Téma: 

léčba


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

UŠNÍ SVRAB U PSA

Léčba

Léčbou je pravidelné čištění ucha antiparazitárními přípravky a odstraňování ušního mazu a strupů kapkami na čištění uší. Terapie musí pokračovat minimálně 30 dní, tedy i poté, co příznaky ustoupí. I jediná přežívající samička totiž vyvolá svrab. V pokročilejších fázích nemoci nebo při druhotných bakteriálních infekcích jsou indikována antibiotika. Samozřejmostí je přeléčení ostatních zvířat žijících v domácnosti, protože ušní svrab je nakažlivý a počínající infekce nemusí být zjistitelná. Proti ušnímu svrabu jsou účinná i celková antiparazitika ve formě spot-on kapek (Advocate, Stronghold) aplikovaných na zátylek, a to minimálně dvakrát v rozmezí tří týdnů.

Pokud je ušní svrab diagnostikován, může být například aplikace příslušného spot-on přípravku. V případě závažného zánětu ve zvukovodu je třeba doplnit terapii vhodnými antibiotickými kapkami do uší. A opravdu nezapomínejme, že je vždy nutné přeléčit všechna zvířata v domě.

K léčbě slouží řada komerčně vyráběných preparátů, mezi nimiž jako bezpečný a účinný v poslední době funguje například Selamectin. Vzhledem k cyklu parazita by měla být léčba opakována po třech týdnech a zároveň je nutné řešit sekundární bakteriální infekci.

Zdroj: Ušní svrab u psa
Zveřejněno: 29.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: psí nemoci vyrážka foto

Toto je psí seborrhea. Léčba seborrhey u psů je jen omezená a je zaměřena na základní příčinu problému. Nelze-li u psa zjistit žádnou základní příčinu, pak je onemocnění diagnostikováno jako primární nebo idiopatická seborrhea. Bohužel neexistuje žádná specifická léčba pro primární seborrheu. Možné je jen napomoci lepším průběhům různými přípravky, které pomáhají řídit mazotok. Mezi ně patří:
- doplňky s Omega-3-mastnými kyselinami
- Antiseborrheické šampony
- Hydratační krémy
- Retinoidy
- Ústně podávaný cyklosporin
- Antibiotika - k léčbě sekundárních bakteriálních infekcí například při rozškrábání

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto
Odesláno: 14.2.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

JAK VYLÉČIT PAPILOMY U PSA

Léčba

Papilomy virového původu jsou benigní a spontánně odezní v průběhu několika týdnů až měsíců. Hojení lze podpořit odstraněním jednoho nebo více papilomů. Doporučuje se odstranit jen ty, které krvácejí a danému jedinci překážejí při příjmu a kousání potravy. Pokud se papilomy odstraní dříve, než dojde ke kompletnímu rozvoji papilomatózy, dochází k recidivám. Byly vyzkoušeny jak autologní, tak komerční vakcíny, ale v místě jejich aplikace může dojít ke vzniku skvamocelulárního karcinomu.

Pokud počet a rozsah bradavic nezpůsobuje komplikace, žádná léčba se neprovádí a čeká se na spontánní ústup. Při vážných komplikacích především příjmu potravy, nebo pokud papilomy hnisají, provádí se chirurgické odstranění nebo léčba laserem.

Zdroj: Jak vyléčit papilomy u psa
Zveřejněno: 12.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: demodex léčba recenze

Jak vyléčit doma demodex u psa. Je celý zarostlý, ale na hlavě má jěště stále fleky bez chlupů

Zdroj: diskuze Demodex léčba recenze
Odesláno: 31.7.2016 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 0

AKNÉ U PSA

Léčba

Prevence akné spočívá v pravidelném omývání postižených částí těla zvířete. Při výskytu onemocnění se doporučuje používat speciální šampony a tekuté přípravky, jimiž se zanícená místa potírají.

Pokud akné neustoupí, je žádoucí léčba antibiotiky nebo i hormonálními preparáty.

Stafylokok je bakterie, která se běžně vyskytuje na kůži. Pokud si pes kůži rozškrábe, mohou se bakterie rozmnožit a vyvolat tak bakteriální zánět. Ten je potřeba léčit stafylokokovými antibiotiky, navštivte tedy co nejdříve veterinárního lékaře, který vám doporučí další postup.

Zdroj: Akné u psa
Zveřejněno: 23.8.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: zánět v tlamě psa

Zarudlé dásně signalizují topické podráždění (například při žvýkání nové hračky), zánět dásní a / nebo infekci. Dásně psa bolí a proto nechce přijímat potravu. Bude potřeba podrobnější vyšetření, aby se našla příčina onemocnění dásní, a mohla se stanovit účinná léčba.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Zánět v tlamě psa
Odesláno: 19.6.2018 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

LOUPÁNÍ VARLAT U PSŮ

Léčba

Léčbu by měl zahájit veterinární lékař, který psa vyšetří a stanoví diagnózu. Někdy postačí znemožnit psovi lízání varlat, a to nasazením límce.

Vhodnou léčbou je i mazání varlat vhodnými mastmi. Mazaní by se mělo aplikovat několikrát denně, ale toto vám vždy sdělí veterinární lékař, který stanovil léčbu.

V některých případech postačí léčba preparáty proti parazitům, jsou-li problémy závažnější, je nutné zahájit léčbu antibiotickými preparáty.

V případě značného svrbění veterinární lékař předepíše i přípravky proti svědění, které vašeho psa zklidní.

Zdroj: Loupání varlat u psů
Zveřejněno: 14.8.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: písek u psů

Dobrý den,
mám fenu Hrubosrstého foxteriéra (7 let) a v moči jsem zjistil jemný písek . Pod mikroskopem jsou vidět struvity, Ph 6,2. Před tím jsem měl též fenu a ve věku 7 let jsem zjistil stejný problém. Hledám příčinu, kde jsem se mohl dopustit chyby. V jídelníčku, pohybu, možná v pití. Léčba veterinářem pasta, krmivo pro rozpouštění struvitů. Prosím o radu chovatelů tohoto plemene, kteří se setkali s tímto problémem.

Zdroj: diskuze Písek u psů
Odesláno: 31.3.2018 uživatelem Miloš
Počet odpovědí: 0

ČERNÁ STOLICE U PSA

Léčba

Pokud u psa pozorujete černou stolici a jste přesvědčeni o tom, že tento problém není způsoben stravou, je dobré navštívit veterinárního lékaře. K veterinárnímu lékaři vezměte s sebou i vzorek stolice, a to pro případné koprologické vyšetření.

Veterinární lékař vašeho psa vyšetří, popřípadě provede ještě další vyšetření (odběr krve, sonograf), a sdělí vám diagnózu a zahájí léčbu.

