Kryptokoryna Wendtova (Cryptocoryne wendti) je rostlina vhodná pro malá akvária. Jako ostatní kryptokoryny pocházející ze Srí Lanky je vhodná do nádrží s tvrdou vodou. Pokud se sází jednotlivě do volného prostoru, bude mít listy přilehlé ke dnu, proto ji sázíme ve skupinách.
Výška rostliny je 10–30 cm, doporučená teplota vody je 22–28 °C s tolerancí pH 5,5–9.
Existuje více variet této rostliny, ale všechny patří k osvědčeným a odolnějším akvarijním rostlinám. Tak jako jiným kryptokorynám i této rostlině hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí výběžků a postupně vytváří husté porosty. Je vhodná do popředí, případně do středu akvária.
V naší poradně s názvem IVERMEKTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šejk.
Dobrý den
Mám atopický ekzém a teď to vypadá navíc i na svrab. Sírová mast ale nepomohla a i po aplikaci Infectoscabu se mi stále ještě dělají nové pupínky v řadách po 3 i 4.
Jak a kde je možné sehnat Ivermektin pro člověka? je to jen na předpis?
Děkuji
Šejk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S největší pravděpodobností nemáte svrab, protože Infectoscab účinkuje spolehlivě. Kdyby to byl svrab, určitě by ho jedna nebo druhá mast zabila. Ivermektin je u nás dostupný ve formě masti s názvem Soolantra a je na lékařský předpis. Můžete o něj požádat kteréhokoli kožního lékaře. Ale spíše bych hledal příčinu jinde.
Kryptokoryna červená (Cryptocoryne affinis) je nenáročná rostlina, ale emerzně se špatně pěstuje, a tak není snadno k dostání. Pro pěstování v akváriích stačí rozptýlené osvětlení. Optimálně roste ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, slabě alkalické při teplotě 22–26 °C. Dorůstá do výšky 30 cm. Když se jí daří, dokáže se rychle rozmnožovat odnožemi. Tento druh kryptokoryny je velmi náchylný ke kryptokorynové hnilobě. Pod vodou, zvláště ve dně s množstvím organických zbytků, příležitostně kvete dlouhým květenstvím.
Jedná se o odolnou a nenáročnou akvarijní rostlinu, v minulosti u nás často pěstovanou, které postačí i slabší osvětlení, takže se hodí také jako podrost pod kořeny nebo na místa stíněná vysokými rostlinami. Pokud má více světla, rozprostírá své listy po dně do šířky. Při větší intenzitě světla převládá na horní straně sytě zelená barva a na spodní červená. Při horších podmínkách jsou pak listy spíše hnědé nebo nafialovělé barvy. Pokud je slabě osvětlena, má červenohnědou barvu, při silnějším osvětlení jsou pak listy zelené a puchýřnaté. Při příliš silném osvětlení může vytvářet zakrslé formy. Bezproblémově se množí pomocí postranních výběžků. Kvůli tomu se porost kryptokoryn po čase výrazně zahušťuje a rychle rozšiřuje, a je tedy třeba jej neustále protrhávat. Co se týká umístění v akváriu, ve větších nádržích je vhodnější je sázet spíše do popředí, v menších pak doprostřed. Přestože se jedná o běžnou akvarijní rostlinu, dnes se v akvaristikách shání obtížně a získáte ji spíše u jiných akvaristů. V přírodě roste převážně v alkalických vodách nebo na bahnitých březích řek ve vápencových oblastech.
Je to jeden z nejrozšířenějších druhů, ale v obchodech není většinou k dostání. Hodně akvaristů s ní začínalo. Řapíky má přibližně stejně dlouhé jako čepele. Rychle se množí z kořenových výběžků. Ale je náchylná ke kryptokorynové hnilobě. Při příliš silném světle vytváří pouze zakrslé formy s listy přilehlými ke dnu.
V naší poradně s názvem ZÁNĚT V TLAMĚ PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav ladman.
Pes bigl špatně žere a má zarudlé dásně. Díky za radu. Jar Ladman
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zarudlé dásně signalizují topické podráždění (například při žvýkání nové hračky), zánět dásní a / nebo infekci. Dásně psa bolí a proto nechce přijímat potravu. Bude potřeba podrobnější vyšetření, aby se našla příčina onemocnění dásní, a mohla se stanovit účinná léčba.
Kryptokoryna olivová (Cryptocoryne beckettii) má 15–26 cm dlouhé listy, jejichž řapíky jsou olivově hnědé. Čepele jsou dlouze oválné, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, na líci olivově hnědozelené s tmavšími žilkami, na rubu purpurově hnědé nebo růžové. Je to jeden z nejodolnějších druhů, vhodný do standardních podmínek. Rozpad listů při změně podmínek obvykle neprobíhá.
Tato nenáročná rostlina je atraktivní svými listy. Díky červenohnědým listům tato rostlina nevyžaduje mnoho světla a dobře se jí daří i ve tvrdé vodě. Optimálního růstu dosahuje ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, při teplotě 22–28 °C. Její výška je do 30 cm.
