Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

TRNUTÍ KONČETIN


TRNUTÍ KONČETIN je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Chilobrachys fimbriatus je krásně zbarvený sklípkan z podčeledi Selenocosmiinae, pocházející z Indie. Mezi chovateli však proběhla neoficiální informace, že se tento sklípkan vyskytuje také v okolních lokalitách. Samice dorůstá okolo pěti až šesti centimetrů v těle, dospělý samec bývá v těle cca o dva centimetry menší.


Charakteristika

Tělo pavouka můžeme již při zběžném pohledu rozdělit na dvě základní části: hlavohruď, na níž zřetelně rozlišíme šest párů končetin, a zadeček, který u sklípkanů není článkovaný. Obě tyto části jsou spojeny tenkou stopkou.

Hlavohruď nese na hřbetní straně kompaktní štít. Ten si můžeme nejlépe prohlédnout na sklípkaní svlečce. Nápadným útvarem je jamka neboli vtisk, který vbíhá dovnitř těla pevným trnem, sloužícím pro úpon mohutných svalů savého žaludku. Dále si můžeme v přední části karapaxu všimnout drobné vyvýšeniny, na níž jsou uloženy čtyři páry jednoduchých očí. Jejich zorná pole se překrývají a pavouk tak registruje zrakové podněty ve značně širokém úhlu. Na spodní straně hlavohrudi najdeme mezi kyčlemi nečlánkovanou pevnou destičku zvanou prsní štít.

Sklípkany odlišujeme od ostatních pavoukovitých podle postavení chelicer. U labidognátních pavouků se chelicery při zakousnutí pohybují k sobě, u ortognátních se chelicery zakusují paralelně dozadu.

Klepítka neboli chelicery vznikly z prvního páru končetin. Jsou dvoučlánkové, a jak již bylo řečeno, otevírají se rovnoběžně s podélnou osou těla. V bazálním článku chelicery je umístěna jedová žláza, jejíž vývod ústí těsně pod špičkou druhého článku.

Druhý pár končetin se přeměnil v makadla (pedipalpy). Ty mohou mít u pavoukovců nejrůznější tvar, ale u sklípkanů mají podobu kráčivých nohou. Jsou ovšem o jeden článek kratší. Kyčelní články pedipalp (gnathocoxy) ohraničují spolu s horním (labrum) a dolním pyskem (labium) ústní otvor, kterým začíná trávicí trubice. Rozšířená představa, kterak pavouci vysávají kořist chelicerami, je tedy mylná. U dospělých samců mají pedipalpy také významnou úlohu při páření. V dospělosti se u nich mění poslední článek makadel v kopulační orgán, složený ze dvou základních částí. Vlastní zásobárna spermatu (bulbus) vybíhá ve špičatý útvar (embolus). Ten je při kopulaci zaváděn do spermaték samice. Celý orgán je v klidu sklopen, takže je na první pohled špatně viditelný.

Zbývající čtyři páry končetin slouží k pohybu. Jsou osmičlánkové a poslední dva články zpravidla nesou na spodní straně zvláštní chloupky (scopulae). Právě toto husté ochlupení tvořené kartáčky krátkých, na konci větvených chloupků funguje podobně jako přísavky gekonů a umožňuje sklípkanovi pohyb po hladkém povrchu (sklo, listy rostlin). Nejlépe je toto ochlupení samozřejmě vyvinuto u stromových sklípkanů, kde jsou koncové články končetin (zejména tarsus pedipalp a tarsus i metatarsus předních dvou párů noh) díky němu značně rozšířené a na první pohled upoutají svým duhovým leskem.

Zadeček sklípkanů je vakovitého tvaru, původní článkování lze vysledovat jen podle uložení některých důležitých orgánů.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Chilobrachys fimbriatus

PARAKETÓZA KONČETIN

Jak již název vypovídá, toto onemocnění se týká králičích končetin. Nemoc je obvykle způsobená otlaky končetin.

Projevy

Základním projevem je evidentně špatný pohyb králíka, který na tlapky nedošlapuje a snaží se jim odlehčit. Při pohledu na tlapky pak chovatel obvykle spatří zánět, který často hnisá (to způsobuje i kontakt zánětu se stelivem).

Příčiny

Otlaky obvykle vyvolává nevhodný povrch, po kterém se králík pohybuje. Problémem může být i vlhká a špinavá podestýlka, nebo to, že se králík nějakou dobu pohyboval po povrchu, který byl ještě vlhký od dezinfekce. Někdy ale toto onemocnění způsobuje dědičnost.

Léčba

Léčba paraketózy je možná, ale není vždy úplně úspěšná. Samozřejmě je nutné odstranit důvod onemocnění (nevhodné stelivo, dráty na podlaze atd.). Pak je třeba otlaky čistit a použít antibiotika.

Prevence

Prevencí je u tohoto onemocnění dohled nad kvalitou podlahy v králíkárně a zároveň vhodný výběr králíků bez tohoto dědičného zatížení.

Nakažlivost

Ne

Zdroj: článek Králík domácí a jeho nemoci

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Jitka Konášová


trittico tloustnuti
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
trny
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.