Projevy Mezi příznaky otravy patří průjmy, potácivost, apatičnost, nechutenství, nadýmání i křeče. Obvykle po úhynu králíka dochází k jeho pitvě, která odhalí degeneraci jater a ledvin a vnitřní krvácení.
Příčiny
K otravám králíků nedochází často, někdy jsou způsobené omylem (nevhodné krmivo, chemické látky, jedovaté rostliny), někdy se ale může objevit otrava králíků v chovu záměrná. Nejčastěji dochází k otravě prostřednictvím krmiva. Pokud by došlo k otravě chemickou látkou, je třeba zjistit, o jakou látku se jedná, a jak se králík otrávil (někdy chovatelé králíkárnu natírají nevhodnými barvami, nebo jim dají „zelené krmivo“, které pochází z míst, kde bylo chemicky ošetřeno). Otrava rostlinami je obvykle způsobená neznalostí chovatele, který králíkovi „dopřál“ bylinu, kterou neznal, nebo ji změnil za jinou.
Léčba
Otrava se u králíků dá léčit, pokud je brzy odhalená, jestliže se už ale jed dostal do krve, tak králík nemá šanci. Chovatelé ani veterináři obvykle ale otravy neléčí, pokud otravy nejsou mírné, a nebo není „záchrana“ králíka nutná (například u výstavního kousku). Obvykle se k léčbě používají projímadla a další látky, které na sebe jed navážou. Otrávený králík je také sledován a jsou mu v případě potřeby poskytnuty další léky.
Prevence
Prevencí je v takovém případě znalost bylin, které králíkovi podáváme, znalost složení krmiva, ale i pozornost při vybírání chemikálií, s nimiž může králík přijít do kontaktu.
U králíka se objeví v okolí pohlavních orgánů drobné uzlíky. Tyto uzlíky se mohou vyskytnout ale i u nosu a uší, kde začne vypadávat srst. Sliznice u pohlavních orgánů je u králíků pak oteklá.
Příčiny
Králík se syfilisem může nakazit jen přímo od nemocného jedince obvykle během rozmnožování. Syfilis se ale může také šířit třeba prostřednictvím pokousáním a olizováním.
Léčba
Léčba této nemoci je samozřejmě možná. Výhodou je, že se toto onemocnění dá lehce rozeznat od jiných chorob. Lékař obvykle léčí prostřednictvím antibiotik.
Prevence
Prevencí je v tomto případě ujištění se, že při pouštění není ani jeden z králíků infikovaný.
I u králíků se může objevit toto parazitní onemocnění, které je jinak typické pro kočkovité a psovité šelmy.
Projevy
Přítomnost tasemnice v těle králíka se neprojevuje nějak konkrétně. Chovatel to často zjistí až po smrti králíka, když vyjme jeho střeva.
Příčiny
Králík může do svého těla dostat tasemnici při přijímání krmiva, které bylo znečištěné právě výkaly takovýchto šelem (v jejich výkalech zůstávají vajíčka tasemnice).
Léčba
Léčba tasemnice se u králíků neprovádí.
Prevence
Prevencí je zamezení kontaktů psů a koček s krmivem králíků (ať už jsou to granule, tak ale i tráva, kterou pak chovatel suší a dává ji králíkům jako seno). Vhodné je také odčervovat psy a kočky (pak by se u nich tasemnice neměla objevit, tím pádem by jejich trus neměl vajíčka tasemnice přenášet.
Toto onemocnění spočívá v tom, že na některých částech těla má králík méně srsti (nebo také žádnou).
Projevy
Lysá místa jsou bez jakýchkoliv šupinek a strupů.
Příčiny
Příčinou lysivosti může být klidně i dědičný faktor. Možné je také, že se jedná o následek jiného onemocnění.
Léčba
Pokud se jedná o vrozenou lysivost, tak je zvíře obvykle utraceno. Pokud je to ale lysivost získaná, tak se může léčit různými mastmi a přidáním dávek některých vitamínů a minerálních přípravků.
Prevence
U vrozené lysiny je prevencí znát předky králíka přijímaného do chovu, u získané lysivosti je dobré poskytovat králíkům dostatek vitamínů a minerálů podporujících růst srsti.
Projevy Břicho králíka, který trpí nadmutím, je velké, protože je plné plynů. Delší nadmutí také u králíka způsobí problémy s dýcháním.
Příčiny
Nadmutí často způsobuje zapařená, nebo studená zelenina. Problém s nadýmáním také mohou způsobit také různé byliny, které jsou nevhodné ve větším množství.
