Agamy většinou nebývají agresivní. Pokud chováme více agam společně, mohou být občas agresivní vůči sobě navzájem (například při sporu o potravu). Většinou se však jedná jen o malé potyčky. Velmi agresivní ale mohou být vůči sobě dva samci, tudíž nelze mít dva samce společně v jednom teráriu. Jsou velmi teritoriální a nesnesli by se – mohli by se vážně poranit, případně by mohl jeden druhého i zabít. Poražený jedinec totiž nemůže z uzavřeného terária uniknout, jak by to udělal ve volné přírodě. Agresivní vůči sobě mohou být ale i samice. Samice před snůškou bývají neklidné, pobíhají po teráriu, hrabou a hledají vhodné místo pro svou snůšku. Není vhodné je v tomto období vytahovat ven z terária a rušit.
Plachá mohou být především mláďata, a to platí dvojnásob při zakoupení a umístění do nového prostředí. Vždy se potřebují aklimatizovat, potřebují nějaký čas na „rozkoukání“. S postupem věku agamy svou plachost ztrácejí a stávají se klidnými (ve většině případů).
Agamy si obvykle na kontakt s člověkem dobře zvyknou. Je to ještěr, který kontakt s člověkem snáší nejlépe. To ale v žádném případě neznamená, že je agama nějaký „mazlíček“. Neustálé tahání ven z terária a muchlování zde nepřipadá v úvahu. Pořád je to ještěr, pro kterého takové jednání není vůbec přirozené. Agama není pes a nepochopí, proč ji člověk vytahuje ven, proč ji hladí a nosí. Určitě není dobré agamu vytahovat z terária každý den, natož několikrát denně. Nejspokojenější jsou vždy ve svém teritoriu – v teráriu. Přílišnou manipulací agamu zbytečně stresujeme. 1x týdně jí můžeme dopřát volný pohyb po pokoji, aby se proběhla. I to největší terárium není pro agamu dostatečně velké, pokud jde o pořádné „proběhnutí se“. Zde ale pozor, aby byl pokoj dostatečně zabezpečen, aby nemohla někam zalézt a v horším případě tam uvíznout. Taktéž ji nepouštíme na studené dlaždice a podobně, nenecháváme ji běhat v místech, kde je nízká teplota. Proběhnout se může dle potřeby půl hodiny či 10 minut, záleží, jak se agama bude chovat. Pokud bude spokojeně pobíhat a šmejdit, klidně ji necháme déle. Pokud se bude chtít schovat a bude „nesvá“, dáme ji zpět do terária. Jestliže budete chtít takto nechat agamu jednou za čas proběhnout, pouštějte ji vždy ve stejné místnosti, tedy tam, kde to zná. Neustálé změny prostředí ji mohou zbytečně stresovat. Samozřejmě ji takto proběhnout nemusíte dávat vůbec. Také nedáváme agamu ven ve chvílích, kdy v klidu odpočívá nebo se vyhřívá pod lampou. Proběhnout ji můžeme nechat v případě, že v teráriu pobíhá a šmejdí.
Agamu můžeme položit také na parapet, kde s oblibou z okna
Tento typ pozadí se vyrábí z montážní pěny, polystyrenu nebo z vlastní instalace různých předmětů. Na počátku si musíte uvědomit, co vše chcete mít na pozadí (převisy, dutiny, jeskyně), podle toho volíte šíři polystyrenu nebo vrstvu montážní pěny.
Pěna a polystyren se velmi dobře vyřezávají pomocí nože, který musí být špičatý a ostrý. Poté se vyškrábaný materiál odstraní, zbytek se vysaje. Vhodné je vydlabaný polystyren i montážní pěnu opatrně zatavit horkovzdušnou pistolí.