Listy jsou nejčastěji olivové barvy (odtud druhový název), na rubu jsou červenohnědé, ale mohou mít i zbarvení v různých odstínech zelené a hnědé. Rostlina je vhodná do předních nebo středních partií nádrže. Tak jako jiným kryptokorynám i této hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí podzemních oddenků, z nichž vyrůstají nové rostlinky. Pokud není omezována, dokáže časem zarůst celé akvárium.
V naší poradně s názvem POLOPRŮJEM S HLENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Šiklová.
Dobrý den,
mám trpasličího pudla, fenečku, 10 let a v průměru tak 3x 4x do měsíce má akutní potřebu k vyprázdnění a okamžitě z ní vypadne polotuhý poměrně velký exkrement potažený jakýmsi slizem, hlenem. Krmení má neměnné, občas přes den psí pamlsky a pravda, někdy ze mně vyloudí kousek z koláče, vánočky, rohlíku, sušenky...), ale opravdu jen kousek, má už jen 15 zubů, takže ji krmím psími konzervami (Rinti, GranCarno nebo StarVita) s přídavkem trochu vloček či rýže, protože po čistém masu z konzervy mívala průjmy. Mám ji od jejích 6 let. Co může být příčinou občasného poloprůjmu s hlenem?
Přeji hezké dny
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčinou může být věk. Se stárnutím psa přicházejí nové nemoci a nepříjemnosti. Bližší informace o možných příčinách by přineslo vyšetření ultrazvukem, počítačovou tomografií a taky by pomohlo laboratorní vyšetření stolice. V domácích podmínkách a svépomocí tyto komplikace nevyřešíte a budete muset začít spolupracovat s veterinářem.
Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.
Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.
Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.
Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy, které kolem sebe vyžadují dostatek volného prostoru. Vysoké, dlouholisté rostliny umísťujeme do zadních nebo bočních míst, menší a středně velké druhy pak doprostřed a nízké druhy do předních částí nádrže.
Rostliny s kořenovým systémem sázíme do předem vyhloubené jamky tak, že prstem vytvoříme ve štěrku jamku, vložíme do ní rostlinu, kterou dvěma prsty přidržíme, a opatrně přihrneme písek. Nakonec rostlinu jemně povytáhneme tak, aby šel vidět kořenový krček. Příliš dlouhé původní kořeny můžeme předtím zkrátit nůžkami nebo ostrým nožem klidně až na polovinu či třetinu původní délky, protože po přesazení si rostlina vytvoří nový kořenový systém, zatímco původní kořeny postupně ve dně uhnijí.
Rostliny s olistěnými lodyhami (takzvané stonkové rostliny) se sází do skupin, kdy se buď umístí každá rostlina do vlastní jamky, anebo lze do společné jamky zasadit několik kusů současně. Tyto rostliny se sází většinou jako řízky, kdy se ze spodní části stonku odstraní ze dvou až čtyř pater listy, v místě uzlin zasazených do dna dostatečně hluboko se pak vytvářejí nové kořeny. Rostliny se do písku nikdy násilím nevtlačují, aby nedošlo k jejich poškození.
Nejjednodušší způsob vegetativního množení představují rostlinami tvořené postranní výhonky a šlahouny rostoucí v substrátu nebo se plazící po jeho povrchu. Na jejich koncích se pak vytváří mladá, samostatně zakořeněná rostlinka a výhonek pak vyráží dále, kde se postupně tvoří další nové rostliny. Je vhodné po čase takový řetězec rostlin přerušit, neboť původní mateční rostlina se příliš vysiluje, až nakonec může odumřít. Nové mladé rostliny můžeme ponechat buď zakořeněné, přičemž šlahoun mezi nimi přerušíme, nebo je přesadíme na jiné místo. Příliš husté porosty rostlin pak pravidelně protrháváme. Mladé rostliny však neoddělujeme příliš brzy, měly by dosáhnout alespoň třetinové až poloviční velikosti dospělé rostliny. Mezi takto se množící rostliny patří i kryptokoryny.
Pro zdravé a bujně rostoucí rostliny, které jsou pak základem biologické rovnováhy v akváriu, je nezbytné zajistit dostatek světla, živin, vhodné dno, přiměřenou teplotu a potřebné parametry vody. Jako zdroj živin pro většinu běžných rostlin postačuje detrit vznikající v akváriu z výkalů ryb a plžů, ze zbytků potravy a tlejících částí rostlin. Tyto organické zbytky však musí být nejdříve přeměněny – mineralizovány činností nejrůznějších mikroorganismů a bakterií na látky anorganické. Mineralizace detritu usazeného ve štěrkovém dně může probíhat pouze za přístupu dostatečného množství kyslíku obsaženého ve vodě a při mírném proudění vody. V akvarijní vodě je touto přirozenou cestou zajištěn zejména dostatek dusíku a fosforu. Dusík (N) přijímají vodní rostliny jako amonium (NH4+), vznikající činností bakterií. Fosfor přijímají rostliny ve formě fosfátů a stejně jako u dusíku platí, že v akvarijní vodě je jeho obsah zajištěn v dostatečném množství a spíše pravidelnou výměnou části vody musíme udržovat přijatelný obsah obou těchto živin tak, aby nedocházelo k jejich nadbytku a hromadění. Rostliny dále vyžadují ke své výživě i stopové prvky, jako jsou železo, mangan a mnohé další. Nedostatek nejdůležitějšího stopového prvku – železa způsobuje chlorózu, projevující se světle nažloutlými, sklovitými listy. Řešením je v tomto případě začít rostliny přihnojovat tekutým nebo pevným hnojivem s obsahem železa včetně dalších potřebných stopových prvků.