Zdroj: Černá stolice u psa
Zveřejněno: 14.8.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: hematom abces u psa na nose obrazky

Dobrý den,
diagnostika léze na nose pejska bude určitě vyžadovat histologické vyšetření postižené tkáně, které přesněji řekne, o co se jedná a jaká bude nejúčinnější léčba. Z obrázku to opravdu nelze určit. Netuším jaká je celková anamnéza psa a zda byl vzorek z tkáně histologicky vyšetřen. Hematom bych ale z fotografie vyloučila, v úvahu připadá spíše zánětlivá, nádorová tkáň, aj. či kombinace různých problémů.

Hodně štěstí,
MVDr. Hrachová

Zdroj: diskuze Hematom abces u psa na nose obrazky
Odesláno: 23.8.2016 uživatelem MVDr. Hrachová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

MOTOLICE V AKVARISTICE

Léčba

Léčba motolic je zdlouhavá, ale účinná, jestliže použijete přípravky obsahující látku zvanou praziquantel. Praziquantel je totiž širokospektrální antiparazitikum, které se doporučuje k tlumení monogeneí, larev digeneí a tasemnic. Ve formě léčebných koupelí (2 až 10 mg/l po dobu 3 až 48 hodin v závislosti na druhu ryb a druhu parazitů) se používá k tlumení různých monogeneóz (daktylogyróz, gyrodaktylóz a jiných).

Účinnou látku praziquantel obsahuje například přípravek Dactymor 100ml. Jde o opravdu účinné léčivo proti kožním červům (Gyrodactylus), žábrovým červům (Dactylogyrus) a tasemnicím (Cestody) akvarijních ryb. Doporučuje se i proti motolicím. 1 ml přípravku Dactymor obsahuje 40 mg praziquantelu. Doporučené dávkování je 5 ml Dactymoru na 100 litrů akvarijní vody. Před použitím vyměňte 3/4 vody v akváriu. Vypněte UV lampu, vyberte aktivní uhlí z filtru. Přidejte 5 ml Dactymoru na 100 l vody, a to v místě proudění vody. Po 6 hodinách opět vyměňte 3/4 vody v akváriu. Následující den vyměňte v akváriu polovinu vody. Pro likvidaci vajíček parazitů opakujte léčbu znovu po sedmi dnech. Během použití přípravku zajistěte v akváriu dodatečné provzdušňování. Po vytvoření bakteriálního zákalu vodu v akváriu okamžitě vyměňte. Prodávaný Dactymor 100ml obsahuje 100 ml, to znamená, že vám vystačí na 2 000 litrů vody.

Zdroj: Motolice v akvaristice
Zveřejněno: 31.5.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: problémy kůže u zvířat

Prosím o radu.Naše jezevčice má mezi prsty na všech packách nějaké útvary, které po zvětšení praskneme a vyteče trochu hnisu a pak spousta krve.Už přes rok se léčí u veterinářky a nějak se léčba míjí účinkem.Změnili jsme i stravu a barfujeme.Nyní ji dáváme během š týdnů Kingvet 2x2kapky do žrádla,Omegavet to samé. Kvasnice v tabletách 4 během dne ,Probiovet 2x3 kapsle během jednoho týdne.Už půl roku se léčí na štítnou žlázu a bere FORTYRON 2x 1,5 tablety.Děkuji za každou radu.

Zdroj: diskuze Problémy kůže u zvířat
Odesláno: 29.11.2017 uživatelem Geraldina Klobásková
Počet odpovědí: 0

VLASOVEC PSÍ

Léčba

Diagnóza se stanovuje na základě krevního odběru a průkazu mikrofilárií v cirkulaci krevním oběhem. Nepřímo lze diagnostikovat srdeční červivost pomocí rentgenového nálezu dilatace zadní duté žíly a plicních arterií, zvětšení jater, ascitu (tekutina v dutině břišní) a dalších příznaků pravostranného srdečního selhání. Další možností jsou laboratorní testy, jako je Knottův test na průkaz mikrofilárií, a ELISA, což je sérologické vyšetření.

Srdeční dirofilarióza je léčitelná pouze tehdy, je-li včas diagnostikována. Zvířeti je naordinován lék, který usmrtí dospělé jedince (melarsamin dihydrochlorid), a současně přípravky (heparin, acetylsalicylová kyselina), které zabrání tomu, aby tito uvolnění parazité ucpali cévy a způsobili závažnou, život ohrožující embolii. Parazity lze rovněž ze srdce odstranit chirurgicky přístupem přes hrdelní žílu. Další léčba spočívá v likvidaci larviček, které kolují v krvi psa, například opakovaným podáním selamectinu (Stronghold spot-on). Dirofilaria immitis je zoonotický parazit, což znamená, že i člověk může být infikován při bodnutí nakaženým komárem. Dirofilárie však u lidí obvykle nedospívají a usazují se pouze v podkoží, oku nebo v plicích, kde způsobují embolické změny.

Důležitá je především prevence. Ta spočívá v aplikaci látek jako mylbemycin oxime, ivermektin nebo selamektin. Selamektin je snadno dostupný ve formě spot-on přípravku Stronghold. Tato látka se nanáší na kůži, vždy po jednom měsíci. Pokud se tento snadno aplikovatelný preparát podává v celém letním období v intervalu 1 měsíce, nebo po dobu pobytu v zahraničí, poskytuje spolehlivou prevenci před dirofilariózou psů.

Zdroj: Vlasovec psí
Zveřejněno: 7.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: léčba papilomatózy

Dobrý den,
terapie uvedená v článku je pravdivá - většina papilomů je skutečně benigních a odezní spontánně v řádů týdnů až měsíců. Odstraňují se jen ty, které hnisají, krvácejí či překážejí - a to v době, kdy už nemoc kompletně propukla, jinak hrozí recidivy.

V minulosti se skutečně autogenní vakcíny používaly - v důsledku rizika maligního zvratu a malého efektu se od nich dnes upouští a nepoužívají se.

Co se týká přenosu na člověka - psí virová papilomatóza na člověka rozhodně přenosná není, nemusíte mít obavy.

Hezký den,
MVDr. Hrachová

Zdroj: diskuze Jak léčit papilomatóza u psa
Odesláno: 19.9.2016 uživatelem MVDr. Hrachová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

TASEMNICE U PSA

Léčba

Léčebné přípravky jsou dnes k dispozici v široké škále a v různých formách (sirup, pasta, tablety), většinou jsou i ochucené, takže odpadá nepříjemnost s podáním. A hlavně jsou to léky s kombinovaným účinkem proti oběma typům parazitů. Je však namístě střídat občas účinné látky v těchto preparátech, a to z důvodu vzniku možné rezistence.

Je třeba dodržet několik schémat podání antiparazitárních preparátů. Fena by je měla dostat před připuštěním, v první polovině březosti a 14 dní po porodu. Štěňata poprvé ve 14 dnech věku a poté každých 14 dní až do odstavu. Dospělci preventivně každé tři až šest měsíců podle toho, v jaké míře jsou zvířata vystavena možnosti nákazy (chov výhradně v domácnosti nebo na venkově při hospodářství).

