Zajímá vás téma DIETA PRI FRAXIPARINU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Díky lepším životním podmínkám, stravě a preventivní péči se kočky dožívají vyššího věku. Ruku v ruce se stářím a ostatními faktory, mezi něž patří například přešlechtěnost některých plemen či civilizační vlivy, se však setkáváme s mnoha závažnými onemocněními, přičemž na předním místě stojí nádorové onemocnění.
Vhodné krmivo
Cílem dietoterapie onkologického pacienta je redukce dodávání energie pro tumory sníženým obsahem sacharidů (snížení jejich přeměny na laktát), redukce množství energie, kterou pacient ztrácí metabolismem laktátu, poskytnutí adekvátního množství energie pro pacienta tak, aby se snížila ztráta tělesných rezerv, omezil se růst tumorů, zlepšila se celková kondice zvířete, prodloužila doba přežívání a zlepšily se funkce imunitního systému.
Jakákoliv klinická dieta, tedy i dieta pro pacienta s nádorovým onemocněním, by měla kromě specifického složení energetických živin, minerálních látek a vitamínů splňovat i další nutriční předpoklady, to je být energeticky koncentrovaná, vysoce stravitelná, chuťově a pachově atraktivní. V porovnání s krmivem pro zdravé zvíře by měla mít dieta při nádorovém onemocnění zvýšený obsah bílkovin, tuků (tuky jsou nejdůležitější energetickou živinou v této dietě), snížený obsah sacharidů, zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin, zvýšený obsah argininu, glutaminu, leucinu, izoleucinu a valinu, zvýšený obsah makro- i mikroprvků, vitamínů A, C, E a β-karotenu.
Složení ideální „protinádorové“ diety není známo. Z různých výzkumů v oblasti klinické nutrice však bylo stanoveno doporučené zastoupení jednotlivých živin v krmné dávce pro pacienta s onkologickým onemocněním. Dieta by měla obsahovat 35–40 % bílkovin, méně než 25 % sacharidů, 27–35 % tuků, více než 2 % argininu a 2,5–7,5 % omega-3 mastných kyselin v sušině krmiva. 25–30 % celkové denní potřeby metabolizovatelné energie by mělo být získáno z bílkovin, 50–60 % z tuků a pouze 10–20 % ze sacharidů.
Potřeba energie pacienta s tumorem odpovídá 1,5–2násobku záchovné potřeby (v některých případech až 3násobku). Denní energetickou potřebu je nutné vždy přizpůsobit individuálně. Optimální přísun energie se řídí výživovým stavem zvířete a schopností přijímat krmivo. Denní energetickou potřebu vypočítáme ze vzorce: E (kcal) = 70 x W 0,75 x 1,5–2(3) (W = hmotnost zvířete).
K výživě onkologického pacienta můžeme použít buď průmyslově vyráběnou léčebnou dietu, nebo doma připravovanou krmnou dávku. K přípravě tradiční krmné dávky používáme jako zdroj proteinů drůbeží a hovězí maso, drůbeží a hovězí játra, vejce, rybí maso (losos, makrela). Zdrojem tuků jsou tuky obsažené v drůbežím, hovězím, rybím mase a vejcích, lněné semínko a lososový olej. Zdrojem sacharidů v tradiční krmné dávce jsou pšenice, kukuřice, řepa, špenát, mrkev, hrášek, brambory, brokolice, ovoce. Nevýhodou krmení tradiční krmnou dávkou je její náročnost při přípravě, skladování a zpracování jednotlivých komponent, vyšší energetická náročnost při přípravě či nutriční nevyrovnanost. Nestandardnost je způsobena různým
Na trhu existují speciální veterinární ledvinové diety pro pejsky, takzvané renální diety. Ledvinová dieta pro psa je například Vetlife renal (renální dieta). Jedná se o dietu pro psy a tyto granule jsou dostupné pouze u veterinárních lékařů.
Ledvinové diety obsahují snížené množství bílkovin, jejichž konečným produktem v organismu psa je močovina, která – jak již bylo zmíněno výše – se v případě poškození ledvin v těle hromadí a může vést k projevům některých klinických příznaků. Bílkoviny nacházející se v těchto dietách by měly být vysoce kvalitní a stravitelné.
