Téma: 

rostliny

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do tropického terária pro agamu, chameleona, leguána, varana

Při výběru rostlin do terárií pro ještěry se zaměřujeme na to, aby rostliny v teráriu dobře prospívaly (většinou to však nejde, protože si ještěři na rostlinkách smlsnou nebo je pošlapají a zdemolují) a aby se nic nestalo vašemu šupinatému kamarádovi. Volíme proto rostliny nejedovaté.

Agama vousatá – u agamy moc dlouho rostliny nevydrží. Asi nejvhodnější rostlinou jsou aloe a suchomilné tilandsie.

Gekončík noční, scink šestipruhý, scink obecný – vhodné jsou suchomilné tilandsie a kaktusy bez trnů (Astrophytum myriostigma).

Chameleon jemenský, agama kočinčinská, felsumy, anolis, pagekon řasnatý, lygodactylus wiliamsi – vhodný je potos, dracéna, fíkus, banánovník, palmy (různé druhy), sleziník, zelenec, filodendron, syngonium, bromélie, ibišek, kalatea.

Leguán zelený – díky jeho váze vydrží v teráriu pouze rostliny umělé. Pokud máme mládě a chceme mu zkrášlit terárium živými rostlinami, zvolíme rostliny do tropických terárií, tedy stejné jako pro chameleona, agamu kočinčinskou, felsumy, anolise.

Varan stepní – tento varan je rovněž dost těžký, a proto zde rostliny vydrží jen chvíli; vhodné jsou suchomilné tilandsie a tlustice.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

Diskuze: Nemoc

Dobrý den, můžete my někdo prosím poradit, co nejrychleji, co se stalo s mým Betakem a co udělat s akvarkem, vybavením a ostatními rybami? Před cca třemi týdny jsem koupila vše včetně rybiček od paní, která rušila chov po půl roce. Zprovoznili jsme vše dle rád a návodu na webu. Jednalo se o ancitruse, jednoho samce Bety a tři samice Bety. Druhý den jsme nakoupili 6 neonek a dvě živé rostliny. Vše bylo ok, předevčírem zmizel betak, ráno přišel na jídlo a pak jsem ho neviděla. Včera ráno byl mrtví. Má děravé ploutve a na těle ohromné bílé fleky. Ostatní ryby zatím dobré. O jakou nemoc se může jednat? Jak mám ošetřit Akvarko, jaké léky mám koupit a co s tím, abych je zachránila? Jsem naprostý začátečník, budu ráda za Vaše rady. Děkuji. Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Nemoc
Odesláno dne: 21.2.2017 uživatelem Lucie
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do terária pro želvy

Různé květiny umístěné v teráriu sice pěkně vypadají, ale v některých případech hrozí při požití nebezpečí otravy organismu želvy. Jestliže tedy chceme živé rostliny, tak umisťujeme do chovných prostor pouze osvědčené druhy květin a dáme je tak, aby želva na ně nedosáhla. Nebezpečné jsou například tis a diffenbachie a další. Stačí si najít, jaké rostliny jsou jedovaté, a ty prostě nepoužívat. Řešením jsou pro želvy rostliny umělé.

Vhodná rostlina do terária pro želvy je Adenium (pouštní růže) – pochází z Afriky a několika málo míst jihozápadní Asie. Nejznámější a také nejvíce pěstovaným druhem je Adenium obesum. Má ozdobný, od kořene zbytnělý lahvově tvarovaný stonek a především krásně kvete něžnými, růžově bílými květy, které jistě patří mezi nejkrásnější květy z říše sukulentů. Květy ale bohužel vykvétají teprve třetím až čtvrtým rokem. Listy má s ohledem na svoji velikost 4–10 cm dlouhé, lesklé, tmavě zelené a tuhé. Pozor, mléko, které z adenia vytéká při jeho poranění, je prudce jedovaté, proto by se měla rostlina umisťovat na vyvýšené místo.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

ROSTLINY VHODNÉ DO TERÁRIA

Rostliny do terária pro hady

Jak jsme již několikrát zmínili, vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábějí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože se před svlékáním spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň slouží i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živé rostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.

Nejčastěji využívané rostliny pro hady do terárií jsou potos, kapradina, tilandsie, fíkusy, ibišky, palmy dracény a sukulenty.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

ŠÍPATKOVEC JEMNÝ

Pěstování in vitro

Rostlinný materiál lze mimo přirozených podmínek pěstovat také v různých umělých podmínkách. Jednou z těchto možností je kultivace za specifických podmínek v uzavřených (nejčastěji skleněných) nádobách, umožňující mimo pěstovaní celistvých rostlin také pěstovat jejich oddělené části. Odtud pocházejí i názvy těchto kultur. Kultury in vitro se pěstují ve skle. Podle stupně organizovanosti lze rozdělit tyto kultury na orgánové (kultivované kořeny, stonky, listy, části květenství), tkáňové (soubory buněk) a buněčné (jednotlivé buňky, buněčné suspenze).

