JEROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Co se týká stravování králíčků, tak králíček jí po celý den, proto je nezbytné, aby měl vždy u sebe dostatek sena, v okamžiku kdy pocítí hlad, tak se nají.
Dřeviny
Další složkou jídelníčku zakrslých králíčků se stávají různé větvičky dřevin, které mají pro králíčky několik významů. V první řadě i větvičky obsahují různé rostlinné a minerální látky, které králíčci potřebují ke svému zdravému vývoji. Zároveň ohlodávání větviček je pro králíčky vítanou kratochvílí. Řada králíčků se okusování různých větviček vydrží věnovat i několik hodin, jen tak je to neunaví a nepřestane bavit. Zároveň je okusování větviček zdravé pro králíčky, pomáhá jim to s jejich zoubky. Dá se také říct, že látky v kůře mají pro králíčkovy zuby stejný účinek jako zubní pasta pro lidské zuby. Zároveň je okusování větví tím nejlepším prostředkem pro broušení zoubků (králíček si ale brousí zoubky třeba také i o kořenovou zeleninu a kořeny bylinek).
Mezi vhodné dřeviny pro králičí okusovaní určitě patří planika, borovice (není vhodná příliš často, protože obsahuje éterické oleje), borůvka, bříza (u břízy zase listy působí velmi močopudně, proto je lepší tyto větve také nepoužívat ve větším množství), buk (zde je zase nevýhodou vysoký obsah kyseliny šťavelové), granátovník, habr (zde je zase vysoký obsah kyseliny tříslové, zároveň tento strom mívá problémy s plísní, proto je třeba vždy pořádně větev zkontrolovat), hloh (výhodný pro srdeční činnost králíčka), hrušeň, jabloň, jasan (zde je třeba vědět druh jasanu, některé typy jsou zcela nevhodné, zároveň se nikdy králíčkovi nepodávají plody a pupeny jasanu!), javor (i zde je důležité, aby větev neměla na sobě žádné pupeny a květy, a i tak je vhodnější dávat králíčkovi takovou větev v malém množství), jilm (zde je třeba dát si pozor na plody), jedle (obsahuje velké množství éterických olejů, proto je lepší ji dopřát králíčkovi jen občas a v malém množství), líska, lípa (lípa působí na králíčka močopudně, a proto je také lepší ji využívat málokdy), maliník, olivovník, olše (jen malé množství), ostružník, třešeň a švestka (jádra obsahují vysoké množství kyseliny kyanovodíkové, a proto jsou jedovatá, kůru a listy ale králíček zvládne, i přesto se velké množství nedoporučuje), platan, rybíz, smrk (i smrk obsahuje vysoké množství éterických olejů, a tak je velké množství pro králíčky nevhodné), topol (lepší podávat v malém množství), vrba (obsahuje kyselinu tříselnou a léčivé látky, a proto je opět lepší podávat menší množství).
Mezi nevhodné a i jedovaté dřeviny beze sporu patří: bez černý a bez hroznatý (je možné ale dát králíčkovi květy této dřeviny, jen ale v malé množství), bez chebdí (jedovatý), cedr (éterické oleje), všechny citrusové dřeviny (éterické oleje), dub (jedovatá tříslovina), durman (jedovatý), fíkovník smokvoň (jedovatý), jalovec (jedovatý), jírovec maďal zvaný kaštan (látky dráždící střeva), oleandr (jedovatý), ořešák královský, pámelník bílý, pižmovka mošusová, ptačí zob obecný, rododendron (jedovatý), svída (plody a listy jsou nejedlé), škumpa, šeřík, tis černý, trnovník akát, tůje, zimolez, zimostráz obecný, zlatý déšť.
U dřevin tedy platí stejné pravidlo jako u bylin, pokud si nejste jistí, že dřevina není pro králíčka škodlivá, je vhodnější ji zcela vynechat. Zároveň i u dřevin platí, že je lepší používat dřeviny, které nepocházejí z míst blízko silnic.
