Téma: 

morče angorské


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

MORČE

Morče angorské

Morče angorské je dlouhosrsté. Dlouhá srst se musí pravidelně česat, kartáčovat a mýt. Na lepší úpravu srsti se někdy používají papírové natáčky. Srst se na ně pěkně natočí a tolik se neznečistí. Koupání je pro dlouhosrstá morčata téměř životně důležité. V dlouhé srsti se nejen dobře drží špína, ale i parazité.

Jelikož se jedná o společenská zvířata, nedoporučuje se chov jednoho jedince. Ideální je pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát. Možný je i chov s králíky.

Ubikace morčete by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje. Přes léto je vhodný chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde je možnost pastvy. Morče musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Morče angorské se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje okolo 200 korun.

Detail odstavce: Morče angorské
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče rex

Morče rex je krátkosrsté morče se zvláštní strukturou srsti. Srst je jakoby kudrnatá a působí polámaným dojmem. Musí odstávat po celém těle. Nesmí nikde přiléhat. Pokud někde přiléhá, hodnotí se to jako chyba. Srst je hrubá. Toto plemeno nemá žádnou rozetu ani pony. Vyskytuje se ve všech barevných variacích. Velmi zvlněné a hrubé chlupy jsou asi 2 cm dlouhé, na hlavě a břiše o něco kratší. Velmi hustá srst je zvlněná díky redukci krycí srsti a změnám na chlupech.

Jelikož se jedná o společenská zvířata, nedoporučuje se chov jednoho jedince. Ideální je pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát. Možný je i chov s králíky.

Ubikace morčete by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje. Přes léto je vhodný chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde je možnost pastvy. Morče musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Morče rex je možné zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje okolo 250 korun.

Detail odstavce: Morče rex
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče divoké

Morče divoké je předkem morčete domácího. Liší se od sebe především stavbou těla. Divoký předek má tělo delší a hubenější, díky čemuž je také pohyblivější. Zbarvení je tmavohnědé až černohnědé. Kožich je poněkud tvrdší než u domácích morčat. Divoké morče má úzkou hlavu, což mu slouží k prolézání křovinami. Délka těla je 16–35 cm a hmotnost 400–700 g.

Ve volné přírodě nalezneme morče divoké v oblasti hor Jižní Ameriky, především žije v travnatých a křovinatých krajích od nížin Argentiny až po vysokohorská údolí v Andách, kde vystupují až do výše 5 000 metrů nad mořem. První zmínka o chovu morčat je stará už 9 tisíc let, kdy je chovali Indiáni pro jejich maso. V některých tamních oblastech se chová i dnes, uvádí se, že ročně je zabito a snědeno kolem 65 milionů morčat. Kromě zdroje masa bylo morče chováno i jako mazlíček pro děti. Už tehdy byly různé barevné typy, dokonce se vyskytovaly i rozety. Černá morčata byla hned po narození zabíjena kvůli pověrčivosti, že přináší smůlu.

Morče divoké je společenské zvíře, je aktivní ve dne i za soumraku. Žije v malých rodinných skupinách. Vyhrabává si jednoduché zemní nory nebo využívá opuštěná doupata jiných, podobně žijících zvířat. Málokdo by do morčat řekl, že jsou výbornými skokany, kteří dokážou vyskočit až do výšky jednoho metru.

Rozmnožování je téměř stejné jako u domácích morčat. Březost trvá 62–70 dní. Mláďata se rodí již se srstí, vidí, slyší, jsou zcela vyvinutá. Už druhý až třetí den mohou pojídat tuhou stravu, jsou tedy brzo samostatná. Samice mláďata kojí přibližně tři týdny.

Morče divoké lze zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje okolo 200 korun.

Detail odstavce: Morče divoké
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče domácí

Morče domácí je domestikovaná forma jihoamerického divokého morčete. V průběhu let bylo vyšlechtěno mnoho plemen a mutací lišících se barvou, délkou a uspořádáním srsti a také barvou očí. Má válcovitou postavu s velkou hlavou a krátkým krkem, zaoblený zadek bez ocasu. Na předních nohou má 4 prsty, na zadních 3. Má 12 zubů, z toho 4 hlodáky, zbytek stoličky.

Délka je 20–36 cm, váha obvykle 0,7–1,2 kg, ale mohou mít i 1,8 kg. Má hustou srst a jeho tělu dominuje široká zaoblená hlava, široký hřbet a krátký krk. Pokud jej nebudete příliš překrmovat, bude jeho tělo vypadat spíše svalnatě.

