KREVNÍ VÝDUŤ V MOZKU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Pod slovy výduť na mozku u psa rozumějme aneuryzma (i aneurysma), což je patologická výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem.
Příznaky
Aneuryzmata se nejčastěji vyskytují buď na největší tepně v těle, která přímo vystupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Obě lokalizace, ať aorta, nebo mozkové tepny, jsou nebezpečné, už jen z důvodu vysokého tlaku proudící krve. Pokud dojde k prasknutí (ruptuře) aneuryzmatu, které není včas správně poznáno a léčeno, může dojít k rychlé smrti v důsledku vykrvácení.
Aneuryzma mozkových tepen – v případě mozkových tepen nemají aneuryzmata tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velkost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneuryzmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem. Mezi rizikové faktory patří genetické předpoklady, v jejichž důsledku vznikají různé vady cévní stěny, jako například ztenčení nebo nedostatečná pružnost. Je dobré vědět, zda rodiče psa netrpěli onemocněním cév. Dalšími rizikovými faktory je jednoznačně vznik aterosklerózy.
Intracerebrální krvácení neboli krvácení do mozkové tkáně bývá masivní a rozsáhlé, většinou zapříčiněné rupturou cévy při vysokém krevním tlaku nebo po těžkých zlomeninách lebečních kostí spojených s natržením mozkové tkáně. Pokud je krvácení masivní, tříštivé, je spojeno s poškozením tkáně, s poruchami vědomí, zvracením a bolestmi hlavy, otokem mozku a nitrolebním vysokým tlakem. Menší krvácení většinou nemají na tkáň destruktivní charakter, vědomí nebývá porušeno a dominují příznaky podle ložiska, tedy obrny končetin, obličejových svalů nebo obrny okohybných svalů. Ložisko má nepravidelný tvar, okolní tkáň je stlačovaná a prokrvácená, doprovodnými nálezy jsou zvýšený nitrolební tlak a otok mozku. Úmrtnost se pohybuje mezi 30–40 %, dříve umíralo 80–90 % pacientů. K poklesu došlo především díky zobrazovacím metodám, které ložisko lokalizují a umožní tak rychlejší a přesnější zásah. Přežití ovšem i tak závisí na mnoha faktorech, jako je velikost ložiska, rozsah krvácení, věk pacienta a stav jeho vědomí. Pokud je krvácení opravdu velké, může se provalit i do mozkových komor, poté je mozkomíšní mok zbarven krví.
Zdroj: článek Výduť na mozku u psa
Léčba a prevence
Z hlediska genetického není stran prevence mnoho co dělat. Je dobré upozornit lékaře na výskyt daného onemocnění u psích rodičů, aby byla včas zahájena léčba a preventivní opatření taková, aby byla cévní stěna co nejvíce chráněna před nepříznivými vlivy. Jimi je myšlen například vysoký krevní tlak, vzniklý i nárazově, třeba při větší fyzické námaze nebo při sportu. Dále je třeba držet hladinu krevních tuků na normálních hodnotách. Je zapotřebí si uvědomit, že cévní stěna je již poškozena bez vlastního přičinění a je třeba se snažit, aby nebyla poškozena ještě více.
Prevence aterosklerotických změn v cévní stěně je jasná. Jednoznačný vliv má vysoký krevní tlak, který může souviset mimo jiné i se špatným životním stylem, velkým množstvím stresu nebo s netrénovaným organismem. Obezita a vysoké množství lipidů (tuků) v krevní plazmě jsou dalšími možnými tvůrci aterosklerózy. Obecně prevence proti ukládání tukových plátů v cévách vyžaduje celkovou změnu životního stylu, zahrnující změnu životosprávy a zařazení dostatečného množství pohybu do běžného života. Tím je myšlen každodenní pohyb.
Terapie jak aneuryzmatu, tak disekujícího aneuryzmatu je chirurgická. Jinou cestou, například konzervativní léčbou pomocí léků, nelze dosáhnout pozitivních výsledků.
Před chirurgickou léčbou je třeba potvrdit diagnózu a určit přesné místo, kde se aneuryzma nebo disekce vyskytují. To se provede buď CT vyšetřením zaměřeným na cévy (angio CT), nebo rentgenologickým vyšetřením s podáním kontrastní látky.
Chirurgická léčba v obou případech spočívá v rekonstrukci cévy, která se provádí v případě aneuryzmatu našitím tak zvané aortobifemorální cévní protézy. Ta je tvořena většinou syntetickými materiály, které však tělo dobře snáší, jsou pevné a zároveň pružné a svým tvarem přesně kopírují tvar i velikost úseku aorty, který je třeba nahradit. U disekce je možností chirurgických výkonů několik, všechny ale vedou k cíli obnovit původní lumen (vnitřek) cévy.
Léčba intracerebrálního krvácení je zaměřená na podporu dýchání a srdeční činnosti, na snížení mozkového otoku a nitrolebního vysokého tlaku. Nesmí se podávat léky na ředění krve, ty by krvácení jen prohlubovaly. Čeká se, až krvácení samo ustane, vytvoří se hematom a ten se postupem času vstřebává. To je otázka měsíců. Mezitím pacient co nejdříve začíná s rehabilitací, a to podle přesně stanoveného rehabilitačního plánu. K operačnímu řešení krvácení se přistupuje pouze u velmi specifických případů.
Zdroj: článek Výduť na mozku u psa
