Cirhóza jater, pojem známý snad každému, představuje konečné stadium různých chronických hepatopatií. Je charakterizována odumíráním jaterních buněk, fibrózou (jde o zmnožení vaziva na úkor funkční tkáně) a tvorbou regeneračních uzlů. Jedná se o nevratný stav, kdy je možné jen podporovat funkci zbylé funkční tkáně, ale nemůže dojít k úplnému uzdravení.
Typickými projevy jsou vyhublost, hromadění tekutiny v dutině břišní, zhoršení kvality srsti. Při selháníjaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu, hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.
abnormální depozice metabolických produktů v jaterní tkáni
nahromadění tuku v jaterní tkáni
tumor
jaterní absces
jaterní cysta
intoxikace léky
Při diagnostice jaterních onemocnění jsou kromě anamnestických údajů a klinického vyšetření velmi nápomocné zobrazovací metody. Rentgenový snímek zobrazí velikost a tvar jater. Ultrasonografické vyšetření navíc odhalí jejich vnitřní strukturu či krevní zásobení. Nezastupitelnou roli také hraje hematologické a biochemické vyšetření krve. Při podezření na infekční původ onemocnění se navíc provádějí sérologické testy, například pro diagnostiku leptospirózy.
V diskuzi SELHÁNÍ LEDVIN U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Rybičkova.
Dobrý den, může se projevit selhání ledvin u koček? Podle toho, co je napsáno v článku o psech,si myslím, že moje kočička umřela právě na selhání ledvin. Moc pila, v puse měla krvácející zapáchající dásně, potravu všechno vyzvracela. Dostávala prášky (Prednicorton) po dobu asi 5 měsíců denně, a právě po nich hrozně moc pila a moc čurala.Pak přestala čurat, ležela naprosto bezvládná, bez jakéhokoliv zájmu a nakonec zemřela.Bylo to na Štědrý den, už se nedalo její stav konzultovat na veterině, kam jsme stále chodili. Děkuji za podání zprávy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příčiny selháníjater u psů mohou být různé, vrozené, infekční, parazitární, otravy, ztučnění u obézních zvířat, nádory a další.
Projevy onemocnění
Majitel většinou začne pozorovat u svého psa s jaterním selháním zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například také křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii a mohou způsobit smrt psa.
Diagnostika se většinou provádí pomocí vyšetření krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladin těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrazvukové vyšetření, které odhalí většinou nádorové změny.
Léčba
V případě náhlého selháníjaterních funkcí se zvířeti podává dle stavu nejprve infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě záleží na zjištění příčiny onemocnění. To není v mnoha případech možné, a tak se přistupuje k ochranné léčbě jater. Ta spočívá v podávání takzvaných hepatoprotektiv, což jsou léky s příznivými účinky na jaterní buňky, a v dlouhodobém používání jaterních diet v podobě suchých nebo konzervovaných krmiv určených přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, může pes trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.
Stav, kdy je ledvinné tkáně poškozeno více než 75 %, označujeme jako ledvinné selhání. Ledviny mají totiž ohromnou kompenzační schopnost nahradit nefunkční tkáň zvýšenou filtrací ve zbylých nefronech, a to až do uvedené procentuální výše poškození. Poté už funkční tkáň nedokáže zajistit zvýšenou filtrací odvod metabolických zplodin a dochází k intoxikaci a příznakům selhání ledvin.
Více než 60% funkční postižení nefronů značí ledvinnou nedostatečnost. Ledviny jsou zatím schopné vyloučit veškeré odpadní látky, ale ztratily schopnost dostatečně zkoncentrovat moč. Dochází k nadměrnému odvodňování organismu. Následkem to se musí výrazně zvýšit příjem tekutin, aby se vykompenzovala ztráta vody močí.
Selhání ledvin se obecně považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.
V diskuzi ONEMOCNĚNÍ JATER U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Kovářová.
Prosím o radu s přípravou stravy pro 13letého maltézáčka s onemocněním jater a srdce.Co je možné podávat kromě konzerv a granulí? Byl zvyklí na vařenou rýži s masem a teď odmítá jaterní konzervy i granule.Léčba - Zentonil Advanced l200, Furon40mg, Urosan250mg, Cardisure 2,5mg a Essentiale forte 600mg. Děkuji D.K.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Xylitol je náhražka cukru běžně používaná ve žvýkačkách bez cukru, cukrovinkách a arašídovém másle. Často je preferován před stolním cukrem, protože obsahuje méně kalorií a nižší glykemický index než jeho protějšek. Při použití ve žvýkačkách xylitol chrání zuby před zubním kazem tím, že inhibuje růst a reprodukci bakterií.