Morčata jsou společenská, chovají se obvykle i ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Často se chová i s králíky. Při chovu v domácnosti je morče náchylné na průvan, vhodnější je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde má možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo). Morče se nesnaží utéct ani kousat.

Jelikož se jedná o společenská zvířata, je vhodnější pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát.

Ubikace morčete by měla být umístěna na vhodném místě, ideální je takové, kde je světlo, není přetopené a zároveň zde není průvan, protože morčata jsou náchylná k nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se dát ho přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje kolem 60 korun.

Detail odstavce: Morče domácí
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče sheltie (šeltie)

Šeltie má dlouhou rovnou srst, která narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě je srst krátká a přilehlá. Mezi důležitý znak tohoto plemene patří takzvané licousy (dlouhá srst na tvářích). Jsou velmi žádané a jejich absence je důvodem pro srážku bodů na výstavě. Neméně důležitá je i hříva (srst za krkem), která by měla být hustá a dlouhá. Mezi hrubé vady patří například nerovnoměrně dlouhá nebo krátká srst, absence licousů či velmi krátká hříva.

Jde o společenské tvory, takže by se měli chovat ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Vhodný je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Ubikace morčete by v interiéru měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče sheltie je možné zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje okolo 250 korun.

Detail odstavce: Morče sheltie (šeltie)
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Saténové morče

Toto morče bylo vyšlechtěno v USA. Jeho srst má saténový lesk, je jemnější než u normálních hladkosrstých morčat a má také méně podsady. Charakteristický je výrazný lesk (vyžaduje se až ke kořínkům). Vyskytuje se v nejrůznějších barvách (nejčastěji v červené, zlaté, krémové, bílé a aguti).

U saténových morčat se bohužel vyskytuje osteodystrofie (není to však pravidlem, jedná se spíše o výjimečné případy), což je choroba spočívající v poruše metabolismu vápníku – dochází k vyplavování vápníku z kostí a nahrazení kostní hmoty měkkou vazivovou tkání. Měkké kosti následně působí morčeti bolest při přijímání potravy a při pohybu. Diagnózu lze určit jednoznačně pouze rentgenovým snímkem lebky a dlouhých kostí. Tato nemoc je neléčitelná.

Jde o společenské tvory, takže by se měli chovat ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Vhodný je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Ubikace morčete by v interiéru měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče saténové se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje kolem 400 korun.

Detail odstavce: Saténové morče
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče texel

Texel má hustou dlouhou zvlněnou až krepovitou srst, která v ideálním případě tvoří kudrnaté prstýnky. Srst se rozčesává jen prsty, nikoli hřebínkem (popřípadě velmi řídkým hřebenem). Poté je vhodné morče vykoupat, aby se lokny vytvořily znovu. Stejně jako šeltie nemá texel nikde po těle žádné rozety ani pěšinky, srst je dlouhá, narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě je krátká, mírně odstátá a na tvářích se tvoří takzvané licousy. Ty jsou velmi žádané a jejich absence je důvodem pro srážku bodů. Mezi hrubé vady patří výrazně krátká nebo rovná srst, rozety nebo pěšinky kdekoli na těle, výrazně krátké licousy nebo hříva.

Jde o společenské tvory, takže by se měli chovat ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Vhodný je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Ubikace morčete by v interiéru měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče texel lze koupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje kolem 250 korun.

Detail odstavce: Morče texel
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče coronet

Coronet má dlouhou rovnou srst, která narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě je srst krátká a přilehlá, na tvářích by měla být dlouhá a tvořit takzvané licousy.

Dominantním znakem tohoto plemene je čelní vírek, takzvaná korunka, která je kulatá, otevřená a její středový bod není větší než špendlíková hlavička. Neméně důležitá je i „hříva“, což je srst za krkem, která by měla být hustá a dlouhá. Mezi hrubé vady patří například přerostlá, uzavřená nebo mechanicky upravená (ostříhaná) korunka, výrazně velký, zdvojený nebo posunutý středový bod korunky, nerovnoměrně dlouhá nebo krátká srst, absence licousů.

Protože se jedná o společenská zvířata, nedoporučuje se chov jednoho jedince. Ideální je pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát. Možný je i chov s králíky.

Ubikace morčete by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje. Přes léto je vhodný chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde je možnost pastvy. Morče musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Morče coronet se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje kolem 200 korun.

