BOLEST HLAVY ROZMAZANÉ VIDĚNÍ je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Lov byl jedním z prvních způsobů obživy člověka již v době pravěku. V lidské povaze je, že si člověk snaží vše zjednodušit. Nejprve lidé lovili pomocí kyje, kopí a různých pastí, pak si lov zjednodušili pomocí luků a šípů, ty časem nahradily nejrůznější palné zbraně. Lidé se ale nespokojili s prvními typy palných zbraní, neustále je vylepšovali, aby více vyhovovaly jejich záměrům. Součástí vývoje palných zbraní se stalo i vylepšování podmínek jejich využití, kam spadá i vynález a vylepšování optických přístrojů určených nejen k pozorování ale i ke zlepšení přesnosti lovu.
Analogové noktovizory
Starší přístroje ještě s analogovým systémem nemají samozřejmě tak kvalitní vidění, jako ty novější nástroje. Při pohledu do této optiky má myslivec vidění zastřené zeleným závojem, problematické je také zvětšování (zvětšení u starých přístrojů je obvykle asi 2,5 x, což není moc).
Analogové noktovizory se používají asi nejčastěji, jejich vývoj byl postupný, technologie se neustále zlepšovaly, zvyšovala se u nich citlivost a ostrost. Tyto přístroje obvykle musí mít lovec na povolení od Policie ČR.
Častý typ obsahuje zesilovač zbytkového světla, kterého v lesích ale nebývá moc, a proto je třeba využívat i doplňkové zářiče infračerveného světla. Tyto zářiče se ale nehodí na každý lov, protože některá zvěř (například jelen sika) tyto zářiče vnímá a zmizí lovci z dohledu. Stejně tak infračervené záření vnímá i černá zvěř (na jejíž lov je noční vidění určeno), a následný výstřel si s tímto světlem spojí, a příště raději zmizí, když ho zahlédne. Za obrovskou nevýhodu těchto noktovizorových přístrojů považují myslivci jejich závislost na jasném počasí, pokud je počasí nepříznivé (mlha, kouř, déšť, sněžení) a zapne se zářič, tak v tu chvíli myslivec nevidí nic, jen bílou tmu. Zároveň i dosvit zářiče není příliš velký, dosáhne maximálně 80 metrů za ideálních podmínek. Tento typ přístroje nočního vidění může mít různou konstrukci, jednou z nich je předsádka, která se připevňuje na objektiv standardního puškohledu (zvětšování obrazu se provádí zvětšováním na puškohledu). Další typ je nástavec na okulár puškohledu (dojde k prodloužení pažby, což je velká nevýhoda). Myslivec musí mít také na paměti, že noktovizory smí zapnout jen po setmění, denní světlo by mohlo spálit optoelektroniku v přístroji.
Shrnutí analogového nočního vidění:
Výhody analogového nočního vidění
Nevýhody analogového nočního vidění
Výborný obraz
Nutné přihlášení u Policie ČR
Vysoká citlivost na zbytkové světlo
Vysoká pořizovací cena
Zachycení obrazu bez zpoždění
Citlivost na denní světlo
Nízká spotřeba energie = dlouhá provozní doba na baterii
Cena za dalekohled s nočním viděním se pohybuje kolem pěti tisíc za nový přístroj, ty bazarované jsou samozřejmě levnější.
Brýle s nočním viděním
Brýle s nočním viděním se při lovu příliš nevyužívají, i tak se ale dají pořídit v rámci několika tisíc.
Noční vidění na puškohled
Cenové rozpětí je u nočních vidění na puškohled velmi rozsáhlé. K dispozici mají uživatelé noční vidění za několik tisíc, ale i ty, jejichž cena se pohybuje v rámci desítek tisíc.
Předsádka s nočním viděním
Cena tohoto přístroje se pohybuje v rámci pár tisíc korun.
Cena přístrojů této značky se pohybují od pár tisíc korun až po desítky (výjimkou nejsou přístroje za třicet a více tisíc).
Noční vidění Yukon
Pod značku Yukon spadá řada přístrojů, takže i zde je cenové rozpětí široké. K dispozici jsou přístroje za pár tisíc, ale i přístroje za několik desítek tisíc korun.
Na webových stránkách youtube.cz jsou k dispozici videa, které zachycují, jak přístroje fungují a jaký je jejich obraz. Příkladem může být video: https://www.youtube.com/watch?v=H6oQ2c03zMc.
Noční vidění ATN
Pod značku ATN spadají o něco dražší přístroje (i přes sto tisíc korun), je to dáno tím, že se jedná často o termovize, nebo o digitální přístroje.
Mezi takovéto vynálezy spadají zaměřovače, které ale v době svého vzniku nebyly u lovců příliš oblíbené (vliv na to měla nepochybně i vysoká pořizovací cena). Nakonec se ale zaměřovače rozšířily, vliv na to měla jistě i druhá světová válka. Dnes je dokonce puškohled ze zákona povinný za snížených světelných podmínek, puškohled má význam i etický a humánní. Díky puškohledu se snížila pravděpodobnost špatné rány, která by vedla ke zranění lovené zvěře, nebo k usmrcení špatného kusu. Ze stejných důvodů se nakonec přistoupilo i k využívání noční optiky, která původně byla pro myslivce určená jen k pozorování. Další neméně důležitý důvod pro využití noční optiky je i bezpečnost lovu.