Zdroj: Tasemnice u psa
Zveřejněno: 19.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: hematom?

Dobrý den, naší fence čivavy se udělala jakoby modrá bulka (lišta) okolo jednoho struku. Vystouplá je jen minimálně, ale poměrně velká v porovnání s velikostí těla (na počátku 3x3,5 cm, nyní cca 2,7x3 cm). Prozatím byla s vetem dohodnuta léčba pomocí nějaké mastičky, asi po 5 dnech se to zmenšilo (viz rozměry uvedené výše). Nicméně veterinář si není diagnózou úplně jistý. Nevíte náhodou, o co by se mohlo jednat? Jestli je to opravdu pouze hematom? Fenku to vůbec nebolí, v podstatě o tom ani neví. Kastrovaná není. Děkuji za odpověď Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Hematom v uchu
Odesláno: 15.10.2016 uživatelem Ivan
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

ŠUPINATĚNÍ KŮŽE - "LUPY" U PSA

„Lupy v uších u psů“

Nahromaděný ušní maz, velké množství uvolněných buněk, nálepy atd. mohou pro laika působit také jako lupy v uších. U nemocí uší je zapotřebí hledat primární původce zánětů, což mohou být parazité (např. původci ušního svrabu Otodectes cynotis, Sarcoptes scabiei, dále Demodex vyskytující se častěji na boltci či larvy sametek sídlící často v kožní duplikatuře ucha), plus zhodnotit výskyt cizích těles, poranění, alergií,endokrinologických onemocnění, atd. Léčba závisí na příčině – na trhu je řada otologických přípravků s antibakteriálními, antimykotickými, antiparazitárními účinky, atd. Po včasném určení správné příčiny je terapie zpravidla úspěšná.

Zdroj informací: Nemoci psa a kočky I.díl, autor: Miroslav Svoboda, David F. Senior, Jaroslav Doubek, Jiří Klimeš a kol.

Zdroj: Šupinatění kůže - "lupy" u psa
Zveřejněno: 13.10.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Hematom?

Dobrý den, naší fence čivavy se udělala jakoby modrá bulka (lišta) okolo jednoho struku. Vystouplá je jen minimálně, ale poměrně velká v porovnání s velikostí těla (na počátku 3x3,5 cm, poté cca 2,7x3 cm, nyní zase o něco menší). Prozatím byla s vetem dohodnuta léčba pomocí nějaké mastičky, asi po týdnu se to zmenšilo (viz rozměry uvedené výše). Nicméně veterinář si není diagnózou úplně jistý, neboť už je to cca tři týdny a stále je "hematom" viditelný. Nevíte náhodou, o co by se mohlo jednat? Jestli je to opravdu pouze hematom? Fenku to vůbec nebolí, v podstatě o tom ani neví. Kastrovaná není. Děkuji za odpověď Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Hematom?
Odesláno: 21.10.2016 uživatelem Ivan
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VÝTOK Z UCHA U PSA

Chronický výtok z ucha

Klinické příznaky související s onemocněním vnějšího ucha jsou typické pro zánět zevního zvukovodu – nejčastějšího onemocnění vnějšího ucha u psa. Projevují se třesením hlavy, škrábáním, bolestivostí ucha a výtoky z ucha. V některých případech lze pozorovat ušní hematom (otok boltce způsobený krvácením mezi kůží a chrupavkou boltce). Případy zánětu zevního zvukovodu jsou časté, proto je pro stanovení přesné diagnózy a odpovídající léčby nutné pozorné a celkové vyšetření. To by mělo zahrnovat celkové fyziologické, dermatologické, neurologické a otoskopické vyšetření. Pro vizualizaci bubínku je nutno též použít ušní výplachy. Před výplachem je nutno odebrat vzorek z horizontální partie zvukovodu k cytologickému vyšetření, kultivaci a stanovení citlivosti na antibiotika.

Zánět vnějšího zvukovodu je diagnostikován velmi často a jde o onemocnění, které může mít mnoho příčin, ty bývají označovány jako primární, predispoziční a návratné faktory. Primární faktory přímo způsobují zánět vnějšího zvukovodu a zahrnují parazity (roztoče), cizí tělesa, zánětlivé polypy, tumory, alergické faktory, endokrinologická onemocnění (hypotyreóza) a poruchy keratinizace. Predispoziční faktory způsobují větší náchylnost zvukovodu k zánětu a sekundární infekci. Těmito faktory jsou anatomické uspořádání (převislé ucho, růst srsti ve zvukovodu, úzký zvukovod) a změny ve vnitřním prostředí zvukovodu (nadměrná vlhkost, nesprávné a nadměrné čištění a traumatizace). Návratné faktory udržují a opětovně vyvolávají onemocnění. Jsou to sekundární bakteriální a kvasinkové infekce, zánět středního ucha a nesprávná léčba. Ve většině případů chronického zánětu vnějšího zvukovodu lze vyvolávající faktory určit a léčit. V těchto případech však odstranění příčin nevede často k zastavení zánětlivého procesu, a je proto věnovat pozornost pečlivému čištění a vysušování zvukovodu a aplikaci topických léků do zvukovodu delší čas. V některých případech je dokonce nutná i celoživotní terapie. Širokospektrální antibiotické kapky a masti by měly být aplikovány pozorně, aby zasahovaly celý zvukovod, a jejich účinnost by měla být pečlivě kontrolována. Léčba totálním chirurgickým odstraněním zvukovodu by měla být ponechána pro případy naprosto neodpovídající na léčbu a na proliferativní změny zvukovodu.

Zdroj: Výtok z ucha u psa
Zveřejněno: 28.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Boulicka u trisla

Podle fotografie to může být povrchová dermatitida způsobená bakteriemi a nebo obyčejné kousnutí od pavouka. Přesné určení může provést veterinář při prohlídce psa a může provést i případné stěry, aby zjistil bakteriálního původce a zvolil tak nejrychlejší léčbu. Pokud z nějakého důvodu nechcete jít k veterináři, tak můžete následovat těchto několik rad. Budeme vycházet z toho, že jde o dermatitidu, protože kousnutí od pavouka se samo vytratí i při této péči.