Detail odstavce: Morče coronet
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče rozeta

Jestliže si chcete pořídit neobvyklé morče nebo morče s delší srstí, rozhodněte se pro druh nazývaný morče rozeta. Toto morče je mezi chovateli velmi oblíbené a především mezi začátečníky žádané pro svůj netradiční rozčepýřený vzhled. Na první pohled se může zdát, že jeho srst roste na všechny strany, pokud se ale zadíváme pozorněji, zjistíme, že má podobu malých vírů, které jsou pravidelně rozložené.

I v rámci rozet se můžeme setkat s několika druhy morčat. Víry se tak mohou nacházet po celém těle nebo pouze na hlavě. Na toto členění se dbá především u šlechtěných morčat, jestliže ale takové morče pochází ze zkřížení obyčejného hladkosrstého a rozety, vzhled může být velmi variabilní.

Tato plemena morčat mívají na těle alespoň 8 rozet. Jejich rozmístění by mělo být co nejrovnoměrnější. Jedná se o krátkosrstou variantu morčat, která se označuje nejen jako rozetová, ale také jako habešská. Za zemi původu můžeme označit Anglii, kde byla vyšlechtěna. Tento typ srsti je dominantní a dědí se. Jestliže tedy zkřížíme rozetové morče a hladké morče, pravděpodobně nevznikne příliš pěkný potomek. Jestliže ale máme morčátko pouze jako domácího mazlíčka, ničemu to rozhodně nebude vadit.

Právě srst je na morčeti rozeta tím nejzajímavějším. Neměla by být delší než 4 cm. Má řídkou podsadu a nezacuchává se, takže toto morče nevyžaduje o moc víc péče než morče hladké, jak by se mohlo mnoho chovatelů mylně domnívat. Každá rozeta na srsti by měla vycházet z jednoho bodu a z něj vytvářet jakoby kalíšek na všechny strany. Rozložení rozet v srsti morčete není nějak striktně dáno, pouze se požadují dvě rozety na hřbetě, dvě v zadní části a dvě na bocích a kyčlích. Na ramenech morčete nejsou nutností.

Obvyklá jsou jednobarevná morčata v červeném, černém nebo bílém odstínu. Velmi pěkně vypadají také pestrobarevné rozety.

Také tento druh je společenský, takže je lépe jej chovat ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Často se chová i s králíky. Při chovu v domácnosti je náchylný na průvan, vhodnější je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde je možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo). Morče se nesnaží utéct ani kousat.

Ubikace morčete by měla být v interiéru umístěna na vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň zde nefouká, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče svému dítku, nebojte se dát ho přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče rozeta se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje kolem 100 korun.

Detail odstavce: Morče rozeta
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče peruánec

Peruánec má dlouhou rovnou srst. Na rozdíl od sheltie má na kyčlích dvě rozety, které způsobují pro peruánce typický růst srsti opačným směrem, tedy od zádi k hlavě. Na čele se tvoří nepravý vírek, který společně s opačně rostoucí srstí způsobuje vznik dlouhé ofinky, zvané pony. Mezi další znak tohoto plemene patří licousy, které jsou dlouhé a mírně odstáté. Mezi hrubé vady patří například vysoko nebo asymetricky posazené rozety na kyčlích, chybějící nebo přebývající rozety, výrazně větší středové body rozet, krátká pony nebo licousy.

Morčata jsou společenská, chovají se obvykle i ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Často se chovají i s králíky. Při chovu v domácnosti jsou náchylní na průvan, vhodnější je tedy chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy. Musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo). Morče se nesnaží utéct ani kousat.

Jelikož se jedná o společenská zvířata je vhodnější pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát.

Ubikace morčete v interiéru by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň zde není průvan, morčata jsou totiž náchylná na prochladnutí. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče svému potomkovi, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, ať už na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje kolem 250 korun.

Detail odstavce: Morče peruánec
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče anglický crested

Anglický crested patří ke krátkosrstým plemenům morčat. Srst je hladká, přiléhává a její délka nepřesahuje 3 cm.

Typickým znakem tohoto plemene je čelní rozeta (takzvaná korunka). Korunka je umístěna na průsečíku pomyslných os spojujících oko s protilehlým uchem. Je kulatá a dostatečně otevřená a její středový bod není vetší velikosti než špendlíková hlavička, není zdvojený a neubíhá do pěšinky. Na těle se nesmí objevit žádný jiný vír. Barva korunky je shodná s ostatní barvou těla, nesmí se odlišovat.

