Informace od profesionálů
 |
MENU
BETA BOJOVNICE
PES
KOČKA
KRÁLÍK
Je jedním z druhů, který není v našich akváriích tak rozšířen. Od krunýřovce obecného se liší vzhledem - po těle má světlé bílé tečky. Tento druh je aktivní i přes den a zdá se být o něco málo agresivnější. Ostatní podmínky k životu vyžaduje stejné jako běžný krunýřovec. Ať už je to vybavení akvária, krmení, chov atd.
Zdroj: Krunýřovec
Pokud přikrmujete stravou s živočišnou složkou, mohou se u ryb objevit vnitřní paraziti, převážně hlístice. Poznáte to podle toho, že se ve výkalech krunýřovců objevují vajíčka těchto parazitů.
Zdroj: Krunýřovec
Krunýřovce zakoupíte v téměř každé prodejně akvaristiky. Najdete zde nejběžnější druhy od Krunýřovce obecného až po vzácnější např. síťovaného nebo závojového. Nejčastěji se prodávají ve velikosti 3 – 5 cm a cena se pohybuje podle druhu od 35 Kč do 100 Kč. Krunýřovce můžete koupit i od soukromých chovatelů přes internet.
Zdroj: Krunýřovec
Tato ryba má latinský název Ancistrus sp., její velikost je 10 až 15 cm, teplotu vody potřebuje v rozmezí 20 až 27 °C. Jde o všežravce (nutná rostlinná potrava, řasy, živé krmivo a tablety na dno).
Jedná se o nejčastěji chované krunýřovce v našich akváriích. Přesné druhové určení je nejisté a možné je také mezidruhové křížení. Nejčastěji uváděné druhy jsou si navzájem velmi podobné.
Krunýřovec mnohoostný je tmavošedě zbarvený s jednotlivými světlými body, ocasní ploutev světle lemovaná. Krunýřovec modrý má tmavě hnědé až šedé tělo s modročerným nádechem. Krunýřovec skvrnitý ja hnědě až tmavohnědě zbarvený se světlými nepravidelnými skvrnami, ploutve hnědavé s tmavě kulatými skvrnami, vpředu na hřbetní ploutvi je sytě černá skvrna.
Tito krunýřovci jsou velmi nenároční, klidní, mírumilovní. V akváriu jim zajistíme dostatek skrýší, tmavých míst, štěrbin mezi kameny a kořeny. Svými přísavnými ústy spásají porosty zelených řas. I když rostlinná složka tvoří podstatnou část jejich potravy, neměla by chybět ani živočišná složka. Důležitý je také dostatek balastních látek, který jim snadno zajistíme umístěním kořenu, jehož povrch pak krunýřovci ožírají. Dospělí jedinci mají v oblibě listy velkých rostlin, hlavně šípatkovců, které doslova ostrouhají. Zabránit jim v tom můžeme dostatečným krmením rostlinou potravou – plátky zeleniny, spařené listy salátu, kopřiv, špenátu.
Dospělé samce snadno rozpoznáme podle kožovitých, rozvětvených výrůstků na rypci a čelu, které u samic chybějí nebo jsou jen částečně vyvinuty. Samice i samci mají pod očima vztyčitelné zkostnatělé trny. Nabízí se také závojová a albinotická forma.
Zdroj: Sladkovodní akvarijní ryby
Co se týká rozmnožování, je důležitá pohlavní zralost, která nastává zhruba v období 4-6 měsíce věku, ale to neznamená, že je toto období ideální pro páření. Hlavně pro samičku je lepší s tím ještě nějakou dobu počkat. Co se týká říje samice, tak ta nastává při a po páření se samcem. Březost u ní trvá asi měsíc. Obvykle také platí, čím delší je doba do porodu (třeba o dva dny), tak je větší pravděpodobnost, že mláďat bude méně. Samec dospívá pohlavně už ve třech měsících.
