení čeká na zvukový projev psa. Při prvním zaštěkání vydá zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem, jehož intenzita závisí na zvoleném režimu. Pokračuje-li pes ve štěkání, zařízení opět vydá zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem. Tento zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem vydá obojek maximálně 5x, poté se tento proces automaticky zastaví. Po delší odmlce psa (10–15 sekund) se systém opět přepne do pohotovostního režimu, další zaštěkání bude provázeno zvukovým signálem nebo zvukovým signálem spolu s korekčním impulsem.
Obojky se rozlišují podle velikosti psa na obojky pro nejmenší, malá, střední a velká plemena.
Také toto plemeno není příliš vhodné pro lidi, kteří nemají žádné zkušenosti se psy. Nevychovaný a dominantní pes může být velmi nebezpečný a mívá sklon k agresivitě, někdy může reagovat i na malé podněty útokem. Pokud je vydrážděn, zaútočí velmi tvrdě. Při správné výchově je svému pánovi oddaným společníkem, a pokud je k němu důsledná, respektuje i celou jeho rodinu. K cizím lidem je poněkud nedůvěřivý, ke známým návštěvám se chová přátelsky. Problémy mohou nastat při setkání s jinými psy, vůči nimž se tento pes chová dominantně a bojovně. Americký stafordšírský teriér se k dětem chová většinou mile a kamarádsky, při styku s malými dětmi je však nutný dohled. Při správné výchově se může mnohému naučit a stává se psem přítulným a poslušným.
Toto plemeno je vhodné chovat v bytě, kde je mu umožněn neustálý kontakt s jeho pánem. Pokud je celoročně umístěn venku v kotci, potřebuje zateplenou, nejlépe mírně vyhřívanou boudu, protože poměrně špatně snáší umístění v chladných prostorách. Americký stafordšírský teriér není klasickým služebním plemenem. Vyhovují mu krátké, silové výkony.
Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, je to pes vhodný k dětem i do bytu. Je to totiž typický ochranitel a obranář. Přestože je příslovečně odvážný, pokud je správně vychován, není nikdy agresivní. Pokud však byl vychován nedůsledně, může být agresivní vůči jiným psům a nedůvěřivý k cizím lidem. Přeci jen jsou v jeho krvi geny zápasníků. Někdy je poněkud tvrdohlavý, a proto vyžaduje opravdu disciplínu. Je velmi pohyblivý a čilý a neobyčejně zvídavý ke svému okolí. Je to dobrý krysař, ale i osobní strážce. Ve vypjatých situacích se umí rychle a správně rozhodnout, jinak je ale klidný a mírný.
Americký stafordšírský teriér má stejné předky s americkým pitbulteriérem, jsou jimi angličtí bulteriéři, v podstatě jde o dvě linie jednoho plemene. Spolu s anglickými přistěhovalci přišla do Ameriky i jejich vášeň psích zápasů a bulteriéři. Nový osadníci používali bulteriéra kromě zápasů i na lov škodné, jako jsou kojoti a červení rysy. Přibližně do roku 1935 se jednalo o čistě pracovního tvrdého psa, u kterého nebyl rozhodující exteriér, ale pracovní vlastnosti, povaha a „game“ (bojovnost). Čím dál častěji se však kladl větší důraz na exteriér. Chovatelé se rozdělili na dva tábory. Jedni upřednostňovali dále pracovní kvality a „game“ a chovali svého pitbula s proměnlivým exteriérem a vysokou bojechtivostí, ti druzí začali klást důraz na líbivý vzhled a jednotnost bez pracovních kvalit. Z těchto psů vznikl americký stafordšírský teriér.