Anglický crested může být jednobarevný nebo také dvojbarevný a trojbarevný, avšak tyto barvy musí být rozmístěné rovnoměrně po těle.

Protože se jedná o společenská zvířata, nedoporučuje se chov jednoho jedince. Ideální je pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát. Možný je i chov s králíky.

Ubikace morčete by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje. Přes léto je vhodný chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde je možnost pastvy. Morče musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Anglický crested se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje okolo 300 korun.

Detail odstavce: Morče anglický crested
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče merino

Merino má stejně jako texel dlouhou zvlněnou až krepovitou srst, která v ideálním případě tvoří kudrnaté prstýnky. Srst se rozčesává jen prsty, nikoli hřebínkem (popřípadě velmi řídkým hřebenem). Poté je vhodné morče vykoupat, aby se lokny vytvořily znovu. Srst je dlouhá, narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě má merino je čelní vírek (korunku), který je kulatý, otevřený a jeho středový bod není větší než špendlíková hlavička. Na hlavě je srst krátká, mírně odstátá a na tvářích se tvoří licousy (dlouhá srst na tvářích). Ty jsou velmi žádané a jejich absence je důvodem pro srážku bodů na výstavách. Mezi hrubé vady patří výrazně přerostlá nebo špatně tvarovaná korunka, výrazně velký nebo posunutý středový bod korunky, výrazně krátká nebo rovná srst, rozety nebo pěšinky kdekoli na těle, výrazně krátké licousy nebo hříva.

Morčata jsou společenská, chovají se obvykle i ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Často se chovají i s králíky. Při chovu v domácnosti jsou náchylní na průvan, vhodnější je tedy chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy. Musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo). Morče se nesnaží utéct ani kousat.

Jelikož se jedná o společenská zvířata je vhodnější pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát.

Ubikace morčete v interiéru by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň zde není průvan, morčata jsou totiž náchylná na prochladnutí. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče svému potomkovi, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, ať už na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče merino se dá koupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje okolo 250 korun.

Detail odstavce: Morče merino
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče hladkosrsté

Krátkosrstá morčata zná určitě každý. Ovšem šlechtěné krátkosrsté morče má několik odlišných specifických znaků. Mezi krátkosrstá morčata patří morčata hladkosrstá – se zvláštní srstí a s takzvanou korunkou (chocholkou) na hlavě.

Péče o krátkou srst není nijak náročná a je především odrazem kvalitní stravy, ale pokud se rozhodnete zvíře vystavovat, čeká vás pracná příprava. Ta obnáší vytrhávání srsti – prsty přejíždíte po jednotlivých chomáčcích a jemným stiskem vytaháváte uvolněnou srst. Nejkritičtější oblast je na zádech a zadečku. Krátkosrstá morčata totiž línají, srst jim přerůstá a uvolňuje se. Žádoucí tedy je, aby se nikde po těle nevyskytovaly delší a uvolněné chlupy. Některá morčata to snáší dobře a nevadí jim to, některým se to ale nemusí líbit. Také prospěje občasné vykartáčování, které má většina morčat naopak velmi ráda. Koupe se jen výjimečně, když se morče zašpiní. Především u světle zbarvených morčat to určitě čas od času nebude k zahození. Pokud se ale rozhodnete morče vykoupat těsně před výstavou, určitě od toho upusťte. Srst má po vykoupání jinou strukturu, a to je na výstavě nežádoucí.

Hladké morče nemá v srsti žádné vírky. Srst je dlouhá maximálně 2,5 cm, musí být hustá, lesklá, bez holých míst a všude stejnoměrně dlouhá – nesmí přesahovat delší chlupy. Vyskytuje se ve všech barvách. Specifické kategorie pro toto plemeno jsou zaměřené na zbarvení, kdy jsou morčata dále rozdělena do několika kategorií a podle nich jsou bodována. Mezi hrubé vady patří například výrazně delší srst, rozety nebo pěšinky kdekoli na těle nebo také spadávající srst na bocích.

Jde o společenské tvory, takže by se měli chovat ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Vhodný je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Ubikace morčete by v interiéru měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Hladkosrsté morče můžete zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje kolem 150 korun.

