Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

BRICKA ČINČILA STINOVA


BRICKA ČINČILA STINOVA je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Pro malá plemena králíka domácího je typická nižší váha (zhruba kolem 3,5 kilogramu). Samice těchto plemen mají dobrou plodnost a jejich mláďata brzy (v rámci několika měsíců) pohlavně dospívají, proto je možné připustit je už zhruba na 6. měsíci.


Činčila malá

Toto králičí plemeno činčily malé pochází původně z Francie.

Vzhled

Jeho ideální váha je kolem 3 kilogramů. Pravé činčile se tento králík podobá barvou své srsti, která má různé odstíny šedé. Délka uší je asi 10 cm.

Chov

Často se také využívá v laboratořích. Toto plemeno je velmi plodné, ale nevýhodou je, že má sklon k tloustnutí. Činčila se chová také kvůli kožešině.

Obrázky

Odkaz na fotografie králíka činčily malé na googlu: činčila foto.

Zdroj: článek Ukázkové druhy malých plemen králíků

Činčila velká (oficiální označení: ČV)

Činčila velká má dvě místa původu, a to Anglii a Německo. Vyšlechtěna byla ve 20. století. Dnes se chová hlavně pro maso a typickou kožešinu.

Vzhled

Zbarvení srsti tohoto králíka je šedé (stejně jako u klasických činčil) s modrým nádech a s černými konci pestíků. Barva očí je hnědá. Uši jsou dlouhé asi 14 cm. Ideální váha je kolem 5 kilogramů.

Chov

Toto plemeno se řadí k těm nenáročným a vhodným na chov pro svou plodnost (často je také využíván v laboratořích k různým výzkumům). Využívá se také ke šlechtění jiných plemen.

Obrázky

Odkaz na fotografie králíka činčilu velkou na googlu: činčila velká foto.

Zdroj: článek Ukázkové druhy středních plemen králíků chovaných na maso i kožešinu

Perská činčila

Perská kočka činčila je jednou z prvních záměrně vyšlechtěných variet kočky perské. Poprvé byla v samostatné třídě vystavována v roce 1894.

Hmotnost kocoura se pohybuje od 3,5 do 4,5 kg a kočky od 3 do 4,5 kg. Délka života je 3–7 let, ale mohou se dožít i více let.

Mají plochý nos a mírně vypouklé čelo. Tyto kočky jsou většinou dlouhosrsté, proto vyžadují každodenní péči. Hlava perské kočky je masivní, se dvěma velkýma očima. Hlava je kulatá a masivní, sedí na krátké a silné šíji. Malé a kulaté uši jsou nasazeny nízko na hlavě. Oči jsou velké a kulaté. Profil má mít stop, což je krátké, hluboké prohnutí linie mezi čelem a nosem. Dále má mít plné tváře, široké a silné čelisti s dobře vyvinutou bradou. Tělo je velké s krátkými a silnými končetinami. Tlapky jsou velké a kulaté. Ocas je krátký a hustě osrstěný.

Srst je dlouhá, hustá, hedvábná a měkká. Je nadýchaná, plná lesku a kolem krku tvoří límec. Činčily bývají celkově drobnější než jiné varianty perských koček, dospělá samice váží často jen okolo 2 a půl kilogramu. Dlouhá léta byl typ činčil výrazně slabší, podobaly se více starému typu peršanek, místo moderního peke typu.

Právě zbarvení srsti nejvýrazněji odlišuje činčily od ostatních peršanek. Kočka vypadá jako bílá, až při podrobnějším pohledu zjistíme, že konečky srsti jsou zabarvené. Takové zbarvení nazýváme tiping. Geneticky jde o kresbu, která je vytlačena až na špičku chlupu, přičemž působením inhibitoru je změněná základní podkladová barva z teple pískové na stříbřitou. Obdobou jsou kočky zlaté, u kterých zůstalo původní zbarvení podkladové barvy srsti – teple pískové – zachováno. Podle délky probarvené části rozlišujeme činčily (zbarvená je maximálně vrchní 1/8 chlupu) a stínované. Nejčastěji je špička chlupu zbarvena černě. Existují ale také modré činčily či modré zlaté kočky, kdy je špička chlupu zbarvena vlivem modrého ředění modře. Ideálem je stejnoměrné zbarvení bez náznaků kresby. Pokud je kresba výrazná, mluvíme o stříbřité nebo zlaté kočce s kresbou (mramorováním, tygrování, tečkováním).