Možnost takto kultivovat rostlinný materiál vychází z faktu, že rostliny disponují vysokou regenerační schopností, která souvisí s možností obnovit buněčné dělení i u buněk somatických. Díky těmto vlastnostem se mohou rostliny vegetativně množit anebo nahrazovat poškozené orgány. Tato schopnost je založena na totipotenci rostlinné buky. Téměř každá živá buňka rostlinného těla (i buňka plně diferencovaná) totiž obsahuje kompletní genetickou informaci, kterou je potenciálně schopná realizovat.

Takto pěstované rostliny zaručují, ž si do akvária nedonesete žádné škůdce, plísně, řasy ani šneky.

Zdroj: Šípatkovec jemný
Zveřejněno dne: 27.11.2015

CRYPTOCORYNE

Kryptokoryna Wendtova

Kryptokoryna Wendtova (Cryptocoryne wendti) je rostlina vhodná pro malá akvária. Jako ostatní kryptokoryny pocházející ze Srí Lanky je vhodná do nádrží s tvrdou vodou. Pokud se sází jednotlivě do volného prostoru, bude mít listy přilehlé ke dnu, proto ji sázíme ve skupinách.

Výška rostliny je 10–30 cm, doporučená teplota vody je 22–28 °C s tolerancí pH 5,5–9.

Existuje více variet této rostliny, ale všechny patří k osvědčeným a odolnějším akvarijním rostlinám. Tak jako jiným kryptokorynám i této rostlině hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí výběžků a postupně vytváří husté porosty. Je vhodná do popředí, případně do středu akvária.

Zdroj: Cryptocoryne
Zveřejněno dne: 31.1.2017

KRUNÝŘOVEC

Chov

Krunýřovci dorůstají max. délky 14 cm, patří tedy mezi ryby vhodné pro malá a střední akvária. Preferují písčité dno, rostliny volte spíše s většími listy a tuhými stonky. Akvárium vystavte tak, aby v něm byl dostatek skrýší, skulin a jeskyněk. K tomu vám dobře poslouží kameny, břidlice, skořápky kokosových ořechů, květináčky apod. Důležité jsou také kořeny – nejen pro úkryt, ale dřevní hmota představuje pro krunýřovce balastní látku, která je nezbytnou součástí jejich potravy. Mají rádi prokysličenou vodu a teplotu v akváriu mezi 22 – 27 stupni Celsia. Žijí převážně u dna a jsou aktivní hlavně v noci.

Zdroj: Krunýřovec
Zveřejněno dne: 22.10.2015

BETA BOJOVNICE

Vhodné akvárium

Pro chov bojovnic se často používají menší akvária, nazývaná bettária či betárka, která mohou sloužit zpočátku na seznámení s rybkou. Mnohem vhodnější jsou akvária s minimálním objemem 20 l (i zde platí čím větší, tím lepší). Tento druh rybky sice není příliš náročný na prostor a kvalitu vody, ale v našem zájmu by mělo být poskytnout jí co možná nejlepší životní podmínky. V pěstírnách se bojovnice chovají v malých kelímkách či nádobách, které mají minimální objem. Protože bojovnice pochází z klidných stojatých vod, není vhodné umísťovat do akvária filtr se silným prouděním vody. Pokud máme malé akvárium (betárko), tak zpravidla bývá bez filtru. Čištění probíhá výměnou vody – je nutné vždy používat odstátou vodu a upravit ji pomocí akvarijních přípravků, které zbaví vodu nežádoucích látek a chrání sliznice ryb. Ve větších nádržích používáme akvarijní filtry, které zpravidla zajišťují mechanickou, biologickou a chemickou filtraci vody.

Výška vodního sloupce by měla být cca 30 cm a nádrž osázíme větším množstvím akvarijních rostlin. Využíváme rostliny druhu Cryptocoryna, Hygrophila, Vesicularia a další. Vhodné jsou i plovoucí rostliny. Bojovnice si rády na listy lehají a odpočívají.

Zdroj: Beta bojovnice
Zveřejněno dne: 27.11.2015

ČERNÁ ŠTĚTIČKOVÁ ŘASA

Tekutý uhlík do akvária

Tekutý uhlík (Flourish Excel) je tvořen glutaraldehydem, látkou, která dokáže zlikvidovat řasy, pokud je v koncentraci 0,5 až 5 mg/l. Takto nízké koncentrace nejsou nijak nebezpečné pro ryby ani rostliny. Uškodí jen řasám, a to všem. Obzvlášť účinná je proti štětičkové řase a vláknitým řasám.

Tento přípravek by neměl být nijak nebezpečný, pokud se bude používat v doporučených dávkách. Pro rychlé odstranění řas je však nutné lehce překročit dávkování, což může ohrozit vaše akvarijní mechy a riccie.

Léčba celé nádrže je nejoblíbenější a nejsnadnější metoda. Jednoduše se aplikuje 2–3x větší množství doporučené dávky každý den, dokud řasy nezmizí. Problémy většinou začínají, pokud přidáváte 3x větší množství než doporučené. Vhodné je začít nejprve s doporučenými dávkami a postupně přidávat.