Povrchovou dermatitidu způsobují bakterie v kůži, které přežívají v oblastech pokožky s kožními záhyby. Kvůli řídké srsti, vlhkosti, tření a / nebo podráždění, může být v těchto oblastech pokožky příznivé prostředí pro bakterie, které by způsobily vznik této dermatitidy. Léčba spočívá v udržení těchto míst v čistotě.
1. Psa koupejte 1-2 krát týdně s jemným dětským šamponem po dobu 3 až 6 týdnů. Dobře opláchněte a pečlivě vysušte.
2. Zasypte místo dětským pudrem nebo kukuřičným škrobem na vaření. To pomůže snížit tření a udrží oblast v suchu. Když si to bude pes olizovat, tak mu nasaďte dětské trenýrky.
3. Strava by měla být z nezpracovaných syrových surovin a / nebo konzervovaná. Po dobu léčby určitě vynechte všechny možné suché stravy - granule, sušené pamlsky a podobně.
4. Zvažte podporu imunity těmito potravními doplňky:
- www.prozdravi.cz/imu…
- www.prozdravi.cz/imu…
Doplňky dávkujte jednu tobolku do jídla dvakrát denně a vždy to polijte echinaceou.
5. V letošním roce by pes neměl být očkován.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Boule na boku a stehně
Odesláno: 25.8.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

HEMANGIOM U PSA

Léčba

Po doporučení lékaře je možno léčit hemangiomy steroidy, laserovou nebo chirurgickou terapií a nově také kryoterapií. Až na výjimky tyto cévní nádory nepředstavují vážnější problém. Jedná se především o kosmetickou záležitost, která často časem sama úplně odezní.

V menší míře se vyskytují hemangiomy nekosmetického charakteru. Ty mohou omezovat funkci jiného orgánu, nebo dokonce způsobovat krvácení. I takové hemangiomy jsou ale operabilní, takže se není čeho obávat. Pokud však skvrnka neohrožuje funkci orgánů, neznamená těžký kosmetický defekt nebo není infikovaná, vůbec se neléčí.

K chirurgickému zákroku se přistupuje v případě rychlého růstu a obtíží, které plynou z lokalizace hemangiomu, a pak u kavernózních hemangiomů. Odstranit znaménko lze vyříznutím skalpelem nebo je možné jej odstranit laserem.

Někdy je nabízena i sklerotizace, což znamená zmenšení velikosti útvaru na základě aplikace léčiva a jeho následné vyříznutí, případně jeho úplné zmizení. Někteří psi na tento způsob léčby však nemusí reagovat, proto musí dojít k chirurgickému zákroku.

Zdroj: Hemangiom u psa
Zveřejněno: 16.1.2016

SLONÍ NOHA U KONĚ

Léčba

Koně s akutní lymfangitidou je třeba považovat za urgentní případ a veterinář by měl být přivolán okamžitě. Čím déle zůstává končetina oteklá, tím závažnější je anatomické narušení mízních cév a pravděpodobnější jsou trvalé následky. Terapie je obecně zaměřena na redukci otoku měkkých tkání, podporování krevní a mízní cirkulace a eliminování infekce.

U silně kulhajících pacientů je v prvních dnech indikován klid v boxu. Je-li na postižené končetině přítomno jakékoliv poranění, pečlivě se ošetří. Nejúčinnějším lokálním opatřením vedoucím k ústupu otoku je zapařovací obklad, protože navozením intenzivního prokrvení se zánětlivé produkty rychleji vstřebávají nebo se eventuálně urychlí provalení hnisavých ložisek. Zapařovací obklad je nahrazován nejpozději za 24 hodin suchým teplým obvazem, který lze na končetině ponechat 1–2 dny. Střídání zapařovacích a suchých obvazů se provádí tak dlouho, dokud lokální příznaky zánětu neustoupí. U některých pacientů s citlivější kůží je nutno dobu působení vlhkého tepla zkrátit, aby nedošlo k podráždění. Do vody, kterou jsou provlhčovány vnitřní vrstvy zapařovacího obkladu, lze přidat antiseptické roztoky. Pokud kulhání ustupuje, je nezbytnou součástí léčby nucený pohyb spočívající v provádění na ruce několikrát denně. Pohyb totiž napomáhá redukci otoku a zlepšení cirkulace.

Lokální léčbu a úpravu pohybového režimu by mělo doprovázet celkové ošetření antibiotiky, sulfonamidy nebo kombinovanými preparáty, které jsou účinné při streptokokových či stafylokokových infekcích. Protože často není možné kultivovat vyvolávající mikroorganismus, jsou indikovány širokospektrální přípravky. Léčba přitom musí probíhat ve vysokých dávkách po dobu 8 až 10 i více dní. Někteří veterinární lékaři doporučují ve vážných případech minimálně 4týdenní antimikrobiální ošetření. Celková terapie by měla zahrnovat také aplikaci nesteroidních protizánětlivých látek.

Léčba pacientů s chronickou lymfangitidou je problematická, protože redukce novotvořené pojivové tkáně je obtížně dosažitelná. Koně se mohou využívat v chovu, pokud nekulhají, uplatňují se v rekreačním ježdění či k lehké práci. Klusová práce podporuje prokrvení a pohyb umožňuje částečnou redukci otoku. Na končetinu jsou přikládány kompresní obvazy a bandáže. V posledních letech je v Německu úspěšně zaváděna takzvaná manuální mízní drenáž.

Přestože je u většiny pacientů pozorována velmi rychlá odezva na iniciální terapii, akutní lymfangitidu lze označit za onemocnění s nejistou prognózou. Následkem opakované infekce totiž dochází k senzibilizaci obranného systému, takže nakonec i nepatrná infekce vyvolá během několika hodin rozvinutý obraz nemoci. Opakování klinických projevů jsou pozorována po zdánlivě neškodných oděrkách. Neodeznívající příznaky a opakované záněty mohou následně vést k zvazivovatění a chronickému zesílení končetiny.

První dva až tři dny je většinou končetina ještě bolestivá, takže není vhodné koně nutit k pohybu. Jakmile však bolest ustoupí, lze ho pravidelně provádět na ruce po tvrdším povrchu. Pokud majitel zvládá lymfodrenáž, může ji na končetině provádět. Jakmile se stav koně zlepší (nejlépe po ukončení podávání antibiotik), doporučuje se co nejvíce pohybu, výběh, procházky, později i obvyklá jezdecká práce. Lepší je pohyb po tvrdém rovném povrchu, který nejlépe podpoří vstřebávání tekutiny v podkoží a zlepší prokrvení končetiny a její hojení. Pohyb se kombinuje se zahříváním končetiny. Počítejte s tím, že po každém stání v boxu a po každém sundání obvazu bude končetina oteklejší, pohyb by to však měl zlepšit. Úplné navrácení do původního stavu však potrvá několik týdnů.

