CO JÍST PŘI CHEMOTERAPII je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Čivava je plemeno psa, které pochází z Mexika. Je to jedno z nejstarších psích plemen na americkém kontinentu a zároveň je to nejmenší pes na světě.
Původ čivavy je ve státě Chihuahua (Čiuaua). Nicméně, na rozdíl od toho, co mnozí věří, to není důvod pro jeho jméno, protože v jazyce lidí Rarámuri to znamená suché a písečné místo. Původní název tohoto psího exempláře je chihuahueño (čiuaueňo) a jeho současná variace byla způsobena manipulací ve Spojených státech.
Péče o čivavy musí vycházet z toho, že jsou v Evropě exotickými zvířaty, která vyžadují své podmínky pro zdravý život. Mezi tyto podmínky patří péče o jejich zdraví, které může ovlivnit několik věcí, které nesmí čivava nikdy sníst. Jak pečovat o zdraví čivavy, a které věci nesmějí čivavy nikdy sníst se podíváme v tomto článku.
Muškátový oříšek
Muškátový oříšek je kulinářské koření získané z tropického stálezeleného stromu Myristica v Asii a západním Pacifiku. Používá se jako ochucovadlo v mnoha pokrmech, včetně sušenek, koláčů, vaječného koňaku, polévek, pudinků, omáček a dalších. Zatímco lidé mohou bezpečně konzumovat nízké až střední dávky muškátového oříšku bez jakýchkoli škodlivých účinků, čivavy toto koření nesmějí jíst vůbec.
Muškátový oříšek obsahuje neurotoxin myristicin, na který jsou čivavy a další psi vysoce citliví a nesmí ho jíst. To, co čivava nesmí jíst, zahrnuje: muškátový oříšek (celý i mletý), stejně jako potraviny, ochucovadla a další produkty obsahující toto koření. Všechny tyto potraviny by měly být uchovávány mimo dosah vaší čivavy.
Mezi příznaky otravy muškátovým oříškem patří zvýšená srdeční frekvence, vysoký krevní tlak, průjem, sucho v ústech, bolesti břicha a letargie. V těžkých případech se mohou objevit halucinace, záchvaty a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 1 až 3 hodin a mohou trvat až 48 hodin.
Existují omezené informace o tom, kolik muškátového oříšku je pro čivavy smrtelné. Některé zdroje tvrdí, že jedna polévková lžíce je průměrná dávka, při které muškátový oříšek představuje smrtelné reakce, zatímco jiné tvrdí, že již 2 gramy mohou vyvolat život ohrožující reakce. Z těchto důvodů je nejlepší opatrnost a předpokládat, že jakékoli množství muškátového oříšku je pro čivavu potenciálně smrtelné a patří to do výčtu toho, co nesmějí jíst čivavy.
Zdroj: článek Co nesmí čivava
Co dělat, když pes nechce jíst?
1. Zkontrolujte zdravotní stav
Sledujte, zda pes nemá horečku, průjem, zvracení, apatii, bolestivost břicha nebo potíže s dýcháním. Jakékoliv z těchto příznaků vyžadují veterinární vyšetření.
2. Vyzkoušejte teplé a voňavější krmivo
Ohřátí granulek nebo konzervy uvolní vůni a často zlepší chuť. Můžete přidat trošku vývaru bez soli.
3. Nabídněte jiné krmivo
Krátkodobá změna chuti může pomoci zjistit, zda je problém v konkrétním typu stravy.
4. Omezte pamlsky
Pokud pes dostává pamlsky v průběhu dne, může být jednoduše „přesvačený“. Několik dní pamlsky omezte na minimum.
5. Změňte režim krmení
Namísto toho, aby měl pes krmivo stále k dispozici, dávejte mu jídlo v pravidelných časech po dobu 10–15 minut. To zvyšuje motivaci jíst.
6. Zkontrolujte misku a prostředí
Někteří psi odmítají jíst ze špinavé nebo zapáchající misky, jiní potřebují při jídle klid a ticho.