Zdroj: článek Oblíbené druhy koček

Druhy britských koček

Černá britská krátkosrstá kočka

Tato černá britská krátkosrstá kočka má celé tělo pokryté černou krátkou srstí bez barevných variet. Při narození koťat může být srst lehce zrzavá, to ale časem zmizí. Tato kočka by se neměla příliš slunit, pak by její srst mohla získat hnědou barvu. Postava kočky je podsaditá, britské kočky váží od 4 kg do 9 kg. Hlava je kulatá a široká. Nos je krátký a černý. Uši jsou malé a mírně zakulacené. Oči jsou velké a kulaté. Barva očí je žlutá až měděná. Povaha této kočky je velmi milá a přítulná. Černá britská krátkosrstá kočka je klasika a žádné variety se u ní nepřipouštějí.

Bílá britská krátkosrstá kočka

Tento typ kočky má srst krátkou, hustou a čistě bílou bez odstínů žluté. Tělo je silné, robustní a tlapky mají růžovou barvu. Hlava je kulatá a široká. Nos je rovný a čenich má růžovou barvu. Oči jsou velké a kulaté. Obvyklá je u nich oranžová barva očí v různých odstínech. Přesto se u ní připouští varieta s modrýma očima či s nestejně zbarvenýma očima. Povaha této kočky je stejná jako u  kočky černé britské krátkosrsté.

Krémová britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká, hustá a zároveň velmi jemná. Zbarvení srsti je jednobarevné a krémové. Tělo působí robustně a podsaditě. Tlapky mají růžovou barvu. Hlava je velká a kulatá s růžovým čenichem. Na svět se dívá velkýma, kulatýma očima, které mohou být oranžové až zlaté. U tohoto typu kočky se nepřipouštějí žádné variety. I tato kočka je oblíbená pro svoji povahu, protože je přítulná a přátelská.

Modrá britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká a hustá. Barva srsti je modrá v různých odstínech. Důležité je, aby odstín byl po celém těle totožný. Koťata mohou být tygrovaná, ale to obvykle brzy zmizí. Tělo je podsadité a tlapky jsou modré. Hlava je kulatá a stejně jako tlapky i čenich je modrý. Oči jsou velké a kulaté, jejich barva může být měděná nebo oranžová. Jedinou přípustnou varietou je již samostatné plemeno zvané chartreuxská kočka (podle místa vyšlechtění), která je o něco silnější a větší než britská kočka a barva srsti má šedivější nádech. Povaha kočky modré britské krátkosrsté je opět přítulná, tento typ ale bývá často rozmazlený.

Modrokrémová britská krátkosrstá kočka

Jedná se v podstatě o kombinaci dvou předcházejících typů. Srst této kočky je krátká a hustá bez tygrování. Obě barvy srsti nesmí tvořit žádné skvrny. Obvykle se jedná o světlé zbarvení. Zajímavé je, že světlejší chloupky jsou jemnější než ty modré. Těl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Britská kočka

Malá plemena

  • Anglický strakáč
  • Český černopesíkatý
  • Český červený
  • Činčila malá
  • Deilenaar
  • Divoce modrý
  • Holandský
  • Holičský modrý
  • Kuni
  • Malý beran
  • Marburský
  • Rexi mali
  • Rhonský
  • Ruský
  • Rys
  • Slamský
  • Stříbřitý malý
  • Tříslový

Dále k malým plemenům patří také tito kříženci:

  • Černobíle strakatý
  • Křížený s dlouhosrstým králíčkem
  • Hnědobíle strakatý beránek
  • Šedobíle strakatý
  • Kříženec s liščím
  • Lvíček
  • Divoce zbarvený
  • Bílopesíkatý durynský křížený s beránkem
  • Nedokonalá holandská kresba
  • Strakatost s durynskými kamzičími znaky

Zdroj: článek Zakrslý králík - plemena

Brojlerový králík - plemena

Masná plemena, která jsou vhodná pro chov na maso a na tvorbu masných hybridů brojlerů, jsou: činčila velká (ČV), králík velký světlý stříbřitý (Vss), novozélandský bílý (Nb), novozélandský červený (Nč), kalifornský (Kal), burgundský (Bu), siamský velký (Siv), český albín (Ča), kuní velký (Kuv) - toto plemeno je značně variabilní v užitkovosti, vídeňský bílý (Vb), vídeňský modrý (Vm) - samice mohou špatně zabřezávat, vídeňský šedý (Vš), vídeňský černý (Vč), vídeňský modrošedý (Vmš), zaječí (Za) - zajímavostí tohoto plemene je to, že se umístilo v testech jateční výtěžnosti jako první. Využívaným typem jsou brojleroví králíci HYLA - generace F1.

Obrázky

Zde můžete vidět, jak vypadá brojlerový králík HYLA.

Zdroj: článek Křížení králíků

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová


břicho
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
briliantová zelen novikuv roztok koupit
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.