Proč nesmí čivava pozřít xylitol, když pro nás toxický není? Xylitol se u psů vstřebává rychleji, což vede k nebezpečnému nárůstu inzulínu. Když k tomu dojde, hladina cukru v krvi klesne na nebezpečně nízkou úroveň (hypoglykémie) - potenciálně život ohrožující stav, ke kterému jsou navíc čivavy již tak náchylné. Ve vyšších dávkách xylitol také způsobuje náhlé selháníjater (akutní nekrózu jater).
Mezi příznaky otravy xylitolem patří slabost, letargie, zvracení, hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi) a žloutenka. V závažných případech může dojít k záchvatu, kolapsu, selháníjater a smrti. Příznaky jsou obvykle viditelné během 10 až 30 minut po expozici.
Xylitol je pro čivavy smrtelný v dávce 110 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kilogramy, může být požití 220 mg xylitolu smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 330 mg může být smrtelných. Abychom tato čísla uvedli do perspektivy, jeden kus žvýkačky bez cukru obvykle obsahuje 1 gram xylitolu, což je více než dost na to, aby způsobilo těžkou hypoglykémii a možná i smrt. Žvýkačka nebo dietní bonbóny bez cukru jsou to, co nesmějí jíst čivavy.
V diskuzi CO NESMÍ PES KTERÝ MÁ NEMOCNÉ JÁTRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jaké granule jsou ideální na podporu jater do dnešní doby jsem krmila psa granulemi značky Orijen, které psovi velmi chutnají nikde jsem se nedočetla jestli vadí psům větší podíl masa, který granule mají. Mám psa 7 let malý knírač a má lehce zvýšené jaterní testy co by jste mi doporučili děkuji Moravcová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Henrieta.
Dobry den,jdu poprosit o radu. Mam stareho pejska,ma
onemocneni jater i srdicka. Na jatra by mela pravidelne jest a nemit hlad,ale pak pribira a to je zase zatez na srdce. Ona je navic hrozne zrava a kdyz ji dam urcenou vahu granuli,je stale hladova. Vedel by mi nekdo poradit?
Jako prevence se obzvlášť u starších zvířat osvědčuje používání lososového oleje, který podporuje činnost ledvin, a navíc se po něm leskne srst. Výhodou je, že zvířatům chutná, takže skvěle dochutí oblíbené granulky.
Prevence ledvinných problémů spočívá vždy v časném zásahu chovatele a veterináře. U vad přenášených v populaci je nutná eliminace pomocí ozdravných programů.
Nezapomínejte zvíře pravidelně očkovat, snížíte tím riziko akutního selhání ledvin v důsledku infekčního onemocnění.
Zvětšená játra mohou u psa signalizovat infekční hepatitidu. Virus vstupuje do organismu přes tkáň mandlí, šíří se do krčních mízních uzlin a mízou proniká do krve. V krvi se nachází od 4. dne po infekci, šíří se do všech tkání a orgánů a je přítomen i ve slinách, moči a výkalech. Další vývoj onemocnění záleží na reakci imunitního systému nemocného psa. Zvířata, která si nevytvořila do 7. dne po infekci dostatečnou hladinu protilátek, umírají náhle na selháníjater. Průběh nemoci je velice rychlý, spojený s poruchami srážení krve a často na první pohled vypadá jako otrava.
Charakteristickými příznaky jsou průjem, zvracení, zákal rohovky, může se objevit žloutenka. U klinicky zjevných případů onemocnění může být úmrtnost až 40 %. Často však proběhne bez příznaků nebo jsou průjem a zvracení jen mírné a přechodné a nemoc je považována za dietní chybu. Pro jiná domácí zvířata nebo člověka nepředstavuje žádné nebezpečí.
Protože je infekční zánět jater psů virové onemocnění je, léčba pouze podpůrná. Kapačky pomohou bojovat s dehydratací v důsledku zvracení a průjmu, antibiotická clona slouží k potlačení druhotné bakteriální infekce a ke snížení množství bakterií ve střevech jako ochrana jater. U vyléčených psů může dojít k přetrvávání chronických zánětů jater nebo ledvin.
