AUJESZKYHO CHOROBA

Jak lze zabránit nakažení?

Základní ochranou proti nemoci je zamezit kontaktu psa nebo kočky s divokými prasaty a zabránit požírání syrového kančího masa, vnitřností a vývrhů. Větší nebezpečí je u aktivních mysliveckých psů. Vzájemně mezi domácími zvířaty se nákaza nešíří.

Zdroje informací:

• Infekční nemoci psa a kočky (Svoboda, Pospíšil a kol.)
• Informace SVS ČR

Zdroj: Aujeszkyho choroba

Diskuze

V diskuzi PREDNISON PRO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ada.

Mne tak macka prestala chodit nazadne nohy.. Vraj od chrbtice.. Poslali ma na MR kde som nechala 560 eur a nic nezistili. Vsetko ok. Bud rakovina alebo nezistitelna choroba.. Navrh bol dat prednison a vraj to zviera dokaze postavit na nohy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.

A jak to s tou kočičkou dopadlo?

Zdroj: diskuze Prednison pro psa při ochrnuti

Nemoci s podobnými příznaky

Je důležité zdůraznit, že toto nemocnění se u psů a koček vyskytuje vzácně. Po více než roce byl v ČR zaznamenán jeden případ Aujeszkyho choroby na začátku letošního roku. Jednalo se o labradorského retrívra, který býval v kontaktu s divokými prasaty.

Diferenciálně diagnosticky jsou jiná - mnohem častější – onemocnění: od neurologických postižení (např. epilepsie), přes infekce psinky, leptospirózy, až po různé dermatologické potíže projevující se svěděním, atd.

Nemoc Aujezskyho chorobě nejpodobnější po klinické stránce – vzteklina – se u nás od roku 2002 nevyskytuje ani u lišek, Česká republika je zemí prostou této nákazy. Obezřetnost je na místě především při vycestování se psem do zahraničí, neboť vzteklina představuje smrtelné riziko i pro člověka.

Zdroj: Aujeszkyho choroba

Výskyt a příčiny

Onemocnění bylo poprvé popsáno v Maďarsku v roce 1902 profesorem Aujeszkym, od té doby je nemoc prokázána celosvětově. Původcem je herpesvirus suis, jehož jediným rezervoárem je prase divoké i domácí. Příznaky se u prasat projevují různě – selátka trpí na neurologické potíže s vysokou úmrtností, u dospělých a starších zvířat nebývají příznaky příliš zjevné, infekci přežívají a stávají se zdrojem infekce.

V chovech domácích prasat se v ČR Aujeszkyho choroba nevyskytuje a na jatkách jsou prasata na tuto nemoc vyšetřována. Česká republika je od roku 1988 „zemí prostou“ této nákazy. Oproti tomu u divočáků byly zjištěny protilátky proti této nemoci u cca. 30% z celkového počtu zvířat na našem území. Znamená to, že třetina divokých prasat se během svého života s onemocněním setkala. Ne všechna z nich ale virus aktivně vylučují.

K onemocnění jsou vnímaví psi, skot, ovce, kozy, králíci, kočky i volně žijící zvířata, člověku riziko nehrozí. Přenos viru se uskutečňuje kontaktem s nemocným zvířetem (slinami, krví) či pozřením syrového prasečího masa a vnitřností.

Zdroj: Aujeszkyho choroba

Projevy nemoci

Virus se množí v mandlích, poté je lymfou zanesen k mízním uzlinám a hlavovým nervům, odkud se dostává k nervovému systému, kde útočí a poškozuje nervové buňky. Inkubační doba je nejčastěji 3-6 dnů. Zvíře náhle přestane žrát, je apatické nebo naopak podrážděné, vrčí, mňouká, může zuřit, útočit na věci kolem sebe, ale nikdy - na rozdíl od vztekliny - neútočí na člověka. Nejvýraznějším příznakem je úporné svědění – především na hlavě, krku, hrudníku. Zvíře se úporně škrábe, často se rozedře do krve. U koček svědivost nemusí být zjevná. Postupně se ztrácí schopnost polykat, a proto dochází výraznému slinění. Zvířata hynou v důsledku úplné paralýzy.

