Tento elektronický obojek určený spíše pro psy s nepříliš tvrdohlavou povahou, který využívá k zamezení štěkání vysílání ultrazvuku. Obojek detekuje štěkání pomocí zvukového mikrofonu. Po aktivaci zvukem vyšle ultrazvukový tón, který je pro psa natolik nepříjemný, že ho odradí od dalšího štěkání. Pes se rychle naučí spojovat svoje štěkání s tímto nepříjemným zvukem.
Ultrazvukový obojek není vhodný pro použití při několika psech. Mikrofon v obojku zachycuje zvuky do 2,5 metru, takže pokud štěká v blízkosti psa s tímto obojkem jiný pes, může se ultrazvukový obojek spustit a vyslat i nežádoucí korekci.
Jelikož tento obojek využívá jen ultrazvukovou korekci, není velmi vhodný pro tvrdohlavé psy. Doporučuje se pro malé psy, ale není vyloučena účinnost i na velké. Pokud zjistíte, že u vašeho psa nefunguje, je potřeba provést výměnu za obojek s impulsem.
Ultrazvukový obojek je vhodný pouze pro použití v interiéru. Je nevhodný pro hluché psy a psy s poškozeným sluchem. Signál je slyšitelný i pro člověka a ostatní zvířata.
Rostliny do tropického terária pro agamu, chameleona, leguána, varana
Při výběru rostlin do terárií pro ještěry se zaměřujeme na to, aby rostliny v teráriu dobře prospívaly (většinou to však nejde, protože si ještěři na rostlinkách smlsnou nebo je pošlapají a zdemolují) a aby se nic nestalo vašemu šupinatému kamarádovi. Volíme proto rostliny nejedovaté.
Agama vousatá – u agamy moc dlouho rostliny nevydrží. Asi nejvhodnější rostlinou jsou aloe a suchomilné tilandsie.
Gekončík noční, scink šestipruhý, scink obecný – vhodné jsou suchomilné tilandsie a kaktusy bez trnů (Astrophytum myriostigma).
Leguán zelený – díky jeho váze vydrží v teráriu pouze rostliny umělé. Pokud máme mládě a chceme mu zkrášlit terárium živými rostlinami, zvolíme rostliny do tropických terárií, tedy stejné jako pro chameleona, agamu kočinčinskou, felsumy, anolise.
Varan stepní – tento varan je rovněž dost těžký, a proto zde rostliny vydrží jen chvíli; vhodné jsou suchomilné tilandsie a tlustice.
Podnětem pro pořízení elektronického protištěkacího obojku často bývají například stížnosti sousedů na neustálé štěkání psa, pokud majitel není doma. Obojky je možné využít i při výchově venku, pokud například pes neustále štěká na kolemjdoucí nebo ostatní zvířata.
Pes by měl impuls zaregistrovat, ale neměl by pro něho být příliš bolestivý – to poznáte tak, že pes reaguje zakňučením. Kvalitní obojky umožňují nastavit různé míry impulsů.
Od protištěkacího obojku majitel většinou očekává, že se pes odnaučí štěkat, respektive neštěkat v jeho nepřítomnosti. Doporučují se spíše účinné elektronické protištěkací obojky, které jsou stále využívanější. K elektrostatickému signálu přitom nemusí vždy dojít. Důležité je zohlednit při výběru také velikost a váhu psa, stejně tak jako napájení obojku (většinou přes baterie) nebo jeho další funkce. Požadovat bychom měli vždy kvalitu – proto je vhodné dát přednost protištěkacím obojkům od renomovaných výrobců. Získáte tím jistotu funkčnosti i bezpečnosti.
K oblíbeným protištěkacím obojkům patří například značka Petrainer, která nabízí výborný poměr výkon–cena. Obojky od této značky mají pokročilé funkce a vynikající kvalitu. Výborné zkušenosti jsou také s obojky Aetertek a EasyPet. Ty jsou sice už dražší, ale mají velmi propracovaný systém detekování štěkotu. Z dalších značek se doporučují třeba protištěkací obojky PetSafe, Dogtra, SpotDog nebo od firmy NUM AXES.
Ultrazvukové obojky nejsou vhodné pro velké psy, neboť pro ně nejsou dostatečně účinné, další jejich nevýhodou je jejich použití u psů s volnou kůží, protože zde dochází k posunu mimo hrtan, čímž se obojek stává neúčinným.
Ultrazvukový elektronický obojek pak není vhodný používat v případě, že vlastníme několik psů. Mikrofon v obojku totiž zachycuje zvuky do 2,5 metru, takže pokud štěká v blízkosti psa s tímto obojkem jiný pes, může se ultrazvukový obojek spustit a vyslat tak nežádoucí korekci.
