JMÉNA KOŤAT je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Pořídili jste si psího miláčka nebo to máte v plánu a marně přemýšlíte nad tím, jaké jméno mu dát, aby vás brzy neomrzelo? Zkuste se inspirovat přiloženým seznamem nejčastěji používaných jmen.
Jména psů podle abecedy
Jména psů na A – Aaron, Abby, Abigail, Ada, Adélka, Afrodita, Agáta, Agga, Aida, Aisha, Ajax, Ajša, Akim, Alex, Ami, Amy, Andy, Angie, Annie, Arina, Arny, Aron, Asta, Aura.
Klasikou mezi populárními psími jméne je nyní Max, Ben, Rony, Rex, Andie, Jessie. Dalo by se říci, že tato jména přebrala štafetu Azora, Alíka a Ťapky. Ale čtyřnozí chlupáči nesou i nespočetné množství jiných jmen, často velmi originálních. Jetelinka, Šediváček, Rozinka, Ušák, Noemi, Žofinka, to je jenom zlomek z nekonečna jmen a přezdívek (která někdy v reálu nahrazují příliš vznešená jména čistokrevných psů ze znamenitých rodů). Mohou být inspirována vzhledem či povahou štěněte, čímkoli, co máte rádi. Můžete vytvořit zcela nové, libozvučné slovo-jméno.
Fenky také dostávají jména podle květin, jak je Fialka, Azalka, Sedmikráska, Růženka. Oblíbené jsou také jména od pamlsků, jako Piškotka, Laskonka. Mezi originálními psími jmény je stále oblíbenější Pluto, Bedřich, Yogi, Lucius, Yuno, Pirát či Jonáš. V kalendáři níže naleznete neobvyklá jména pro psy.
Skotská klapouchá dostala své jméno podle přehnutých ušních boltců dopředu. Tento rys vznikl spontánní mutací. Kočky s touto mutací jsou známy už dlouho, a to především v Číně. Roku 1961 našel pastýř v Taysidu ve Skotsku kotě, které mělo uši sklopené dopředu. O dva roky později tato bílá kočka jménem Susie porodila koťata a dvě z nich měla uši sklopené ještě více než jejich matka. William Ross, také pastýř, si vzal jedno toto kotě a se svou ženou Mollie dali základ plemeni skotská klapouchá kočka. Následným připouštěním se zjistilo, že gen Fd pro sklopené uši je dominantní a mohou jej přenášet pouze skotské klapouché kočky. Ovšem později se zjistilo, že při křížení dvou klapouchých má potomek zesílené nohy a ocas, což nebyl další znak plemene, ale poruchy na kostře. Skotská klapouchá téměř vymizela. Až když se zjistilo, že při křížení s britskou krátkosrstou je polovina koťat zdravých a má sklopené uši. Začátkem 70. let začali mít britští chovatelé potíže, a tak GCCF pozastavila registrování. V USA začal chov tohoto plemene v roce 1974. Klapouchá kočka byla v Americe připuštěna k exotickému krátkosrstému kocourovi. Z tohoto vrhu mělo jedno kotě ohnuté boltce, jmenovalo se Jed Callant. Objevují se i skotské klapouché kočky dlouhosrsté.
Díky svému venkovskému původu je to kočka velmi odolná vůči nemocem i nevlídnému počasí. Je výborným lovcem, a proto by měla mít přístup ven. Jako domácí mazlíček má sklon být majetnická a zabírá si jednu osobu pro sebe. Skotská klapouchá má mírnou povahu. Své páníčky zbožňuje a snaží se jim být co nejvíce na blízku. Dobře si rozumí s dětmi, pejsky i ostatními kočkami. Tyto kočky jsou velmi hravé a učenlivé. Nejsou to žádní přehnaní divoši, spíše něžná a mazlivá stvoření. Doprovází vás v nejrůznějších domácích činnostech od vaření až po úklid. Zajímavostí je, že skotská klapouchá kočka spí velmi často na zádech. Má velmi jemný hlas, ale příliš často jej nepoužívá. Tato kočka se nenechá ničím vyprovokovat, a tak ji asi nikdy neuvidíte s vytaženými drápky.