Zdroj: Sloní noha u koně
Zveřejněno: 17.5.2016

AKNÉ U PSA

Pupínky u psa

Přestože kožní postižení u psa může mít různé druhy původců (od virů přes bakterie až po alergické reakce), příznaky jsou vesměs shodné. Ať už se jedná o alergickou reakci, nebo vnější parazity, v naprosté většině se na kůži objeví vyrážka či jiné viditelné defekty, které lze identifikovat pouhým okem. Místa, která jsou na psím těle postižena, psa svědí, což vyvolá logickou reakci: škrábání, kousání či lízání. Ovšem tato reakce v pozdějším stadiu onemocnění může vyvolat další problémy, jako jsou otevřené rány, do kterých se snadno dostane infekce, a namísto pouhé alergické reakce můžete mít se svým psem zaděláno na větší problémy. Proto je důležité se při prvních příznacích kožního onemocnění vizuálně přesvědčit o rozšíření, následně situaci vyhodnotit a případně navštívit veterinárního lékaře. Pokud se například vyrážka vyskytuje jen na jednom místě o malém průměru, může se jednat o reakci na včelí bodnutí, případně také může být původcem i jiný hmyz či toxická látka, což v praxi nemusejí doprovázet další příznaky. Pokud se tedy jedná pouze o malý defekt psí srsti, respektive kůže, vyčkejte 24 hodin, jestliže se stav zhorší anebo pes stále věnuje pozornost danému místu na svém těle, vyhledejte lékařskou pomoc.

Zatím bylo objeveno více než 160 typů kožních chorob u psů, a tak nelze určit obecnou medikaci na tento typ onemocnění.

Kožní nemoci psů lze v zásadě rozdělit do dvou skupin, a to na vyléčitelné a nevyléčitelné. Mezi vyléčitelné patří alergie a všechny nemoci, které byly způsobeny vnějšími vlivy. Nevyléčitelná psí onemocnění kůže jsou způsobena hormony. Obvykle se jedná o hormony nadledvin anebo štítné žlázy. Mezi nejčastější typ hormonální dysbalance, která způsobuje u psů kožní vyrážky, patří hypotyreóza. V případě tohoto onemocnění jsou na vině folikulární buňky štítné žlázy, přičemž dochází k nízké produkci tyroxinu (růstový hormon), popřípadě jiného hormonu štítné žlázy. Při velmi nízké produkci tyroxinu dochází nejen u lidí, ale i u psů ke kretenismu, nízkému vzrůstu či k sexuálním poruchám. Při této diagnóze naštěstí existuje léčba, tím je podání medikamentu Euthyroxu, což je de facto uměle syntetizovaný tyroxin.

Mezi další nevyléčitelná onemocnění se řadí alergie, které se mohou časem vytratit. U alergií obecně nemá smysl psovi podávat léky, obvykle stačí změnit značku psího krmiva.

Mezi původce kožních onemocnění psů patří alergie, infekce, folikulitida, impetigo, seborea, trichofycie, alopecie, roztoči, blechy, klíšťata, granuloma, nádory, dermatitida a lupus.

Stav akné může zhoršit nejen činnost bakterií a kvasinek, ale také přítomnost roztoče. Pouhým okem neviditelný roztoč Demodex canis (trudník psí) žije v mazových váčcích kůže. Eliminovat tohoto roztoče je možné pouze lokální léčbou speciálními veterinárními přípravky. S odumíráním roztoče bývá spojeno přemnožení asociovaných bakterií, což může vést k dočasnému zhoršení stavu. Trudník psí způsobuje nemoc zvanou demodikóza. Většina psů je nositelem tohoto roztoče, což se obvykle navenek nijak neprojeví. Onemocnění není nakažlivé pro ostatní zvířata ani pro lidi. Tato nemoc má dvě formy. Lokalizovaná demodikóza je způsobena oslabenou imunitou, kdy se parazité aktivují a začnou se množit. Objevují se okrouhlá ložiska se ztrátou srsti, kůže je zarudlá a šupinatí (vytváří se pupínky na kůži), ložiska se objevují především na tlapkách, čele, hřbetě nosu a kolem očí. Nejčastěji se s touto formou setkáváme u štěňat ve věku od tří do šesti měsíců. Onemocnění obvykle vymizí samo do 1,5 roku. Veterinární lékař vám může doporučit antiparazitární přípravek nebo šampon. Je nutné nechat psa cca po čtyřech měsících zkontrolovat, aby se předešlo druhé formě – generalizované demodikóze. Generalizovaná demodikóza se může projevit v podstatě kdykoliv, ale většinou v rozmezí od 3. do 12. měsíce věku psa. Objevují se léze, které se postupně rozšiřují, přidávají se sekundárně bakteriální infekce a odlupování suché kůže a také komplikované záněty. Většinou je toto závažné onemocnění léčitelné, ale léčba trvá velmi dlouho a úplné uzdravení může nastat až po několika sériích procedur a léčení. Léčba spočívá v odstranění srsti a krust a poté následují koupele. Současně musí probíhat léčba sekundárních bakteriálních infekcí. Další možností je perorální podávání léčiv.

Zdroj: Akné u psa
Zveřejněno: 23.8.2017

DKK

Léčba DKK

Cílem léčby je především zkvalitnění života. Někdy postačí vhodná medikace, jindy je nutný operativní zákrok.

Dysplazie kyčelního kloubu je bohužel postižení, které se nedá vyléčit. Jeho vývoj se však může zpomalit.

Konzervativní terapie DKK

Jde především o omezení fyzické zátěže, redukci tělesné hmotnosti, rehabilitaci, používání chondroprotektiv neboli „kloubní výživy“. Většinou jsou to přípravky na bázi glukosamin a chondroitin sulfátu, někdy i MSM a želatiny. Dále se doporučuje používání krmiva obsahujícího vysoké množství eikosapentanové mastné kyseliny (EPA), která výrazně zpomaluje vznik degenerativních změn a vede u většiny pacientů ke zlepšení pohyblivosti. Místo k ležení by mělo být měkké a suché.

V rámci fyzioterapie je možno použít elektrickou dečku k prohřívání kloubů, zvýší se tak prokrvení tkáně, což vede k úlevě od bolesti. Na doporučení lékaře můžeme podávat léčiva s protizánětlivým, protibolestivým a protiartrotickým účinkem (analgetika, anabolika a nesteroidní antiflogistika).

Chirurgické metody

Jde o metody preventivní (u mladých psů před ukončením růstu), které zabraňují vzniku nebo zpomalují vývoj artrotických změn, a paliativní (u starších zvířat), které zmírňují bolest vycházející z postiženého kloubu.

Denervace kloubního pouzdra – metoda, při níž jsou z postižené oblasti odstraněny nervy. Největší koncentrace senzitivních nervů z kloubu je lokalizována v kloubu v místech působení největšího tlaku. Následně je kloubní pouzdro natahováno nejvíce dopředu a vně, tedy do stran s největším počtem receptorů bolesti. I když denervace ve srovnání s rekonstrukčními technikami řeší jen klinické příznaky, nesporně vede k přerušení bludného kruhu bolest – svalová atrofie – slabost – více bolesti. Léčba metodou denervace zesiluje pánevní a stehenní muskulaturu, což stabilizuje kyčelní kloub.

