Některé kočky bývají poměrně náchylné na problémy s očima. U takovýchto koček se pak objevují záněty, slzení, hnisavý sekret, zarudlé oči, případně výhřev třetího víčka.
Co dělat, když má kočka zakalené oko (šedý/zelený zákal)
Katarakt (šedý zákal) je zakalení čočky, které postihne buď čočku celou, nebo jen její jednotlivé úseky. Představuje jednu z nejčastějších příčin oslepnutí. Silné zakalení čočky brání dopadu světla na sítnici.
Katarakty vznikají v důsledku genetických defektů, ve stáří, jako následek zánětů, traumat, cukrovky nebo onemocnění sítnice. Chirurgické odstranění čočky je jedinou účinnou léčbou zákalu čočky, ale bohužel není vždy úspěšné. Po chirurgickém zákroku se mohou vyskytnout různé komplikace. Patří k nim záněty, glaukom (vysoký oční tlak), odloupnutí sítnice a infekce. Množství komplikací je tím větší, čím déle katarakt trvá. Léčbu tabletami a očními mastmi či kapkami můžete provádět doma. Pro úspěšnou terapii jsou však nezbytné pravidelné kontroly u veterináře.
Pod pojmem glaukom nebo zelený zákal chápeme chorobný růst nitroočního tlaku. K růstu tlaku dochází, když je znemožněn odtok tekutiny vytvořené v oku. Glaukom je jednou z nejčastějších příčin oslepnutí koček. Zvýšení nitroočního tlaku se může objevit spontánně nebo se může vyvinout v důsledku jiného očního onemocnění.
Postižené oko často vykazuje silné zarudnutí, bolestivost s mhouřením víček, rozšíření pupily nebo zakalení rohovky. Glaukom je akutní případ, protože již během 24 až 48 hodin může být sítnice nezvratně poškozena. Oslepnutí zvířete v tomto případě zabrání jen okamžitá terapie.
Při glaukomu je nejdůležitější co nejrychleji snížit oční tlak. Podávají se léky ve formě očních kapek, tablet nebo infuzí. Jestliže tato léčba není účinná, použijí se jiné metody, například laser nebo zmrazení. Žádná chirurgická metoda však není stoprocentně účinná a může dojít k opětovnému zvýšení tlaku, takže k zachování zraku může být zapotřebí opakovaného ošetření. K tomu patří i pravidelné měření tlaku. Pokud se žádnou z těchto metod nepodaří udržet nitrooční tlak v normě, nezbývá nic jiného než chirurgické odstranění oka. Jestliže je však glaukom včas rozpoznán, reaguje mnoho zvířat dobře na medikamentózní terapii.
Psí oči se podobají lidským a mohou trpět obdobnými potížemi, které ovlivňují kvalitu zraku. Mezi taková onemocnění patří výtok z očí, otok, zánět spojivek a další.
Pokud vašemu psovi slzí oči jen někdy, může jít o alergickou reakci (obvykle se projevuje stejně jako u lidí v letním období, kdy je v ovzduší mnoho pylů).
Ať už jde o slzení silné či slabé, může naznačovat zánět spojivek nebo zánět rohovky. Některá plemena jsou k zánětům rohovky zvláště náchylná. Jsou to většinou plemena, která mají vypouklé oči (boxer, buldok). Zánět rohovky se projevuje viditelným zmodráním oka, což je způsobeno neprůhledností čočky, nebo čočka nateče.
Zánět spojivek
Zánět spojivek se projevuje zarudnutím spojivky, můžeme pozorovat slabý nebo silný hnisavý výtok z očního koutku. V pozdějším stadiu je již bolest velká a oko zůstává polozavřené. Onemocnění se může vyvinout v chronický zánět spojivek, o něm hovoříme tehdy, když neustávají příznaky nemoci, nebo se nemoc v krátkých intervalech opakuje. Příčinou může být malé cizí těleso v oku nebo špatně rostoucí řasy či vchlípené víčko. Pokud na svém psovi pozorujete podobné příznaky v malé intenzitě, vykapávejte mu oči kapkami do očí, případně vytrhejte nevhodně rostoucí řasy, které mohou být příčinou potíží.