Skotská klapouchá kočka dosahuje váhy 2,5 až 6 kg. Hlava je kulatá se širokým a krátkým nosem. Uši jsou přehnuté, špičky jsou kulaté. Mohou však být klasické, nesklopené a pak se plemeno nazývá Scottish straight. Žádoucí je těsné přilehnutí uší tak, že tvoří čepičku. Velké oči mají kulatý tvar a jsou posazené daleko od sebe. Barva očí odpovídá barvě srsti. Krk je krátký a silný. Tělo skotské klapouché je středně velké, zavalité, s pružným hřbetem. Končetiny jsou středně dlouhé a silné. Ocas je u kořene silný, je střední délky a není příliš ohebný. Srst je hustá, silná, měkká a má odstávat od těla. Může být krátká i dlouhá. Zbarvení je p
Jména pro kočky můžeme vybírat ze jmen tradičních i méně tradičních. Pravidla zde příliš neexistují a víceméně je to jen na Vás.
K tradičním jménům, která kočkám už dávaly naše babičky nebo prababičky patří Micka, Mourek, Mína, Mikeš, Tlapka nebo třeba Líza. Micka je vůbec nejčastější jméno pro kočku u nás, a stalo se téměř synonymem pro tento zvířecí druh. Místo „kočka“ někdy říkáme „micka“ nebo „micina“. V některých domácnostech se každá kočka jmenuje stejně již p několik generací, jinde zase pokaždé odlišně.
Čistokrevným kočkám dávají jména většinou už jejich chovatelé. Takové jméno je pak zapsáno v průkazu původu a provází kočičku celý její život, to ale neznamená, že bychom ho nemohli změnit pro vlastní účely a zvíře oslovovat jinak. Někdy se lze s chovatelem domluvit a jméno kočičce vymyslet sami. Takto vytvořené jméno by mělo začínat určitým počátečním písmenem podle pořadí vrhu, to chovatel majiteli určitě rád sdělí.
Než se podíváte do kočičího kalendáře, měli byste vzít v úvahu vzhled, povahu a specifické vlastnosti kočky. Jakmile si přinesete domů malé koťátko, bude oslovení svádět k zdrobnělinám jako je Mrňousek, Drobeček nebo k jiné alternativě, pamatujme ale, že až vyroste v dospělého kocoura nebo hrdou kočku, tak takové jméno už nemusí být vůbec vhodné. Podle vzhledu nebo povahy můžete kočku pojmenovat třeba Čertík, Zrzek, Mourek, Bělka, Snížek, Flíček, Čiperka, Raketka nebo Šedivka.
Kočku nebo kocoura můžete pojmenovat podle oblíbeného filmového nebo pohádkového hrdiny, například Tom, Mikeš, Herkules nebo Garfield nebo Shrek. Lidská jména nejsou rozhodně zapovězena, i v různých zdrobnělinách nebo obměnách, své kočce můžeme říkat třeba Linda, Vanessa, Gréta nebo Dorotka, kocourovi zase Filip, Ferda nebo Kubík.
Pokud máte doma ratolesti, tak zkuste pojmenování nechat na nich, mnohdy vás překvapí. A určitě se jim bude více líbit, když kočička ponese jméno, které jí vymyslely. Vymýšlení jména se může stát činností pro celou rodinu a také by s ním měli členové rodiny souhlasit.
Normální porodní hmotnost koťat je 100 ±10 g. Přírůstky hmotnosti by měly u štěňat činit 5–10 % porodní váhy denně, u koťat by neměly klesnout pod 7–10 gramů na den. Kotě zdvojnásobí svoji hmotnost asi 14. den po narození. Úmrtnost mláďat s podprůměrnou porodní hmotností bývá i přes veškerou péči ze strany matky nebo majitele (dokrmování) vysoká.