Trojitá osteotomie pánve (TOP) – metoda, kdy je část pánve vyňata a vrácena na původní místo pod jiným úhlem, takže kyčelní kloub může lépe fungovat. Zlepšuje mechaniku kloubu (kongruence mezi acetabulem a hlavicí stehenní kosti) a snižuje artrotické změny kyčelního kloubu.

Resekce hlavice – je odříznutí kloubní hlavice, čímž se přeruší kostní kontakt a zdroj bolesti, časem se vytvoří fibrózní spojení – pakloub. Metoda je určena pro psy s vysokým stupněm artrózy a bolesti. Limitující je její využití u jedinců do hmotnosti 15 kg. Při této metodě je důležité zvládnout rekonvalescenci. Ta spočívá nejdříve v procvičování končetiny pasivními pohyby, později aktivně, plaváním a podobně.

Kyčelní endoprotéza – je implantování celého umělého kloubu. U nás je ve stadiu příprav a finančně náročná. Je to nejpřijatelnější řešení problémů doprovázejících dysplazii, ale její provádění je u nás skutečně ojedinělé. Je velice náročné na erudovanost operatéra. Cena tohoto zákroku je značně vysoká, pohybuje se v řádech desetitisíců.

Existuje ještě celá řada dalších chirurgických zákroků, které se provádí u DKK.

Zdroj: DKK
Zveřejněno: 30.1.2017

TRUDNÍK PSÍ

Léčba

K vyšetření přítomnosti trudníka se používá hluboký kožní seškrab a odběr chlupů. Seškrab i odběr chlupů se provádí v místech, kde nemocná tkáň přechází ve zdravou. Chlupy jdou v těchto místech lehce vytrhnout, spíše vypadávají samy. Bolestivost vyšetření je závislá na oblasti, odkud se vzorek odebírá. Převážně ho ale psi snášejí dobře.

Názory na léčbu se různí. Je nutné se vyvarovat léčení steroidy, které snižují obranyschopnost. Nejšetrnějšími způsoby léčby jsou například obojky a pipety obsahující amitraz (Preventix, Pro Meris Duo, Advocate – tento jediný amitraz neobsahuje). Nejedná se o žádnou razantní léčbu a psa tím nijak nevystavujeme stresu. Účinnost těchto přípravků bývá však podstatně nižší než u razantnějších léčebných postupů. Dalším velmi rozšířeným způsobem léčby jsou koupele (Ectodex, Tactic). Koupele jsou velmi nepříjemnou procedurou jak pro psa, tak pro majitele, a to kvůli jejich charakteristickému zápachu a četnosti použití. Je nutné je provádět v otevřené, větratelné místnosti. Pro psa i člověka jsou mnohdy stresující a bohužel dlouhodobou záležitostí.

Dezinfekce prostředí je mýtus, který se nezakládá na pravdě. Neexistuje jiná prevence než koupě štěněte od naprosto zdravých rodičů. Bohužel ne vždy je možné rozpoznat, zda jsou, či nejsou rodiče zdraví. Mnohdy to ani chovatel sám neví.

Zdroj: Trudník psí
Zveřejněno: 6.10.2016

BOULE V SRSTI KOČEK

Kočičí akné

Kočičí akné se léčí hormonálně, je tedy zapotřebí vyhledat specialistu endokrinologa, jelikož použití hormonů s sebou může přinést i velkou řadu nežádoucích účinků. Než se přikročí k léčbě, je zapotřebí zjistit, zda náhodou nejde o trudníka, což je parazitární onemocnění koček projevující se drobnými černými tečkami na kůži pouze na bradě nebo mezi fousy na tváři. Trudník se léčí velmi naředěným roztokem Ectodexu, kdy se 1x za 5 dní potírá postižené místo, a kromě toho se kočce koupí obojek zvaný Preventic (obsahuje stejnou účinnou složku), který nosí stále, dokud není po problémech.

Akné na bradě a spodní čelisti bývá způsobeno ucpáním pórů v kůži. Akné má podobu malých vřídků, pupínků nebo černých teček. Pokud by došlo k většímu výsevu pupínků, poraďte se s veterinářem. Někdy je nutná léčba antibiotiky.

Akné a trudník se poměrně špatně klinicky rozlišují (u akné by měl být hormonální problém potvrzen laboratorním vyšetřením krve), a navíc je poměrně častý výskyt obojího současně.

Kočka s porušeným hormonálním řízením je velmi náchylná k parazitárním i bakteriálním nemocem všeho druhu. Je tedy nutné kočku ukázat dobrému veterináři, pohovořit s ním na téma krevního vyšetření a nastavení adekvátní hormonální léčby, na které může být kočka po celý zbytek života. Krev se odebírá proto, aby byla zjištěna správná hladina hormonů při dlouhodobém podávání.

Zdroj: Boule v srsti koček
Zveřejněno: 17.2.2016

TORZE SLEZINY U PSA

Léčba

Terapie torze sleziny spočívá ve splenektomii. Nepoškozenou slezinu je teoreticky možné reponovat a ponechat na místě, nelze ovšem nijak zabránit následné recidivě. U akutních pacientů je nezbytné provést operaci ihned, u chronických ji lze krátkodobě odložit. Pacienty v šoku je třeba před operací stabilizovat.

Vlastní splenektomie se provádí po laparotomii v linea alba. Řez je veden od processus xiphoideus kaudálním směrem v délce dostatečné k bezpečnému vybavení sleziny. Slezina je při torzi křehká, proto je třeba s ní zacházet opatrně, aby nedošlo k ruptuře a k následnému krvácení. Je-li to možné, je vhodnější chybějící krev doplnit transfuzí ještě před zahájením operace. Při tomto zákroku je rovněž namístě provést přišití žaludku ke stěně břišní (gastropexi), aby nedošlo v budoucnu k jeho torzi. Odstraněním sleziny dochází ke značnému zmenšení objemu tělesných tekutin (je to zásobárna krve), proto je nutná masivní infuze, a pokud je to možné, pak i transfuze krve.

Po operaci má pes 2 dny hladovku, v té době je většinou nasazena infuzní terapie, třetí den je již možno podávat po malém množství vodu, poté i postupně řídkou kašovitou stravu, která se dle stavu psa den po dni zahušťuje. Zároveň je po operaci psovi nasazena antibiotická terapie, nejprve injekční a pak v tabletách.

Prognóza po úspěšně provedené splenektomii je obecně dobrá. Zhoršit ji mohou případné komplikace, nejčastěji DIC, sepse nebo peritonitida.

Zdroj: Torze sleziny u psa
Zveřejněno: 7.2.2017

TRUDNÍK PSÍ

Příčiny, průběh a projev

Demodikóza je kožní onemocnění způsobené přemnožením parazita, konkrétně trudníka. Trudník psí je roztoč žijící v chlupových váčcích a mazových žlázách. Při onemocnění způsobuje zánět chlupových váčků, jehož důsledkem je vypadávání chlupů a tvorba zarudlých míst až puchýřků. V malém množství žije v kůži většiny savců a teprve při oslabení imunity dochází k jeho množení, a tedy i k typickým projevům demodikózy.