Infekční zánět jater psů je k nerozeznání od jiných nemocí, které způsobují průjem či zvracení. Teprve při odběru krve se zjistí zvýšené hodnoty jaterních enzymů, které ukazují na poškození jater, vyšetření ultrazvukem potvrdí jejich zánět, u neočkovaných psů se dají prokázat vytvořené protilátky, virus se dá rovněž zjistit v moči nemocného zvířete. Definitivní potvrzení diagnózy by se dalo provést odběrem vzorku tkáně jater. Proti infekčnímu zánětu jater existuje účinná ochrana, a tou je očkování, které je součástí základních kombinovaných vakcín proti psím nemocem.
V naší poradně s názvem ONEMOCNĚNÍ JATER U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka latinakova.
dobry vecer potrebovala bych poradit jake dostupne homeopatika by mi nekdo doporucil pro mou labradorku desetiletou ma nador na jatrexch,davam ostropestrec a alavis.alavis chci vymenit za homeopatika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Deset let je u labradorů normální věk dožití. Smiřte se s jejím zdravotním stavem a až bude nejhůř, tak jí kupte injekci na uspání. Tím ji i sobě pomůžete mnohem více, než z ní dělat pokusnou laboratoř.
Zvýšené jaterní testy ukazují na poškození jater či infekční žloutenku. Definitivní potvrzení diagnózy by se dalo udělat odběrem vzorku tkáně jater. Podobné příznaky jako infekční hepatitida může z virových onemocnění způsobit psinka i parvoviróza, dále jakýkoliv zánět žaludku a střev způsobený dietní chybou či třeba salmonelózou, zánět slinivky, zauzlení střev, jakékoliv poškození jater či ledvin, leptospiróza nebo otrava jedem na krysy.
V diskuzi JAKÉ POTRAVINY PEJSKOVI NA SELHÁVÁNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den,13letému pejskovi zjistili chronické selhání ledvin.Kreatinin 700,urea 230.Dávali jsme mu doma kapačky,dost se zlepšil,ale pořád nevím co k jídlu.Dietní konzervy nechce a granule taky né.Chtěla bych se zeptat,jestli bych mu mohla vařit maso a hlavně jaké.Nebo uvařit třeba lososa.Nechce ani rýži.Veterinářka říkala,že to jídlo do něj musíme dostat třeba násilím.Je mi ho líto,ale koupili jsme velkou stříkačku do pusy atak mu to dáváme.Dala bych mu třeba ten tvaroh,nevím ale jestli odtučněný nebo normální.
Jsem zoufalá,chodí ven na 10 minut na procházku 4x denně,vrtí ocáskem,venku mu tak zle není,ale pak doma pořád spí,je na něm vidět,že je unavený.
Poraďte mi prosím ještě nějaké potraviny co bych mu měla dát aby měly co nejméně fosforu.
Děkuji Jiřina Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, také mám pejska s chronickým ledvinovym selhavanim. Určitě byste měla omezit bílkoviny. Měl by jíst jen konzervy a granule renal diet které nechce, ale musí. Maso mu nedávám vůbec, mohl by občas nizkobílkovinový jogurt. Určitě vám váš veterinář doporučil Pronefru a Ipakitine, jako doplněk Amin Avast. Je to fakt problém, rozjedla jsem svého bišonka tak, že jsem do masa přimíchávala ze začátku piškoty. Teď už to jí normálně. Přeji hodně štěstí a trpělidost. Nejsem doktor, je to jen naše zkušenost....
Příznaky selhání ledvin závisí na tom, zda má pes akutní, nebo chronickou formu onemocnění. Protože jsou některé z těchto příznaků podobné, lékařská anamnéza a věk vašeho psa mohou pomoci rozpoznat, jakým selháním ledvin trpí právě váš pes. Je také důležité vědět, kdy symptomy začaly a jak těžké jsou. Při akutní formě selhání ledvin se příznaky projeví náhle, ale chronické selhání ledvin se objevuje pomalu a postupně, takže se hůře odhaluje.
Příznaky:
zvracení;
průjem;
ztráta chuti k jídlu;
extrémní žízeň;
zápach z úst;
horečka;
nepravidelný srdeční tep;
náhlé zvýšení nebo snížení močení;
nadměrná ospalost.
Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti následkem nedostatečné tvorby červených krvinek v kostní dřeni. Dochází k vzestupu krevního tlaku kvůli špatnému odvodu některých iontů a nedokonalých regulačních mechanismů. Nedostatečná tvorba aktivního vitaminu D pak vede k řídnutí kostí a zvýšené hladině fosforu.