Přímá aplikace je o poznání bezpečnější, ale také náročnější. Naberte si trochu přípravku do injekční stříkačky a po vypnutí filtru a čerpadel aplikujte Tekutý uhlík (Flourish Excel) přímo k postiženým místům s řasou. Filtry je nutné vypnout z důvodu omezení proudění, aby zůstal přípravek u postižených míst. Za 30 minut můžete opět zapnout filtry.

Můžete také použít koupel v Tekutém uhlíku, ta spočívá ve vyjmutí postižené rostliny a dekorace z nádrže a jejich namočení do roztoku v kbelíku. Roztok připravte ze 75 % vody a z 25 % Tekutého uhlíku. Za 5 minut můžete vrátit rostliny a dekorace zpět.

Přípravek se dávkuje v množství 2,5 ml na 100 l vody.

Přípravek Flourish Excel lze zakoupit na internetu nebo v akvarijních prodejnách; jeho cena se pohybuje okolo 150 korun za 500 ml.

Zdroj: Černá štětičková řasa
Zveřejněno dne: 19.6.2017

PARMIČKA

Rozmnožování

Pokud budete chtít parmičky sami rozmnožovat, připravte se na to, že jsou druhem, který své jikry požírá. Proto si připravte zvláštní nádrž pro vytírání. Umístěte do ní rostliny nebo kameny, kam se může samička následně schovat. Některé druhy kladou své jikry právě na listy rostlin. V této nádrži zvyšte teplotu na 24 – 25 stupňů Celsia (resp. o 2-3 stupně oproti běžné teplotě). Rybky se vytřou obvykle druhý nebo třetí den. Ihned po vytření pár vylovte, abyste o jikry nepřišli. Potěr se líhne následně za 24 – 36 hodin a v prvních dnech nesnáší náhlou změnu vody. Poměrně rychle roste a po 14 dnech ho můžeme odlovit do rozplavávací nádrže.

Zdroj: Parmička
Zveřejněno dne: 22.8.2016

CRYPTOCORYNE

Kryptokoryna sumatránská

Cryptocoryne pontederiifolia je krásná a běžně dostupná akvarijní rostlina, vhodná do středu nádrží, kde vytváří husté porosty s širokými listy, které u častěji pěstovaných kryptokoryn nejsou běžné. Na pěstování není náročná. Nepotřebuje silné osvětlení ani přihnojování CO2, jen je vhodné, aby měla dostatek železa. Nicméně pro rychlejší růst je silné světlo a CO2 přínosem. Kvetou pouze emerzní rostliny.

Není to náročná rostlinka, může se dorůst různých rozměrů a může stínit i ostatním rostlinkám, proto je dobré je oddělovat. Je možné, aby měla seshora růžové listy. Rostlina je náchylná na přesazování. Listy jsou oválné, mírně zvlněné. Tato růžicovitá rostlinka při dobrých podmínkách dorůstá do velkých rozměrů. Je pěkně tvarovaná a pod hladinou vytváří malé růžové lupeny.

Na péči a podmínky nenáročná kryptokoryna, ale i přesto bývá zasahována kryptokorynovou hnilobu. Prosperuje v rozmezí teplot od 18–28 °C s optimem 22–25 °C, s tolerancí pH 6–7. Dorůstá do výšky 5 až 40 cm. Roste dobře při slabém osvětlení, ale nevadí jí ani intenzivní světlo. Pak její listy mají hnědý nádech. Voda je vhodná měkká až středně tvrdá o slabě kyselé nebo neutrální reakci. Dno – jako pro většinu kryptokoryn – je vhodné o menší zrnitosti s hnojivem (hlavně s obsahem železa). Jestli je to možné, tak rostliny nepřesazujte. Při emerzním pěstování je vhodný těžší substrát a vyšší vlhkost.

Zdroj: Cryptocoryne
Zveřejněno dne: 31.1.2017

TERÁRIUM

Prodej terárií

Terária můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách nebo na teraburzách. Ceny jsou závislé na velikosti a vybavenosti.

Zvíře kupujte až po zařízení a zaběhnutí terária. Vyzkoušejte, zda topítka (pokud jsou součástí terária) topí a udržují stálou teplotu, světla neprobíjí, rostliny nehnijí. Není žádoucí, abyste v teráriu manipulovali s vybavením několik dní po vypuštění zvířete. Vlhkost v teráriu se kontroluje na vlhkoměru, který je k zakoupení v chovatelských potřebách.

Řadu terarijních živočichů můžete zakoupit ve specializovaných prodejnách. Některé želvy, ještěři a hadi z dovozu jsou dnes vzácní a chránění, a proto se u nich vyžaduje potvrzení o původu CITES, které vám prodejce poskytne. Případné kontrole musíte toto potvrzení ukázat, jinak se vystavujete vysoké pokutě a možnému trestnímu stíhání (za pašování zvířat).

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015

PAGEKON ŘASNATÝ

Terárium

Pro jeden pár pagekonů řasnatých potřebujeme terárium o rozměrech alespoň 60 x 60 x 100 cm. Na dno položíme rašelinu, kterou udržujeme stále vlhkou. K lezení a k úkrytu rozložíme v teráriu tenké větve, korkové roury, kořeny a vysadíme vhodné rostliny (například fíkus nebo filodendron). Zařízení terária doplňuje mělká miska s vodou.

