PARAKETÓZA KONČETIN
Jak již název vypovídá, toto onemocnění se týká králičích končetin. Nemoc je obvykle způsobená otlaky končetin.
Projevy
Základním projevem je evidentně špatný pohyb králíka, který na tlapky nedošlapuje a snaží se jim odlehčit. Při pohledu na tlapky pak chovatel obvykle spatří zánět, který často hnisá (to způsobuje i kontakt zánětu se stelivem).
Příčiny
Otlaky obvykle vyvolává nevhodný povrch, po kterém se králík pohybuje. Problémem může být i vlhká a špinavá podestýlka, nebo to, že se králík nějakou dobu pohyboval po povrchu, který byl ještě vlhký od dezinfekce. Někdy ale toto onemocnění způsobuje dědičnost.
Léčba
Léčba paraketózy je možná, ale není vždy úplně úspěšná. Samozřejmě je nutné odstranit důvod onemocnění (nevhodné stelivo, dráty na podlaze atd.). Pak je třeba otlaky čistit a použít antibiotika.
Prevence
Prevencí je u tohoto onemocnění dohled nad kvalitou podlahy v králíkárně a zároveň vhodný výběr králíků bez tohoto dědičného zatížení.
Nakažlivost
Ne
Zdroj: článek Králík domácí a jeho nemoci
Další choroby a onemocnění
Další zdravotní problém králíčkovi může způsobit jeho majitel, když se nepostará o správný povrch, po kterém se králíček bude pohybovat. Jestliže většinu času králíček stráví tím, že „hopsá“ po pletivu, tak je jasné, že se mu udělají otlaky, které se mohou časem i otevřít a zhnisat. Pokud opravdu není jiná možnost, než mít podlahu klece z pletiva, tak je vhodné na něj dát třeba kobereček, který otlakům zabrání.
I králíčka může postihnout nedostatek vitamínů a minerálů. Srst takového králíčka ztrácí svůj lesk a králík bývá náchylnějším k infekcím.
I králíčka může zasáhnout onemocnění močových cest, nebo močové kameny. Takový králíček najednou nechodí na záchod, i když na něj byl zvyklý a při výkonu potřeby sebou šije. Jeho moč je také mnohem hustší než obvykle, případně se může objevit i krev v moči.
Pokud králíčka připouštíte, může se nakazit spirochetózou. Jedná se o zánětlivé onemocnění pohlavních orgánů.
Další možnou králičí chorobou je trichofytóza, která se projevuje slepenými chlupy, nebo šupinatými ložisky a vypadáváním srsti.
I králíček je lákadlem pro klíšťata, hlavně tedy místa bez chlupů (víčka, uši, nos). Stejně jako u člověka, i u králíčka je třeba klíště vytáhnout.
Autor: ©
Mgr. Jitka Musilová
Foto: © Aaron Van Dyken
Zdroj: článek Zakrslý králík - nemoci
Zakrslý králík beránek
Velikost a vzhled zakrslého beránka
Jedním z oblíbených plemen zakrslých králíčků je bezesporu zakrslý beran. Zakrslý králíček beránek váží zhruba kolem 1,5 kg až 2 kg. Této váhy by měl dosáhnout zhruba na půl roce života. Přitom první měsíc váží zhruba 200 gramů. Pro tohoto králíčka je typické zavalité tělo, které je zároveň i krátké. Zakrslý beran nemá výrazný krk, naopak někdy může působit, že nemá krk žádný. Nohy zakrslého beránka jsou středně dlouhé, ale také velmi silné. Jeho hlava je široká a typické jsou pro něj dlouhé svěšené uši, na jejichž koncích jsou zvláštní hrbolky, které se nazývají korunky. Při pohledu zepředu mají uši tvar podkovy. Rozpětí uší je zhruba 25 cm. Barva srsti je různá, obvykle vychází z druhu plemene. Zakrslý beránek má několik plemen: divoce zbarvený, bílý červenooký, bílý modrooký, černý, madagaskarový – durynský, bílopesíkatý, divoce perlový strakáč, havanovitý, perlový modrý, perlový, rhönský, strakáč divoce zbarvený, strakáč madagaskarový – durynský, modrý. Jedná se tedy snad o všechny možné barevné kombinace pro zakrslé králíčky.
Zakrslý beránek patří mezi uznaná zakrslá plemena králíků za předpokladu, že se nejedná o zakrslého berana hřivnatého a nebo zakrslého berana teddyho, tito kříženci nejsou uznanými plemeny.
Chov zakrslého králíka beránka
Chov a péče o všechny zakrslé králíčky jsou rozepsány v jiném článku, a proto se zde nachází stručné shrnutí. Pro králíčka je důležité mít vlastní prostor. Nejlépe k tomu poslouží klec, která musí mít patřičné vybavení (miska na jídlo, miska nebo napáječka na vodu, jesličky na seno, záchod). Pokud má klec podlahu z drátků, je třeba na ni umístit nějakou pevnější podložku, aby si králíček neotlačil tlapky. Otlaky by mu mohly způsobit zdravotní problémy. Klec by měla mít kolem jednoho metru, to platí obzvlášť, když hodláte králíčka nechávat přes den, když nejste doma, zavřeného. Musí mít prostor, kde se může dostatečně „vyřádit“. Králičí záchod je nutné pravidelně čistit, pokud tak neučiníte, může ho králíček vyhrabávat, nebo ho přestane používat. Králíček se ve většině domácností může pohybovat volně po bytě. Byt by měl být tomu ale přizpůsoben. V dosahu králíčka by neměly být umístěné žádné knihy, časopisy, kabely, ani pokojové květiny. V podstatě nic, co by králíček mohl při volném pobíhání zničit, nebo co by mu mohlo nějak ublížit. Pokud budete králíčka vodit ven na procházku, je nutné ho na králičí „kšíry“ učit už od malička, u staršího králíčka to už téměř není možné. Králíček, který se navíc bude pohybovat venku, musí být očkován proti řadě chorob, které by si mohl zvenčí přinést. Pokud mu vytvoříte někde venku vhodnou ohrádku, tak je potřeba ji vhodně vybavit. Nesmí chybět hlavně voda a p
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Oblíbená plemena zakrslých králíčků