V dietních granulích je rovněž snížený obsah fosforu, který se při zhoršené funkci ledvin také hromadí v krvi. Je prokázáno, že pokud se hladiny fosforu v krvi udržují v normě, zvyšuje se doba přežívání pacienta. Mimo tato základní kritéria dieta kontroluje také množství jiných látek, jejichž hladiny mohou být v organismu pacientů s chronickým onemocněním ledvin příliš vysoké, nebo naopak příliš nízké. Jedná se zejména o soli, draslík, hořčík a vitamin B.
Aby byl výsledný efekt co nejlepší, je třeba pejska krmit striktně touto dietou a nepřidávat žádné jiné krmivo nebo pamlsky. Pro vybíravější pejsky, kterým granule moc nechutnají, existují ledvinové diety i v podobě konzerv. Jedná se například o Purina Pro Plan NF nebo již zmíněné Vetlife renal konzervy.
Důležité je také dodržovat pitný režim. Pes by měl mít neomezený přístup k čisté pitné vodě. Pokud pes vodu odmítá, je dobré zkusit zkrmovat konzervy nebo namočené granule, případně můžete zkusit ochutit pitnou vodu masovým nesoleným vývarem. Pokud i přesto pes vodu nepřijímá v dostatečném množství, může snadno při souběžně zvýšené produkci moči dojít k jeho dehydrataci. Poté je nutná hospitalizace a infuzní terapie.
Jestliže jsou v krvi i přes podávání ledvinové diety zjištěny zvýšené hladiny fosforu, je třeba pacientům podávat látky, které vyvazují fosfor ve střevě a zabrání tak jeho vstřebání do organismu zvířete. Jedním z těchto preparátů je například ochucený prášek Ipakitine, který je určený pro přidávání do krmiva.
Slinivku břišní dělíme z funkčního hlediska na dvě části, tedy na takzvanou endokrinní (produkuje inzulin) a exokrinní (produkuje břišní šťávy).
Mezi nejčastější onemocnění slinivky břišní patří záněty a méně častá sekreční nedostatečnost slinivky břišní, označovaná zkratkou EPI (exokrinní pankreatická insuficience). V minulosti bylo toto onemocnění diagnostikováno prakticky jen u německých ovčáků a jejich kříženců a případně kolií, u nichž byl již v minulosti prokázán dědičný sklon k onemocnění slinivky břišní (autosomálně recesivní typ dědičnosti). V posledních deseti letech se paleta postižených plemen postupně rozšířila nejdříve na ostatní větší plemena. Dnes je tak obtížné označit některé plemeno za odolnější. Mezi pacienty jsou i „voříšci“, i když stále převažují němečtí ovčáci.
Slinivka břišní neboli pankreas je nevelká protáhlá žláza uložená za žaludkem podél prvního úseku tenkého střeva – dvanáctníku. Toto umístění je důležité proto, že žláza vyrábí „trávicí šťávu“, která vytéká do dvanáctníku a má nezastupitelnou úlohu při trávení bílkovin, tuků i škrobů. Pří jejím nedostatku nemůže tělo využít přijatou potravu, která tak vychází nestrávená se stolicí. Pes vlastně strádá hladem přesto, že přijímá většinou více potravy, než bývá obvyklé. Skutečnost, že pes neprospívá či hubne i při zvýšené žravosti a mívá i nekvalitní srst či nemocnou kůži, bývá také jedním z nejčastějších důvodů první návštěvy veterinární ordinace. V pokročilejších případech se přidávají kašovitá objemná šedožlutá stolice až přechodné vodnaté průjmy, plynatost, občasné zvracení, zvrácené chutě (požírání trusu) nebo stavy nechutenství, skleslosti až apatie a nechutí k pohybu. Takové problémy již obvykle signalizují zjitřené onemocnění slinivky břišní. Nejvážnější situace se vyznačuje záchvatovými stavy, nezřídka zaměňovanými s padoucnicí (epilepsií), nebo prudkou otravou. Pes často projevuje bolestivost při zvednutí pod bříškem za hrudní kostí nebo ulevuje bolesti v „prosebné“ pozici s předníma nohama nataženýma dopředu, hrudí na podlaze a zadníma nohama postavenýma. V nejtěžším záchvatu leží bezvládně na boku a nereaguje, poněvadž se nachází ve stavu šoku, který může skončit i celkovým selháním krevního oběhu a uhynutím. Naštěstí u psů, na rozdíl od lidí, bývají tyto stavy vzácnější a nekončí tak často smrtí.