Nepřestává-li kotě z pahýlku krvácet, je nutné tento pahýlek podvázat nití a na koneček kápnout dezinfekční prostředek nebo jodovou tinkturu. Chovatelům se doporučuje tento dezinfekční zákrok provést v každém případě, jinak by se mohlo stát, že by z okolního znečištěného prostředí vnikla zbytkem pupeční šňůry do těla kotěte bakteriální infekce. Takto postižená mláďata nesají mateřské mléko, jsou netečná, mají naježenou srst a obvykle v krátké době 2–3 dnů hynou. Prevence pupečního zánětu je zcela jednoduchá – absolutní čistota při porodu. Hnízdo a jeho výstelka, nástroje, nitě i ruce porodníka musí být absolutně čisté, všechny věci vyvařené, přežehlené nebo jinak dezinfikované. Papíry vkládané do hnízda musí být zcela čisté a ihned po znečištění je třeba je odstranit.
Dokud není celý porod zcela ukončen, jednotlivá koťata kočce odebíráme, aby se nepletla při dalších porodech. Důležité je, aby byla suchá a v teple. Proto je dobré koťata (po masáži od matky) ještě třít kouskem pleny do sucha a udržovat je v teple pomocí termoforu. V teplém a suchém pelíšku mohou koťata po narození vydržet i několik hodin bez potravy. Nemají jí ihned zapotřebí, protože první hodiny po porodu nepracuje zažívací soustava koťat naplno, a ani sací reflex nemusí být ještě dokonale vyvinut. Koťata tráví v té době glykogen z jater. Ovšem do 24 hodin po porodu je už nutné, aby se mláďata nasytila (musí mít bříška plná a zakulacená). Jestliže jim kočka nechce dát pít (častým důvodem je poporodní horečka), nutno koťata nakrmit a ke kočce přivolat veterináře.
Kočce je třeba podávat vydatnou potravu a v tomto období ji nijak v jídle neomezovat. Krmíme ji kvalitními granulemi, každý den jí podáváme syrové hovězí maso (musí být 48 hodin přemražené). Do jídelníčku také zařadíme polotučný tvaroh, pokud po něm kočka nemá zažívací potíže. Na posilněnou a doplnění živin nabídneme kočce speciální vitamínové pasty, které zakoupíme u veterináře.
Rozptyl, kdy může vaše kočka rodit, je opravdu široký. Nemusíte doma sedět a čekat na porod. Stačí, když v možném termínu začnete kočce kontrolovat teplotu v konečníku digitálním teploměrem. Běžná teplota kočky je 38,5 stupňů. Přibližně 24 hodin před porodem u kočky teplota klesne přibližně o jeden stupeň. Tedy na 37,5. Touto dobou už začíná být kočka neklidná. Je-li zvyklá na vaši společnost, můžete pozorovat, že vás pronásleduje. Je to proto, že se s vámi cítí v bezpečí a pravděpodobně vás bude chtít i u svého porodu.
Porod může probíhat poměrně rychle, trvá 15 až 20 minut a zpravidla není potřeba zásah chovatele. Obyčejně se rodí 4 až 6, ale také až 10 koťat.
U ušlechtilých plemen koček je často počet koťat nižší, porod trvá déle, i několik hodin, a může být potřebná asistence chovatele. Také úmrtnost novorozených koťat je vyšší, mnohdy až 50 % u některých plemen.
Spot-on ADVANTAGE je čirá žlutá až slabě nahnědlá tekutina. Způsob účinku spočívá v navázání se na nikotinový receptor hmyzu, umístěný na postsynaptickém neuronu. Tato skutečnost způsobí ireparabilní změny na nervovém systému hmyzu a jeho smrt.
Druh obalu: bílá měkká pipeta s uzávěrem z polypropylenu
Cílový druh zvířat: kočky. Prevence a léčba napadení koček blechami. Jedno ošetření chrání před dalším napadením blechami 3–4 týdny. Lék se může aplikovat rovněž jako součást léčby alergické dermatitidy vyvolané blechami (FAD).
Nepoužívat u koťat do 8 týdnů věku.
Kapky
Kapky jsou spot-on, tedy ve formě přípravku, který se kápne za krk kočky. Působí na všechny vnitřní parazity, včetně srdečních červů a zákožky svrabové (způsobuje ušní svrab, kterým trpí především venkovní kočky). U tohoto přípravku konzultujte s lékařem aplikaci u malých koťat. Při usmrcení parazitů dochází k vylučování toxických látek, které mohou poškodit zdraví zvířete a přivodit i smrt.