Detail odstavce: Morče hladkosrsté
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče americký teddy

Americký teddy má souměrně krátkou hustou a elastickou srst bez přesahujících delších chlupů. Chlupy jsou hrubé a krepovité, rostou kolmo od těla a nepřesahují délku 3 cm. V srsti nesmí být žádné vírky nebo pěšinky dělící srst. Americký teddy je vzhledově téměř totožný s rexem, rozdíl je pouze genetický. Výše popsaný typ srsti je stejně jako u rexe recesivní a při křížení těchto dvou plemen – které je ale nevhodné – bychom získali jen hladká morčata. Vzhledem k udržení typické a především kvalitní srsti amerického teddyho je vhodné křížit spolu jen jedince téhož plemene.

Mezi velké klady tohoto plemene patří jedinečně mazlivá, klidná a komunikativní povaha. Přirozeně již jejich mláďátka nebývají bázlivá. Zkušení chovatelé tvrdí, že pokud náhodou zakoupili bázlivého dospělého, rychle si zvykl a brzy byl stejně kontaktní jako ostatní.

Americký teddy by se měl koupat co nejméně, aby si srst udržela svou tvrdost. Po koupání totiž srst měkne a ztrácí svou tvrdost a elasticitu. Důležité je i pravidelné vyčesávání kožíšku – odstraňují se tak odumřelé chlupy a nečistoty, protože je srst dost hustá. Srst se pročesává od zadečku k hlavě, aby nebyla narušena struktura kolmo rostoucích chlupů. Nejlepší je jednořadý hřeben s pohyblivými hroty, jímž se dobře vyčešou nečistoty a odumřelé chlupy zvnitřku kožichu, pro odstranění nečistot z povrchu je pak dobrý měkký kartáč.

Jde o společenské tvory, takže by se měli chovat ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Vhodný je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Ubikace morčete by v interiéru měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Americký teddy se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje okolo 300 korun.

Detail odstavce: Morče americký teddy
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

MORČE

Morče

Morče původně pochází z jihoamerického kontinentu. Dnes jsou tito hlodavci zdomácnělá zvířata, jejichž chov je rozšířen téměř po celém světě. Morčata jsou malá, krotká a neagresivní zvířata. Jejich chov není nikterak náročný.

Morče se při správné péči může dožít až 7 let. Dospělé morče dorůstá velikosti cca 35 cm a váží v průměru 0,7–1,8 kg (podle druhu).

U morčete dbejte především na to, aby dostatečně obrušovalo řezáky (aby je nemělo přerostlé), a pečujte o jeho drápky, které je dobré zastřihávat.

Do určité míry lze i tak malé zvíře, jako je morče, naučit čistotě. V dnešní době je na výběr mnoho druhů morčat s různými typy srsti – krátkosrstá, rozety, peruánci, šeltie, morčata se saténovou srstí a dokonce i skinny morčata (bezsrstá). Protože jsou morčata společenská zvířata, je dobré zvážit chov jednoho nebo více jedinců v závislosti na časových možnostech majitele. Pokud chcete mít z morčete mazlíčka, je dobré chovat pouze jedno. Obecně se uvádí, že je vhodnější chovat samičku. Samečci po dosažení pohlavní dospělosti šíří intenzivní zápach. Tomu však lze zabránit kastrací.

U morčat je zcela běžné požírání vlastního trusu – koprofágie. Zvíře tím totiž získává vlákninu, která udržuje ve střevech rovnováhu a pomáhá předcházet problémům se zažíváním.

Před morčaty je dobré dostatečně zabezpečit veškeré kabely od TV a jiných spotřebičů. Zvíře by je mohlo rozkousat a ublížit samo sobě.

Morčata jsou savci. Jsou to býložravci živící se výhradně rostlinnou stravou. Přirozenou potravou jsou nejrůznější rostliny, listy, kořeny a vše šťavnaté (traviny, byliny), ale také různá semena. Potrava pro morče by měla být co nejvíce pestrá. Základní složkou potravy je seno. Zvláště kopřivové seno mají morčata ráda, obsahuje mnoho živin a prospívá srsti. Krmnou dávku je dobré doplňovat vhodnou zeleninou, v létě čerstvou trávou a bylinkami. Občas můžeme přidat vhodné ovoce nebo pamlsek pro morčata. Nepostradatelnou součástí krmiva je podávání vitamínu C, který je zvlášť důležitý, protože si jej morče nedokáže samo vytvořit. Samozřejmostí je celodenní přístup k čerstvé vodě.