Léčba
U nadmutí je důležité s králíkem navštívit veterináře, protože nadmutí může být opět signálem jiného a vážnějšího onemocnění.
Prevence
Prevencí u nadmutí je odstranění nevhodné zeleniny a bylin.
Tato choroba je přenášena krevsajícím (hematofágním či sangvivorním) hmyzem, přímým kontaktem infikovaných zvířat nebo kontaminovanými předměty, které mohou traumatizovat kůži. Papilomaviry napadající zvěř nejsou na člověka přenosné. Člověk tedy není ohrožen.
U člověka se svrab (jakéhokoliv původu) projevuje jako drobné pupínky červené barvy, které jsou lokalizovány kolem pupku, na hýždích a v jiných místech s jemnou kůží. Onemocnění člověka kočičí svrabovkou má pouze přechodný charakter a po vyléčení kočky nebo zabránění těsnému kontaktu s nemocnými jedinci dochází k samouzdravení. V žádném případě se člověk nenakazí při dodržování obecných hygienických zásad, nedojde k tomu ani pohlazením nemocné kočky nebo při aplikaci léků kočce či běžné manipulaci s pelechy nemocných koček.
U koček chovaných pouze v bytě se s tímto onemocněním vůbec nesetkáváme. Problémem je u koček, které se volně pohybují venku. Přicházejí totiž do styku s dalšími nemocnými a neléčenými kočkami a dochází k novému nakažení. Proto je nutno v kočičích koloniích a útulcích vyhledat nemocné jedince, kteří jsou zdrojem parazitů a současně léčit celé osazenstvo. Nesmírně nutná je asanace kočičích pelechů a shromaždišť koček. Ta urychlí eliminaci onemocnění.
Onemocnění je rozšířené nejen po celé Evropě, ale i jinde a veškeré druhy svrabu jsou počítány k zoonózám. V praxi se setkáváme s tím, že některé kočky jsou snad proti svrabu přirozeně odolné, a přestože žijí v promořeném prostředí, neonemocní. Je to ale spíše výjimka a nelze na ni spoléhat.
Zácpu u králíka lze poznat už podle toho, jak se králík pohybuje. Králík, kterého trápí zácpa, obvykle totiž sedí s nahrbeným hřbetem, jeho břicho je nadmuté a králík samozřejmě vůbec nejí.
Příčiny
Zácpu u králíka může způsobit nevhodná strava (někdy králík spořádá i to, co by opravdu neměl, například když vám uteče z králíkárny, tak může v jejím okolí objevit řadu nevhodných věcí), problémem může být také nachlazení.
Léčba
Králíkovi, který trpí zácpou, se doporučuje poskytnout dostatek vody, případně zeleniny jako je salát a mrkev. Ideální je také pohyb, který pomůže rozpohybovat střeva. Pokud by ale zácpa trvala déle než den, je lepší navštívit veterináře, aby se vyloučilo vážnější onemocnění, jehož příznakem by mohla být zácpa.
Prevence
Prevencí může být zabezpečení králíkárny tak, aby se králík nenachladil a zároveň nemohl sníst něco nevhodného.
Kokcidióza patří pravděpodobně k nejznámější králičím nemocím. Existují dva druhy kokcidiózy. Jedna z nich zasáhne střeva a druhá játra. Nemoc vyvolá přemnožení prvoků rodu Eimeria právě buď ve střevech, nebo v játrech.
Projevy
Mezi základní projevy tohoto onemocnění patří nechutenství, s tím spojený průjem (řídký a zapáchající), hubnutí, i nadýmání, apatie králíka, netečnost, ale i plynatost a také skřípání zuby a vypoulené oči.
Nákaza
Králík domácí se tímto onemocněním může nakazit prostřednictvím krmiva, nebo trusu, v němž nemocný králík vyloučil nezralé formy kokcidií.
Léčba
U tohoto onemocnění je třeba si uvědomit, že hlavně u mláďat může kokcidióza způsobit rychlý úhyn. Pokud se kokcidióza objeví u starších králíků, nemusí znamenat jejich smrt, u králíka se může kokcidióza stát chronickým onemocnění a králík bude nosičem této nemoci (není tedy vhodné, aby sdílel kotec s ostatními králíky). Pro léčbu tohoto onemocnění se využívají léky jako Sulfacox, Trisulmix, ESB3, Klozanit. Králík se z této nemoci nevyléčí úplně, navždy bude bacilonosičem a nemoc se také projeví i na jeho zdravotním stav.