Ektropium
Ektropium je odchlípení očního víčka. Zde je nutný chirurgický zákrok. Odchlípení víčka může být buď vrozené, anebo získané například úrazem či po zánětu a někdy se tato nemoc objeví bez zjevné příčiny ve stáří psa. Na psovi pozorujeme zánět spojivek, který je velmi často spojen se slzením očí. Oko je podrážděné, slzí, může mít zanícenou rohovku a spojivkový vak. Nemoc se léčí podle toho, v jakém je stadiu. Při tomto onemocnění může docházet k výtoku hnisu. Pomoci mohou oční kapky, ale jen v některých případech.
Vřídek na rohovce
Vřídek na rohovce vzniká úbytkem hmoty rohovky. Může být získán buďto mechanicky, nebo infekcí. Oko má hrubou strukturu, je zarudlé a pes si je neustále otírá tlapkou. Toto onemocnění je velmi bolestivé, proto je zapotřebí vyhledat rychle lékaře, který určí v jakém stadiu nemoc je. Pokud je v rané fázi, veterinář jen předepíše kapky, pokud je v pozdější, veterinář sešije obě víčka po dobu zhruba deseti dnů, aby se bolest nezvyšovala a oko mělo šanci se pořádně zahojit.
Uveitida
Uveitida je nemoc postihující obě nebo jen jedno oko. Je to zánět duhovky s okolními strukturami oka. Zornička je velmi malá, oko zrudlé a zavřené, pes se vyhýbá světlu. Toto onemocnění je vždy velmi závažné a je nutné je léčit pomocí kapek a podáváním protizánětlivých prostředků ústní cestou.
Annamaet krmivo pro kočky se vyrábí ve dvou variantách, a to Original a Grain free.
Original
Jde o holistickou recepturu, krmivo je přirozeně konzervováno, vyrobeno bez kukuřice a pšenice. Všechny použité suroviny jsou přírodní a krmivo neobsahuje žádné umělé konzervanty, barviva nebo ochucovadla. Receptura je založena na velmi kvalitních živočišných bílkovinách s vysokou stravitelností.
Annamaet Original Feline Chicken & Fish je receptura vyhlášená svou výjimečnou chutí. Je vyrobena z kvalitních kuřat a ryb a hnědé rýže, bez přidání kukuřice či pšenice. Obsahuje také sledě a kraby pro větší chutnost. Pro doplnění omega-3 mastných kyselin jsou zde zařazeny i řasy. Krmivo je vhodné pro kočky ve všech životních stadiích.
Doporučená denní dávka záleží na hmotnosti kočky. Denní dávka pro kočku ve velikosti do 2,5 kg by měla být 35–71 g; pro kočku od 2,5 do 4 kg je denní dávka 71–80 g. Doporučené dávkování je uvedeno vždy na obalu výrobku.
Krmivo je možné objednat v některých internetových obchodech za poměrně příznivou cenu ve srovnání s kvalitou výrobku.
Grain free
Jde o holistickou recepturu, krmivo je přirozeně konzervováno, vyrobeno zcela bez obilovin. Všechny použité suroviny jsou přírodní a krmivo neobsahuje žádné umělé konzervanty, barviva nebo ochucovadla. Základ krmiva tvoří vysoce kvalitní masové moučky. Obilné složky jsou nahrazeny hráškem nebo maniokem (tj. škrob z hlíz manihotu obecného).
Annamaet Grain Free Feline Chicken & Fish je receptura věrná masožravému původu koček – bez obilovin, vyrobena z kvalitních kuřat a ryb, obsahující velké množství bílkovin. Pro doplnění omega-3 mastných kyselin jsou zde zařazeny i řasy. Krmivo je určené pro kočky ve všech životních stadiích.
Hills Canine W/D je kompletní krmivo pro psy se sklonem k obezitě, s cukrovkou, s onemocněním střev (hyperlipidémie, kolitis nebo konstipace). Prevence struvitové urolitiázy u psů se sklonem k obezitě.
Napomáhá při:
prevence obezity
onemocnění z nedostatku vlákniny (tj. diabetes mellitus, hyperlipidémie, kolitis nebo konstipace);
lymfangiektázie;
hyperlipidémie (použijte Canine W/D granulát);
pankreatitis s hyperlipidémií;
prevence struvitové urolitiázy u psů se sklonem k obezitě.