Pro úspěšný odchov je dobré již od mládí v jednom akváriu chovat nejlépe jednoho samce a dvě samičky. Dospělý sameček totiž obhajuje své teritorium. Samečka poznáte podle velkých a silnějších výrůstků (vousků) na tlamičce a na čele. Oproti samičce je celkově větší a v břišní partii štíhlejší. Když je samička připravená na kladení jiker, sameček vybere vhodnou skrýš, předem ji vyčistí a připraví. Jakmile jsou jantarově žluté jikry nakladené, samička ihned skrýš opouští. Sameček jikry oplodní, hlídá je až do vykulení (trvá 5 dní) a následně se o potěr stará sám. Po dalších cca 5 dnech se vstřebá žloutkový váček, malý potěr začne mít hnědou barvu, vyplave do volné vody a vy můžete začít s krmením. Na začátek úplně stačí suché tablety s vyšším obsahem rostlinné složky. Později můžete přidávat i spařený mražený špenát a sekané nitěnky. Krmte častěji a v menších dávkách. Samec pečuje o mladé až do jejich rozplavání a pak si jich již nevšímá. Ve věku 3 měsíců mají mladí krunýřovci délku cca 3 cm.
Zdroj: Krunýřovec
Krunýřovci jsou všežravci, v mládí upřednostňují rostlinnou potravu. Pochutnávají si na řasách, které se v akváriu tvoří, a tím vám ho pěkně čistí. Jako krmení postačí běžně prodávané tablety s rostlinnou složkou, můžeme je přikrmovat spařenou zeleninou a zvláště u generačních ryb bychom jim měli dopřát i živočišnou složku (nitěnky, komáří larvy). Důležitá je i dřevní hmota. Komplexní výživu poskytují speciální granule, tablety, vločky apod., které jsou určené přímo pro krunýřovce.
Zdroj: Krunýřovec
Samice klade dvě kožovitá vejce, vejce se inkubují v pokojové teplotě kolem 23 °C, mláďata se líhnou po 60 až 70 dnech.
Zdroj: Pagekon řasnatý
Páří se v zimě, doba březosti trvá okolo 63 dní a ve vrhu mívá 4–5 (3–7) mláďat. Oči otevírají po 3 týdnech, sají 7 týdnů a osamostatňují se asi po půl roce života.
Zdroj: Mýval severní
Pro králíka je také typická jeho časná pohlavní dospělost, protože pohlavně dospělým se králík stává už zhruba ve 3 měsíci života. V tuto dobu se ale stále ještě nedoporučuje březost samic, protože by je to mohlo ohrozit. Obvykle je vhodnější s rozmnožováním králíků počkat až na 6 měsíc jejich života. Zajímavé je, že samice králíka ovuluje v okamžiku páření (není to tedy jako u lidí), naopak ovulace se díky tomu může vyvolat několikrát do roka vždy, když dochází k rozmnožování. Samice je březí zhruba 30 dní. Tento cyklus může být kratší, ale i delší, odvíjí se od něj počet a velikost mláďat. V době březosti by neměla být samice králíka vystavována žádnému stresu, který by u ní mohl vést k předčasnému porodu. Samice mláďata porodí do hnízda, které si připravuje sama.
Zdroj: Králík domácí
Krunýřovci dorůstají max. délky 14 cm, patří tedy mezi ryby vhodné pro malá a střední akvária. Preferují písčité dno, rostliny volte spíše s většími listy a tuhými stonky. Akvárium vystavte tak, aby v něm byl dostatek skrýší, skulin a jeskyněk. K tomu vám dobře poslouží kameny, břidlice, skořápky kokosových ořechů, květináčky apod. Důležité jsou také kořeny – nejen pro úkryt, ale dřevní hmota představuje pro krunýřovce balastní látku, která je nezbytnou součástí jejich potravy. Mají rádi prokysličenou vodu a teplotu v akváriu mezi 22 – 27 stupni Celsia. Žijí převážně u dna a jsou aktivní hlavně v noci.
Zdroj: Krunýřovec
Tok pávů je notoricky známý – samec doširoka roztahuje své ocasní krovky, naparuje se před slepicemi a většinou hlasitě křičí. O hnízdění se samec nijak nestará a každá ze slepic si buduje vlastní hnízdo, kterým je mělký dolík v zemi, ukrytý v trávě nebo mezi keři. Samice snáší 4 až 8 vajec, která jsou žlutobílá, nepravidelně jemně tmavě tečkovaná. Na snůšce sedí samice 28 dní a o kuřata se stará rovněž sama, vodí je za potravou a ochraňuje je. Po skončení toku samcům vypadávají ozdobná ocasní pera.