Při koupi psa je nutné stejně jako výběr vhodné rasy dobře rozmyslet i jméno. Chovatelské stanice chtějí vědět jméno pejska ihned, jakmile si ho majitel zamluví, aby jím mohli na štěně už od narození mluvit a tím ho na něj přivykat.
Jméno by mělo být zpravidla krátké a znělé. Při výběru jména se sice fantazii meze nekladou, ale myslete na to, jak bude jméno znít ve chvíli, kdy budete potřebovat psa například přivolat. Je dost možné, že na zbytečně dlouhé jméno už pejsek nebude reagovat.
Pokud máte vybrané originální jméno, které je dlouhé nebo složité, je dobré ho pejskovi upravit do kratší podoby, kterou ho budete oslovovat (např. Anastasia - Anie). Pes ale většinou reaguje už na první slabiku, takže je dobré vybírat jména s tvrdou první hláskou jako například Rita, Bryan atd. I přesto je jmen opravdu mnoho.
Pro informaci:
Pokud chcete slavit Mezinárodní den zvířat, zapište si datum 4. října. V tento den se slaví na počest všech zvířat, a to nejen mazlíčků, ale i zvířat divokých, hospodářských i opuštěných. Radost tedy můžete udělat například chlupáčům v útulku nebo podpořit zvířata v dočasné péči, depozitech či ZOO. Tento den si můžete užít i na akcích ve vašem okolí v rámci oslav, které si užijí zejména děti.
Někteří mazlíčci mají navíc vlastní mezinárodní dny, například pejsci slaví Mezinárodní den psů 26. srpna, Mezinárodní den koček připadá jen o chvíli dřív, tedy 8. srpna.
24. dubna je zasvěceno problematice pokusných zvířat, kdy se slaví Světový den laboratorních zvířat.
K prvnímu pokusu o vyšlechtění dnešní bengálské kočky došlo v šedesátých letech 20. století, a to ve Spojených státech. Cílem bylo vyšlechtění přátelské a plně domestikované domácí kočky s alespoň částečným zachováním podoby a fyzických vlastností kočky divoké, což bylo snem mnoha chovatelů. První křížení však neiniciovali chovatelé, ale američtí genetikové, neboť u divokých bengálských koček byla zjištěna nepřítomnost genu kočičí leukémie, vůči níž tak byla tato kočka imunní. I přes snahu genetických vědců se však křížení nedařilo a další chov narážel na problém neplodnosti kocourů a těžké ochočitelnosti koťat první generace, což další pokusy téměř zastavilo.
Další pokus o zkřížení se tak opakoval až o několik desítek let později, kdy se o něj pokusila Američanka Jean Millová, která byla již dopředu obeznámena s možnými úskalími a problémy, které by případně mohly nastat. Chovatelka tak počítala s divokostí původního plemene i s možnou neplodností kocourů první generace. Tu vyřešila šlechtěním pouze samičích koťat s domestikovanými kocoury, čímž byla plodnost zaručena, neboť neplodnost se objevovala pouze u samců. I přesto však byl chov značně problematický a všeobecně byla přijata až čtvrtá generace původních koček, kterou ale uznaly jen některé z chovatelských asociací. Evropská FIFE uznala bengálské kočky teprve v roce 1998.
I když vyšlechtění bengálské kočky patří k největším chovatelským úspěchům, její šlechtění není ještě zcela ukončeno, neboť v některých chovných programech se dodnes používají divoké bengálské kočky.
Bengálská kočka má dlouhé a svalnaté tělo. Ocas bývá střední délky a na konci je vždy černě zbarvený. Hlava je vzhledem k tělu malá protáhlá. Toto plemeno má velmi hustou srst a můžeme se setkat s celou řadou provedení s hnědou barvou v odstínech žluté či zlaté. Méně časté bývá provedení bílé, stříbrné, modré a vzácně se objevuje černé zbarvení celého těla.