Hills Prescription Diet Canine w/d není určeno pro:
kočky;
štěňata;
březí nebo kojící feny;
psy, kterým jsou současně podávány acidifikátory moči;
psy oslabené, vyhublé nebo dehydratované.
Doplňující informace: Prescription Diet Canine W/D je vhodná pro dospělé psy, kteří jsou méně aktivní nebo kastrovaní, je také určena pro prevenci opětovného získání nadváhy po úspěšném snížení váhy.
Pozitivní účinky: Energie a tuk (snížený obsah) zabraňuje získání nadváhy a pomáhá snížit hladinu tuků. L-karnitin (doplněn) zlepšuje přeměnu tuků na energii, pomáhá udržovat podíl tělesné svaloviny. Hořčík, fosfor, bílkoviny (snížený obsah) snižují v moči koncentraci struvitových složek – hořčíku, amoniaku (z bílkovin) a fosfátu. Udržuje pH moči (kyselost: pH 6,2–6,4), a tak znesnadňuje formování a shlukování struvitových krystalů. Speciální antioxidační formule (doplněna) redukuje oxidativní poškození buněk a tím napomáhá předcházet chronickým stavům. Vláknina (vysoký obsah) je prevencí obezity: velký objem stravy vyvolává pocit nasycení a předchází pocitu hladu:
při diabetu mellitu pomáhá minimalizovat výkyvy krevní hladiny glukózy, což může vést ke snížení dávky inzulínu;
při kolitidě upravuje čas střevní pasáže;
při konstipaci absorbuje vodu a zvyšuje motilitu střev.
pinčové, knírači, dogovitá plemena typu mastifa, plemena molosoidní a švýcarští salašničtí psi
teriéři
jezevčíci
špicové a tzv. primitivní plemena
honiči barváři
ohaři – stavěcí psi
slídiči a retrívři
plemena společenská
chrti
Lovecká kynologie dělí lovecká plemena na ohaře, slídiče, honiče, barváře a norníky a případně přinašeče. Každý lovecký pes využívající se k tomuto účelu musí projít zkouškami, které vycházejí ze zkoušek pro jednotlivá plemena (jiné zkoušky mají chrti a jezevčíci například). Některá plemena uvedená v tomto soupisu se již příliš jako lovečtí psi nevyužívají, ale i tak v nich mohou zůstávat lovecké instinkty.
Hnis v očích může mít kočka z mnoha důvodů: zánět spojivek, poranění rohovky, výhřez třetího víčka, glaukom, slzení očí.
O zahnisané oči koček se musí pečovat, v počáteční fázi stačí oko vymývat převařenou vodou nebo odvarem z heřmánku. Použít můžete také dezinfekci určenou pro lidi (Opthalmoseptonex). Pokud nenastane do dvou dnů zlepšení nebo se stav naopak zhoršuje, musíte zajít k veterináři, neboť bude pravděpodobně nutná razantnější léčba.
Nenechte zvíře, aby si oko škrábalo. Pokud to dělá, musíte ihned nasadit ochranný límec.
Nepoužívejte bez konzultace s veterinárním lékařem žádné oční léky, které zabraly u vás a našli jste je v nočním šuplíku. V případě vašeho zvířete opravdu nemusí být vhodné.
Pozor na zánět rohovky! Vidíte-li, že se oko náhle stává neprůhledné, musíte okamžitě do ordinace, neboť hrozí trvalé poškození zraku. Rozhodují hodiny. Zarudlé oko může také signalizovat oční zákal. Pokud je zvíře podrážděné, schovává se a oko je na dotyk bolestivé, je namístě ho odvézt co možná nejdříve k veterináři.
Zánět spojivek
Zánět spojivek patří k nejčastějším onemocněním oka kočky. Choroba může postihnout jedno, nebo i obě oči. Vzniká nejčastěji vnějším drážděním průvanem, smítkem v oku, čpícími látkami nebo působením alergenu (prach, pyl, cigaretový kouř). Zánět spojivek může mít souvislost také s jiným onemocněním, například s infektem dýchací soustavy.
Zánět spojivek se projevuje zarudnutím, otokem a slzením oka. Tímto onemocněním trpí většinou koťata nebo kočky se sníženou imunitou. Pokud se příznaky do dvou dnů samy nezmírní, navštivte veterináře. Ten zahájí cílenou léčbu antibiotickými mastmi nebo kapkami. Nikdy kočce nepodávejte masti nebo kapky určené pro lidi!