Pagekon řasnatý požírá běžný hmyz, v obchodě zakoupený hmyz; občas ovocnou drť.

Vzhledem k přirozenému prostředí, kde pagekoni žijí, by se měla v teráriu udržovat teplota přes den v rozmezí 22–27 °C, přes noc může klesnout až na 20 °C (zkrátka v obou případech pokojová teplota). Terárium zařizujeme jako tropické, teplota by se měla pochybovat kolem 25 až 30°C, s nočním poklesem na pokojovou teplotu (čili zdroj tepla vypínáme).

V teráriu by neměly být ostré předměty (špičaté kameny), protože pagekonci rádi skáčou a mohli by se o ně poranit.

Zdroj: Pagekon řasnatý
Zveřejněno dne: 12.5.2017

ŠÍPATKOVEC JEMNÝ

Nároky na pěstování

Velikost rostliny je 5 až 10 cm na výšku, má svěže zelené listy. Rostlina ke svému růstu potřebuje pH vody v rozmezí 5,5 až 8; tvrdost vody 2 až 15 °dKH a teplotu v rozmezí 19 až 30 °C.

Rostlina Helanthium tenellum vzhledem ke svému malému růstu vyžaduje dno s jemnou zrnitostí a silné osvětlení, kdy se pak velmi rychle množí pomocí kořenových výběžků. Když prosperuje, tvoří hustý pokryvný koberec. Má několik odrůd a růstových forem. Je velmi přizpůsobivá. Standardní odrůda dorůstá do výšky 10 cm, ale existují větší i menší jedinci. Emerzně rostoucí rostliny vytvářejí bohatá bílá květenství a semena, díky kterým se také množí.

Může se pěstovat i ve velmi malých akváriích, stejně je možné ji osázet do předního prostoru ve větších nádržích, kde je však potom nezbytná vyšší intenzita světla. Existují dvě barevné formy tohoto druhu, a to světle zelená s kratšími listy anebo tmavěji zbarvená až nahnědlá s delšími listy. Má-li rostlina dostatek místa, tak se listy ohýbají ke dnu a výška porostu se tím výrazně snižuje.

Při vysazování šípatkovce je základním pravidlem umísťovat rostlinky do skupinek po několika kusech. Tento nízký druh sázíme do předních částí nádrže. Rostliny s kořenovým systémem sázíme do předem vyhloubené jamky tak, že prstem vyhloubíme ve štěrku jamku, vložíme rostlinu, kterou dvěma prsty přidržíme, a opatrně přihrneme písek. Nakonec rostlinu jemně povytáhneme, aby šel vidět kořenový krček. Příliš dlouhé původní kořeny můžeme předtím zkrátit nůžkami nebo ostrým nožem klidně až na polovinu či třetinu původní délky, neboť po přesazení si rostlina vytvoří nový kořenový systém, zatímco původní kořeny postupně ve dně uhnijí. Rostliny do písku nikdy násilím nevtlačujeme, aby nedošlo k jejich poškození.

Nejjednodušším vegetativním množením jsou rostlinami tvořené postranní výhonky a šlahouny rostoucí v substrátu nebo se plazící po jeho povrchu. Na jejich koncích se pak vytváří mladá, samostatně zakořeněná rostlinka a výhonek pak vyráží dále, kde se postupně tvoří další nové rostliny. Je vhodné po čase takový řetězec rostlin přerušit, neboť původní mateční rostlina se příliš vysiluje, až nakonec může odumřít. Nové mladé rostliny můžeme ponechat buď zakořeněné, kdy šlahoun mezi nimi přerušíme, nebo je přesadíme na jiné místo. Příliš husté porosty rostlin pak pravidelně protrháváme. Mladé rostliny však neoddělujeme příliš brzy, měly by dosáhnout alespoň třetinové až poloviční velikosti dospělé rostliny.

Jako zdroj živin pro většinu běžných rostlin postačuje detrit, vznikající v akváriu z výkalů ryb a plžů, ze zbytků potravy a tlejících částí rostlin. Tyto organické zbytky musí být ale nejdříve přeměněny – mineralizovány činností nejrůznějších mikroorganismů a bakterií na látky anorganické. Mineralizace detritu usazeného ve štěrkovém dně může probíhat pouze za přístupu dostatečného množství kyslíku obsaženého ve vodě a při mírném proudění vody. V akvarijní vodě je touto přirozenou cestou obsažen hlavně dostatek dusíku, fosforu a stopových prvků (železo, mangan). Nedostatek nejdůležitějšího stopového prvku železa může způsobit chlorózu, projevující se světle nažloutlými, sklovitými listy. Řešením je v tomto případě začít rostliny přihnojovat tekutým nebo pevným hnojivem s obsahem železa včetně dalších potřebných stopových prvků. Je možné také použít kousky rezavého železa, které zahrabeme na dno.

