TENKÉ STŘEVO je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Ileus neboli střevní neprůchodnost je velmi vážný, život ohrožující stav. Protože pro pacienta vždy znamená potenciální ohrožení života, je nutno ho bezprostředně řešit chirurgickým zákrokem. Jedná se o akutní onemocnění střeva, takzvanou strangulaci.
Kdy dochází k zauzlování střev u psů
Střevo je dutý trubicovitý orgán, ve kterém dochází k dotrávení a vstřebávání živin do krve a lymfy (stejně funguje i naše trávicí trubice). Střevo je obaleno svaly umožňujícími posun potravy, nervy, které dávají k posunu impulzy, a cévami, které přivádějí kyslík střevním buňkám a rozvádějí vstřebané živiny do těla.
Střevní ileus znamená neprůchodnost střevního potrubí. Může se jednat o zúžení, zauzlení až úplné ucpání střeva.
Hlavní příčiny:
- Tenké střevo se samo zauzlí peristaltickými pohyby. V zablokované části střeva se přeruší krevní oběh. Neprůchodný úsek začne odumírat a musí být neprodleně chirurgicky odstraněn, jinak tato příhoda končí smrtí.
- Dojde k mechanickému ucpání střeva, tedy že něco brání v průchodu střevem, může jít buď o vrozené zúžení střeva, nebo o zauzlení střeva, žlučové kameny, břišní kýlu, zánět či rakovinu tlustého střeva nebo blízkého orgánu, Crohnovu chorobu, srůsty v břišní stěně.
- Neprůchodnost může způsobit ochabnutí střevní pohyblivosti, důvodem může být například zánět slinivky břišní, pobřišnice, žlučníku, ledvin, zadržování moči v měchýři, špatně léčená cukrovka, zlomeniny páteře, přestane fungovat nervové řízení, selhávání ledvin, nízká hladina draslíku a sodíku v krvi.
Zdroj: článek Zauzlení střev u psa
Chronický zánět žaludku
Předpokládá se, že onemocnění vzniká jako následek chronické stimulace imunitního systému některými bakteriemi nebo potravními alergeny. Následným uvolňováním vzniklých chemických látek dochází k poškozování sliznice trávicího ústrojí.
Onemocnění je charakterizováno chronickým zánětlivým procesem, který může postihovat jakoukoliv část trávicího traktu – od žaludku přes tenké střevo až po střevo tlusté. Podle místa výskytu zánětlivé reakce se liší i příznaky onemocnění.
Je-li postižen žaludek a začátek tenkého střeva, je nejčastějším projevem chronické zvracení a ztráta hmotnosti.
Problém je většinou celoživotní, proto je třeba provést včas co nejpřesnější diagnózu. Pak je možno zavést cílená a přesná opatření, která povedou k dlouhodobé stabilizaci procesu a zlepšení kvality života zvířete. Může docházet k periodickému návratu původních příznaků nebo k přechodnému zhoršení stabilizovaného stavu.
Komplexní vyšetření krve pak může směrovat k dalším diagnostickým krokům, kdy je nutné nejprve laboratorně vyloučit problémy jater, ledvin a pankreatu.
Onemocnění lze následně přesně typizovat pouze odebráním biopsie (vzorku) z postiženého úseku trávicího traktu prostřednictvím endoskopie nebo laparotomicky (chirurgickým otevřením břišní dutiny). Následným histologickým vyšetřením se potvrdí diagnóza, někdy se podaří i odhalit pravděpodobnou příčinu vzniku zánětlivé reakce podle buněk, které organismus abnormálně ukládá do postižených tkání. Důležité je i vyloučení jiných nemocí nebo komplikujících faktorů s podobnými projevy (jako jsou potravní alergie, bakteriální a plísňové záněty střev, problémy vstřebávání živin a podobně).
Léčba spočívá v přísném dietním režimu (krmení hypoalergenní stravou), to znamená bílkovina pouze jehněčí, králičí, krůtí, kachní, rybí nebo zvěřina; sacharidový příkrm – ideálně rýže, opatrně brambory.