Poranění rohovky
K poranění rohovky dochází nejčastěji při kocouřích rvačkách. Za normálních okolností se rána rychle zahojí sama. Někdy mohou nastat komplikace a do rány se dostane zánět. Zánět rohovky se projevuje jako bílá až šedá plocha viditelná na povrchu oka (zákal). V takovém případě nevyčkávejte a co nejdříve navštivte veterináře! Zánět by mohl nenávratně poškodit rohovku a kočka by mohla oslepnout.
Rvačkám kocourů lze předcházet. Nejlepší je nechat kocoura vykastrovat, zklidní se a nebude cizí kocoury napadat.
Výhřez třetího víčka
Třetí víčko (mžurka) se nachází v koutku oka a není normálně vidět. Objevuje se však, když zakrývá poraněné oko. Pokud je třetí víčko vidět u obou očí, může to znamenat, že je kočka celkově velmi vyčerpaná nebo trpí vážnější infekční chorobu, infektem dýchací soustavy. Pokud je mžurka viditelná i po dvou dnech, navštivte veterináře! U tohoto onemocnění se také v oku vzácně tvoří hnis.
je nápadně malá rohovka, často unilaterální, spojená jinak s normálně vyvinutým okem. Často je diagnostikována společně s dalšími abnormalitami. Zejména s mikroftalmií. Plemenná predispozice je uváděna u plemen trpasličí pudl, knírač, bobtail, bernardýn, kolie, kokršpaněl a australský ovčák. Terapie neexistuje.
Dermoid
je okrsek kompletně vybavené tkáně, lokalizovaný mezi rohovkou a sklérou. Dermoid bývá klinicky diagnostikován několik týdnů po narození, odstranit jej lze superficiální keratotomií. Jezevčík, dalmatin, dobrman, německý ovčák, bernardýn a anglický buldok jsou predisponovaná plemena právě pro výskyt dermoidu.
Kongenitální zákal rohovky
je porucha transparence rohovky vzniklá během embryogeneze nebo z důvodu intrauterinní infekce. Setkáme se s ní u štěňat při prvním otevření víčkové štěrbiny. Tato zakalení se mohou samovolně projasnit do stáří několika měsíců (3-5) po narození. Léčba není nutná. Nejčastěji tento problém postihuje kolii, bišonka, pudla, yorkshirského teriéra, anglického špringršpaněla.
Nemoci pohlavního ústrojí – hnisavý zánět dělohy, zánět předkožky
Nemoci pohybového ústrojí – záněty svalů, kloubů a šlach, dysplazie kyčelních kloubů, zlomeniny kloubů, zlomeniny kostí, křivice
Nemoci nervového ústrojí – zánět mozku a míchy, otřes a zhmoždění mozku a míchy
Nemoci očí – zánět spojivek, zánět víček, vchlípení a vychlípení víček, suchý zánět rohovky a spojivky, zákal rohovky, zákal čočky
Nemoci uší – onemocnění zevního zvukovodu, krevní výlev v ušním boltci
Onemocnění kůže – zánět kůže, kopřivka, svrab
Parazitární onemocnění psů – škrkavky, tasemnice, blechy, vši, všenky, klíšťata
Infekční nemoci jsou nemoci, jejichž původci jsou živé mikroorganismy (patogenní bakterie, houby, viry, rickettsie, chlamydie, protozoa) schopné pronikat do organismu zvířat, vyvolat onemocnění a dále se přenášet na zdravé jedince.
Přenos infekčních nemocí je realizován přímým nebo nepřímým (zprostředkovaným) vzájemným kontaktem nemocného zvířete se zdravým. Bránou vstupu původce onemocnění je kůže a viditelné sliznice očí, dýchací, trávicí a močopohlavní systém.
Při prvních příznacích infekčního onemocnění psa je nutné vždy co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, který zvíře odborně vyšetří a zahájí odpovídající léčbu. Infekční onemocnění ohrožuje nejen zdraví a život postiženého psa, ale i ostatní psy, se kterými přijde do kontaktu.