Jednou z nejdůležitějších živin pro rostliny je oxid uhličitý (CO2). V akváriu vzniká přirozenou cestou jako odpadní produkt při dýchání ryb a dalších živočichů, ale i všech mikroorganismů či bakterií včetně samotných rostlin. V přírodě i v akváriu může někdy nastat určitý nedostatek oxidu uhličitého. V takovém případě, pokud jsou ve vodě rozpuštěné hydrogenuhličitany, je některé druhy rostlin využijí jako zdroje CO2, kdy se pak nerozpustný uhličitan vápenatý (CaCO3) vysráží na osvětlených částech listů rostlin ve formě drsného bílého povlaku, prášku. Tento jev se nazývá „biogenní odvápnění“.
V naší poradně s názvem IVERMEKTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Červená.
Kde koupit tento lék
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermectin je jed, je tedy nebezpečné, aby byl volně k dispozici. Přístup k tomuto léku je možný jen prostřednictvím předpisu od veterináře a nebo kožního lékaře pro lidi. Nově je Ivermectin k dispozici jako experimentální léčba onemocnění COVID-19 i pro lidi. Lék s obsahem Ivermectinu pro lidi distribuuje Nemocnice u sv. Anny v Brně pro celou ČR.
Dobrý den, potřebovala bych nově obalit sisalem tyče škrabadla. Omotání nějak zvládnu, nevím ale, jak si poradit se zakončením provazu ( aby se dále nerozmotával ).
Má někdo nějakou radu či zkušenost ?
Děkuji Eva
Mám atopický ekzém a teď to vypadá navíc i na svrab. Sírová mast ale nepomohla a i po aplikaci Infectoscabu se mi stále ještě dělají nové pupínky v řadách po 3 i 4.
Jak a kde je možné sehnat Ivermektin pro člověka? je to jen na předpis?
Zarudlé dásně signalizují topické podráždění (například při žvýkání nové hračky), zánět dásní a / nebo infekci. Dásně psa bolí a proto nechce přijímat potravu. Bude potřeba podrobnější vyšetření, aby se našla příčina onemocnění dásní, a mohla se stanovit účinná léčba.
Příčinou může být věk. Se stárnutím psa přicházejí nové nemoci a nepříjemnosti. Bližší informace o možných příčinách by přineslo vyšetření ultrazvukem, počítačovou tomografií a taky by pomohlo laboratorní vyšetření stolice. V domácích podmínkách a svépomocí tyto komplikace nevyřešíte a budete muset začít spolupracovat s veterinářem.
Ivermectin je jed, je tedy nebezpečné, aby byl volně k dispozici. Přístup k tomuto léku je možný jen prostřednictvím předpisu od veterináře a nebo kožního lékaře pro lidi. Nově je Ivermectin k dispozici jako experimentální léčba onemocnění COVID-19 i pro lidi. Lék s obsahem Ivermectinu pro lidi distribuuje Nemocnice u sv. Anny v Brně pro celou ČR.
Pes 13 let ucpaný nos - prosím, může mi někdo poradit, jak pomoci pejskovi, co nemůže dýchat nosem? Ano, dojet na vyšetření, já vím, ale kvůli nádorům na břiše jej nemůžu zvedat - vrčí (navíc já mám špatnou páteř, váží 20 kg), je nějaké snadnější řešení, než hledat Dr. který má právě volno? (nepřibírají nové pacienty!) - ??? Prosím o babskou radu, díky. Petr
Pes 13 let ucpaný nos - prosím, může mi někdo poradit, jak pomoci pejskovi, co nemůže dýchat nosem? Ano, dojet na vyšetření, já vím, ale kvůli nádorům na břiše jej nemůžu zvedat - vrčí (navíc já mám špatnou páteř, váží 20 kg), je nějaké snadnější řešení, než hledat Dr. který má právě volno? (nepřibírají nové pacienty!) - ??? Prosím o babskou radu, díky. Petr
Moje modrá beta bojovnice samecek stale lezi na umelem kaminku umele kytky nevim co mam delat uz 4den nic nesnedl a bojim se ze se mu neco stalo
Dala sem mu nove kaminky vymenila vodu ale nic
