KOAGULACE, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Elektrokauter je přístroj, který vysokofrekvenčním elektrickým proudem způsobuje tepelné poškození tkání. Toho se využívá především ke dvěma účelům: k řezu měkkými tkáněmi a k zastavení krvácení – elektrokoagulaci.
Nabídka trhu
Záleží na tom, zda si chcete pořídit přístroj nový či použitý. Starší elektronkové přístroje vyhoví méně náročným uživatelům, lze je mnohdy získat za cenu blížící se nule, ale pro náročnější chirurgické zákroky (typicky například pro neurochirurgii) nejsou vzhledem k nízké stabilitě výstupu příliš vhodné. Z téhož důvodu je nelze doporučit pro provozování v bipolárním režimu. Kvalitní a dobře použitelný přístroj pro všechny zákroky je například Chiratom 400, jeho nevýhodou však je větší poruchovost. Rozumná cena za zachovalý přístroj by měla být do 25 tisíc Kč. Chiratom 70 je vhodný spíše pouze pro bipolární použití.
Při nákupu nového přístroje lze doporučit dvě varianty. Pokud pro vás není na prvním místě cena přístroje, pak se jeví nejvhodnější volbou SMT BM VET. Jedná se o přístroj s nadprůměrným výkonem (120 W) v dané cenové kategorii, s kvalitní konstrukcí, zajištěným servisem a CE certifikací za poměrně výhodnou cenu 33 tisíc Kč. K tomuto přístroji nejsou žádné vážnější výhrady. Druhou variantou pro pracoviště s omezeným rozpočtem je kauter Esse Elle, distribuovaný firmou Biopharm. Jeho výkon je pro většinu aplikací dostačující (100 W). Nevýhodou je poněkud jednoduché neprecizní provedení neodpovídající novým normám, automatické přerušování provozu a diskutabilní dostupnost servisu v budoucnu. Toto vše je však poměrně zdatně vyváženo velmi nízkou cenou (19 tisíc Kč).
Přístroj Eicktron 160 vyrábí firma LED SpA Itálie a je hlavním využívaným zařízením v oblasti elektrochirurgie, tento přístroj je vhodný pro provádění monopolárního řezu, smíšeného řezu, silné a jemné (hloubkové) koagulace nebo bipolární koagulace. K monopolárním aplikacím lze používat unipolární neutrální referenční elektrody nebo elektrody dělené s automatickou kontrolou kontaktu mezi pacientem a elektrodou v době intervence. Přístroj umožňuje použití kombinace způsobů, tedy řez s koagulací. Je vybaven automatickými kontrolními mechanismy, které monitorují interní parametry. Tyto nastavené provozní parametry aplikací se průběžně ukládají do operačních pamětí tohoto přístroje. Cena přístroje se pohybuje kolem 30 000 Kč.
Dalšími přístroji se zajímavým poměrem cena–výkon jsou SU 100 MPC (29 900 Kč/140 W, výrobce Alsa, dovozce Jenso) a Parkel Sensimatic 600 SE (26 820 Kč/100 W, výrobce Fairmingdale, prodejce Medical Products). Mimo výše jmenované lze samozřejmě narazit na celou řadu nových či použitých přístrojů různých značek.
Zdroj: článek Veterinární elektrokauter
Kdy je to potřeba
Je-li slezina narušena, je možné ji chirurgicky odstranit, neboť její funkci převezmou jiné orgány a pes tak může nadále žít.
Jednou z příčin odstranění sleziny je hemangiosarkom. Jde o vysoce maligní tumor vznikající z endotelu cév. S výjimkou některých kožních hemangiosarkomů je to nádor velmi agresivní s brzkou tvorbou metastáz. Hemangiosarkom sleziny se vyskytuje nejčastěji u psů ve středním a starším věku (8–13 let), predisponovanými plemeny jsou německý ovčák, retrívr, knírač, pudl, bez ohledu na pohlaví. Vzhledem k tomu, že se cévy vyskytují ve všech orgánech a metastatické buňky se šíří krví, je nález hemangiosarkomu možný kdekoliv. Další možnou cestou vzniku metastáz je transplantace po prasknutí nádoru a vylití krve společně s nádorovými buňkami do břišní dutiny. V době diagnostiky má metastázy 50 % pacientů, nejčastěji v plicích, játrech, mozku, kůži, kostech nebo nadledvinkách, 25 % pacientů s primárním nádorem sleziny má zasaženo také srdce. U koček je tento typ nádoru velmi vzácný, vyskytuje se hlavně na kůži a ve střevech.
