Řídká stolice neboli průjem u psa je porucha zažívání, která se projevuje častým vyprazdňováním tekuté stolice. Průjem je doprovodným projevem značného počtu onemocnění zažívacího ústrojí, z nichž mnohé jsou pro další osud psa nevýznamné. Jde totiž v podstatě o obrannou reakci, kdy se tělo snaží urychleně zbavit nějaké nežádoucí látky nebo mikroorganismu. Jakmile k tomu dojde, potíže vymizí. Průjem však může být i známkou závažnějšího onemocnění, které se zažíváním souvisí jen nepřímo.
TIPY
Probiotika: Purina fortiflora je probiotický doplněk pro psy všech věkových kategorií. Živé probiotické kultury Enterococcus faecium SF68 zlepšují přirozenou funkci střev a posilují imunitní systém. Mimo jiné podporují také mikrobiální rovnováhu ve střevech. Pomáhá při průjmech, plynatosti, nechutenství a slabé imunitě.
Entero ZOO gel: Entero ZOO je inovativní střevní adsorbent (enterosorbent), který působí v trávicím traktu zvířete, kde na sebe váže toxiny, škodlivé látky, patogeny a alergeny a odvádí je z těla ven.
Dia Dog tablety: Dia Dog žvýkací tablety jsou určené pro zmírnění akutních průjmů u psů a koček. Obsahují přírodní látky, které regulují zažívání, uklidňují podrážděnou sliznici a vážou na sebe bakterie, toxiny a další škodliviny. Zároveň podporují růst přirozené střevní flóry.
V našem zeměpisném pásmu se vyskytuje klíště obecné (Ixodes ricinus), které se objevuje od jara do podzimu s maximálním výskytem v květnu až září. Klíšťata způsobují v místě přichycení zánětlivou reakci. Při silném napadení mohou toxiny ze slin klíštěte způsobit klíšťovou paralýzu. Klíšťata jsou také přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních nemocí (lymské boreliózy a virové klíšťové encefalitidy).
Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou k dispozici v podobě spreje, obojku nebo ve formě spot on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.
V naší zeměpisné šířce se vyskytuje klíště obecné (Ixodes ricinus), a to od jara do podzimu (nejvíce od května do září). Klíšťata vyvolávají v místě přichycení zánětlivou reakci, v horším případě mohou toxiny ze slin klíštěte způsobit klíšťovou paralýzu. Klíšťata jsou také přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních nemocí (lymské boreliózy, virové klíšťové encefalitidy...).
Proti vnějším parazitům se psi chrání antiparazitárními prostředky, jež mohou mít formu spreje, obojku nebo léku místně aplikovaného. Vždy záleží na majiteli zvířete, který preparát zvolí.
Píštěl je charakterizována jako abnormální průchod (kanálek) mezi dvěma otvory, dutými orgány, nebo jako dutina. Vyskytuje se v důsledku poranění, infekce nebo nemoci. Vertikální průchod mezi dutinou ústní a nosní dutinou se nazývá oronazální píštěl. Mezi příznaky oronazální píštěle patří chronický výtok z nosu (s nebo bez krvácení), a přetrvávající kýchání. Tento zdravotní problém postihuje častěji štíhlá psí plemena, zejména jezevčíky.
Tyto typy píštělí mohou být způsobeny v podstatě jakýmkoliv nemocným zubem v horní čelisti. Nejběžnější místo pro vznik oronazální píštěle je tam, kde kořen čtvrtého premoláru vstupuje do patra horní čelisti. Oronazální píštěl musí být chirurgicky léčena, aby se zabránilo průniku potravy a vody do nosní dutiny. Není-li problém vyřešen, dochází k podráždění nosu, rýmě, zánětům vedlejších nosních dutin, infekcím, případně k pneumonii.
Píštěl vycházející z dásně bývá často jeden z projevů paradentózy a ukazuje na špatný stav ústní dutiny. Toto onemocnění je velmi nepříjemné a ve většině případů vyžaduje delší léčbu. V podstatě je píštěl jakýmsi odvodňovacím kanálem, jehož prostřednictvím se tělo zbaví hnisu při aktivním zánětlivém procesu. Absence tohoto kanálu může někdy vést k celkové intoxikaci, takže veterinář musí opravdu pečlivě uvážit následující postup léčby.
Zánětlivé onemocnění dásní většinou majitel psa pozná podle zápachu z tlamy. Toto onemocnění však může mít mnohem vážnější následky. Pokud pomineme bolestivost a ztrátu zubů v pokročilých případech, je to zejména riziko vzniku abscesů (zubních váčků), které se mohou provalit píštělí do nosní dutiny, do okolí oka, ven na tvář. Nezanedbatelné je také riziko vzniku zánětu kosti horní i dolní čelisti, které toto onemocnění doprovází. Takovéto vážné hnisavé zánětlivé procesy ohrožují celkové zdraví zvířete, protože bakterie a jejich toxiny se uvolňují do těla a krví mohou být rozneseny do jiných orgánů. Pokud pak na daných místech dojde k zachycení těchto bakterií, mohou se vyvinout stejná zánětlivá ložiska jako v dutině ústní. Zejména jsou ohroženy ledviny, játra, srdce a u samců prostata.
