PĚSTOVÁNÍ KRYPTOKORYN je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Kryptokoryny (Cryptocoryne) patří mezi nejčastěji pěstované akvarijní rostliny, které nevyžadují zvláštní péči. Pokud se jim daří, množí se velmi rychle kořenovými oddenky a vytvářejí krásné, husté porosty.
Kryptokoryna Willisova
Kryptokoryna Willisova (Cryptocoryne willisii) roste ve střední části Srí Lanky, kde se vyskytuje v mělčinách rychleji tekoucích řek. Roste jak emerzně, tak submerzně.
Má radši měkkou vodu. Reakci vody snáší od mírně kyselé po mírně zásaditou. Nevyžaduje intenzivní osvětlení, ale pro rychlý růst je vhodné. Substrát je lepší jemnozrnný a obzvláště dobře roste v páleném jílu. Vhodná teplota pro pěstování je 22–25 °C.
Jedná se o jednu z drobnějších kryptokoryn, používá se tedy k vytváření nižších porostů v popředí akvária. Výška porostu je přímo úměrná intenzitě osvětlení. Čím intenzivnější, tím nižší rostlina zůstává a šířka listů se zvětšuje – porost je dekorativnější. Maximální výška rostliny činí 15 cm. Množí se pomocí bočních výhonků. Tento druh vznikl pravděpodobně přírodním křížením jiných kryptokoryn vyskytujících se v dané oblasti.
Je zbarvena na líci zeleně až hnědozeleně, na rubu červenohnědě. Snáší i přechodný pokles teploty. Tahle rostlinka se má chovat jen ve velkých nádržích, protože po pár týdnech se začne velmi rychle rozmnožovat.
Tento druh je pěstován od začátku minulého století, ale byl známý pod jménem Cryptocoryne nevillii, v sedmdesátých letech sice došlo k přehodnocení a jejímu přejmenování, ale v obchodech ji stále koupíte pod starým zažitým jménem. Na pěstování není náročná a vytváří krásné nízké husté trsy s tmavými úzkými listy.
Cryptocoryne pontederiifolia je krásná a běžně dostupná akvarijní rostlina, vhodná do středu nádrží, kde vytváří husté porosty s širokými listy, které u častěji pěstovaných kryptokoryn nejsou běžné. Na pěstování není náročná. Nepotřebuje silné osvětlení ani přihnojování CO2, jen je vhodné, aby měla dostatek železa. Nicméně pro rychlejší růst je silné světlo a CO2 přínosem. Kvetou pouze emerzní rostliny.
Není to náročná rostlinka, může se dorůst různých rozměrů a může stínit i ostatním rostlinkám, proto je dobré je oddělovat. Je možné, aby měla seshora růžové listy. Rostlina je náchylná na přesazování. Listy jsou oválné, mírně zvlněné. Tato růžicovitá rostlinka při dobrých podmínkách dorůstá do velkých rozměrů. Je pěkně tvarovaná a pod hladinou vytváří malé růžové lupeny.
Na péči a podmínky nenáročná kryptokoryna, ale i přesto bývá zasahována kryptokorynovou hnilobu. Prosperuje v rozmezí teplot od 18–28 °C s optimem 22–25 °C, s tolerancí pH 6–7. Dorůstá do výšky 5 až 40 cm. Roste dobře při slabém osvětlení, ale nevadí jí ani intenzivní světlo. Pak její listy mají hnědý nádech. Voda je vhodná měkká až středně tvrdá o slabě kyselé nebo neutrální reakci. Dno – jako pro většinu kryptokoryn – je vhodné o menší zrnitosti s hnojivem (hlavně s obsahem železa). Jestli je to možné, tak rostliny nepřesazujte. Při emerzním pěstování je vhodný těžší substrát a vyšší vlhkost.
Kryptokoryna nízká (Cryptocoryne parva) je nejmenší ze všech kryptokoryn a jako jedna z mála rostlin tohoto rodu nemění barvu listů v závislosti na podmínkách. Vyžaduje více světla než většina ostatních kryptokoryn, takže nesmí být nikdy ve stínu jiných rostlin. Jednotlivé rostliny by se měly pěstovat několik centimetrů od sebe; a asi po šesti měsících už budou tvořit soudržné nízké skupiny rostlin. Je dobré ji vysazovat do popředí akvária.