Využití noční optiky je důležité hlavně v oblastech, kde je přemnožená černá zvěř, často jen noční optika poskytuje lovci šanci stavy černé zvěře v dané oblasti zredukovat.
Noční vidění je v dnešní době běžnou součástí myslivecké výbavy pro lov a pozorování zvěře v noci. V České republice je v noci povolen lov černé zvěře a právě tyto přístroje zlepšily kvalitu jejich lovu. Přístroje nočního vidění zvýšily pravděpodobnost úspěchu střelby.
Přístroje na noční vidění pomáhají myslivcům pozorovat a zjišťovat spády zvěře, napomáhají také zjišťování skutečných stavů zvěře v noci (důležité pro hospodaření mysliveckých spolků), ve dne může být totiž sčítání problematické.
Přístroje na noční vidění se na mezinárodním trhu objevily poprvé asi před dvaceti lety. Některé pracovaly s IR systémem (u tohoto systému je cíl osvětlen neviditelným spektrem infračerveného světla a přijímač v přístroji převádí infračervené světlo do viditelného spektra), jiné fungovaly na principu zesílení zbytkového světla (zesilovače zbytkového světla zesilují přirozené osvětlení jako je svit hvězd, světelný smog). Stejně jako u jiných přístrojů i u těch na noční vidění se technika vyvíjí, a proto vznikají stroje různých generací, ty se pak označují jako první, druhá třída atd. Přístroje s nejvyšším označením se běžně nevyužívají ani pro myslivost, vhodné jsou jen pro speciální účely ozbrojených sil.
Přístroje na noční vidění s digitálním převodem mají obraz černobílý, tyto přístroje mívají vestavěné IR osvícení (díky tomu se přístroj dá využívat i ve tmě nenarušené světelným smogem). Digitální přístroje mají zvětšení obrazu zhruba 5,5 krát. Zobrazení v přístrojích bývá přesné a s velkým kontrastem.
Digitální přístroje využívají také zesilovač zbytkového světla, ale obraz je přenášen v digitálním systému. Obraz u těchto přístrojů je jasnější a ostřejší. Zároveň mají na rozdíl od analogových i lepší rozlišovací schopnost.
Nevýhodou těchto přístrojů je potřebná vysoká dávka energií. Baterie do těchto přístrojů mívají nízkou životnost, často se baterie vybijí hned po jednom večeru.
Na rozdíl od noktovizorů se mohou digitální přístroje použít i při denním světle. Naopak jejich nevýhodou je, že systém obraz seká v malých časových intervalech, a proto obraz běžící zvěře bývá špatně zachycený.
Shrnutí hodnocení digitálního nočního vidění:
Výhody digitálního nočního vidění
Nevýhody digitálního nočního vidění
Nižší pořizovací cena
Vysoká spotřeba energie = menší výdrž baterií
Více možností různých nastavení a funkcí: Wifi, GPS
Bolest vzniká podrážděním určitého zakončení v těle (receptoru pro bolest), po něm následuje vyslání nervového signálu do centra pro bolest v mozku, kde si jedinec bolest uvědomí. Pak mozek vyšle signál zpět do cílového orgánu (kost, sval, kůže a podobně), který patřičně zareaguje. Čím větší koncentrace bolestivých zakončení anebo čím větší intenzita podráždění, tím obvykle větší a déle trvající bolest. Podle trvání můžeme bolest dělit na akutní a chronickou (ta je zvláště nepříznivá). Nejbolestivější bývají obvykle ortopedické zákroky, výkony v oblasti hrudníku či na močovém aparátu, problémy v oblasti páteře (zlomeniny, výhřez meziobratlového disku). Potrápit ale dokáže i takový zánět mléčné žlázy u fen či některé rány od pokousání. Je jasné, že vnímání bolesti je značně individuální (každý má jiný práh pro vnímání bolesti) a rozdíly jsou i mezi jednotlivými plemeny (například rotvajler versus pudl).
Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné (a někdy i nutné) umět bolest rozpoznat a léčit. Jak lze tedy poznat, že mého psa něco bolí? Bohužel to na rozdíl od lidí vůbec není snadné. Existují určité klasifikační stupnice používané ve veterinární praxi (stupeň 1–5), ale ty pro majitele nejsou příliš použitelné. Případů, že by zvíře bolestí naříkalo, není mnoho (většinou jde o akutní bolest zlomeniny, poranění kloubních struktur, vyhřeznutí meziobratlového disku, uskřinutí střev). Spíše se bolest projevuje méně nápadně, například jako apatie, nechuť k příjmu potravy, neochota k pohybu, abnormální postoj, různě intenzivní kulhání, obrané reakce při pokusu o dotyk určitých oblastí těla, tlačení hlavy do kouta spolu s poklesem krku a podobně. Příznaky souvisí s tím, která část těla bolí, a většinou jde o chronickou bolest. Jako doprovodný příznak se někdy objevuje zvýšená teplota a zrychlené dýchání.