Zdroj: Šípatkovec jemný
Zveřejněno dne: 27.11.2015

CRYPTOCORYNE

Kryptokoryna nízká

Kryptokoryna nízká (Cryptocoryne parva) je nejmenší ze všech kryptokoryn a jako jedna z mála rostlin tohoto rodu nemění barvu listů v závislosti na podmínkách. Vyžaduje více světla než většina ostatních kryptokoryn, takže nesmí být nikdy ve stínu jiných rostlin. Jednotlivé rostliny by se měly pěstovat několik centimetrů od sebe; a asi po šesti měsících už budou tvořit soudržné nízké skupiny rostlin. Je dobré ji vysazovat do popředí akvária.

Roste u stinných až slunných břehů rychle tekoucích toků s měkkou vodou.

Jde o velmi malou rostlinku s oddenkem. Listy jsou v růžici s řapíkem dlouhým až 6 cm, eliptické až kopinaté. Ponořené listy jsou dlouhé cca 2 cm a široké 0,3 cm, středně zelené. Květenství je jen u emerzních rostlin a čepel toulce je nachová.

Jak jsme již zmínili, je vhodné tuto nižší rostlinu (5–10 cm) vysazovat do popředí akvária. Roste pomalu, ale je docela odolná. Pokud má málo světla, tvoří dlouhé listy, které nevypadají příliš dekorativně. Vhodná teplota pro pěstování je 20–29 °C.

Zdroj: Cryptocoryne
Zveřejněno dne: 31.1.2017

ŘASY V AKVARISTICE

Zelená voda v akváriu

Jedná se o jednobuněčnou řasu. Voda v akváriu je zakalena do zelena, tedy obvykle, někdy může mít barvu žlutého hrachu.

Nejčastější příčinou je přítomnost amoniaku v akváriu. Další příčinou může být nedostatek CO2 či nepoměr dodávaných živin.

Ve většině případů výměna vody nepomáhá. Pokud se jedná o nepoměr živin, tak řasa po čase odezní sama. Odstranění je možné pomocí 4–7denního zatemnění akvária, před zatemněním vyměňte většinu vody v akváriu. Následně proveďte větší výměnu vody. V době zatemnění ryby nekrmte, bez problémů to zvládnou. Dále doporučujeme přidat plovoucí a rychle rostoucí rostliny. Pozor, zelená voda není mléčný zákal, zde se jedná o jinou příčinu.

Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (1x za týden 1/3 vody, u větších nádrží 1x za dva týdny); nepřekrmovat, či jinak nedodávat do vody nadbytečné živiny; důležité je snížení průtoku vody filtrem (asi 1 krát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně veliké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.

Zdroj: Řasy v akvaristice
Zveřejněno dne: 22.3.2016

TERÁRIUM

Terárium pro hada

Terárium pro hada se odborně nazývá vivárium. Jeho velikost volíme podle zvoleného druhu hada. Vzhledem k tomu, že různé druhy mají různé velikostní požadavky, měli bychom se informovat prostudováním odborné literatury. Všeobecnou zásadou ovšem je, že délka terária by měla být minimálně tři čtvrtiny délky hadího těla. To platí pro zemní hady, u hadů stromových a šplhavých totéž platí pro výšku terária. Vivárium by mělo být dobře větrané, nesmí v něm však vznikat průvan, vhodné je, pokud je větrací mřížka ve stropě terária, takovéto odvětrávání je pro hady dostatečné. Co nesmíme opomenout, je velikost větracích otvorů, mláďata se protáhnou velmi úzkými prostorami, proto nejsme-li si jistí, zda nehrozí útěk hada, zajistíme větrací otvory pro jistotu pletivem. Pozor i na dvířka, obzvláště na ta posuvná, stačí špatně dovřít a plaz si rychle najde cestu na svobodu. Přesto nevolíme vivária s dvířky ve stropě, manipulace seshora je pro hada stresující, jelikož v přírodě mu právě shůry hrozí nejvíce nebezpečí.

Vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože před svlékáním se spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň bude sloužit i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živé rostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.

Vzhledem k tomu, že had potřebuje místo k vyhřívání, volíme buď osvětlení s výhřevnou žárovkou, nebo topný kámen, či kabel. Rozhodně nesmí chybět UV žárovka či zářivka. Velikost vyhřívacího místa by měla být taková, aby postačila i v dospělosti. Abychom mohli teplotu kontrolovat, je nutné pořídit si teploměr. Po ruce by měl být i vlhkoměr, abychom zjistili, zda v teráriu není příliš nízká, nebo naopak vysoká vlhkost.

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015

CRYPTOCORYNE

Kryptokoryna Willisova

Kryptokoryna Willisova (Cryptocoryne willisii) roste ve střední části Srí Lanky, kde se vyskytuje v mělčinách rychleji tekoucích řek. Roste jak emerzně, tak submerzně.

Má radši měkkou vodu. Reakci vody snáší od mírně kyselé po mírně zásaditou. Nevyžaduje intenzivní osvětlení, ale pro rychlý růst je vhodné. Substrát je lepší jemnozrnný a obzvláště dobře roste v páleném jílu. Vhodná teplota pro pěstování je 22–25 °C.