Zdroj: Páv modrý
Před třením postaví samec pěnové hnízdo a láká pod něj samičku. Pro kvalitnější pěnové hnízdo je vhodné, aby v akváriu byly umístěny plovoucí rostliny a bylo v něm nejlépe žádné nebo jen velmi jemné vzduchování. Pod tímto hnízdem se pak odehrává vlastní tření rybek. Pěnové hnízdo tvoří vzduchové bublinky, které samec nabírá a v ústech obaluje sekretem. Sekret je podobného složení jako sliz, který pokrývá tělo rybky.
Páření probíhá tak, že sameček připluje k samičce, obejme ji jako prstýnek a společně se otočí bříšky k hladině. Samička vypustí jikry a sameček je oplodní, jikry vypuštěné samičkou jsou těžší než voda a klesají ke dnu. Sameček samičku pustí a jikry posbírá, obalí bublinkou a vloží do pěnového hnízda. Poté se vrací a celý akt se opakuje tak dlouho, dokud má samička jikry. Následně samiček samičku odežene a hnízdo hlídá. Během zrání jiker samec hnízdo hlídá, opravuje bublinkami a odstraňuje neoplozené jikry.
Podle vzrůstu, stáří a zdatnosti samičky bývá až 800 jiker. Obvykle jich však je značně méně (200–300 ks jiker). Okamžitě po výtěru je třeba samičku odlovit, aby ji samec při hlídání hnízda nezabil.
Plůdek se líhne po 26 až 28 hodinách při teplotě 28 °C. Až do rozplavání hlídá vylíhlá embrya samec. Odchov plůdku je snadný. Nejvhodnější je krmení živou potravou naupliemi (larvami) buchanek, případně žábronožky solné. K vybarvení dochází okolo 3. až 4. měsíce, podle míry a kvality krmiva. Plně vyspělé a schopné rozmnožování jsou okolo 5. až 6. měsíce.
Zdroj: Beta bojovnice
Pokud budete chtít parmičky sami rozmnožovat, připravte se na to, že jsou druhem, který své jikry požírá. Proto si připravte zvláštní nádrž pro vytírání. Umístěte do ní rostliny nebo kameny, kam se může samička následně schovat. Některé druhy kladou své jikry právě na listy rostlin. V této nádrži zvyšte teplotu na 24 – 25 stupňů Celsia (resp. o 2-3 stupně oproti běžné teplotě). Rybky se vytřou obvykle druhý nebo třetí den. Ihned po vytření pár vylovte, abyste o jikry nepřišli. Potěr se líhne následně za 24 – 36 hodin a v prvních dnech nesnáší náhlou změnu vody. Poměrně rychle roste a po 14 dnech ho můžeme odlovit do rozplavávací nádrže.
Zdroj: Parmička
Tato ryba má latinský název Copella arnoldi, její velikost je 7 cm, teplotu vody potřebuje v rozmezí 23 až 28 °C. Jedná se o všežravce (vločkové, mražené nebo živé krmivo).
Snadno chovatelná, klidná, nenáročná tetra s podlouhlým oblým tělem patří do čeledi Lebiasinidae (štíhlotělovití). Chov se doporučuje v hejnu, v němž by měly převažovat samice, v dobře přikryté nádrži, neboť výborně skáčou. Samečci jsou větší, pestřejší, s delšími ploutvemi.
Velmi zajímavé je jejich rozmnožování a péče o jikry. Tyto tetry vyskakují při tření nad hladinu a lepí jikry na spodní stranu listů rostlin nahnutých nad hladinou (v akváriu i na krycí sklo). Sameček se pak o jikry stará, ostřikuje je občas vodou pomocí ocasní ploutve. Posléze se líhne plůdek, který odpadává do vody.
Zdroj: Sladkovodní akvarijní ryby
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.