Trudníci mají doutníkovitý tvar těla velikosti 0,3–0,5 mm. K jejich přenosu z matky na štěně dochází v prvních dnech života štěněte, zejména při sání mléka. Demodex není jiným způsobem přenosný na zvíře ani člověka. Není tedy možné chytit jej při venčení v parku s ostatními psy a podobně.

Nejvíce postiženou skupinou psů jsou krátkosrstá plemena.

Demodikóza se projevuje již výše zmíněným vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do míšních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dát pozor na to, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu, a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Podle rozšíření a věku psa rozlišujeme několik forem demodikózy.

Formy demodikózy

  • Lokální – objevuje se jen na několika místech jako okrouhlá ložiska. Nejčastěji bývá na hlavě, okolo očí a na čumáku.
  • Generalizovaná – jde o větší výskyt ložisek. Objevuje se i na bocích psa, lopatkách a nohách. Nedoléčená generalizovaná forma často přechází v pododemodikózu.
  • Pododemodikóza – vyskytuje se v meziprstí. Tato forma je bolestivá a psa může výrazně omezit v pohybu. Jedná se o nejhorší formu.
  • Juvenilní – touto formou trpí nejčastěji štěňata ve věku od 3. do 10. měsíců, může se však vyskytnout až do 2 let věku. Velmi často se vyléčí sama a není potřeba žádného zásahu. Převážně se jedná o lokalizovanou formu, kdy jen malé procento přechází ve formu generalizovanou.
  • Adultní – u dospělých psů. Může být jak lokální, tak generalizovaná.
Oslabení imunity může být dáno geneticky, v důsledku závažného onemocnění nebo po dlouhodobém podávání imunosupresivních látek (například kortikosteroidů, protinádorové terapie). U štěňat nastává imunitní problém často po očkování. Před zahájením léčby (zejména u generalizované formy) je vhodné nejprve vyloučit zdravotní problém, popřípadě ho začít léčit. Po celou dobu léčby se doporučuje podávat látky na posílení imunity, například betaglukan, pupalkový olej, sirup s echinaceou, ostropestřec a jiné byliny. Současně s léčbou někteří majitelé nemocných psů přistupují k injekcím na posílení imunity. Toto řešení je velmi individuální.

Trudník psí napadá především mladé psy zhruba do jednoho roku a štěňata. Vždy dochází k přenosu pouze při styku zdravého psa s napadeným, například z matky na krmené štěně. Demodikózou ovšem mohou onemocnět i starší psi, a to zejména psi oslabení, nemocní, napadení střevními parazity. Má se za to, že trudník psí napadá více krátkosrstá plemena psů.

Průběh napadení trudníkem může být různý, od šupinaté formy, kdy je léčba při včasném zjištění jednodušší, až po rozsáhlejší formu, kdy se vytvářejí na těle psa strupy, které obsahují mimo jiné velké množství parazitů, a kdy je léčba již obtížnější.

Trudníci mohou pronikat i do místních uzlin a vnitřních orgánů psa, v tomto případě po zaléčení nemoc většinou propuká znovu. Trudník psí přežívá i několik dnů mimo hostitele, je tedy nutné asanovat i prostředí, ve kterém pes žije.

Zdroj: Trudník psí
Zveřejněno: 6.10.2016

LARVY V KŮŽI U PSA

Zákožka svrabová

Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei var. canis) je původcem sarkaptového svrabu. Parazituje především u psů. Napadení se ale může vyskytnout i u lidí.

Zákožka je roztoč o velikosti 0,2 až 0,3 mm, tedy viditelný pod mikroskopem. Má zavalité tělo, rychle se pohybuje, takže se snadno šíří mezi hostiteli. Je původcem svrabu, který se přenáší jak přímým stykem, tak i z dek a hřebenů. Zákožka psí nemusí cizopasit pouze na psovi, ale může přecházet i na jiné hostitele, například na člověka. Vývoj se děje na hostiteli (vajíčko – larva – dospělec). Samičky kladou vajíčka do vyvrtaných chodbiček v horní vrstvě kůže. Chodbičky jsou viditelné okem a jsou tam, kde je kůže nejtenčí. Samečci žijí pouze na povrchu kůže. Všechna vývojová stadia se živí tkáňovým mokem a do ranky vylučují jedovaté látky, takže kůže reaguje na přítomnost zákožek zánětem. Psi se kvůli intenzivnímu svědění škrábou, čímž si zraňují kůži. U takto poraněné kůže dochází následně k zánětu. Nejčastěji se zákožka u psů vyskytuje na břiše a ušních boltcích. Pokud nedojde k zahájení léčby, příznaky se rozšíří na celé tělo.

Na psovi zákožku poznáte nejprve tam, kde je pes nejméně osrstěn, tedy na břiše či vnitřní ploše stehen. Odtud se pak šíří dále. Kůže je na těchto místech zanícená, odlupuje se v šupinách a postupně dochází k vypadávání srsti. Postižená místa silně svědí a pes se úporně škrábe, čímž si může způsobit i rozsáhlá poranění.

Léčba je dost komplikovaná. Nejprve se musí určit nemoc a poté veterinární lékař doporučí přípravky, které svrab vyléčí. Nejčastěji se používají různé koupelové kúry a poté i speciální léky. Důležitá je dezinfekce okolního prostředí. Postiženého psa je nutné ihned oddělit od ostatních zvířat a dezinfikovat i předměty, se kterými přišel do styku.

Zdroj: Larvy v kůži u psa
Zveřejněno: 24.5.2016

SARKOM U ZVÍŘAT

Sarkom u koní

I u koní se vyskytují sarkomy, nejčastěji postinjekční sarkom, ale častěji se vyskytují sarkoidy.

Postinjekční sarkom – se nejčastěji vyskytuje jako reakce na vakcinaci proti vzteklině, také se může jednat o reakci na aluminiové adjuvans ve vakcíně, kortikoidové či penicilinové injekce. Tumory se mohou začít objevovat za 2–10 měsíců po vakcinaci. Postinjekční sarkomy se dělí na 3 typy, přičemž typ 1 je nejméně agresivní a typ 3 je nejvíce agresivní. Diagnostika spočívá v provedení cytologie či biopsie a histologickém potvrzení. Nejefektivnější léčba postinjekčního sarkomu je jeho chirurgické odstranění minimálně 3 cm do hloubky a 3 cm do šířky. U nekompletně odstraněných nebo neresekovatelných útvarů je možnost využití radioterapie, chemoterapie a imunoterapie.