Jedná se o jednu z drobnějších kryptokoryn, používá se tedy k vytváření nižších porostů v popředí akvária. Výška porostu je přímo úměrná intenzitě osvětlení. Čím intenzivnější, tím nižší rostlina zůstává a šířka listů se zvětšuje – porost je dekorativnější. Maximální výška rostliny činí 15 cm. Množí se pomocí bočních výhonků. Tento druh vznikl pravděpodobně přírodním křížením jiných kryptokoryn vyskytujících se v dané oblasti.

Je zbarvena na líci zeleně až hnědozeleně, na rubu červenohnědě. Snáší i přechodný pokles teploty. Tahle rostlinka se má chovat jen ve velkých nádržích, protože po pár týdnech se začne velmi rychle rozmnožovat.

Tento druh je pěstován od začátku minulého století, ale byl známý pod jménem Cryptocoryne nevillii, v sedmdesátých letech sice došlo k přehodnocení a jejímu přejmenování, ale v obchodech ji stále koupíte pod starým zažitým jménem. Na pěstování není náročná a vytváří krásné nízké husté trsy s tmavými úzkými listy.

Zdroj: Cryptocoryne
Zveřejněno dne: 31.1.2017

CRYPTOCORYNE

Cryptocoryne

Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.

Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.

Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.

Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy, které kolem sebe vyžadují dostatek volného prostoru. Vysoké, dlouholisté rostliny umísťujeme do zadních nebo bočních míst, menší a středně velké druhy pak doprostřed a nízké druhy do předních částí nádrže.

Rostliny s kořenovým systémem sázíme do předem vyhloubené jamky tak, že prstem vytvoříme ve štěrku jamku, vložíme do ní rostlinu, kterou dvěma prsty přidržíme, a opatrně přihrneme písek. Nakonec rostlinu jemně povytáhneme tak, aby šel vidět kořenový krček. Příliš dlouhé původní kořeny můžeme předtím zkrátit nůžkami nebo ostrým nožem klidně až na polovinu či třetinu původní délky, protože po přesazení si rostlina vytvoří nový kořenový systém, zatímco původní kořeny postupně ve dně uhnijí.

Rostliny s olistěnými lodyhami (takzvané stonkové rostliny) se sází do skupin, kdy se buď umístí každá rostlina do vlastní jamky, anebo lze do společné jamky zasadit několik kusů současně. Tyto rostliny se sází většinou jako řízky, kdy se ze spodní části stonku odstraní ze dvou až čtyř pater listy, v místě uzlin zasazených do dna dostatečně hluboko se pak vytvářejí nové kořeny. Rostliny se do písku nikdy násilím nevtlačují, aby nedošlo k jejich poškození.

Nejjednodušší způsob vegetativního množení představují rostlinami tvořené postranní výhonky a šlahouny rostoucí v substrátu nebo se plazící po jeho povrchu. Na jejich koncích se pak vytváří mladá, samostatně zakořeněná rostlinka a výhonek pak vyráží dále, kde se postupně tvoří další nové rostliny. Je vhodné po čase takový řetězec rostlin přerušit, neboť původní mateční rostlina se příliš vysiluje, až nakonec může odumřít. Nové mladé rostliny můžeme ponechat buď zakořeněné, přičemž šlahoun mezi nimi přerušíme, nebo je přesadíme na jiné místo. Příliš husté porosty rostlin pak pravidelně protrháváme. Mladé rostliny však neoddělujeme příliš brzy, měly by dosáhnout alespoň třetinové až poloviční velikosti dospělé rostliny. Mezi takto se množící rostliny patří i kryptokoryny.

Pro zdravé a bujně rostoucí rostliny, které jsou pak základem biologické rovnováhy v akváriu, je nezbytné zajistit dostatek světla, živin, vhodné dno, přiměřenou teplotu a potřebné parametry vody. Jako zdroj živin pro většinu běžných rostlin postačuje detrit vznikající v akváriu z výkalů ryb a plžů, ze zbytků potravy a tlejících částí rostlin. Tyto organické zbytky však musí být nejdříve přeměněny – mineralizovány činností nejrůznějších mikroorganismů a bakterií na látky anorganické. Mineralizace detritu usazeného ve štěrkovém dně může probíhat pouze za přístupu dostatečného množství kyslíku obsaženého ve vodě a při mírném proudění vody. V akvarijní vodě je touto přirozenou cestou zajištěn zejména dostatek dusíku a fosforu. Dusík (N) přijímají vodní rostliny jako amonium (NH4+), vznikající činností bakterií. Fosfor přijímají rostliny ve formě fosfátů a stejně jako u dusíku platí, že v akvarijní vodě je jeho obsah zajištěn v dostatečném množství a spíše pravidelnou výměnou části vody musíme udržovat přijatelný obsah obou těchto živin tak, aby nedocházelo k jejich nadbytku a hromadění. Rostliny dále vyžadují ke své výživě i stopové prvky, jako jsou železo, mangan a mnohé další. Nedostatek nejdůležitějšího stopového prvku – železa způsobuje chlorózu, projevující se světle nažloutlými, sklovitými listy. Řešením je v tomto případě začít rostliny přihnojovat tekutým nebo pevným hnojivem s obsahem železa včetně dalších potřebných stopových prvků.