Prevence
Abychom zabránili tomuto onemocnění, můžeme králíkům přidávat do vody Aciodomid K (tento přípravek okyseluje prostředí ve střevech), pomoci může také nekrmit králíka „zeleným“ krmením (pak by ale musel být chován na granulích, což není vždy finančně výhodné). Některé zdroje navíc doporučují granule s kokcidiostatiky, jejich užití je ale složitější. Tyto granule obsahují antibiotika, a pokud se chovatel rozhodne je využívat, neměl by králíky krmit již ničím jiným, protože by se mohlo stát, že si organismus králíka na tyto antibiotika zvykne a ony pak už nebudou fungovat. Výhodou těchto granulí je, že jsou levné a pokud chovatel chová králíka jen pro jeho maso, tak se tyto granule dají využívat.
Jedná se o další parazitní onemocnění, které je také známé pod pojmem roupy. Roup králičí je parazit, který je velký asi 5 až 10 milimetrů. Parazité u králíka zrají v tlustém střevě.
Projevy
Příznaky přítomnosti tohoto parazita v těle králíka se neobjevují hned od začátku. Obvykle začínají být znatelné, až když je buď parazitů v těle více, nebo parazit dozraje do určitého stádia. Králík v tomto pozdějším stádiu začíná náhle hubnout (i když stále jí), trpí průjmy, případně i chudokrevností. Sliznice v okolí jeho konečníků je zarudlá, může být i oteklá a svědivá. Když se roupi v těle králíka znatelně rozmnoží, je možné je i v okolí jeho konečníku pozorovat.
Příčiny
Králík se obvykle králičím roupem nakazí od jiného králíka, který znečistí společné krmivo, nebo stelivo. Také se tento parazit může dostat ke králíkovi prostřednictvím „zeleného krmiva“, s nímž přišel do kontaktu infikovaný divoký králík nebo zajíc.
Léčba
Na pasalurózu veterinář obvykle použije prostředky na odčervení s tím, že dávkování je velmi individuální.
Prevence
Jako prevence může v tomto případě sloužit podávání různých přípravků na odčervení (preventivně) a ideálně nepoužívání „zeleného krmiva“ z míst, kam mají přístupně volně žijící divocí králíci případně zajíci. Vhodné je také nového králíka v chovu preventivně odčervit a na pár dní dát do karantény.
Myxomatóza je dalším virovým onemocněním, které může způsobit králíkův úhyn. Počet úmrtí u neočkovaných králíků se blíží ke sto procentům.
Projevy
U králíka nemocného myxomatózou se objeví zduření v podkoží hlavy, na uších, v puse, kolem nosu, ale i u pohlavních orgánů. Zduření se může ale rozšířit na celé tělo (v pozdějších stádiích). Dalšími příznaky jsou výtok z očí, nateklá víčka a zánět spojivek. Pro toto onemocnění je také typická vysoká teplota. Příznaky trvají několik dní (průběh není tak rychlý).
Nákaza
Králík domácí se může tímto onemocněním nakazit opět bodnutím hmyzu, které je tedy pro něj nebezpečné. V chovu se králík také může nakazit přímým kontaktem s nakaženým králíkem, ale i nepřímo prostřednictvím vody a krmiva. Vir k němu může přenést ale i chovatel. Virus se ve vzduchu udrží i několik dní, i měsíců (pokud je prostředí dostatečně vlhké).
Léčba
Léčba této nemoci je na rozdíl od králičího moru možná, ale průběh může být různý. Řada veterinářů ale tuto nemoc u králíků z chovu neléčí (protože i po vyléčení jsou nositeli viru). Záleží totiž na řadě faktorů, jako je věk králíka, jeho vitalita, stádium nemoci atd.
Prevence
I proti myxomatóze existuje očkování, které se provádí stejně jako u králičího moru zhruba jednou za půl roku (někdy veterinář očkuje proti oběma onemocněním jedinou dávkou). Také je vhodné zabránit kontaktu králíka s bodavým hmyzem (ochranné síťky) a pravidelně dezinfikovat jejich králíkárny. Chovatel, který králíky krmí čerstvou trávou, by měl mít jistotu, že se nikde nepohybuje divoký králík, který touto nemocí trpí (prostřednictvím sdílené potravy by se mohli králíci v jeho chovu nakazit).
Salmonelóza je bakteriálním onemocněním, které je také přenosné na člověka. Naštěstí se vyskytuje vcelku zřídka, obvykle pak ve velkochovech mimo venkovní prostřední (například uvnitř různých hal).