Sarkoidy – patří u koní k nejčastěji se vyskytujícím tumorům kůže. Sarkoidy můžeme považovat klinicky i patologicky za formu kožní rakoviny, jejichž chování je nepředvídatelné a jejich terapie problematická. Sarkoidy převážně vypadají jako bradavice. Výskyt sarkoidů není na pohlaví ani věku závislý, větší tendenci k onemocnění mají plemena s tenčí kůží (quarter horse, arabský plnokrevník), nebyla jasně prokázána dědičná závislost. Formy sarkoidů mají vysokou tendenci k recidivám a při jejich poškození (traumatem, hmyzem, iatrogenně při biopsii) se snadno přemění v agresivnější typ sarkoidu. Některé typy (okultní) zůstávají nezměněny dlouhou dobu, jiné typy (fibroblastický) mohou agresivně růst během dnů až týdnů. Zajímavostí je, že někdy dojde ke spontánnímu odeznění onemocnění, kůň se stane rezistentní k recidivě (tento fakt bude jistě předmětem dalšího bádání). Vždy je lepší řešit sarkoid, který je malý a lehce dostupný, většina sarkoidů se časem nestane menšími, právě naopak. Sarkoidy nemetastazují do vnitřních orgánů, tudíž koně přímo na životě neohrožují, ale svou lokalizací a velikostí (v místě podbřišníku, pod sedlem) mohou vadit mechanicky a snížit tak využitelnost koně. U koní rozlišujeme 6 typů sarkoidů: okultní (cirkulární okrsek bez srsti), verukózní (bradavička se zesílenou kůží), modulární (ohraničená podkožní léze), fibroblastický (živé maso), smíšený (verukózní s okultní lézí a fibroblastickou a nodulární lézí), malevolentní (velice agresivní na kostech).

Sarkoidy představují pro veterinární lékaře terapeutickou výzvu. Je nutné správně určit typ sarkoidu a podle toho zvolit nejvhodnější terapii. Je potřeba pečlivě zvážit nutnost odběru bioptátu k histopatologickému vyšetření, neboť biopsie může vyvolat nekontrolovatelné rozšíření sarkoidu. Ve většině případů biopsii neprovádíme a zahajujeme terapii co nejdříve. Volba terapeutických metod závisí na typu sarkoidu, velikosti, počtu, anatomické lokalizaci, době trvání a předchozí léčbě. Dříve léčené sarkoidy jsou s každou další terapií zvládnutelné obtížněji. Mnoho léčebných metod je finančně náročných a často je zapotřebí opakovaná léčba.

Prevence postinjekčních sarkomů u koní spočívá ve vakcinaci v místech, kde je možnost snadné resekce případného tumoru, cytologie či biopsie postvakcinačního útvaru, který perzistuje déle než 4 měsíce, jeho velikost je větší než 2 cm a výrazně se zvětšuje měsíc po vakcinaci.

Principy biologického chování sarkomů měkkých tkání platí i u postvakcinačních sarkomů. Metastatický potenciál těchto novotvarů je malý (obvykle 10 až 15 %). Velmi ojediněle a v dlouhém časovém horizontu po diagnóze sarkomu se můžeme setkat s metastazujícím procesem v mízní uzlině nebo v plicích. Avšak přes 80 % nádorů recidivuje po kompletním chirurgickém odstranění. Je to dáno mikroskopickým pronikáním neoplastické tkáně daleko od palpovatelné masy tumoru.

Prognóza závisí na několika faktorech. Relativně dobrou prognózu mají malé novotvary odebrané s velkým okolím, ve kterém nebyla histologicky prokázána neoplastická infiltrace. Dobu remise významně prodlužuje souběžná terapie (chemoterapie, radioterapie). Špatnou prognózu mají rozsáhlé, chirurgicky kompletně neresekovatelné procesy nebo znovu po odstranění objevivší se neoplazie, přítomnost metastáz a histologicky prokázaná nekompletní excise (přítomnost infiltrace v okraji chirurgicky odstraněné tkáně).

Zdroj: Sarkom u zvířat
Zveřejněno: 2.2.2016

MASTOCYTOM U PSŮ

Léčba

Metody, jimiž se zjišťuje a vyšetřuje pokročilost onemocnění, zahrnují klinické vyšetření, tenkojehelnou aspirační biopsii, biopsii a histopatologické vyšetření vzorku, rentgenologické a ultrazvukové vyšetření, magnetickou rezonanci a diagnostické chirurgické otevření dutiny břišní. Klinické vyšetření spočívá v pečlivém ohledání nádoru a především v kontrole celkového zdravotního stavu pacienta, včetně základního vyšetření krve. Tenkojehelná aspirační biopsie znamená odběr buněk z nádoru pomocí jehly a stříkačky. Získané buňky se nanesou na sklíčko, obarví se a zkušený cytolog je posoudí. Některé typy nádorů lze spolehlivě identifikovat cytologickou metodou a odhadnout i stupeň zhoubnosti. Biopsie a histopatologické vyšetření odebraného vzorku nádorové tkáně patří mezi základní diagnostické metody, neboť poskytují definitivní diagnózu a umožňují částečně posoudit schopnost nádoru tvořit metastáze.

V případě chirurgického řešení je vhodné u rizikových pacientů (kritéria jako u indikace kompletního stagingu) provedení radikální chirurgie. U pacientů bez rizikových faktorů je dostatečné provedení excize s 1–2 cm volných laterálních okrajů a jedné intaktní fascie do hloubky. Každý jednotlivý nádor je vhodné odeslat na histopatologické vyšetření. V případě excize mízní uzliny se doporučuje odeslat na histopatologii i mízní uzlinu. Chirurgické řešení je terapeutickým řešením volby u všech lokalizovaných primárních tumorů a nemělo by být nahrazováno jinou terapií.

Následná chemoterapie a podávání H2-blokátorů se doporučuje u pacientů s gradingem 2–3. Případně lze využít i radioterapii.

Jako chemoterapie se nejčastěji používá monoterapie vinblastinem, lomustinem či chlorambucilem nebo kombinace vinblastinu a lomustinu. Pro vhodnou indikaci a výběr chemoterapie je nutné kontaktovat veterinárního klinického onkologa. Chemoterapie nenahrazuje primární chirurgické řešení pro eliminaci operabilního tumoru. Chemoterapie by neměla být rovněž používána jako alternativa za radioterapii pro zvýšení lokální kontroly mastocytu v případech, kdy další chirurgie není možná. Pacienty na chemoterapii je vhodné monitorovat z hlediska potenciálních nežádoucích účinků (hematologie a biochemie před každou aplikací plus hematologie 7–10 dní po první aplikaci cytostatika). Efektivita paliativní chemoterapie se posuzuje po 2. až 3. aplikaci, respektive po 6 až 8 týdnech od zahájení chemoterapie. Posuzují se morfologická kritéria (vzhled a velikost tumoru či metastází) a klinický stav pacienta (kvalita života, ústup paraneoplastického syndromu).

Zdroj: Mastocytom u psů
Zveřejněno: 19.6.2017