Obojky proti vytí jsou stejné jako obojky proti štěkání. Disponují funkcemi varovného zvukového signálu a korekčního elektrického impulsu. K dispozici je pět úrovní nastavení korekčních impulsů, aby bylo dosaženo co možná nejšetrnějšího napomínání. Mohou pracovat i ve vaší nepřítomnosti.
V základním nejšetrnějším režimu je pes napomínán pouze zvukem (pípnutím). Pokud pes pokračuje ve štěkání, lze použít i elektrické impulsy, které psa odnaučí štěkat. Dle zkušeností je to otázka hodin, případně dní. Samozřejmě je to do značné míry individuální a u každého psa tomu bude jinak.
V pohotovostním režimu zařízení čeká na zvukový projev psa. Při prvním zavytí vydá obojek zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem, jehož intenzita závisí na zvoleném režimu. Pokračuje-li pes ve vytí, zařízení opět vydá zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem. Tento zvukový signál nebo zvukový signál s korekčním impulsem vydá obojek maximálně 5x a poté se automaticky zastaví. Po delší odmlce psa (10 až 15 sekund) se systém opět přepne do pohotovostního režimu, další zavytí bude provázeno zvukovým signálem nebo zvukovým signálem spolu s korekčním impulsem.
V bytech lze použít i obojek s ultrazvukem. Mikrofon v obojku zachycuje zvuky do 2,5 metru, pokud pes vyje, obojek vyšle ultrazvukový tón.
Základem pro úspěšný chov chameleona je vhodně zvolený typ terária, které musí vždy odpovídat danému druhu. Jedinou obecně platnou radou pro jejich chov je alespoň v základních rysech zachovat přírodní podmínky jejich domoviny.
Minimální velikost terária s ohledem na velikost chovance je přibližně 60 litrů (objem) pro chameleona o velikosti kolem 20 cm. Pro větší druhy, které dosahují v dospělosti kolem 40 cm, je potřeba terárium podstatně větší. Terárium proto volíme minimálně o objemu 180 litrů. Obsah vypočítáme, když znásobíme jeho strany v decimetrech. Obecně platí, že čím větší nádrž, tím lepší (lépe se vytvoří mikroklima a není zapotřebí tolik času k jeho údržbě). Terárium většinou zbudujeme ze skla. Pomocí silikonových lepidel lze slepit i poměrně rozměrné nádrže s objemem i několik stovek litrů. Je tedy vhodné jednu boční stěnu (nebo její část) nahradit jemným pletivem větrání terária. Pro chameleony je nutno zajistit dostatečný přísun světla (denně cca 11 hodin). Ve zverimexu je dobré koupit speciální zářivky obsahující UV paprsky, pro jejich pozitivní působení na kůži a vliv na syntézu vitamínu D3. V teráriu je potřeba udržet teplotu kolem 26 °C přes den (lokální ohřev i 35 °C) a přes noc nechat teplotu poklesnout cca o 5 až 10 °C. Řeší se pouze vypnutím všech tepelných zdrojů. Pro vyhřívání terária volíme lampu (osvit + ohřev), pro lokální ohřev se do terária umístí bodovka o výkonu, který je dostatečný pro ohřátí na příslušnou teplotu (pro malou část terária stačí žárovka 40 W). Pro udržení požadované vlhkosti v teráriu 40 až 50 % (podle druhu) je nutné terárium rosit. Chameleon špatně snáší postřik vodou, rosíme vždy do okolního prostoru terária. Na dno poklademe bio substrát (písek, drť), směs můžeme koupit ve zverimexu. Dno by mělo udržet vlhkost cca 48 hodin. Některé druhy vyžadují misku s vodou, jiné přijímají vodu z listů a kořenů. Obecně platí, že jak si chameleona naučíte, tak bude pít. Příjímání vody je pro něj velmi důležité, pozor na dehydrataci, pokud chameleon sám nepije, musíme ho napojit sami. Jako podklad do terária je nejvhodnější písek smíchaný s rašelinou 1 : 1.
Chameleoni všeobecně rádi šplhají do výšky, proto terárium vždy volíme tak, aby jeho nejdelší rozměr byla právě výška. Nikdy pro chameleony nepořizujeme terária s přístupem seshora. Vždy s posuvnými skly a terárium umístíme ideálně do výšky 1,2 m a výše, chameleoni jsou totiž stresovaní, když k nim přistupujeme shora, a mají rádi, když mohou vylézt vysoko a pozorovat okolí z výšky.