Neřešená nebo pozdě řešená střevní obstrukce může vést ke smrti pacienta. Rozšířené střevní kličky, které jsou vyplněny stolicí a plynem, bývají velmi křehké a mohou snadno proděravět. Jejich obsah se pak vylije do dutiny břišní a způsobí peritonitidu, tedy zánět pobřišnice. Jde o velmi vážný stav, který se dá léčit jen obtížně a až v polovině případů může vést k úmrtí.
S hromaděním tekutiny ve střevech se její nedostatek v jiných částech organismu začne projevovat selháváním krevního oběhu. To vede k následnému selhání mnoha orgánů (jater, ledvin), bez jejichž činnosti pes není schopen přežít. Na zhoršení stavu mají také podíl bakterie množící se ve střevech a produkující toxiny. Ty totiž snadno pronikají přes střevní stěnu oslabenou jednak roztažením a jednak poruchou krevního zásobení. Vyvolávají tak celkovou těžkou reakci organismu, která končí ve většině případů smrtí.
Metronidazol by se neměl používat u psů se známou alergií nebo citlivostí. Kromě toho by metronidazol neměl být používán u březích nebo kojících fen, protože jeho bezpečnost je v současné době nejistá.
Pokud má váš pes onemocnění jater, váš veterinář by měl výrazně snížit dávku, protože metronidazol se vylučuje játry, a proto jakékoli poškození jater může ovlivnit vylučování metronidazolu z těla a zvýšit pravděpodobnost toxicity.
Játra psů mají velkou funkční rezervu – až 80 %, a tak ke klinickým projevům dochází často až v pokročilejší fázi jejich onemocnění. Mnohdy jsou příznaky jen mírné a nespecifické. Při vážnějších poruchách můžete pozorovat nechutenství, hubnutí, apatii, únavu, slabost, zvracení, průjem či naopak zácpu, zvýšenou teplotu, žíznivost a zvýšené močení. U psů s delším trváním nemoci dochází k vyhublosti, hromadění tekutiny v dutině břišní a ke zhoršení kvality srsti. Při selháníjaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu – hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.
Štěňátka mají obvykle větší játra, pokud jde o jejich tělesnou hmotnost v porovnání s dospělými psy. Zvětšená játra jsou nejčastěji diagnostikována u starších psů. V závislosti na příčině může rozšíření zahrnovat celá játra nebo jen jejich část. Například infekce anebo zánět mohou vést k symetrickému zvětšení jater. Také výskyt nádorů, krvácení, cysty nebo otočení jaterního laloku může vést k asymetrickému nebo fokálnímu zvětšení.
Rovněž příznaky se mohou lišit v závislosti na příčině. Zvětšení břicha je nejčastěji pozorovaným příznakem. Při vyšetření veterinář najde zvětšená játra nebo hmatatelnou hmotu v oblasti břicha. Zvětšení je obvykle pozorováno za hrudním košem a může být dokonce viditelné pouhým okem. Nicméně u obézních psů je obtížné odhalit zvětšená játra při fyzikálním vyšetření.
Psi kašlou a zvrací z různých důvodů, ale u psů to není nic neobvyklého. V některých případech může jít o něco vážného, ale na druhou stranu to nemusí znamenat nic, co by vás mělo znepokojovat. Psi mají v mozku velmi dobře vyvinuté centrum zvracení, a tak zvrací častěji než ostatní zvířata. Nejčastějším důvodem, proč psi kašlou a zvrací, je ten, že snědli něco nepoživatelného, co dráždí jejich žaludek. Pes to vyzvrátí a potom většinou opět sní. Psi, zejména štěňata, mohou zvracet v případech přejedení nebo při pocitech vzrušení, rozrušení nebo nevolnosti.
Zvracení krve, červů, výkalů, nezvyklý typ zvratků, tmavé zvracení, zvracení spojené s průjmem – všechny tyto aspekty vyžadují návštěvu veterináře. Občasné zvracení, většinou po jídle, by nemělo představovat problém.
Kašlání a zvracení je u psů běžné, může ale signalizovat i nebezpečné ohrožení psího zdraví. Může být příznakem vážnějších problémů, jako je zánětlivé střevní onemocnění, Cushingova nemoc, selháníjater a ledvin nebo diabetu. Také může poukazovat na akutní infekční onemocnění, zvláště pokud je provázeno horečkou nebo průjmem. Časté zvracení může vést k dehydrataci, která může ohrozit život zvířete. Pokud si nejste jisti, nechte psa vyšetřit veterinářem.