Roste u stinných až slunných břehů rychle tekoucích toků s měkkou vodou.
Jde o velmi malou rostlinku s oddenkem. Listy jsou v růžici s řapíkem dlouhým až 6 cm, eliptické až kopinaté. Ponořené listy jsou dlouhé cca 2 cm a široké 0,3 cm, středně zelené. Květenství je jen u emerzních rostlin a čepel toulce je nachová.
Jak jsme již zmínili, je vhodné tuto nižší rostlinu (5–10 cm) vysazovat do popředí akvária. Roste pomalu, ale je docela odolná. Pokud má málo světla, tvoří dlouhé listy, které nevypadají příliš dekorativně. Vhodná teplota pro pěstování je 20–29 °C.
Kryptokoryna červená (Cryptocoryne affinis) je nenáročná rostlina, ale emerzně se špatně pěstuje, a tak není snadno k dostání. Pro pěstování v akváriích stačí rozptýlené osvětlení. Optimálně roste ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, slabě alkalické při teplotě 22–26 °C. Dorůstá do výšky 30 cm. Když se jí daří, dokáže se rychle rozmnožovat odnožemi. Tento druh kryptokoryny je velmi náchylný ke kryptokorynové hnilobě. Pod vodou, zvláště ve dně s množstvím organických zbytků, příležitostně kvete dlouhým květenstvím.
Jedná se o odolnou a nenáročnou akvarijní rostlinu, v minulosti u nás často pěstovanou, které postačí i slabší osvětlení, takže se hodí také jako podrost pod kořeny nebo na místa stíněná vysokými rostlinami. Pokud má více světla, rozprostírá své listy po dně do šířky. Při větší intenzitě světla převládá na horní straně sytě zelená barva a na spodní červená. Při horších podmínkách jsou pak listy spíše hnědé nebo nafialovělé barvy. Pokud je slabě osvětlena, má červenohnědou barvu, při silnějším osvětlení jsou pak listy zelené a puchýřnaté. Při příliš silném osvětlení může vytvářet zakrslé formy. Bezproblémově se množí pomocí postranních výběžků. Kvůli tomu se porost kryptokoryn po čase výrazně zahušťuje a rychle rozšiřuje, a je tedy třeba jej neustále protrhávat. Co se týká umístění v akváriu, ve větších nádržích je vhodnější je sázet spíše do popředí, v menších pak doprostřed. Přestože se jedná o běžnou akvarijní rostlinu, dnes se v akvaristikách shání obtížně a získáte ji spíše u jiných akvaristů. V přírodě roste převážně v alkalických vodách nebo na bahnitých březích řek ve vápencových oblastech.
Je to jeden z nejrozšířenějších druhů, ale v obchodech není většinou k dostání. Hodně akvaristů s ní začínalo. Řapíky má přibližně stejně dlouhé jako čepele. Rychle se množí z kořenových výběžků. Ale je náchylná ke kryptokorynové hnilobě. Při příliš silném světle vytváří pouze zakrslé formy s listy přilehlými ke dnu.
Kryptokoryna Wendtova (Cryptocoryne wendti) je rostlina vhodná pro malá akvária. Jako ostatní kryptokoryny pocházející ze Srí Lanky je vhodná do nádrží s tvrdou vodou. Pokud se sází jednotlivě do volného prostoru, bude mít listy přilehlé ke dnu, proto ji sázíme ve skupinách.
Výška rostliny je 10–30 cm, doporučená teplota vody je 22–28 °C s tolerancí pH 5,5–9.
Existuje více variet této rostliny, ale všechny patří k osvědčeným a odolnějším akvarijním rostlinám. Tak jako jiným kryptokorynám i této rostlině hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí výběžků a postupně vytváří husté porosty. Je vhodná do popředí, případně do středu akvária.