Pro králíčka je rozhodně ze všech potravin nejdůležitější seno, které obsahuje vlákninu, a tak pomáhá pohybu střev a udržuje v nich správnou rovnováhu. Zároveň králíček seno přežvykuje, takže si tím obrušuje zoubky. Výběr správného sena je pro králíčka velmi důležitý. Seno nemůže být prašné, mohlo by u králíčka způsobit třeba zánět očí. Také musí být suché, protože vlhké seno začne plesnivět a plíseň je pro králíčka velmi nebezpečná, mohla by mu poškodit i orgány jako jsou játra a ledviny. Důležité také je, aby seno králíčkovi vonělo, aby ho vůbec chtěl jíst. Králíčci mají většinou rádi seno, kde je hodně pampelišky nebo jetele, které jim chutná a zároveň i voní. Pokud z nějakého důvodu králíčkovi koupené seno nevoní, je možné do něj přidat sušené bylinky (například právě pampelišku), které senu dají novou, čerstvou a pro králíčky lahodnou vůni. Pokud si seno sušíte sami, musíte být velice opatrní, abyste omylem neusušili nějakou rostlinu, která je pro králíčka velmi jedovatá. Zároveň čerstvě usušené seno se musí nechat nejprve několik týdnů uležet, aby v něm došlo ke všem nutným biochemickým změnám, které by jinak mohly opět způsobit zdravotní problémy u králíčka. To platí i o bylinkách sušených doma, i zde je nutné nejprve několik týdnů počkat, než dovolíme, aby se do nich králíček zahlodal.
Téměř poslední složkou stravy králíčků je ovoce. Pro člověka by ovoce mělo být běžnou součástí jídelníčku, u králíčka je to ale jinak, zde ovoce slouží jen jako pamlsek a rozhodně se musí používat jen v malé míře, protože pro králíčka obsahuje velké množství cukru. A stejně jako lidem, i králíčkům hrozí cukrovka. Pokud dokonce má váš králíček nadváhu, tak byste měli ovoce zcela vynechat. Jinak se ovoce může podávat zhruba třikrát týdně v malém množství (to jsou třeba tři malé kousky)
Pokud ovoce ale obsahuje pecku nebo jádra, určitě byste je měli nejprve odstranit, stejně tak nejsou rozhodně vhodné různé slupky, na nichž často ulpívají různé postřiky.
Mezi vhodné ovoce pro králíčky patří ananas (vláknina – dobrá proti línání), angrešt, jablko (odstranit jádra obsahující kyselinu kyanovodíkovou), banán (může ale způsobovat zácpu a obsahuje velké množství cukru a fosforu, který může ve velkém množství způsobit deformaci zoubků), hruška (hodně cukru a vody, která může způsobit průjmy), jahody (vhodné plody i listy), šípky (vysoký obsah vitamínu C), borůvky (vhodné jsou plody, listy i větvičky), maliny (vhodné jsou plody, listy i větvičky), ostružiny (vhodné jsou plody, listy i větvičky), rybíz (vhodné jsou plody, listy i větvičky; plody se ale doporučují maximálně dvakrát týdně), kiwi (obsahuje hodně cukru, vhodný třeba v době línání, ale i tak v malém množství), mandarinky (obsahují ovocné kyseliny dráždící kůži a okyselují moč), meloun (vhodná dužina, nevhodná je zelená slupka, působí ale močopudně), pomeranče (stejně jako mandarinky ovocné kyseliny dráždí kůži a okyselují moč), červené i bílé hroznové víno (ideálně nejprve zbavit jader, také obsahuje hodně cukru a kyseliny tříslové), meloun cukrový (velký obsah cukru), třešeň (ve větším množství může spolu s vodou způsobit průjmy, jádro obsahuje kyselinu kyanovodíkovou), broskev (stejně jako třešeň může spolu s vodou způsobit průjmy a jádro obsahuje kyselinu kyanovodíkovou), švestka (stejné jako broskev a třešeň), nektarinka (stejné jako třešeň, švestka a broskev), meruňka (stejné jako třešeň, broskev, švestka a nektarinka).
Stejně jako zelenina, byliny a dřeviny, není každé ovoce pro králíčky úplně vhodné, protože některá ovoce jsou pro ně jedovatá (avokádo), jiná příliš tučná (kokos) a další jim mohou způsobit velmi silné a nepříjemné trávicí potíže (papája, curuba, granátové jablko, guáve, physalis, liči, mango a další exotické ovoce).
Jedná se o středně velkého robustního ještěra, délka včetně ocasu v dospělosti je kolem 40 až 60 cm, ocas tvoří více než polovinu této délky.
Agama bude potřebovat dostatečně velké terárium pouštního typu. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Všeobecně platí nepodceňovat u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.
Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.
Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech, proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.
Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živé rostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.
Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení. Jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je potřeba osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.
Pro zdraví a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.
U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění, hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6 až 12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.