Jednou z nejdůležitějších živin pro rostliny je oxid uhličitý (CO2). V akváriu vzniká přirozenou cestou jako odpadní produkt při dýchání ryb a dalších živočichů, ale i všech mikroorganismů či bakterií včetně samotných rostlin. V přírodě i v akváriu může někdy nastat určitý nedostatek oxidu uhličitého. V takovém případě, pokud jsou ve vodě rozpuštěné hydrogenuhličitany, je některé druhy rostlin využijí jako zdroje CO2, kdy se pak nerozpustný uhličitan vápenatý (CaCO3) vysráží na osvětlených částech listů rostlin ve formě drsného bílého povlaku, prášku. Tento jev se nazývá „biogenní odvápnění“.

Zdroj: Cryptocoryne
Zveřejněno dne: 31.1.2017

BETA BOJOVNICE

Chov Betty bojovnice

Bojovnice pestrá, latinsky Betta splendens, dorůstá délky až okolo 7 cm. Původní a současné rozšíření této rybky je v Zadní Indii. Přírodní populace jsou zelené, modré a červené. Samci jsou výrazně větší než samičky a mají mohutnější ploutve. Zvláště samci vyšlechtěných akvarijních forem se vyznačují závojovými, širokými a dlouhými ploutvemi. Agresivitu projevují zejména samci vůči sobě i vůči samičce po nakladení jiker. Chceme-li, aby se samečci ukázali v celé své kráse s roztaženými ploutvemi, přiložíme ke stěně akvária zrcátko. Samec uvidí sebe jako soka, přejde do bojové pozice, a tak roztáhne všechny ploutve.

Bojovnice pestrá je labyrintní ryba, což znamená, že nemá žábry, ale nadechuje se vzduchu nad hladinou.

Na chov není tato ryba náročná, dožívá se okolo 2,5 roku. Doporučuje se chovat v akváriu jednoho samce samostatně nebo jednoho samce a dvě samice. Pokud nemáte zájem o odchov, nedoporučuje se pořizovat si samice. Minimální velikost akvária na jeden kus je okolo 15 litrů, pro pár 30 litrů.

Jedná se o všežravce, který přijímá potravu živou, mraženou, sušenou nebo vločkovou. K ostatním rybám je mírná, ale pokud mají ostatní druhy potěr, tak ho považuje za kořist. Bojovnice pestrá patří mezi jedny z nejznámějších akvarijních rybek a je chována v mnoha barevných formách. V dospělosti tak mnoho jedinců hýří nádhernými barvami a tvary ploutví.

Pro chov je vhodná menší nádrž, libovolně osázená, s teplotou vody cca 26 °C, dno může být i bez písku. Dobré je umístit do akvária plovoucí rostliny. Pro úkryt jsou vhodné kameny. Bojovnice vyžaduje stálou slabou filtraci vody, ale pokud je nádrž udržována a pravidelně (často) měněna voda, není filtrace nutná (platí jen pro jednodruhový chov!).

Doporučuje se chovat pouze jednoho samečka, protože dospělí samci jsou mezi sebou velmi nesnášenliví. Dobře se cítí v hustě zarostlé nádrži s možnostmi úkrytů. Plovoucí rostliny jsou velmi vhodné. Ideální je nižší sloupec vody, okolo 30 cm. Bojovnice potřebuje přístup k hladině, jinak se udusí. Nadechuje se nad hladinou (má labyrint) v intervalu 2–20 minut v závislosti na obsahu kyslíku ve vodě. Teplota vzduchu nad hladinou musí být udržována v podobné hodnotě, jako je teplota vody, nebo teplejší, jinak by rybám hrozilo nachlazení a úhyn.

Vyšlechtěné formy – dle tvaru ploutví: půlměsíc (Half moon), závojnaté (Veil tail), paprsčité (Crown tail) a další.

Zdroj: Beta bojovnice
Zveřejněno dne: 27.11.2015

NEONKY

Neonky

Neonky patří k velké čeledi Charaicidae, podčeledi Tetragonopterinae, která je systematicky zařazena do nadřádu Characoidea řádu Characiformes (tetrovité). Většina těchto druhů se vyznačuje relativně podlouhlým tělem. Nápadné jsou u těchto rybek takzvané tukové ploutve v zadní části hřbetu nebo u kořene ocasní ploutve, i když ne u všech druhů teter se tyto ploutve vyskytují. Jejich funkce je doposud záhadou. Jedná se o klidné hejnové rybky, které jsou všežravé, ale v žádném případě nepoškozují rostliny. Ve srovnání s jinými čeleděmi (například živorodky, cichlidy) je pro tyto druhy typická produkce jen velmi malého množství tělesných odpadů. Proto se obzvláště tyto rybky doporučují do společenských nádrží a lze je po právu nazvat klenoty. Neonky jsou podobně jako stejně velké hejnové rybky mírumilovné a nemají žádné velké nároky na prostor v nádrži. K ostatním rybkám se chovají mírumilovně a celkově vzato se chovají velmi řádně.