Invaze cizopasníků, jak vnějších, tak vnitřních, způsobují značné komplikace zdravotního stavu u všech věkových kategorií psů. U štěňat mohou způsobovat i přímé ztráty uhynutím, často významnou měrou zasahují skrytě do vývinu a růstu a disponují organismus pro celou řadu onemocnění.
Hlavním příznakem napadení tímto virem je celoživotní a skrytá infekce. Jednou infikovaní jedinci zůstanou doživotními a neustálými nosiči viru i bez viditelných symptomů nemoci. Ve stresových situacích může potom dojít k reaktivaci a s tím spojenému vylučování viru.
U dospělého psa jsou následky infekce herpes virem málo známé. Diagnostikované symptomy, jako například rýma, vymizí po několika dnech. Avšak tímto způsobem se tento virus přenáší, neboť přesídluje na sliznici v dýchací trubici. Stejně tak se nachází v pohlavním ústrojí a může vyvolat vznik malých puchýřků v přední oblasti genitálií u fen nebo na předkožce u psů. Tak může být virus vyloučen se slinami, se sekrety z nosu, ale také z genitálií. Infekce, která primárně nepředstavuje žádné onemocnění, vznikne při přímém kontaktu, například při olizování nebo při krytí.
Fena může být již při prvním kontaktu se psem infikována. Jsou-li feny infikovány při krytí nebo během březosti, přestojí samy tuto infekci většinou dobře. Nebezpečným se však virus stává pro štěňata. V počátku březosti může vést prvotní infekce k resorpci (vstřebání) nebo po 35. dnu k potratu plodů. Nejčastěji bývají štěňata infikována v prvním týdnu života. Pokud se skrytá infekce reaktivuje během stresu při porodu, může dojít k nákaze během porodu nebo těsně po něm. Během porodu se mohou štěňata nakazit v porodních cestách, dále potom prostřednictvím sekretů z nosu a tlamy, vylučovaných fenou při neustálém olizování. Díky takto úzkému kontaktu dochází k dalšímu přenosu viru a infekce se rozšiřuje velmi rychle.
U březích fen dochází k porodu mrtvých, někdy i mumifikovaných plodů v kterémkoli stadiu březosti. Mohou také nastávat předčasné porody nebo porody slabých a nevyvinutých štěňat. Novorozenecká forma se projevuje u štěňat ne příliš jasnými příznaky celkového postižení, depresí, nechutenstvím, výtoky z očí bez zvýšené teploty. V případě rozšířené infekce štěňata naříkají, jsou apatická, výtok z dutiny ústní se mění z čirého na hlenohnisavý. V podkoží v oblasti třísel a na kůži břicha se může objevit červené zabarvení, puchýřky a podkožní otok. Tyto klinické příznaky mohou být doprovázeny ztrátou vědomí, obloukovitým prohnutím těla dozadu a křečemi. Novorozená štěňata hynou již po 12 až 48 hodinách. Štěňata nakažená v průběhu prvních dvou týdnů života uhynou 6 až 9 dnů po nakažení. U starších štěňat a dospělých psů probíhá onemocnění pozvolněji.
Kočka je výhradně masožravec, a proto potřebuje větší přísun masa, tedy bílkovin. Velký význam má pro ni i aminokyselinové složení proteinů. Pro kočku jsou životně důležité především arginin a taurin, jelikož tyto dvě aminokyseliny si nedokáže v těle vyrobit a je tedy závislá na jejich příjmu z krmiva. Obecným pravidlem je, že zdravá kočka potřebuje stravu složenou přibližně z 35 % bílkovin, 20 % tuků a 25 % sacharidů. Živočišné bílkoviny mají mnohem lepší poměr aminokyselin než levnější neplnohodnotné rostlinné bílkoviny, například sója či obiloviny, jejichž stravitelnost je u koček asi 45%, kdežto živočišné jsou pro zvířata mnohem lépe stravitelné, a to z 90 %. Pro mnohé výrobce granulí je tedy levnější vyrobit krmivo převážně z obilí a maso jaksi opomenout. Údaje o procentuálním podílu živočišných bílkovin na celkové deklaraci bílkovin v krmivu uvádí jen některé značky. Kvalitní granule mají vysoký obsah proteinů živočišného původů, protože rostlinné bílkoviny tráví kočka jen velmi těžko a nestravitelné zbytky jí ve střevech „hnijí“.