Terárium dále vybavíme větvemi nejedovatých stromů, přičemž platí, že čím víc větví mu dopřejeme, tím lépe se bude cítit. Dále je vhodné pořídit do terária nějakou popínavou rostlinu, kvůli udržování vlhkosti a estetickému vzhledu. Důležité je rovněž správné větrání (bez průvanu), to zajišťují mřížky mezi posuvnými skly a v horních rozích odvětrávací mřížky. Je vhodné do terária umístit pozadí.
Obojek je aktivován pouze vibracemi hlasivek při štěkání psa, přičemž je vyloučeno spuštění jiným psem. Při štěkání psa obojek dle nastavení buď vydává samotný ultrazvukový signál, nebo se na krku psa rozechvěje vibracemi, nebo obojí současně. Tím upoutá pozornost psa a přeruší jeho (často vytrvalé) štěkání. Tento obojek je vhodný pro čivavy, yorkšíry, krysaříky, maltézské či boloňské psíky a všechna malá plemena psů, pro které jsou jiné obojky moc silné. I mezi malými křiklouny se ale zcela určitě naleznou takoví, kterým protivný zvuk nebo chvění obojku nezabrání v jejich rozhodnutí nám o sobě neustále hlasitě dávat vědět. Více než na velikosti totiž záleží na citlivosti a vnímavosti psa. V případě, že ultrazvukový obojek u vašeho psa nebude fungovat, budete jej muset nahradit obojkem elektronickým.
Nasadit čtyřnohému příteli elektronický obojek proti štěkání není žádná ostuda. K výchově psů je používají i zkušení kynologové. Aby pomůcka splnila očekávání, je nutné věnovat jejímu výběru dostatečnou pozornost. Často diskutovaný je také etický, respektive bezpečnostní rozměr protištěkacích obojků.
Moderní protištěkací obojky nemají s týráním zvířat vůbec nic společného. Musí splňovat přísná kritéria a parametry. Je tedy zaručena bezpečnost psa i jeho pána. Elektronickými obojky se zabývala mimo jiné Ústřední komise pro ochranu zvířat, která došla k závěru, že protištěkací obojky prodělaly v uplynulých letech takový technický vývoj, že jsou na hony vzdálené svým předchůdcům používajícím silnější stimuly a nevybaveným ani regulačními mechanismy. Existuje dokonce Mezinárodní asociace výrobců elektronických obojků (ECMA), která sdružuje výrobce respektující šetrné zacházení se zvířaty.
Princip protištěkacího obojku je jednoduchý. Jedná se o elektronické (nikoli elektrické) zařízení, které snadno rozpozná, když pes štěká nebo vyje. Když váš pes, například v době, kdy nejste doma, začne štěkat, obojek se aktivuje a psa napomene. Upozornění přitom většinou probíhá ve třech fázích. Prvním je zvukový signál, následuje vibrace. Pokud pes na signály nereaguje, přichází korekční elektrostatický impuls. K tomu ale většinou dochází jen výjimečně, respektive na začátku používání obojku. Pes totiž velmi brzy pochopí souvislost a souslednost jednotlivých upozornění.
Druhy elektronických protištěkacích obojků:
Ultrazvukové protištěkací obojky vysílají ultrazvuk, který je pejskům nepříjemný. Vyslání ultrazvuku je aktivováno štěkotem psa. Nevýhodou tohoto typu protištěkacích obojků je relativně nízká účinnost – ne každému psovi vadí.
Vibrační protištěkací obojky se vyznačují už vyšší účinností. Vibrace se také aktivují štěkotem psa, jsou mu nepříjemné a tím ho nabádají, aby přestal štěkat.
Sprejové protištěkací obojky napomínají psa stříknutím spreje u čenichu. Tato metoda ho nebolí, ale je velmi nepříjemná, a proto i účinná.
Elektronické protištěkací obojky patří k nejúčinnějším a využívají elektrostatický impuls. Tyto obojky mají několik stupňů napomenutí. Posledním stupněm je právě elektrostatický impuls. Některé typy obojků umožňují stupňování tohoto impulsu. Když pes se štěkotem přestane, obojek se deaktivuje. Stejně tak impulsy přestane vysílat za situace, kdy se uklidní.
Elektronické obojky se obecně doporučují používat u psů od 6 měsíců věku, kteří dostali základní výcvik (jako sedni, lehni, nesmíš a podobně). Určitě ale při výběru protištěkacího obojku čtěte, pro jak starého nebo velkého psa je určený. Nastavte také správnou míru impulsu.