Doporučuje se chovat neonky ve skupině o minimálním počtu 10–12 kusů, protože chování těchto rybek v nádrži souvisí i s jejich počtem. Pokud jich chováme menší množství, pak se neonky zdržují především v dolní části akvária. Větší skupiny pak ale vytváří takzvané školy, které se čile pohybují ve střední části, někdy si dokonce vyberou i určité místo, na kterém si od toho věčného plavání na chvíli odpočinou.

Neonky vyžadují čistou vodu s velkým obsahem kyslíku. Vedle filtrace je proto důležitá i její výměna, kterou provádíme v týdenních intervalech. Množství vyměněné vody odpovídá asi 20 % ocelkového objemu nádrže. Rozdíl teploty vyměňované vody by neměl být větší než 2 °C. Výsledky této pozorné péče se pak objevují jak v dobré zdravotní kondici a vybarvení jednotlivých exemplářů, tak skýtají dobré záruky pro další úspěšný odchov těchto rybek.

Při zařizování nádrže bychom měli dbát na to, aby se nám podařilo vytvořit prostředí, které co nejvíce odpovídá původnímu místu výskytu těchto krásných rybek. Vhodnější než místo na plném slunci je místo s nepřímým osvětlením. Pro chov neonek se dnes převážně upřednostňují nádrže lepené pomocí černého silikonu, který má oproti průhledným materiálům tu výhodu, že jím neprorůstají řasy. Ideální akvárium by mělo mít minimálně obsah kolem 80–120 l. Vhodné je nepříliš intenzivní osvětlení a osázení malými druhy rostlin. Rostliny vytváří nejen důležitou část biotopu nádrže, ale podílí se také na celkovém dojmu atmosféry a krásy tohoto podvodního světa.

Zdroj: Neonky
Zveřejněno dne: 1.2.2017

ŠÁCHOR PRO KOČKY

Pěstování šáchoru

Rostlina obvykle dorůstá do výšky 40 až 70 cm, uvádí se, že velikost závisí na velikosti kořenového balu. Kvete v létě, květy jsou zelenobílé a podobné květům trav.

Šáchor potřebuje světlé a teplé místo, neměl by ale být na přímém slunci. Ideální je okno otočené na sever nebo východ. Pokud máte okno v koupelně, je to pro šáchor z hlediska vlhkosti vynikající místo. Asi od konce května může být venku. Vyhovuje mu pěstování například v zahradní nádrži.

Šáchor pěstujte v lehkém, dostatečně propustném substrátu, který je vhodný pro pěstování fíkusů (s pH okolo 6). Jedná se vlastně o zeminu s příměsí písku a jílu. Jinak je to velice nenáročná rostlina a dá se říci, že všechny její problémy léčí voda. Opravdu ji potřebuje, přelévání vůbec nevadí, právě naopak. Jako bažinná rostlina uvítá, když bude stát ve vodě až po stonky.

Když je ve vytápěné místnosti, musíme zajistit zvlhčování vzduchu. Rostlinu je dobré čas od času sprchovat nebo alespoň rosit. Možností je také udržovat neustále vodu ve velké misce pod květináčem, která se může odpařovat a listy zvlhčovat. V bytě by šáchor neměl být blízko topení, v suchém vzduchu totiž špičky listů hnědnou. Teplota při pěstování by neměla klesat pod 18 °C. Nevhodné místo pro pěstování této rostliny v zimním období je blízko tepelného zdroje. Ten může způsobit rychlé prosychání substrátu.

Šáchor přihnojujte opatrně, doporučuje se pouze slabší dávka hnojiva, například na pokojové rostliny. Suché a odumřelé listy je nutné stříhat, a to poměrně razantně. Pokud má rostlina dobré podmínky, okamžitě vyrazí listy nové.

Množit šáchor je možné dělením rostlin, kdy se rostlinka opatrně rozdělí a každá se zvlášť zasadí. Další možností je odříznutí vrcholové růžice s asi 5 až 10 cm dlouhým stonkem. Listy se zkrátí přibližně o jednu třetinu a růžice se nechá při pokojové teplotě a na světle ve vodě pustit kořínky, listy jsou přitom dole (rostlinka je vzhůru nohama). Až se objeví kořínky a několik listů (2 až 3), rostlinku je možné zasadit.

Nejčastějším problémem při pěstování šáchoru bývá suchý vzduch. Listy zasychají a stávají se náchylné k napadení škůdci. Na papyru si rády pochutnávají především mšice a molice. Špičky listů mohou hnědnout také tehdy, když rostlinu zaléváte moc tvrdou vodou. Používejte tedy převařenou nebo dešťovou vodu. Pokud se vám se šáchorem opravdu nedaří, můžete zkusit listy odříznout a zkrátit asi na 5cm pahýly. Rostlina ještě může s úspěchem obrazit.

Zdroj: Šáchor pro kočky
Zveřejněno dne: 2.2.2017