Zubní píštěl se projevuje hnisavým výtokem v místě vzniku píštěle, kýváním zubů, bolestí dásní, zápachem z úst, svěděním dásní, horečkou.
Potvrzení přítomnosti píštěle (otvoru) by mělo zahrnovat standardní zubní vyšetření. Určení stupně poškození dásní a zubu však obecně umožňuje pouze rentgen.
Píštěl vzniká z neléčeného kazu zubu, při chronické parodontitidě, zánětu zubu, nevhodné léčbě zubních onemocnění, po úraze, při nádorovém onemocnění, poleptání a po extrakci zubu (která byla nevhodně provedena).
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) se již od antiky (uvádí se více než 2000 let) používá jako mimořádně účinný prostředek k léčbě zažívacích a jaterních onemocnění. Příznivé účinky silymarinu na ochranu, zlepšení funkce a regeneraci poškození jaterní tkáně jsou v humánní medicíně známy a využívány dlouhou dobu a byly publikovány v desítkách studií. Dnes nachází své místo i v medicíně veterinární.
Hlavní účinnou látkou je silymarin – směs chemicky velice blízkých flavonolignanů, které podporují produkci enzymů, čímž pomáhají předcházet poruchám funkce jater a zlepšují detoxikační sílu tohoto orgánu. Silymarin rovněž zvyšuje a zlepšuje regeneraci jater a redukuje záněty.
Vzhledem k obtížné využitelnosti účinné látky je výhodnější podání ve formě komerčně připravených léčiv nebo doplňků výživy se standardizovaným výtažkem. Izolovaný silymarin je tak součástí celé řady humánních léčiv i doplňků výživy pro léčbu jaterních onemocnění, podporu jaterních funkcí a ochranu jater, nebo pro detoxikaci organismu. Na trhu již najdete i přípravky určené přímo pro podání psům a kočkám.
Silymarin se podává nejen při onemocněních jater jako vynikající prostředek k omezení zánětu, ale i jako doplňková terapie. Podávání doplňků s obsahem sylimarinu by se mělo stát rovněž rutinní záležitostí při terapii antibiotiky, antimykotiky a dalšími léky, které zatěžují játra. Vzhledem k podpoře detoxikační funkce jater je vhodná doplňková terapie silymarinem také u dalších onemocnění zatěžujících játra, jako je leishmaniáza, ehrlichióza či kandidózy.
Výtažek ostropestřce mariánského se používá samostatně nebo se pro dosažení komplexního účinku kombinuje s dalšími účinnými látkami a bylinami, například s artyčokem nebo kurkumou. Výhodná je kombinace s MOS (mannan-oligosacharidy), glukany a bentonitem – toto složení pomáhá absorbovat toxiny, redukovat nežádoucí bakterie ve střevech a stabilizovat střevní mikroflóru, která bývá zároveň postižena.
Podávání přípravků s výtažky ostropestřce mariánského je vhodné i ve všech případech, kdy je pro udržení správného jaterního metabolismu a detoxikační funkce jater nutné tyto látky přijímat ve zvýšeném množství. Preventivně nebo podpůrně jsou doporučené při onemocnění jater, otravě (intoxikaci) chemikáliemi nebo léky (pesticidy, při léčbě chronických onemocnění), otravě potravinami, při podávání léků zatěžujících játra (většina antibiotik, antimykotika a celá řada dalších léků).
Vzhledem k zátěži organismu civilizačními faktory a běžnými viry, bakteriemi a plísněmi je překvapující, že při zvýšené fyzické zátěži, psychickém stresu nebo hormonální nerovnováze se v organismu přemnoží patogeny.
Trypanozomy jsou krevní bičíkovci parazitující v krvi mimo buňky. Přenáší je krevsající hmyz buď sekretem svých slin (skupina Salivaria) anebo trusem (skupina Stercoraria).
Přenašeči skupiny Salivaria jsou známé mouchy tse-tse, který mají svůj název podle specifického zvuku vydávaného za letu. Onemocnění se nazývá Nagana, více postihuje býložravce a všežravce než psy a kočky. Tito prvoci produkují toxiny, kterými poškozují stěny cév a nervový systém zvířat. Prognóza závisí na druhy Trypanozomy (např. T. vivax mírnější průběh, T. brucei brucei těžká onemocnění).
Skupina Stercoraria zahrnuje původce Chagasovy nemoci – Trypanosomu cruzi. Jejím cílem je člověk, pes, kočka a mnoho dalších zvířat převážně hlodavců, kteří jsou rezervoárovými hostiteli. Přenos probíhá přes noční ploštice zákeřnice (rod Triatoma), které svými výkaly na kůži savců zajišťují nakažení. Následné rozetření či poškrábání umožní průnik i přes nepoškozenou kůži. U psů a koček je častější rozkousnutí otravné ploštice nebo pozření infikovaných hlodavců.
Tato nemoc má velmi nepříznivou prognózu, v rámci prevence existují specifické preparáty chránící psy až dva měsíce, repelenty nebývají účinné. Důležitá je asanace prostředí, která zbaví obydlí štěnic, nenechat zvířata lovit a nekrmit syrovým masem. V naší zemi zákeřnice nežijí.
