Chloroform bezpečnostní list
Bezpečností list poskytuje návod, jak s chloroformem zacházet, jaká jsou opatření v případě nadýchání, zasažení kůže a podobně.
Téma
CHLOROFORM
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem SHÁNÍ KDE KOUPIT CHLROFORM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Havelka.
Poradí mi někdo kde koupit menší množslví chloroformu ? Děkujiza zprávu JH
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Chloroform jde koupit po litrech u firmy Verkon. Zde je odkaz na cenu: www.verkon.cz/labora…
Zdroj: diskuze Shání kde koupit chlroform
Kde se dá koupit chloroform a jeho cena
Chloroform se dá koupit v některých drogériích, lékárnách a v internetových obchodech. Balení je v různém množství: 100 ml, 1 l a 2,5 litru, kdy koncentrace je 99 %. Cena je různá, záleží na tom, kde se chemikálie kupuje a v jakém množství.
Jak se vyrábí chloroform
Chloroform se dá vyrobit například haloformovou reakcí, jedná se o reakci acetonu a chlornanu. Používá se normální aceton a chlorové vápno, nebo lépe chlorový prášek do bazénů (chlornan) a voda. Roztok se musí chladit a aceton přikapávat. Pak se vše destiluje nebo se chloroform extrahuje.
Dalším možností výroby je použít chlornan sodný – Savo jej má maximálně 5 %, takže toho musí být velké množství. Po přidání acetonu se směs zakalí a začne zahřívat, proto se musí chladit. Nakonec na dně nádoby zbývá něco málo surového chloroformu. Ten se ještě musí předestilovat.
Chloroform fenol
Směs fenol-chloroform-isoamylalkohol se připravuje v objemovém poměru 25 : 24 : 1. Fenol slouží ke srážení bílkovin, chloroform vede k extrakci lipidů a isoamylalkohol zvyšuje rozpustnost fenolu v chloroformu, takže vodná fáze, obsahující nukleové kyseliny, není po extrakci příliš kontaminována fenolem. Přesto je obvykle nutné vodnou fázi po extrakci fenol-chloroformem-isoamylalkoholem nejméně ještě jednou extrahovat jen směsí chloroform-isoamylalkohol (24 : 1) nebo ještě i éterem, aby byly dokonale odstraněny i stopy fenolu, které by mohly narušit funkčnost enzymů v navazujících biochemických reakcích, kterými chceme obvykle nukleové kyseliny opracovávat.
Roztok fenolu musí být čistý (připravuje se destilací nebo je v čistotě pro molekulární biologii dostupný komerčně) a bez rozpadových produktů, vzniklých oxidací. Pro prevenci oxidace se proto obvykle přidává hydroxychinolin. U roztoku fenolu je také nutné upravit pH, pokud chceme extrahovat přednostně DNA, je nutné vodný roztok fenolu vysytit neutrálním pufrem. Pro přednostní extrakci RNA je naopak vhodný kyselý fenol – saturovaný pouze vodou (fenol se sám chová jako kyselina) nebo kyselým pufrem.
Chloroform otrava
Chloroform je znám pod chemickým vzorcem CHCI3. Akutní otrava je v současnosti vzácná, protože použití chloroformu do spotřebních výrobků bylo zakázáno roku 1975. K otravě chloroformem dochází nejčastěji při jeho výrobě (pracovní prostředí nesmí obsahovat více než 10 ppm chloroformu) nebo z drogové závislosti. Následující řádky popisují, jak identifikovat a léčit případ otravy chloroformu.
Chloroform byl kdysi používán k celkové anestezii, tudíž nejvíce zřetelným příznakem je utlumení centrálního nervového systému. Již malé množství může způsobit ztrátu vědomí, po velké expozici může dojít během několika minut k srdeční nebo respirační zástavě. Nutné je vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Kontaminovaný oděv musí být odstraněn. Pokud je k dispozici, nanáší se disperzní činidlo. Nechráněné osoby by měly udržovat od kontaminovaného jedince bezpečnou vzdálenost. Při nadýchání je potřeba pro podpůrnou léčbu monitorovat srdeční a dýchací funkce. Často je zapotřebí respirační podpora a srdeční defibrilace. Žaludeční dekontaminace není užitečná, protože se chloroform rychle vstřebává. Při těžké otravě dochází k selhání ledvin nebo jater (nutná dialýza a nahrazení tekutiny podle potřeby). Pacienti mohou vykazovat poškození nervů, což se projevuje formou otřesů nebo třepání v končetinách. Tento jev často zmizí po několika dnech bez jakékoliv léčby.
Účinky chloroformu
Trichlormethan (chloroform) je bezbarvá, sladce zapáchající, hustá tekutina, v současnosti používaná zejména jako surovina pro výrobu složitějších chemických látek. Především je hlavní surovinou pro stále pokračující výrobu freonu R-22 (chladicí systémy, prekurzor teflonu). Do prostředí se chloroform může uvolňovat při výrobě, použití a likvidaci. Chloroform se v živých tkáních akumuluje jen omezeně. Člověk může být chloroformu vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Chloroform působí na centrální nervový systém, játra a ledviny. Při chronické expozici byl u zvířat sledován zvýšený výskyt rakoviny ledvin a jater a negativní vliv na reprodukční soustavu. Chloroform je tak klasifikován jako možný karcinogen. Výzkumy úřadu DHHS (Department of Health and Human Services) rovněž naznačují, že by chloroform mohl mít některé karcinogenní účinky: u laboratorních krys a myší, které přijímaly chloroform v potravě a ve vodě, se rozvinula rakovina ledvin a jater.
V minulosti byl chloroform hojně používán jako anestetikum; od medicínského použití se ustoupilo rychle po odhalení nebezpečných vedlejších účinků (poškození jater a ledvin). Jako rozpouštědlo je používán při výrobě plastů, barviv, pesticidů, parfémů, jako extrakční činidlo pak ve výrobě antibiotik, vitaminů a jiných farmaceutických produktů. Jde o velmi těkavou látku, v atmosféře pomalu degraduje na toxický fosgen a chlorovodík. Je dobře rozpustný ve vodě, v půdě není silně vázán a kontaminuje povrchové a podzemní vody, kde je relativně dlouho stabilní.
Vdechování chloroformových výparů způsobuje utlumení centrální nervové soustavy, čehož bylo dříve využíváno při anestezii. Vdechování chloroformu v množství okolo 900 ppm po krátkou dobu způsobuje závratě, vyčerpanost a bolesti hlavy. Dlouhodobější expozice chloroformu (prostřednictvím dýchání, ale i například potravou) může způsobit poškození ledvin a jater. Kontakt většího množství chloroformu s pokožkou může způsobit vznik boláků. Asi 10 % populace vykazuje alergickou reakci na chloroform, která se projevuje horečkami.
Zatím nebylo pozorováno výraznější riziko způsobené chloroformem pro volně žijící druhy organismů. Dosavadní laboratorní testy naznačují, že atmosférické emise chloroformu nezpůsobují zásadnější ohrožení suchozemských organismů. Koncentrace chloroformu ve vodních ekosystémech pouze ojediněle překračuje práh toxicity, a to i pro citlivé druhy. Nicméně existuje důvodné podezření, že by mohlo docházet k jistému ohrožení vodních organismů zejména v blízkosti některých potenciálních zdrojů chloroformu, jako jsou například celulózky, čistírny odpadních vod, některé skládky a podobně.