Výraz obedience sice v překladu znamená poslušnost, ale jde o mnohem víc. Tým složený z člověka a psa by měl při provozování tohoto sportu s radostí a perfektně absolvovat různé úkoly. Jde tak především o soulad a pocit sounáležitosti se psem.
Povely
Zvukové povely jsou vyslovovány normálním tónem hlasu. Na psa není dovoleno křičet, pokud to nevyžaduje jeho vzdálenost od psovoda. Oslovit psa jménem před povelem je povoleno pouze u OB-Z. V ostatních třídách je oslovení psa jménem před povelem hodnoceno jako povel navíc a je penalizováno ztrátou bodů, vyjma těch cviků, kde je oslovení povoleno popsaným způsobem v popisu jednotlivých cviků.
Zvukové ani posunkové povely nejsou v tomto zkušebním řádu striktně dané, jsou pouze doporučené. Psovod je však limitován maximálním počtem povelů, které může použít během jednoho cviku. Posunkové povely jsou krátké pohyby rukou. Používání posunkových povelů je dovoleno pouze tehdy, pokud je to uvedeno v popisu cviku.
Používání posunkových a zvukových povelů současně u cviků, kde to není dovoleno, je považováno za povely navíc a znamená ztrátu bodů.
Základní pozice
Psovod stojí přirozeně rovně v klidném postoji. Pes sedí těsně při levé noze psovoda tak, aby jeho lopatka byla na úrovni kolen psovoda. Podélná osa těla psa je v rovnoběžném směru k postoji psovoda. Přední nohy psa by měly při pohledu z boku lícovat s lýtky psovoda. Ramena psa jsou na úrovni nohou psovoda. Křivé přisednutí je chybou. Cvik začíná stewardovým pokynem „začátek cviku“ psovodovi a končí, když steward řekne „cvik ukončen“ nebo „konec cvičení“.
Pokud je pes z důvodu zdravotního postižení psovoda vedený na pravé straně, tak i v základní pozici sedí při pravé noze psovoda. Pokud zkušební řád nestanoví jinak, cvičení začíná a končí v základní pozici.
Pozice „ke mně“
Pes si sedá rovně a těsně před psovoda, na pokyn stewarda dá psovod psovi povel k zaujetí základní pozice. Křivý posed nalevo nebo napravo je chybou.
Pozice „lehni“
Pes si musí lehnout okamžitě po vydání povelu psovodem. Pes se smí okamžitě převalit na stehno (kyčel), ale zaujatou polohu již nesmí měnit. Pes může otáčet hlavou, zajímat se o rušivé vlivy v okolí, ale neměl by například jíst trávu a podobně.
Převalování se ze stehna na stehno, nervozita, zvukové projevy a podobné chování jsou penalizovány ztrátou bodů. Je chybou, pokud se pes převalí a leží celým tělem na boku. Pes nesmí ležet na zádech nebo se převalovat.
Pozice „stůj“
Pes stojí všemi čtyřmi tlapkami na zemi a nepohybuje se. Pes musí polohu zaujmout rychle a nedělat zbytečné kroky navíc. Pes může otáčet hlavou a zajímat se o rušivé vlivy v okolí.
Pozice „sedni“
Pes sedí rovně, na obou zadních nohách. Není dovolené, aby si pes seděl na stehně. Pes může otáčet hlavou a zajímat se o rušivé vlivy v okolí. Přešlapování předníma nohama, převalování se z kýty na kýtu
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Obedience
Jak poznat bolest u psa
Bolest vzniká podrážděním určitého zakončení v těle (receptoru pro bolest), po něm následuje vyslání nervového signálu do centra pro bolest v mozku, kde si jedinec bolest uvědomí. Pak mozek vyšle signál zpět do cílového orgánu (kost, sval, kůže a podobně), který patřičně zareaguje. Čím větší koncentrace bolestivých zakončení anebo čím větší intenzita podráždění, tím obvykle větší a déle trvající bolest. Podle trvání můžeme bolest dělit na akutní a chronickou (ta je zvláště nepříznivá). Nejbolestivější bývají obvykle ortopedické zákroky, výkony v oblasti hrudníku či na močovém aparátu, problémy v oblasti páteře (zlomeniny, výhřez meziobratlového disku). Potrápit ale dokáže i takový zánět mléčné žlázy u fen či některé rány od pokousání. Je jasné, že vnímání bolesti je značně individuální (každý má jiný práh pro vnímání bolesti) a rozdíly jsou i mezi jednotlivými plemeny (například rotvajler versus pudl).
Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné (a někdy i nutné) umět bolest rozpoznat a léčit. Jak lze tedy poznat, že mého psa něco bolí? Bohužel to na rozdíl od lidí vůbec není snadné. Existují určité klasifikační stupnice používané ve veterinární praxi (stupeň 1–5), ale ty pro majitele nejsou příliš použitelné. Případů, že by zvíře bolestí naříkalo, není mnoho (většinou jde o akutní bolest zlomeniny, poranění kloubních struktur, vyhřeznutí meziobratlového disku, uskřinutí střev). Spíše se bolest projevuje méně nápadně, například jako apatie, nechuť k příjmu potravy, neochota k pohybu, abnormální postoj, různě intenzivní kulhání, obrané reakce při pokusu o dotyk určitých oblastí těla, tlačení hlavy do kouta spolu s poklesem krku a podobně. Příznaky souvisí s tím, která část těla bolí, a většinou jde o chronickou bolest. Jako doprovodný příznak se někdy objevuje zvýšená teplota a zrychlené dýchání.
Zdroj: článek Bolest u psa
Nejčastější příčiny bolesti
Bolest kromě varování nemá žádný užitek. Pokud je silná a déletrvající je pro organismus nepříznivá až škodlivá. Zvíře trpící bolestí má, zjednodušeně řečeno, zhoršený metabolismus, snížený příjem potravy, odmítá se pohybovat, hůře se vyprazdňuje atd. V důsledku toho může být snížena obranyschopnost, prodlužuje se doba hojení a rekonvalescence obecně, nemluvě o fyzickém a psychickém utrpení jak zvířete, tak jeho majitele.
Akutní bolest je typická rychlým nástupem, relativně kratší dobou trvání, často je její intenzita zejména v počátku vyšší. Vzniká nejčastěji po úrazech spojených s frakturami, vykloubením nebo zhmožděním, jako jsou úrazy po střetu s vozem nebo pády z výšky, dále při křečových stavech trávicího traktu, vyskytuje se i při výhřezu meziobratlových plotének. Potlačením bolesti výrazně zmírníme nepříznivé změny spojené s těmito stavy – jde zejména o nebezpečné zvýšení srdeční frekvence, zrychlené dýchání, změny krevního tlaku, hormonální změny vyvolané stresem.
Chronická bolest je charakterizována delší dobou trvání, zpravidla 4 týdny a více. Tento typ bolesti se nejčastěji vyskytuje při degenerativních onemocněních pohybového aparátu, jako jsou artrotické změny kloubů a spondylóza páteře, a také v pokročilých stadiích rakoviny. Chronická bolest představuje dlouhodobý stres, který výrazně snižuje hybnost zvířete, zhoršuje funkci postižených končetin a znemožňuje rehabilitaci. Kromě toho se při chronické bolesti snižuje celková odolnost organismu, zvyšuje se riziko infekcí, snižuje se příjem potravy a tím dochází k nedostatku živin.
Zvláštní kategorií je pooperační bolest. Lze ji přirovnat k akutní bolesti, ale při jejím nedostatečném potlačení je riziko komplikací ještě vyšší. Pociťovaná bolest může způsobit neklidné probouzení s možností sebepoškození. Stejně tak je zpomaleno hojení chirurgických ran, čímž se prodlužuje doba zotavení po operaci.
U každé bolesti je důležité rozeznat její příčinu a tuto příčinu je nutno léčit. U mnoha chorob je však bolest dominujícím příznakem, který má kromě výše zmíněných závažných důsledků na zdravotní stav zvířete i zásadní vliv na jeho psychiku. Neléčená bolest, zejména chronická, může způsobit vážné změny v osobnosti zvířete, které jsou později obtížně léčitelné. V neposlední řadě, u nevyléčitelných chorob, jako je například rakovina nebo těžké degenerativní změny kloubů a páteře, představuje potlačení bolesti prakticky jedinou alternativu, jak zmírnit utrpení zvířete a tím pro něj zajistit přijatelnou kvalitu života. Je věcí veterinárního lékaře, aby podle příčiny bolesti a celkového stavu pacienta zvolil vhodnou léčbu pro zmírnění bolesti.
Rozpoznání bolesti představuje v mnoha případech
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bolest u psa