Popsané příznaky jsou souhrnem pozorování mnoha případů s velmi variabilním výskytem a spíše při vleklém onemocnění slinivky břišní. Hlavní nepříjemnou vlastností je nevypočitatelnost jak dalšího průběhu, tak závažnosti onemocnění. Pro veterináře je proto odpověď na otázku o vyhlídkách nemocného psa do budoucna velmi obtížná. Velmi
Pokud došlo ke zlepšení, pokračuje majitel v podávání přísné ledvinné diety v podobě speciálního suchého nebo konzervovaného krmiva. Ledvinová dieta pro psa je nasazováno po dohodě s veterinárním lékařem a většinou je třeba ji podávat po zbytek života zvířete. Pokud je příčinou selhání některá z léčitelných infekcí, je třeba v rámci infuzní terapie zahájit také léčbu antibiotiky. Majitel si musí uvědomit, že jedině dlouhodobě důsledně dodržovaná ledvinná dieta může zabránit opětovnému zhoršení funkce ledvin.
Dietní režim se týká i pacientů bez klinických příznaků, u nichž byla náhodně zjištěna zhoršená funkce ledvin při biochemickém vyšetření krve například v rámci předoperačního vyšetření. V jejich krmné dávce je nutno omezit množství bílkovin, fosforu a sodíku. K tomu slouží speciální komerční diety, které existují pro psy ve formě granulí či konzerv a kapsiček. Naprosto nevhodné jsou jakékoliv potraviny s obsahem soli, tedy lidské jídlo, ale i velké množství pamlsků určených pro zdravá zvířata. Vhodné je rovněž navýšení přísunu vitamínů (zejména skupiny B a C) a jiných cytoprotektivních a protizánětlivých látek v krmné dávce. Ve formě doplňků krmiva existují i látky, které mají vliv na metabolismus fosforu, draslíku či na krevní tlak. Podávání těchto doplňků lze doporučit u všech pacientů, u kterých byly jednou zjištěny zvýšené hladiny močoviny a kreatininu v krevním séru. Vzhledem k závažnosti a nezvratnosti onemocnění CRF je však nutné upozornit na to, že u jednou diagnostikovaných pacientů je vhodné provádět pravidelné opakované kontroly ledvinných parametrů v krevním séru a při jakémkoliv podezření na zhoršení zdravotního stavu zvířete co nejdříve navštívit veterinárního lékaře.
Řešením jsou dietní krmiva, a to buď ve formě klasických suchých granulí, nebo konzerv. I s dietou tak budete moct pejskovi dopřávat pestrou stravu. Granule, které je vhodné podávat v případě onemocnění ledvin u psů, obsahují takové látky, které podporují funkci tohoto orgánu, a tím prodlužují život pacienta.
Základní a nejdůležitější zásadou je podávání nižšího množství velmi kvalitních bílkovin. Kvalita bílkovin je dána především složením aminokyselin, což jsou stavební jednotky bílkovin. Snažíme se dodat esenciální (tedy takové, které si pes neumí sám „vyrobit“) aminokyseliny a zároveň nezatěžovat ledviny zbytečným metabolizováním nadbytku bílkovin nebo nevyužitelných aminokyselin. Toho docílíme tak, že 1/3 krmné dávky tvoří maso, vejce a mléčné výrobky a zbylé 2/3 jsou tvořeny přílohami. Vejce mají výborné složení bílkovin, a proto jsou pro ledvinnou dietu více než vhodné – je možné jimi úplně nahradit maso v krmné dávce i 2 dny v týdn
