Zajímá vás téma POLYP NA DĚLOZE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pokud je v moči kočky přítomna krev, tak se nejčastěji jedná o urologický problém, ale může to být způsobeno i onemocněním ledvin nebo nádorovým onemocněním.
Zánět močového měchýře u koček
Zánět močového měchýře se častěji vyskytuje u mladých dospělých koček a u střední věkové kategorie. Onemocnění dolních cest močových může být vyvoláno jakýmkoli podnětem, který vyvolá zánět močového měchýře, není tedy specifickým onemocněním. Pokud kočka projevuje příznaky zánětu močového měchýře, je potřeba zjistit příčinu onemocnění (pokud to je možné), aby mohla být zahájena specifická léčba.
Zánět močového měchýře mohou způsobit kameny v močovém měchýři, změny na stěně močového měchýře (nádor, zánětlivý polyp, vyústění močovodu na jiném místě), infekce močového měchýře a zánět z nejasné příčiny (felinní idiopatická cystitida).
Mezi nejčastější klinické příznaky zánětu močového měchýře patří obtížné močení, nutkání k močení, bolestivé močení, časté močení malého množství moči, časté chození na kočičí záchod, močení mimo záchod a krev v moči. U kocourů při zánětu močového měchýře může dojít k ucpání močové trubice.
Jestliže je nalezena příčina (infekce, kameny), pak je léčena. Protože infekce je méně častou příčinou zánětu močového měchýře, antibiotika nejsou často zapotřebí. Většinou není zjištěna základní příčina. Na ředění moči se podává potrava s vyšším obsahem vody. Mohou být vyzkoušena konzervovaná nebo vlhká krmiva. Důležitý je přístup k čerstvé vodě. Zdroj vody má povzbuzovat k častějšímu pití. Četnost a vážnost příznaků může snížit obohacování životního prostředí kočky. Důležité je udržování čistoty kočičího záchodu (znečištěný substrát odstraňovat každý den, celý substrát jednou týdně). Na každou kočku v domácnosti by měl být jeden záchod plus jeden navíc. Nedoporučují se přikryté kočičí záchody a parfemované stelivo. Různé kočky dávají přednost různým druhům steliva, takže někdy je třeba trochu experimentovat, než se vybere to pravé.
Léky se často používají jako poslední volba. Na léčbu bolesti se používají sedativa a relaxancia. Některým kočkám pomáhá sprej s feromony (Feliway). U některých koček se osvědčila protizánětlivá léčba.
Zdroj: článek Krev v moči u kočky
Příznaky herpes viru u psů
Hlavním příznakem napadení tímto virem je celoživotní a skrytá infekce. Jednou infikovaní jedinci zůstanou doživotními a neustálými nosiči viru i bez viditelných symptomů nemoci. Ve stresových situacích může potom dojít k reaktivaci a s tím spojenému vylučování viru.
U dospělého psa jsou následky infekce herpes virem málo známé. Diagnostikované symptomy, jako například rýma, vymizí po několika dnech. Avšak tímto způsobem se tento virus přenáší, neboť přesídluje na sliznici v dýchací trubici. Stejně tak se nachází v pohlavním ústrojí a může vyvolat vznik malých puchýřků v přední oblasti genitálií u fen nebo na předkožce u psů. Tak může být virus vyloučen se slinami, se sekrety z nosu, ale také z genitálií. Infekce, která primárně nepředstavuje žádné onemocnění, vznikne při přímém kontaktu, například při olizování nebo při krytí.
Fena může být již při prvním kontaktu se psem infikována. Jsou-li feny infikovány při krytí nebo během březosti, přestojí samy tuto infekci většinou dobře. Nebezpečným se však virus stává pro štěňata. V počátku březosti může vést prvotní infekce k resorpci (vstřebání) nebo po 35. dnu k potratu plodů. Nejčastěji bývají štěňata infikována v prvním týdnu života. Pokud se skrytá infekce reaktivuje během stresu při porodu, může dojít k nákaze během porodu nebo těsně po něm. Během porodu se mohou štěňata nakazit v porodních cestách, dále potom prostřednictvím sekretů z nosu a tlamy, vylučovaných fenou při neustálém olizování. Díky takto úzkému kontaktu dochází k dalšímu přenosu viru a infekce se rozšiřuje velmi rychle.
U březích fen dochází k porodu mrtvých, někdy i mumifikovaných plodů v kterémkoli stadiu březosti. Mohou také nastávat předčasné porody nebo porody slabých a nevyvinutých štěňat. Novorozenecká forma se projevuje u štěňat ne příliš jasnými příznaky celkového postižení, depresí, nechutenstvím, výtoky z očí bez zvýšené teploty. V případě rozšířené infekce štěňata naříkají, jsou apatická, výtok z dutiny ústní se mění z čirého na hlenohnisavý. V podkoží v oblasti třísel a na kůži břicha se může objevit červené zabarvení, puchýřky a podkožní otok. Tyto klinické příznaky mohou být doprovázeny ztrátou vědomí, obloukovitým prohnutím těla dozadu a křečemi. Novorozená štěňata hynou již po 12 až 48 hodinách. Štěňata nakažená v průběhu prvních dvou týdnů života uhynou 6 až 9 dnů po nakažení. U starších štěňat a dospělých psů probíhá onemocnění pozvolněji. Po krátké, 4- až 6denní inkubační době (období mezi prvním stykem s nákazou a prvními klinickými příznaky) se objeví příznaky mírné infekce dýchacích cest –
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Herpes u psa
