Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU OSLOVENÍ

PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU OSLOVENÍ bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Výraz obedience sice v překladu znamená poslušnost, ale jde o mnohem víc. Tým složený z člověka a psa by měl při provozování tohoto sportu s radostí a perfektně absolvovat různé úkoly. Jde tak především o soulad a pocit sounáležitosti se psem.


Povely

Zvukové povely jsou vyslovovány normálním tónem hlasu. Na psa není dovoleno křičet, pokud to nevyžaduje jeho vzdálenost od psovoda. Oslovit psa jménem před povelem je povoleno pouze u OB-Z. V ostatních třídách je oslovení psa jménem před povelem hodnoceno jako povel navíc a je penalizováno ztrátou bodů, vyjma těch cviků, kde je oslovení povoleno popsaným způsobem v popisu jednotlivých cviků.

Zvukové ani posunkové povely nejsou v tomto zkušebním řádu striktně dané, jsou pouze doporučené. Psovod je však limitován maximálním počtem povelů, které může použít během jednoho cviku. Posunkové povely jsou krátké pohyby rukou. Používání posunkových povelů je dovoleno pouze tehdy, pokud je to uvedeno v popisu cviku.

Používání posunkových a zvukových povelů současně u cviků, kde to není dovoleno, je považováno za povely navíc a znamená ztrátu bodů.

Základní pozice

Psovod stojí přirozeně rovně v klidném postoji. Pes sedí těsně při levé noze psovoda tak, aby jeho lopatka byla na úrovni kolen psovoda. Podélná osa těla psa je v rovnoběžném směru k postoji psovoda. Přední nohy psa by měly při pohledu z boku lícovat s lýtky psovoda. Ramena psa jsou na úrovni nohou psovoda. Křivé přisednutí je chybou. Cvik začíná stewardovým pokynem „začátek cviku“ psovodovi a končí, když steward řekne „cvik ukončen“ nebo „konec cvičení“.

Pokud je pes z důvodu zdravotního postižení psovoda vedený na pravé straně, tak i v základní pozici sedí při pravé noze psovoda. Pokud zkušební řád nestanoví jinak, cvičení začíná a končí v základní pozici.

Pozice „ke mně“

Pes si sedá rovně a těsně před psovoda, na pokyn stewarda dá psovod psovi povel k zaujetí základní pozice. Křivý posed nalevo nebo napravo je chybou.

Pozice „lehni“

Pes si musí lehnout okamžitě po vydání povelu psovodem. Pes se smí okamžitě převalit na stehno (kyčel), ale zaujatou polohu již nesmí měnit. Pes může otáčet hlavou, zajímat se o rušivé vlivy v okolí, ale neměl by například jíst trávu a podobně.

Převalování se ze stehna na stehno, nervozita, zvukové projevy a podobné chování jsou penalizovány ztrátou bodů. Je chybou, pokud se pes převalí a leží celým tělem na boku. Pes nesmí ležet na zádech nebo se převalovat.

Pozice „stůj“

Pes stojí všemi čtyřmi tlapkami na zemi a nepohybuje se. Pes musí polohu zaujmout rychle a nedělat zbytečné kroky navíc. Pes může otáčet hlavou a zajímat se o rušivé vlivy v okolí.

Pozice „sedni“

Pes sedí rovně, na obou zadních nohách. Není dovolené, aby si pes seděl na stehně. Pes může otáčet hlavou a zajímat se o rušivé vlivy v okolí. Přešlapování předníma nohama, převalování se z kýty na kýtu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Obedience

Populární kočičí jména

Jména pro kočky můžeme vybírat ze jmen tradičních i méně tradičních. Pravidla zde příliš neexistují a víceméně je to jen na Vás.

K tradičním jménům, která kočkám už dávaly naše babičky nebo prababičky patří Micka, Mourek, Mína, Mikeš, Tlapka nebo třeba Líza. Micka je vůbec nejčastější jméno pro kočku u nás, a stalo se téměř synonymem pro tento zvířecí druh. Místo „kočka“ někdy říkáme „micka“ nebo „micina“. V některých domácnostech se každá kočka jmenuje stejně již p několik generací, jinde zase pokaždé odlišně.

Čistokrevným kočkám dávají jména většinou už jejich chovatelé. Takové jméno je pak zapsáno v průkazu původu a provází kočičku celý její život, to ale neznamená, že bychom ho nemohli změnit pro vlastní účely a zvíře oslovovat jinak. Někdy se lze s chovatelem domluvit a jméno kočičce vymyslet sami. Takto vytvořené jméno by mělo začínat určitým počátečním písmenem podle pořadí vrhu, to chovatel majiteli určitě rád sdělí.

Než se podíváte do kočičího kalendáře, měli byste vzít v úvahu vzhled, povahu a specifické vlastnosti kočky. Jakmile si přinesete domů malé koťátko, bude oslovení svádět k zdrobnělinám jako je Mrňousek, Drobeček nebo k jiné alternativě, pamatujme ale, že až vyroste v dospělého kocoura nebo hrdou kočku, tak takové jméno už nemusí být vůbec vhodné. Podle vzhledu nebo povahy můžete kočku pojmenovat třeba Čertík, Zrzek, Mourek, Bělka, Snížek, Flíček, Čiperka, Raketka nebo Šedivka.

Kočku nebo kocoura můžete pojmenovat podle oblíbeného filmového nebo pohádkového hrdiny, například Tom, Mikeš, Herkules nebo Garfield nebo Shrek. Lidská jména nejsou rozhodně zapovězena, i v různých zdrobnělinách nebo obměnách, své kočce můžeme říkat třeba Linda, Vanessa, Gréta nebo Dorotka, kocourovi zase Filip, Ferda nebo Kubík.

Pokud máte doma ratolesti, tak zkuste pojmenování nechat na nich, mnohdy vás překvapí. A určitě se jim bude více líbit, když kočička ponese jméno, které jí vymyslely. Vymýšlení jména se může stát činností pro celou rodinu a také by s ním měli členové rodiny souhlasit.

Zdroj: článek Kalendář pro zvířecí jména

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová


pravectro
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
pravidla obedience
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.