Ve volné přírodě morčata obývají skalnaté oblasti, bažiny, savanu a okraje lesů. Žijí v norách, které si vyhrabou sami, nebo obydlují opuštěné nory jiných zvířat. Žijí ve společenských skupinách a nejaktivnější jsou v noci. Mají skvěle vyvinutý sluch. Mimo sluchu také dobře vidí, protože jejich zorný úhel je poměrně velký, a dokonce dokážou rozlišovat barvy, především červenou, modrou, žlutou, dále také zelenou, oranžovou i fialovou. Čich morčat je lepší než čich člověka.

Morče je hlodavec, který nešplhá a neleze do výšky. Postačí mu tedy obydlí, které nemusí být vysoké. I přesto, že se morče postaví na zadní a dosáhne na horní okraj, pouze se o něj opře a maximálně se rozhlédne po okolí, nebude se pokoušet vyskočit, proto nemusíte jeho obydlí zakrývat víkem. Rozměry obydlí by měly mít minimálně 60 x 35 cm (plocha) a minimálně 35–40 cm na výšku. Morče můžete chovat v čemkoliv, potřebuje hlavně dostatek prostoru, domeček (do kterého se může schovat). Výška pro něj není vůbec rozhodující.

Samice dosahují pohlavní dospělosti již v 10 týdnech, připouštět vy se však měly až po dosažení věku 6 měsíců. Samečci jsou pohlavně dospělí v 8 týdnech. Březost u samičky trvá 63–72 dní a rodí průměrně 2–4 mláďata. Může znovu zabřeznout ihned po porodu. Mláďata se rodí plně vyvinutá, mají otevřené oči a ihned po porodu jsou schopna jíst pevnou stravu, i když je matka 2–3 týdny ještě kojí. Morčata se dožívají průměrně 6 let, vzácně až 10 let.

Morče je velmi háklivé na průvan a hluk. Umístěte jej proto na místo, kde na něj nebude táhnout a v jehož blízkosti není rádio, počítač nebo televize. Máte-li morče v kleci nebo v koši, oblepte hrany lepicí páskou, která jednak zabrání vyhazování podestýlky ven a také zmírní průvan, který by skrz mezery mohl morčeti škodit.

Vhodnou podestýlkou jsou hobliny, hrubé piliny nebo dřevěné špalíčky, které dobře absorbují vlhkost. Rozhodně jako podestýlku nepoužívejte písek nebo zeminu, která je studená a špatně pohlcuje vlhkost a zůstává mokrá.

Morčata se umí projevovat hlasově. Ale mají i neverbální projevy, které vyjadřují postojem těla (případně postoj + hlasový projev). Pokud chováte jen jedno morče, tolik se neprojevuje, je svým pánem a nemusí se dělit o ubikaci s jiným morčetem. Teprve když mu pořídíte dalšího spolubydlícího, zjistíte, jak se oproti minulosti chování prvního morčete změnilo a jak stále častěji a hlasitěji o sobě dává vědět. Pokud se narodí miminka, pak si záhy osvojí jeden někdy i nepříjemný zvyk, a to je pískání. Brzy jim v hlavičkách zakotví zkušenost, že jakmile písknou, tak se dvounožec ihned přiběhne podívat, co se děje. Záhy zjistíte, že tuto zkušenost miminka využívají okamžitě, když nastane pro ně nějaký podnět – jen se něco šustne, a to neustále. Mezi nejčastější zvukové projevy morčat patří: kvíkání (morče vyžaduje pozornost), bublání (vyjadřuje spokojenost), cvakání zubů (značí hrozbu), zpívání (signál stresové situace, sociální tlak), účelové pískání (dorozumívání mezi sebou).

Detail odstavce: Morče
Zdroj: Morče
Zveřejněno: 6.2.2017

LIKVIDACE LUPŮ

Lupy u morčat

I morčata trpívají na lupy, které vypadají jako ošklivé bílé až žluté mazlavé šupinky. Pro odstranění takového problému je možné používat sírosalicylový šampon. Tento šampon pomáhá i při jiných kožních problémech, jako jsou některé dermatitidy a dermatofytózy.

Koupání

Před koupáním si připravte všechny potřebné věci – to abyste co nejvíce zkrátili dobu, po kterou budete morče upravovat (hřeben, ručník, šampon, kondicionér, fén).

Do dvou nádobek si nařeďte šampon a kondicionér (na jeden díl detergentu čtyři až pět dílů teplé vody). Do umyvadla (vany, škopíku) si připravte neklouzavou podložku (stačí přeložený ručník) – morčátku to nebude při koupání klouzat a bude klidnější. Nastavte správnou teplotu vody – morče má poměrně vysokou tělesnou teplotu, takže by voda měla mít kolem 42 °C, aby mu byla příjemná.