V anamnéze lze vysledovat přechodnou slabost, únavu (anémie), abdominální distenzi (růst nádoru, peritoneální efuze), spontánní krvácení z nosu (anémie, trombocytopenie, diseminovaná intravaskulární koagulace – DIC), nechutenství (tlak nádoru na gastrointestinální trakt), zvracení, neochotu k pohybu, ataxii pánevních končetin. Polovina pacientů mívá kolaps, někteří pacienti mohou akutně uhynout (hypovolemie při ruptuře primárního nádoru nebo metastázy). Základem terapie je splenektomie. Ta musí probíhat za přísného dodržování zásad onkologické chirurgie, aby nedošlo ke kontaminaci ostatních orgánů krví nebo buňkami sleziny. V případě akutní ruptury hemangiosarkomu je nutná urgentní stabilizace (terapie hypovolemického šoku, zastavení krvácení). Společně s řešením primárního tumoru je nutné sledovat případné komplikace a souběžně je řešit.
Dalším problémem je torze sleziny, která je definovaná jako její otočení okolo cévní stopky. Setkáváme se s ní nejčastěji u velkých plemen psů s hlubokým hrudníkem, jako je německá doga. Choroba může probíhat akutně nebo chronicky. Metodou léčby je vždy splenektomie, u pacientů v šoku musí být provedena ihned po stabilizaci pacienta. Prognóza po úspěšné operaci je obecně dobrá, může však být zhoršena komplikacemi choroby (sepse, DIC, peritonitis a podobně). Choroba může probíhat akutně nebo chronicky, od jednoho dne do tří týdnů. V anamnéze se nejčastěji setkáváme s apatií, anorexií, bolestivostí nebo zvětšením břišní dutiny, tmavou močí, zvracením a průjmem. Mezi klinickými příznaky převládají bolestivost břišní dutiny, palpačně masa v oblasti mezogastria, někdy dopro
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Odstranění sleziny u psa
Příčiny splenomegalie
Hemangiosarkom
Hemangiosarkom (HS) představuje nejčastější maligní onemocnění sleziny u psů (cca 50–66 % všech maligních nádorů sleziny). Vyšší incidenci má u starších psů středních a velkých plemen (německý ovčák, zlatý a labradorský retrívr, pudl). U přibližně čtvrtiny pacientů s HS sleziny nacházíme i HS v pravém srdečním atriu. Nádor velmi rychle metastazuje. Klinické příznaky jsou spojeny především s mírnou až život ohrožující anémií (bledé sliznice, letargie, tachykardie). Přítomná bývá schistocytóza, trombocytopenie, případně známky diseminované intravaskulární koagulace. HS je častou příčinou hemabdomenu. Akutní krvácení může progredovat až v hypovolemický šok. Bioptát může zachytit nádorové buňky nebo pouze známky nespecifického krvácení, definitivní diagnóza je tedy založena na histopatologickém vyšetření. Průměrná doba přežití po splenektomii je 86 dní a není výrazně ovlivněna stadiem onemocnění. Adjuvantní chemoterapie (napříkald protokoly s doxorubicinem) prodlužuje medián doby přežití na 172 dní.
Extramedulární hematopoéza
Extramedulární hematopoéza (EMH) spojená se zvýšením aktivity mononukleárního fagocytového systému a se zvýšenou produkcí krevních buněk vede k difuznímu zvětšení sleziny. EMH je benigní odpovědí na probíhající hematologickou abnormalitu, cílem diagnostického procesu by tedy mělo být odhalení primární poruchy. Mírná EMH se vyskytuje u řady extrasplenických procesů i poruch sleziny; například imunitně zprostředkované hemolytické anémie nebo imunitně zprostředkované trombocytopenie, při nichž dochází k vychytávání protilátkami označených krevních elementů i k splenické erytro- či trombopoéze. EMH může doprovázet i některé tumory sleziny.
Multicentrický lymfom
Maligní buňky multicentrického lymfomu především v pozdějších stadiích často infiltrují slezinu anebo játra. Typickým symptomem se 100% senzitivitou a 23,3% specificitou je ultrasonografický obraz tkáně sleziny „prožrané moly“ nebo vzhledu včelí plástve. V závislosti na použitém chemoterapeutickém protokolu je dosahováno remise u 80–90 % pacientů a medián doby přežití se pohybuje mezi 10 a 12 měsíci.
Nodulární hyperplazie/hematom
Nodulární hyperplazie a hematom jsou považovány za různá stadia stejného procesu, přičemž hyperplazie pravděpodobně předchází hematomu. Hyperplastické noduly jsou benigní útvary obsahující buňky fyziologicky se vyskytující ve slezině včetně lymfoidních, hemopoetických a plazmatických buněk, reagujících na antigenní stimulaci. Na ultrasonografu se jeví jako ložiska s variabilní tvorbou stínu a nelze je odlišit od nádorové masy. Hematomy jsou nejčastější benigní lézí sleziny. Literatura uvádí, že hematom může vznikat jako důsledek naru
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Zvětšená slezina u psa