Pes by měl impuls zaregistrovat, ale neměl by pro něho být příliš bolestivý – to poznáte tak, že pes reaguje zakňučením. Kvalitní obojky umožňují nastavit různé míry impulsů.
Protištěkací obojky se vyrábějí pro krátkosrsté i dlouhosrsté psy, pro malá i velká plemena. Majitelé psů o váze od 5 do 50 kg to mají jednodušší, protože pro ně bude vhodná velká většina obojků. Každý si ale může vybrat ten správný – v případě malých psů je jen třeba zvážit, zda pro ně impuls nebude moc silný. U mohutných plemen naopak hrozí, že obojek nebude dostatečně účinný.
Obojek proti štěkání s ultrazvukem je obojek určený spíše pro psy s nepříliš tvrdohlavou povahou. Obojek detekuje štěkání pomocí zvukového mikrofonu. Po aktivaci zvukem vyšle ultrazvukový tón, který je pro psa natolik nepříjemný, že ho odradí od dalšího štěkání. Hmotnost zařízení se pohybuje v rozmezí 30–40 g. Ultrazvukový obojek není vhodný pro použití při několika psech. Mikrofon v obojku zachycuje zvuky do 2,5 metru, takže pokud štěká v blízkosti psa, který má tento obojek, jiný pes, může se ultrazvukový obojek spustit a tak vyslat i nežádoucí korekci. Ultrazvukový obojek je vhodný pro všechny psy, ale pro tvrdohlavější psy a větší plemena nemusí být účinný – v tom případě se doporučuje obojek s impulsem. Ultrazvukový obojek je nastavitelný pro obvod krku od 15 cm do 80 cm. K napájení obojku se používají dvě 3V baterie (CR2032). Ty se dají běžně zakoupit v různých obchodech.
Pes může mít i úplně ucpaný nos, což je obvykle způsobeno chronickým zánětem a nedostatečným odtokem hlenu. Zpočátku vodnatý sekret po čase zhoustne a ulpívá na sliznici čenichu psa. Tyto zaschlé plošky se nesmějí strhávat, aby se nepoškodila jemná kůže na nose. Také dýchání psa je slyšitelně namáhavé. Psa držíme v teple, zkoušíme inhalovat heřmánek nad párou, aplikovat několik kapek heřmánkové tinktury do pelechu, nebo psa alespoň na noc přemístit do místnosti, kde je možnost nechat dlouhodobě odpařovat silný heřmánkový odvar. Tím, že se zvýší vlhkost vzduchu, zvlhčí se a prokrví i sliznice, psovi se lépe dýchá a urychlí se hojení a obranyschopnost organismu. Zvláštní péči vyžadují psi s krátkými hlavami, protože mívají sklony k chronickému průběhu kataru nosní sliznice. Katar pomine po několika dnech sám. Pro ucpaný nos je možné použít zvlhčovač vzduchu, pokud ani ten nezabere, je potřeba obrátit se na veterinárního lékaře, který po vyšetření zahájí léčbu.
Tak že zdravím byli jsme s mojí kočkou na vyšetření se stroupky na hřbetě a doktor zjistil že je to od blech takže jsme aplikovali injekci na zmírnění svědění a tabletu proti blechám ta již dnes začala účinkovat a kočička spinká v klidu jen jsem se zapomněl zeptat doktora jestli se ty boláky zhojí sami nebo bychom měli aplikovat nějaký lék ale nechtěl bych jí zase stresovat páč moje kočka je polodivoch ale asi počkám jak se to bude vyvíjet a samozřejmě asi i kontrolovat
Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.
Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.
Dobrý den, děkuji za zprávu, ale můj buldoček má něco jiného, asi dle veteriny pododermatitidu - to dělají bakterie a k tomu mezi prsty na tlapičkách má prý cysty - tzv. furunkulozu. Dostali jsme šampon na srst s dezinfekčním účinkem Clorexyderm a na tlapky gel Isaderm. Teď mi čeká do něho dostat tabletu Bravecto za pouhých 1 tis. kč. No uvidíme zda se to zlepší, srst má jak dalmatin. Děkuji za snahu pomoci Koberovái
Dobrý den.
Byli jsme na veterině. Problém byl v tom, že se mu ucpávaly pachové žlázy. Doktor mu je vyčistil a doporučil, čistit fleky obyčejným lihem nebo slivovicí. Namočit vatový tampon a pořádně drhnout. Jak má ucpané ty žlázy, dostává se mu to do krve a způsobuje mu to čátečnou otravu. Opravdu mu to pomohlo a bylo po problémů.