Morčata vždy koupejte pod tekoucí vodou, a ne tak, že je postavíte do škopíku, ve kterém je voda. Tento způsob je krajně nevhodný, protože koupete morče ve špíně, která se z něj odmočila, a navíc se morče do vody téměř okamžitě vyčůrá.

Morče řádně namočte (pozor dávejte na očka a ouška) a potom našamponujte – nezapomeňte ani na místa pod krkem, v podpaží, tříslech a podobně. Hlavičku myjte opatrně, i když jsou současné šampony k očím šetrné. Opláchněte a postup opakujte, dokud vám nepoteče při splachování čistá voda (u morčat stačí většinou dvakrát – poprvé se srst umyje, podruhé se uzavře chlup). Pak použijte kondicionér, který řádně vetřete do srsti na celém těle (opět pozor na hlavičku). Nechte ho působit asi minutu a pořádně spláchněte, dokud srst pod prsty nebude vrzat. Kondicionér srovná pH kůže a vyhneme se tak jejímu podráždění a případné tvorbě lupů.

Morčátko zabalte do ručníku a jemně promačkejte (v zimě můžete ručníky nahřát na topení). Pak ho přendejte do suchého, kde ho nechte zabaleného cca pět minut. Nezapomeňte vytřít ouška (ale jen ty části, které jsou vidět). Fénujte na střední teplotu ze vzdálenosti minimálně 30 cm. Rovnosrstá plemena (sheltie, peru) při fénování pročesávejte proti směru růstu srsti hřebenem. Kudrnáčkům srst pouze nadzvedávejte prsty. Pro podporu prstýnkovaté struktury srsti můžete na suchou srst použít přípravky na upevnění textury srsti a „namačkat“ lokny. Tyto přípravky obsahují většinou lanolinový či olivový olej, který brání zacuchávání srsti, podporuje její růst a kvalitu, ale neobsahují žádná zakázaná tužidla ani laky (například objemový kondicionér Vital od Bea Natur).

Pro bílá morčata, která mívají zažloutlou srst, použijte při koupání bělicí šampon či gel (a jedna malá rada – těmto morčátkům nedávejte k jídlu mrkev, červenou papriku, žlutozrnnou kukuřici či jiné pamlsky s obsahem karotenu – ten způsobuje žloutnutí srsti). Na morčata s barevnou srstí bělicí přípravky nepoužívejte, mohou způsobit, že barva vybledne.

Používat můžete kosmetiku určenou pro psy (vhodné jsou profesionální salonní přípravky) nebo šampony pro hlodavce. Pro morčata s citlivou kůží, jejichž kůže má sklony po použití klasických přípravků rudnout, šupinkovatět a svědit, můžete na koupání použít klasické mýdlo s jelenem. Pro lesklou srst je možné přidat do posledního oplachu ocet (1 díl octa na 10 dílů vody).

Po vysušení a finální úpravě ještě zakraťte drápky, budou měkčí, takže to půjde lépe.

Skinny morče

Skinny morče je klasické morče, které ovšem nemá chlupy. Má jenom takový drn na čumáčku a pak něco málo na pacičkách. Skinníci byli vyšlechtěni v Kanadě pro potřeby kosmetického průmyslu, naštěstí se jich pak ujali chovatelé a dnes jsou to oblíbení mazlíčci rozšíření po celém světě. Pro zajímavost existuje ještě jiný druh bezsrstého morčete – baldwin – ten se však rodí osrstěný a cca do dvou měsíců mu veškeré chlupy vypadají. Na rozdíl od skinníků nemají baldwini žádné osrstění.

Tento druh morčete má o něco rychlejší metabolismus, takže trochu víc konzumuje a taky vylučuje, ale ten rozdíl není nijak zásadní. Je však o dost citlivější na průvan.

Skinníci vyžadují běžnou péči, to znamená mít neustále k dispozici seno, čerstvou vodu a pravidelný přísun zeleniny. Samozřejmostí je zastřihávání drápků. Navíc skinníci nesmí být vystaveni průvanu a nízké teploty jim taky nedělají dobře. Čas od času je vhodné morče umýt speciálním šamponem, který odstraní vrstvu staré kůže, takže pak bude vypadat krásně zdravě.