Hills Canine C/D pozitivně ovlivňuje zdravotní stav u psů s močovými kameny a diagnózou struvitové urolitiázy (prevence výskytu a rekurence), a to tak, že snižuje koncentraci struvitových složek v moči, znesnadňuje tvorbu a shlukování struvitových krystalů, redukuje oxidativní poškození buněk a tím pomáhá bojovat proti urolitiáze.
Hills Prescription Diet Canine c/d není určeno pro:
kočky;
štěňata;
březí nebo kojící feny;
psy, kterým jsou současně podávány acidifikátory moči;
psy s nestruvitovou urolitiázou, hyperlipidémií nebo pankreatitis (i v anamnéze nebo se zvýšeným rizikem pankreatitis).
Pozitivní účinky: Snižuje koncentraci struvitových složek v moči – hořčíku, amoniaku (z bílkovin) a fosfátu. Cílené pH moči (kyselost: pH 6,2–6,4) znesnadňuje tvorbu a shlukování struvitových krystalů. Speciální antioxidační formule (doplněna) redukuje oxidativní poškození buněk a tím pomáhá bojovat proti urolitiáze.
Strava je velmi důležitým činitelem, který je třeba vzít v úvahu při onemocnění ledvin, protože pomáhá zpomalit jeho vývoj, i když neřeší již existující poškození. Ledvinová dieta a její jídelníček je uvedena podrobně dále v této části.
Hlavní cíle, kterých chceme dietou dosáhnout, jsou:
Pokryjte energetické a nutriční potřeby psa, vyhněte se anorexii a hubnutí.
Minimalizujte produkci uremických toxinů (urea a kreatinin).
Poskytuje chutnost, která působí proti nechutenství psa k potravě v důsledku urémie, která ovlivňuje smysl pro chuť a čich.
Proteiny
Jak jsme již zmínili, azotemie a urémie jsou způsobeny hromaděním odpadních látek v krvi, které jsou výsledkem degradace bílkovin ve stravě nebo vnitřních tělesných bílkovin, protože ledviny nefungují dobře a nejsou schopny je vylučovat.
Vysoký příjem bílkovin způsobuje zvýšení této azotemie, ale ačkoli je velmi běžné slyšet, že dieta pro psy s ledvinami musí obsahovat velmi nízký obsah bílkovin, nedostatek bílkovin ve stravě může být také škodlivý pro zdraví psa.
Kvalita těchto bílkovin je velmi důležitá, proto krmiva pro štěňata s onemocněním ledvin musí mít vysoce kvalitní bílkoviny a vysokou biologickou hodnotu a nesmí být nižší než 18%. Nadměrné omezování bílkovin může vést k proteinové malnutrici s následným úbytkem hmotnosti, svalové hmoty atd.
Každý případ je jiný, takže i míra omezení bílkovin ve stravě se bude lišit v závislosti na stupni funkce ledvin u každého psa.
Tuky
Ledvinová strava musí být bohatá na tuky, musíme mít na paměti, že, jak jsme již řekli, bude poněkud omezenější v bílkovinách, jedné z hlavních živin, ze kterých psi běžně získávají energii, takže budou muset být schopni extrahovat energii z jiné živiny, hlavně tuků.
Navíc, jak jsme již zmínili, jedním z typických příznaků u psů s onemocněním ledvin je nevolnost, zvracení a ztráta chuti k jídlu. Podání stravy bohaté na tuky, tedy energeticky vydatnější docílíme toho, že:
Budeme moci podávat menší množství krmiva, abychom uspokojili potřeby psa. Takže pokud bude jíst málo, bude mít i tento malý kousek již dost koncentrované energie na pokrytí jeho potřeb.
Menší množství méně naplní žaludek, čímž se sníží pravděpodobnost vyvolání zvracení a nevolnosti.
Tukem se zvyšuje chutnost a tím se překonává nechuť k jídlu.
Fosfor
Při onemocnění ledvin ledviny zadržují elektrolyty, jako je fosfor. Tato hyperfosfatémie (vysoká hladina fosforu v krvi) může způsobit sekundární renální hyperparatyreózu, což je patologie, která způsobuje tvrdnutí tělesných tkání v důsledku akumulace mineralizace v nich.