Projevy
Základními příznaky u králíka jsou slabost a zažívací potíže (časté a zapáchající průjmy například), snížená pohyblivost, teploty.
Příčiny
Příčinou jsou bakterie z rodu Salmonelly. Touto nemocí se obvykle králík může nakazit od jiného nemocného králíka, nebo hlodavce. Je možná také nákaza prostřednictvím infikovaného krmiva a vody.
Léčba
Léčba salmonelózy u králíka je možná, ale nepříliš úspěšná. Obvykle se k tomu využívají různá antibiotika.
Prevence Vhodnou prevencí je zamezení kontaktu králíka s nakaženým králíkem, dodržování určitých hygienických pravidel a dostatek slunečního záření, které bakterie salmonelly ničí.
Jedná se vcelku o nové onemocnění, které se objevuje až poslední dobou. Není stále jisté, co přesně nemoc způsobuje, předpokládá se, že se jedná o kombinaci různých faktorů, jako jsou viry a bakterie a vnější faktory. Obvykle se nakazí mláďata zhruba do 3. měsíce jejich věku. Úmrtnost ve velkochovech je velmi vysoká.
Projevy
U králíků trpících enterokolitidou se obvykle objevuje silný průjem (součástí průjmu je také průsvitný hlen), střeva má králík nafouklá (také bývá slyšet určité „žblunkání“), obvykle je apatický, malátný, příliš se nepohybuje, ale vypije mnoho vody. Králík nakonec obvykle Umírá na vyčerpání.
Příčiny
Králík se obvykle nakazí přímým stykem (často se právě mláďata nakazí od matky).
Léčba
Veterináři se pokouší toto onemocnění léčit pomocí antibiotik, ale protože není přesně známá příčina, tak léčení není příliš úspěšné. Při léčbě se také králíkovi podává dostatek vlákniny.
Prevence
Prevencí je zamezení kontaktu s nakaženým králíkem a respektování hygienických pravidel chovu (nutnost dezinfekce). Při nákupu nového králíka se také doporučuje počáteční karanténa.
Průjem u králíka domácího může vyvolat řada faktorů, například špatná strava, která je buď studená, nebo i zkažená. Problém mu také způsobí i vlhká podestýlka.
Léčba
Důležité je nejprve z jídelníčku králíka vyřadit veškerou zeleninu. Ideální je ponechat mu jen seno a vodu. Pokud průjem způsobila vlhká podestýlka, je třeba ji odstranit. Pokud průjem trvá den, není třeba se tím znepokojovat, pokud by ale u králíka trval déle, je lepší vyhledat lékaře.
Prevence
Prevencí proti průjmu je vyvarovat se všeho, co toto onemocnění vyvolává (špatná strava, vlhká podestýlka atd.).
Jedná se o bakteriální onemocnění, které je u králíků velmi časté. Obvykle napadá dýchací ústrojí.
Projevy
Projevy mohou zpočátku vypadat jako rýma, ale obvykle je začne doprovázet horečka, výtoky z nosu začnou být hnisavé a zároveň má králík výrazné dýchací problémy. Typická je také vysoká teplota králíka.
Nákaza
Toto onemocnění způsobuje mikrob Pasteurella multocida. Což je nepohyblivá bakterie, která může způsobit onemocnění i u jiných zvířat, než jen u králíků. Králík se může nakazit od jiného zvířete (obvykle jiného králíka nebo hlodavce). Často se také nakazí od králíka, který nemá žádné příznaky této nemoci. Nákaza je také možná i nepřímo krmivem, vodou a různými pomůckami (misky atd.).
Léčba
Toto onemocnění se také léčí antibiotiky, která musí předepsat lékař. Pokud léčba nezačne včas, tak toto onemocnění způsobí úhyn králíka. U peraktuní formy je stoprocentní úmrtnost, u akutní a chronické formy je možná léčba, která musí být ale velmi rychlá. Vhodné je také léčbu podpořit různými minerály a vitamíny.
Prevence
Prevencí proti tomuto onemocnění je očkování, které se provádí jednou zhruba za půl roku. Důležité je také zamezit styku nemocného králíka s dalšími králíky v chovu. V neposlední řadě je důležitou prevencí také dezinfekce a dodržování hygieny. Nové přírůstky do chovu je také vhodné nejprve umístit do karantény (kdyby byli náhodou noví králíci nakažení, tak aby tím neinfikovali celý chov).