Detail odstavce: Lupy u morčat
Zdroj: Likvidace lupů
Zveřejněno: 23.5.2016

NĚMECKÝ REX

Charakteristika

Kočky s geny pro kadeřavou srst se objevovaly mezi kočkami odjakživa. Ne všechny geny jsou však stejné. Ve třicátých letech se na území Německa objevila kadeřavá kočka jménem Munk. Munk pocházel ze spáření ruské modré a hnědé angorské kočky a považuje se za nejstarší důkaz plemene nazývajícího se německý rex. Další zmínky o německém rexovi pocházejí z roku 1951. Kdy si lékařka Rosa Scheuer-Karpinová povšimla kudrnaté kočky v berlínské Hufenladově nemocnici. Kočku pojmenovala Ovečka a zkřížila ji s černým kocourem, který se také potuloval v okolí nemocnice. Všechna koťata měla klasickou rovnou srst. Až zpětné zkřížení Ovečky s jejím synem Fridolínem přineslo ovoce. Narodila se dvě kadeřavá koťata, a tak byla dokázána přítomnost mutace. Ovečku ještě několikrát spářila, čímž vytvořila základ plemene german rex. O pár let později se německý rex dostal do USA, kde byl křížen s oblíbenými cornish rexi, s nimiž měl stejný gen pro kadeřavou srst. Další podobné plemeno – devon rex má gen pro kadeřavost odlišný.

Německý rex má velmi milou a přítulnou povahu. Má rád společnost a nehodí se pro majitele, kteří jsou téměř celý den mimo dům. Rád se mazlí a vyžaduje pozornost svého pána. Jsou to kočky velmi inteligentní a temperamentní. Mají rády teplo, a proto se velmi dobře hodí do bytu. Němečtí rexové jsou výbornými lezci a akrobaty, neustále vás překvapují svými kousky a svou hravostí. Vůči ostatním kočkám se chovají dominantně. Německý rex chce být pánem bytu a dává to ostatním kočkám znatelně najevo. Vůči cizím lidem nebo dětem se chová kamarádsky a přístupně. Ke psům nejspíše zaujme podobný postoj jako k jiným kočkám, bude chtít být velitelem, a pokud se pes nepřizpůsobí, může dostat i pár pohlavků.

Německý rex je jedno ze čtyř plemen rexů, tedy koček s kadeřavou srstí. Dosahuje hmotnosti 3–5 kg. Stavbou těla se podobá obyčejné domácí kočce, srst je ale mírně zvlněná, jakoby po trvalé. Tělo je středně velké, silné a svalnaté, ale nikdy masivní nebo podsadité. Hruď je z profilu zakulacená a vysloveně silná. Záda jsou od ramen až po trup naprosto rovná. Standard německého rexe předepisuje jemné, středně dlouhé nohy. Tlapky jsou výrazné a mírně oválné. Ocas je středně dlouhý. Má silný kořen a směrem ke špičce se mírně zužuje. Žádoucí je dobré osrstění.

V kohoutku je kočka vysoká asi 30 cm, délka těla včetně ocasu pak činí kolem 80 cm. Kocouři jsou větší než samice a váží cca 3,5 až 7 kg, hmotnost koček se pohybuje od 2,5 do 4,5 kg.

Hlava plemene german rex je zakulacená s dostatečnou šířkou mezi ušima. Vnější linie hlavy by měla téměř rovně stoupat od tváří ke špičkám uší. Má vystouplé lícní kosti. Uši jsou nápadně velké a mají širokou základnu. Jejich špičky jsou mírně zaoblené. Vnější strana by měla být hustě porostlá jemnou srstí. Nos má u kořene mírné prohnutí. Středně velké oválné oči jsou dostatečné vzdálené od linie nosu, jsou posazené spíše směrem ven. Jsou dosti otevřené a mají zářivou barvu. Barva očí by měla ladit s barvou srsti, u tohoto plemene je žlutá nebo zelená.

Srst německého rexe je na dotek měkká a sametová. Je krátká, plyšová a zřetelně zvlněná nebo kadeřavá. Chybějící pesíky propůjčují srsti jedinečnou strukturu. Zvlnění je plně vyvinuto většinou až ve věku jednoho či dvou let. Hustota srsti se pohybuje od řídkého měkkého pokrytí po hustou stejnoměrnou strukturu. Hmatové chlupy jsou zvlněné. Standard povoluje všechny barvy. Je dovolen jakýkoli podíl bílé barvy.

Detail odstavce: Charakteristika
Zdroj: Německý rex
Zveřejněno: 11.10.2016