Vhodnější je použití komerční diety, která obsahuje přídavky vitamínů, minerálů, mastných kyselin a kvalitní vlákniny, která je velice důležitou složkou pro obnovení správné mikroflóry tlustého střeva. Dieta musí být bez konzervačních látek a aditiv. V mírných formách onemocnění nebo v udržovací fázi léčby lze někdy onemocnění kontrolovat pouze dietou.
Použití léků je závislé na typu a stupni postižení, na snášenlivosti diety a celkovém stavu organismu (fungování jater, ledvin, přítomnost konkurenčních hormonálních onemocnění a podobně).
Úvodní léčba se často v průběhu terapie mění. Onemocnění vyžaduje trvale pravidelné sledování.
Zdroj: článek Zánět žaludku u psa
Cizí těleso v trávicím traktu psa
Cizími tělesy myslíme předměty, které nejsou obvyklou součástí potravy a které se psovi dostanou více či méně dobrovolně do zažívadel. Zažívací trakt začíná dutinou ústní – tlamou a již zde se můžeme s cizími tělesy setkat. Nejčastěji jsou to různé části aportů, obvykle kusy dřeva, zaklíněné mezi zuby, zapíchnuté podél zubů do dásně, eventuálně do kterékoli měkké části tlamy.
Obecnými příznaky je silný výtok vazkých slin, zápach z tlamy a neochota nebo neschopnost tlamu otevřít. Uvedené příznaky vznikají náhle.
Spolknutá cizí tělesa se dále mohou dostat do žaludku. Předměty zde uvízlé se diagnostikují obtížně a velmi záleží na chovateli a údajích, které vzhledem ke zdravotnímu stavu psa poskytne. Při absenci spolehlivé anamnézy může veterinář provést rentgenové vyšetření, je však třeba mít na paměti, že řada hmot nenechává na rtg snímku stín. Přitom může jít o velmi nebezpečné případy, například o různé části hraček z umělé hmoty nebo útržky PVC, které se nalepí na žaludeční sliznici.
Větší spolknuté předměty (kameny) mohou ucpat částečně nebo úplně vyústění žaludku do tenkého střeva. Společnými příznaky je úporné zvracení různě silně natrávené potravy brzy po nakrmení a bolestivost na pohmat v krajině žaludku. V pokročilejších případech mohou zvratky obsahovat natrávenou krev. Pokud se pes zvracením cizího tělesa nezbaví, nezbývá než přikročit k chirurgickému zákroku.
Menší cizí tělesa postupují do střeva a pak se nachází v celém rozsahu tohoto orgánu. Předmět uvázlý v tlustém střevu je nejčastějším případem prostupu cizího tělesa zažívadly. Diagnóza prohmatáním obsahu dutiny břišní však dělá potíže u psů přetučnělých nebo u takových, kteří ze strachu z vyšetření napnou břišní stěnu. Příznaky jsou dost obecné, nechutenství, malátnost, zvracení, zvýšená teplota, takže se z nich nedá na přítomnost cizího předmětu jednoznačně usoudit. Na absolutní velikosti a poloze tělesa v zažívadlech pak záleží, zda má pes zácpu nebo průjem. V tomto druhém případě totiž cizí těleso zadrží tuhé složky potravy a propustí pouze tekuté nebo kašovité. Předměty uvízlé v konečníku lze vypalpovat nebo vysondovat řitním otvorem.
Společným jmenovatelem pro cizí těleso ve střevě psa (snad kromě konečníku) je nebezpečí z prodlení. Pouze pokud má veterinář k dispozici alespoň přibližné údaje a celkový zdravotní stav psa je dosud dobrý, může se pokusit olejovým nálevem nebo klyzmatem o odstranění předmětu konečníkem. Část střeva přiléhající k cizímu tělesu je totiž během několika dnů postižena prudkým zánětem nebo odumřením a nastává akutní nebezpečí perforace (proděravění střeva) nebo přestup zánětu na po
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Spolknutí cizího tělesa u psa