Jde o cizopasníka, který se usazuje na ploutvích, kůži, žábrách i na rohovce oka. Při napadení dochází u ryb ke zvýšené tvorbě kožního slizu, objevuje se bělavý, modrošedý zákal, který je viditelný zpočátku jen pod určitým úhlem, teprve při silném napadaní se tento povlak později až loupe. Ryby mohou být apatické, těžce dýchají, mají zplihlé, slepené nebo až roztřepené ploutve, zakalené oči.
Při silných nákazách mohou některé ryby uhynout již po 48 hodinách. Bičíkovec zhoubný se množí dělením. Dospělí jedinci po opuštění svého hostitele vytvářejí cysty s životností až 7 hodin. Nenajde-li parazit svého nového hostitele, hyne po 20 až 60 minutách. Invazi parazitů podporuje přerybnění akvarijních nádrží.
Léčba spočívá v okamžitém zvýšení teploty vody na 32–33 °C, kterou udržujeme při silném vzduchování minimálně po dobu 30 hodin. Současně použijeme při minimální filtraci některý z dezinfekčních přípravků (malachitová zeleň, metylénová modř, Acriflavin, TERAP-AC, TERAP-CHIN, FMC, Costapur). Každý den měníme 1/4 objemu vody v nádrži a přidáme odpovídající část původní dávky léčiva. Léčebnou kúru udržujeme minimálně po dobu 8 dnů.
Bišonek je společenský pes, který potřebuje být mezi lidmi. Je to jeho základní potřeba, potom je to veselý, temperamentní a hravý pes. Jeho povaha je vyrovnaná, přítulná, bez známek agresivity, přestože je bišonek nebojácný pes. Vyniká svou přirozenou inteligencí, díky níž se velice rychle učí to, co je od něj žádáno. Jeho vztah k dalším možným zvířatům v rodině je bezproblémový, k dětem se chová stejně přítulně jako k dospělým, pokud mu samozřejmě neubližují. Vzhledem k jeho velikosti je to nenáročný pejsek, vhodný i do toho nejmenšího bytu.
Předchůdce tohoto plemene je možné zcela prokazatelně hledat již ve starověku. Tehdy patřili ke skupině takzvaných bílých „dámských“ psíků. Jejich obliba pokračovala a dále stoupala i ve středověku, kdy se chovali především na francouzském a italském královském dvoře. Postupným dalším šlechtěním vznikla v období mezi dvěma světovými válkami současná podoba a standard plemene bišonek.
Bišonek je malý pes s kadeřavou srstí a veselým výrazem očí. Srst má hedvábně jemnou, visící dolů ve spirálách dlouhých nejméně 7 cm. Barva srsti je u bišonka vždy pouze bílá, někdy s možnými bledě béžovými znaky.
Minimální přípustná výška psů je 27 a fen 25 cm. Váha bišonka se pohybuje od 4 do 6 kg. Tělo je dobře stavěné s výrazně vyvinutým hrudníkem a silně vtaženou částí slabin. Hřbet se směrem k ocasu svažuje, ocas je nasazený ve hřbetní rovině a stáčí se zpět přes záď. Není ale zatočený. Nohy bišonka jsou rovné, navzájem rovnoběžné a mají jemné kosti. Vzhledem k celé velikosti je krk poměrně dlouhý. Hlava působí kulatým dojmem díky střihu, ale tvar lebky je spíše plochý. Uši má bišonek svěšené dolů, sahají zhruba do poloviny délky tlamy. Oči mají kulatý tvar a jsou velké a vždy tmavé.
Největší díl péče a starostlivosti se u bišonka zcela přirozeně váže k jeho srsti. Ta vyžaduje skutečně každodenní pročesávání až na kůži a pravidelné přistřihování. V ideálním případě by se srst bišonka měla stříhat alespoň jednou za dva až tři měsíce, ale v případě výstav je to nutné i častěji. Střih je nejlépe ponechat odborníkům v psím salonu, vycházet se musí i z oblastních tradic, které jsou ve světě i v rámci Evropy různé. Srst je rovněž nutné pravidelně umývat kvalitním psím šamponem, aby se udržela krásně sněhově bílá.
Protože má bišonek velice hustou a dlouhou srst, je důležité stále kontrolovat okolí očí, aby zde bujně rostoucí chlupy nedráždily oči nebo nepřekážely vidění.