7. Hydratace je klíčová
Pokud pes nejí, ale pije, situace je méně urgentní. Pokud však nepije ani nepřijímá tekutiny, vyhledejte veterináře ihned.
Zdroj: článek Co dělat, když pes nechce jíst
Sarkom u psa
U psů se můžeme setkat s několika typy sarkomů: osteosarkom, fibrosarkom, chondrosarkom, hemangiosarkom, sarkom synoviálních buněk či postinjekční sarkom.
Osteosarkom – je nejčastější nádor u psů, vyskytuje se u 75 % psů s kostními nádory. Jedná se o zhoubný typ nádoru s tendencí k metastázám do měkkých tkání, především do plic. Psi jsou postiženi nejvíce od sedmi let věku. Řešením zhoubných kostních nádorů je obvykle amputace končetiny, případně chemoterapie (cisplatina, doxorubicin). Průměrná doba přežití u psů s osteosarkomem po amputaci končetiny je 4–5 měsíců, při současné chemoterapii až jeden rok.
Fibrosarkom – tvoří méně než 5 % kostních nádorů u psů. Metastazuje pomalu nebo vůbec a kompletní excize u málo invazivních nádorů může být léčebná.
Chondrosarkom – tvoří 5–10 % kostních nádorů, metastazuje pomalu a po amputaci má velmi dobrou prognózu.
Hemangiosarkom – tvoří méně než 5 % z diagnostikovaných nádorů kostí. Jedná se často o mnohočetný nádor zasahující i slezinu a srdce. Doba přežití po zjištění diagnózy není často více než 5 měsíců a vzhledem k postižení více orgánů je i po amputaci prognóza spíše špatná.
Sarkom synoviálních buněk – z kloubních nádorů je nejčastější právě tento, jedná se o pomalu rostoucí nádor prorůstající do měkkých tkání, který metastazuje do plic, mízních uzlin a kostí. Na kloubu se jeví jako tuhý nebo fluktuující útvar v kloubu. I po provedení amputace je prognóza nepříznivá.
Postinjekční sarkom – se nejčastěji vyskytuje jako reakce na vakcinaci proti vzteklině, také se může jednat o reakci na aluminiové adjuvans ve vakcíně, kortikoidové či penicilinové injekce. Tumory se mohou začít objevovat za 2–10 měsíců po vakcinaci. Postinjekční sarkomy se dělí na 3 typy, přičemž typ 1 je nejméně agresivní a typ 3 je nejvíce agresivní. Diagnostika spočívá v provedení cytologie či biopsie a histologickém potvrzení. Nejefektivnější léčbou postinjekčního sarkomu je jeho chirurgické odstranění minimálně 3 cm do hloubky a 3 cm do šířky. U nekompletně odstraněných nebo neresekovatelných útvarů je možnost využití radioterapie, chemoterapie a imunoterapie.
Všechna výše uvedená onemocnění mohou být provázena nechutenstvím, hubnutím, otokem končetiny, bolestivostí při palpaci (prohmatání), atrofií (úbytkem) svalů, kulháním a neurologickými deficity. Při postižení páteře mohou způsobit ochrnutí. Výrazným faktorem provázejícím toto onemocnění je bolest, kterou může způsobovat vlastní nádor, který svým invazivním prorůstáním do kostí způsobuje kompresi (utlačování) měkkých tkání, cév a nervů nebo i patologick
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Sarkom u zvířat
Prognóza
Remise znamená zničení všech zjištěných novotvarů. Téměř u všech nádorů je toho dosaženo prostřednictvím včasného chirurgického zákroku. Jakmile histopatologické vyšetření odhalí nebezpečí šíření nádoru do okolí, přistupuje se k chemoterapii, radioterapii. Pokud nelze primární tumor chirurgicky odstranit nebo se vyskytují metastáze, je nejúčinnější radioterapie, následována případně chemoterapií. V případě pokročilosti procesu je na místě paliativní terapie při současném zachování kvality života.
Při včasném odhalení a léčbě je procento přežití kolem 80 až 90 %, ale každý případ je individuální.
Zdroj: článek Mastocytom u psů