Specifická léčba neexistuje, úmrtnost u této nemoci je téměř 100%. V minulosti se v chovech používaly vakcíny specifické pro prasata aplikované v rámci ozdravovacích programů. Po jejich úspěšném ukončení v roce 1987 byla vakcinace prasat zakázána. Vakcína pro psy a kočky není dosud na trhu, z legislativního hlediska by však použita být mohla (zákaz se vztahuje pouze na prasata).

Diagnostika onemocnění se opírá o důkladnou anamnézu, klinické vyšetření, patohistologické nálezy a především laboratorní vyšetření.

Zdroj: Aujeszkyho choroba

Přenos na člověka

Pro člověka sice tato choroba nepředstavuje žádné riziko, ale pro divoká a domácí prasata je to velmi nebezpečné.

Zdroj: Mor prasat

Nakažlivost pro člověka

Tato choroba je přenášena krevsajícím (hematofágním či sangvivorním) hmyzem, přímým kontaktem infikovaných zvířat nebo kontaminovanými předměty, které mohou traumatizovat kůži. Papilomaviry napadající zvěř nejsou na člověka přenosné. Člověk tedy není ohrožen.

Zdroj: Bradavice u psa

Třes hlavy

Posunčina, vědecky chorea čili tik, lidově Vítův tanec, nebo tanec sv. Víta, je vleklá nervová choroba, která se objevuje u psů mladých, chudokrevných nebo nedostatečně živených, obyčejně jako následek psinky. Projevuje se trvalým, zdánlivě bezděčným poškubáváním jednotlivých svalů, kýváním hlavou, potrhováním nohou, stálým otvíráním a zavíráním huby. Je-li pes sám, objevuje se posunkování méně, než když ho pozorujeme. Zdá se, že tato choroba nemá vliv na celkový stav psa.

Léčení mívá malý výsledek nebo žádný. Doporučuje se použití galvanického proudu, bromové soli, potravinové doplňky arzenové, železité a vápenné. Nejdůležitější je, aby měl pes klid a výživnou potravu.

Zdroj: Svalový třes u psa

Krev z přirození u psa – močové kameny

Vznikají krystalizací solí v moči, poté se třou o stěny močového měchýře nebo odcházejí ven močovou trubicí a způsobují podráždění, bolest až zánět. Důvodem vzniku močových kamenů může být například nedostatečný příjem tekutin.

Příznaky močových kamenů v močovém měchýři jsou vyčerpanost, časté močení, krev v moči. Tato choroba se řeší chirurgickým zákrokem.

Kameny v močové trubici se psům usazují mnohem častěji než fenám. Odchod kamenů z těla je velmi bolestivý proces.

Příznaky močových kamenů v močové trubici jsou vyčerpanost, zvracení, nechuť jídlu, bolestivé močení, krev v moči. Tato choroba se řeší chirurgickým zákrokem.

Zdroj: Krev v moči u psa

Jak to poznat

Choroba může probíhat akutně nebo chronicky, tedy od jednoho dne do tří týdnů. Při anamnéze se lze nejčastěji setkat s apatií, anorexií, bolestivostí nebo zvětšením břišní dutiny, tmavou močí, zvracením a průjmem. Mezi klinickými příznaky převládají bolestivost břišní dutiny, palpačně masa v oblasti mezogastria, někdy doprovázená horečkou, dehydratací, anemií sliznic, i případně projevy šoku.

Ke stanovení diagnózy se využívá laboratorní vyšetření, Coombsův test, rentgenologické vyšetření, sonografické vyšetření. Poloha sleziny může být změněná.

Torze sleziny je dobře hmatatelná, když položíte psa na bok, zjistíte cca 30 až 40 cm dlouhý tvrdý útvar, celkem pravidelného tvaru, který je tvrdý jako kámen. Někdy tento útvar může mít i zahnutou podobu, podle toho, jak k přetočení dojde.

Choroba může probíhat akutně, ale jsou případy, kdy probíhá i chronicky, pes s otočenou slezinou žije 1 až 3 týdny. Akutní fáze se projevuje neklidem, pes si není schopen lehnout na břicho, válí se, má teplotu nad 39 °C. Ke zvětšování břicha dochází pozvolna, a to spíše ve spodní části pravé strany. Při chronické fázi – méně častém průběhu – si všimneme neklidu, apatie, nechutenství, bolesti břicha, zvracení, průjmu, teploty, bledosti sliznic.

Zdroj: Torze sleziny u psa