Opticky se sice tato kočka podobá malému africkému leopardovi, ocelotovi nebo tygrovi, ale navzdory svému divokému vzhledu má velmi přítulnou povahu a s hlasitým předením se ráda nechává rozmazlovat od svého člověka.
Bengálská kočka má dosti dlouhé, svalnaté a dobře vyvinuté tělo s těžkými kostmi. Zadní nohy jsou o něco delší než přední a tlapky jsou relativně velké a kulaté. Ocas je střední délky, pevný na dotek, má zakulacený koneček, který je vždy černě zbarvený. Klínovitá hlava je v poměru k tělu malá a je o něco delší než širší. Malé uši jsou namířeny trochu dopředu, široce nasazené a nesmějí mít žádné štětinky. Nos je dlouhý a široký s lehkým prohnutím v místě, kde přechází v horní část lebky. Oči jsou velké, mají mandlovitý až k
Drontal působí proti všem stadiím uvedených parazitů vyvíjejících se ve střevech koček. Bez konzultace s veterinárním lékařem je možno použít přípravek u zdravých zvířat.
Odčervovací pasta pro kočky se používá především u štěňat a koťat, neboť je u ní velmi snadná aplikace. Většinou působí pouze proti škrkavkám, nikoliv proti tasemnicím, což je dostačující u mláďat, nikoliv však u dospělců. Působí pouze jednorázově, proto se musí odčervování v pravidelných intervalech opakovat.
Caniverm perorální pasta je antiparazitární přípravek proti nejčastějším helmintům psů a koček – škrkavkám, tenkohlavcům, měchovcům, tasemnicím a měchožilům. Jde o ochucenou pastu určenou pro přímou aplikaci do dutiny ústní nebo v krmivu. Mláďata i dospělá zvířata Caniverm pastu velmi dobře tolerují. Aplikace přípravku je možná u březích a kojících zvířat, u štěňat a koťat ve věku od 3 týdnů.
Složení v 1 ml: Fenbendazolum 75 mg, Pyranteli embonas 72 mg, Praziquantelum 25 mg
Koťata se odčervují podobně jako štěňata, což znamená brzy po narození společně s matkou. První odčervení se provede ve věku 14 dní odčervovací pastou, další odčervení vždy po 14 dnech a od 3 měsíců věku koťat se odčervuje každé 3 měsíce.
Porod u kočky je nutné vyvolat při zjištěných zdravotních obtížích kočky nebo koťat. Vždy toto konzultujte s veterinárním lékařem, který porod může vyvolat.
Ještě je nutné zmínit se o císařském řezu. Je to v podstatě chirurgické otevření dělohy a vyjmutí mláďat přes dutinu břišní. Císařský řez se používá v těch případech, není-li kočka sama schopna porodit živé potomky. Přistoupí-li se k řezu až po delší době po odchodu plodové vody, zůstává sice jen malá naděje na zachránění koťat, život kočky se však zpravidla zachovat podaří. Řez se vede buď z břišní strany, nebo z boku. Obvykle se užívá první eventuality, protože pak zůstává operační jizva lépe skryta a neruší vzhled. Rána se zahojí během 10 dnů. Císařský řez se dnes praktikuje při porodních komplikacích všech živočichů. Byl-li proveden včas a odborně, zachránil tím už mnohý život.
Základním doporučeným očkováním pro kočky je takzvaná trojkombinace. Toto očkování působí proti dvěma virům způsobujícím „kočičí rýmu“ a proti virovému průjmu koček. Součástí vakcíny může být i vzteklina. Někdy je vakcína kombinovaná ještě s chlamydiózou, která způsobuje výtoky z očí.
Očkovací schéma této trojkombinace:
1. dávka ve 2. měsíci věku kotěte;
2. dávka ve 3. měsíci věku kotěte (může být spojena se vzteklinou);
dále se očkuje vždy po roce pouze jednou ročně.
Další možná očkování jsou proti plísňovému onemocnění kůže a je možno také očkovat proti borelióze. Existují i vakcíny proti některým z virových chorob (FIP, FIV, FeLV), ale před tímto očkováním se doporučuje kočky otestovat, zda tyto viry již v organismu nemají.