Kryptokoryna olivová (Cryptocoryne beckettii) má 15–26 cm dlouhé listy, jejichž řapíky jsou olivově hnědé. Čepele jsou dlouze oválné, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, na líci olivově hnědozelené s tmavšími žilkami, na rubu purpurově hnědé nebo růžové. Je to jeden z nejodolnějších druhů, vhodný do standardních podmínek. Rozpad listů při změně podmínek obvykle neprobíhá.
Tato nenáročná rostlina je atraktivní svými listy. Díky červenohnědým listům tato rostlina nevyžaduje mnoho světla a dobře se jí daří i ve tvrdé vodě. Optimálního růstu dosahuje ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, při teplotě 22–28 °C. Její výška je do 30 cm.
Listy jsou nejčastěji olivové barvy (odtud druhový název), na rubu jsou červenohnědé, ale mohou mít i zbarvení v různých odstínech zelené a hnědé. Rostlina je vhodná do předních nebo středních partií nádrže. Tak jako jiným kryptokorynám i této hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí podzemních oddenků, z nichž vyrůstají nové rostlinky. Pokud není omezována, dokáže časem zarůst celé akvárium.
Rostlina obvykle dorůstá do výšky 40 až 70 cm, uvádí se, že velikost závisí na velikosti kořenového balu. Kvete v létě, květy jsou zelenobílé a podobné květům trav.
Šáchor potřebuje světlé a teplé místo, neměl by ale být na přímém slunci. Ideální je okno otočené na sever nebo východ. Pokud máte okno v koupelně, je to pro šáchor z hlediska vlhkosti vynikající místo. Asi od konce května může být venku. Vyhovuje mu pěstování například v zahradní nádrži.
Šáchor pěstujte v lehkém, dostatečně propustném substrátu, který je vhodný pro pěstování fíkusů (s pH okolo 6). Jedná se vlastně o zeminu s příměsí písku a jílu. Jinak je to velice nenáročná rostlina a dá se říci, že všechny její problémy léčí voda. Opravdu ji potřebuje, přelévání vůbec nevadí, právě naopak. Jako bažinná rostlina uvítá, když bude stát ve vodě až po stonky.
Když je ve vytápěné místnosti, musíme zajistit zvlhčování vzduchu. Rostlinu je dobré čas od času sprchovat nebo alespoň rosit. Možností je také udržovat neustále vodu ve velké misce pod květináčem, která se může odpařovat a listy zvlhčovat. V bytě by šáchor neměl být blízko topení, v suchém vzduchu totiž špičky listů hnědnou. Teplota při pěstování by neměla klesat pod 18 °C. Nevhodné místo pro pěstování této rostliny v zimním období je blízko tepelného zdroje. Ten může způsobit rychlé prosychání substrátu.
Šáchor přihnojujte opatrně, doporučuje se pouze slabší dávka hnojiva, například na pokojové rostliny. Suché a odumřelé listy je nutné stříhat, a to poměrně razantně. Pokud má rostlina dobré podmínky, okamžitě vyrazí listy nové.
Množit šáchor je možné dělením rostlin, kdy se rostlinka opatrně rozdělí a každá se zvlášť zasadí. Další možností je odříznutí vrcholové růžice s asi 5 až 10 cm dlouhým stonkem. Listy se zkrátí přibližně o jednu třetinu a růžice se nechá při pokojové teplotě a na světle ve vodě pustit kořínky, listy jsou přitom dole (rostlinka je vzhůru nohama). Až se objeví kořínky a několik listů (2 až 3), rostlinku je možné zasadit.
Nejčastějším problémem při pěstování šáchoru bývá suchý vzduch. Listy zasychají a stávají se náchylné k napadení škůdci. Na papyru si rády pochutnávají především mšice a molice. Špičky listů mohou hnědnout také tehdy, když rostlinu zaléváte moc tvrdou vodou. Používejte tedy převařenou nebo dešťovou vodu. Pokud se vám se šáchorem opravdu nedaří, můžete zkusit listy odříznout a zkrátit asi na 5cm pahýly. Rostlina ještě může s úspěchem obrazit.