Povolené je také uznané zbarvení či místa (bílé, srnčí, havanské hnědé) s černými skvrnami a zcela černé.
Havanský psík je statný malý pes, tedy pes silné konstituce téměř hranatého tvaru. Končetiny jsou silné. Je hojně pokrytý měkkou, dlouhou, hustou a zvlněnou srstí. Jeho pohyb je živý a pružný. Výjimečně snadno a lehce se cvičí. Je laskavý, přirozeně šťastný a přívětivý, také však okouzlující a hravý, je v něm ukrytý malý kousek šaška. Miluje děti a nekonečné hry s nimi.
Hlava je střední délky, s širokou, mírně zakulacenou lebkou a vystouplým čelem. Čenich je černý, postupně se zužující. Rty má jemné, těsné a hubené, líce jsou jemné a nenápadné. Oči jsou velké, mají mandlový tvar a hnědé zbarvení v odstínu tak tmavém, jak je to jen možné. Uši má posazeny vcelku vysoko, volně spadají podél lící, jsou lehce kulatě zakončeny. Krk je střední délky. Délka těla mírně přesahuje jeho výšku v kohoutku. Záda jsou rovná, nad ledvinami mírně klenutá. Ocas je nesený vysoko, je buď ve tvaru biskupské berly, nebo je rolovaně přetočený přes záda, je vybavený pernatou, dlouhou srstí, hedvábné struktury. Přední nohy má rovné, souběžné a štíhlé, jejich kosti však mají dobrou strukturu. Vzdálenost od země k lokti nesmí být větší než vzdálenost mezi loktem a kohoutkem. Havanský psík má v kohoutku 23 až 27 cm, s tolerancí od 21 do 29 cm, váží v rozmezí 3 až 6 kg (standard FCI přesnou váhu neuvádí).
Havanský psík má podsrstí vlněné, avšak ne příliš rozvinuté. Jeho krycí srst je velmi dlouhá, u dospělého psa měří 12 až 18 cm, je měkká, jemná a vlněná, může mít zvlněnou nebo kadeřavou formu. Veškeré úpravy srsti, zastřihávání nebo trimování jsou zakázány. Pouze úprava konečků srsti na tlapkách je povolena, a také je povoleno mírné zastřihnutí srsti na čele tak, aby zcela nepřekrývala oči.
Havanský psík je plemeno vykazující poměrně nízký výskyt závažných zdravotních problémů. Přesto k některým potížím inklinuje více než k ostatním. Mezi choroby zaznamenané v hojnější míře u zástupců tohoto plemene patří: kožní alergické reakce (mohou při zanedbání vyústit v bakteriální kožní onemocnění); oční choroby (progresivní retinární atrofie, zákal, zánět spojivek, zánět víček); slzení očí (mechanické podráždění očí v důsledku dráždění okolními dlouhými chlupy); luxace pately (abnormální umístění kolenní čéšky); zánět močové soustavy; ledvinové kameny; epilepsie; pankreatitida; hypofunkce štítné žlázy; zánět zevního zvukovodu; onemocnění dásní (v důsledku rozšíření zubního kamene).
Při volbě typu krmiva je třeba dobře uvážit, kolik času a energie budete ochotni otázce stravy našeho psa věnovat.
Jedná se o jednobuněčnou řasu. Voda v akváriu je zakalena do zelena, tedy obvykle, někdy může mít barvu žlutého hrachu.
Nejčastější příčinou je přítomnost amoniaku v akváriu. Další příčinou může být nedostatek CO2 či nepoměr dodávaných živin.
Ve většině případů výměna vody nepomáhá. Pokud se jedná o nepoměr živin, tak řasa po čase odezní sama. Odstranění je možné pomocí 4–7denního zatemnění akvária, před zatemněním vyměňte většinu vody v akváriu. Následně proveďte větší výměnu vody. V době zatemnění ryby nekrmte, bez problémů to zvládnou. Dále doporučujeme přidat plovoucí a rychle rostoucí rostliny. Pozor, zelená voda není mléčný zákal, zde se jedná o jinou příčinu.
Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (1x za týden 1/3 vody, u větších nádrží 1x za dva týdny); nepřekrmovat, či jinak nedodávat do vody nadbytečné živiny; důležité je snížení průtoku vody filtrem (asi 1 krát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně veliké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.