Poté natřete vydlabaný povrch bílým cementem, zředěným akrylátovou disperzí, a nechte zaschnout. Další nátěr by měl být hustší, zde již můžete přidat balakrylovou barvu, podle toho, do jaké barvy chcete pozadí tónovat. Nátěry je vhodné nanášet pouze ve slabých vrstvách, aby se zamezilo stékání. Finální nátěr by měl být již pouze balakrylovou barvou, v jaké má být pozadí. Je možné zvolit více odstínů, aby to působilo autenticky, v detailech je krása.
Vše necháte důkladně zaschnout, minimálně dva dny. Poté provedete finální nátěr matným Laksilem, zde je dobré nešetřit a řádně celistvě natřít. Je potřeba natřít důkladně každou skulinu, jeskyni.
Takto připravené pozadí (z polystyrenu) nalepíte speciálním lepidlem do terária. Lepidlo se aplikuje po obvodu, střed se lepí bodově, vše se přimáčkne. Zadní a část bočních stěn terária natřete černým Balakrylem, aby neprosvítal polystyren, montážní pěna.
Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).
Jedná se o středně velkého robustního ještěra, délka včetně ocasu v dospělosti je kolem 40 až 60 cm, ocas tvoří více než polovinu této délky.
Agama bude potřebovat dostatečně velké terárium pouštního typu. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Všeobecně platí nepodceňovat u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.
Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.
Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech, proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.
Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živé rostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.
Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení. Jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je potřeba osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.
Pro zdraví a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.
U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění, hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6 až 12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.
Pěnu nastříkáte rovnoměrně na zadní část terária v tenké vrstvě, pokud chcete mít větší převisy, tak na dané místo nastříkáte větší množství pěny. Při této montáži musí terárium ležet na zadní stěně. Nanesenou pěnu musíte nechat řádně zaschnout (1 až 2 dny). Poté můžete upravovat, vyřezávat, vyškrabovat různé dutinky.
Poté se celá stěna natře směsí, která se skládá z Duvilaxu, cementového lepidla a vody. Směs by měla být hustší, ale tak, aby šla roztírat. Veškerou pěnu důkladně potřete a nátěr opakujte nejméně pětkrát. Mezi jednotlivými nátěry musíte předchozí nátěr nechat zaschnout. Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).
Druh pěny volte podle toho, jakou chcete mít šířku pozadí, u širokého pozadí volte vysokotlakou, u slabšího pozadí zvolte nízkotlakou.
Dalším krokem je zakoupení techniky. Do toho se počítá především filtr, topení, kryt se světlem a potom další příslušenství jako teploměr, síťka, odkalovací zvon, magnetická stěrku, kbelík.
Pokud jde o elektrotechnické příslušenství, budou se hodit elektronické spínací hodiny na automatické zapínání světla.
Filtrace a vzduchování
Na výběr jsou vnitřní nebo vnější filtry. Pro malé nádrže je vhodný vnitřní filtr, pro větší akvária (již od 100 litrů) jsou praktické vnější filtry schované pod akváriem. U vnějších filtrů nemusíte kvůli čištění lézt do akvária, ale jednoduše je odpojíte a odnesete. Jejich cena je bohužel vyšší. Spíš než koupit malý vnitřní filtr s vysokým průtokem je pro úspěšný růst akvarijních rostlin lepší koupit velkou kostku Bioakvacitu, který má stálé vlastnosti a ve vodě se nerozkládá jako obyčejný molitan, a na ni nasadit čerpací hlavu s přibližně stejným průtokem v litrech za hodinu, jako je objem zařizované nádrže.
Pokud chcete mít akvárium pouze s rybami, budete potřebovat větší průtok, a to několikanásobek objemu akvária za hodinu. Další možností je pořídit si molitanový filtr poháněný vzduchem, respektive vzduchovacím vibračním kompresorem.
V některých obchodech byste stále ještě mohli narazit na půdní filtry, těch se však vyvarujte. Pro pěstování rostlin jsou nevhodné, protože odvádějí živiny od kořenů neustálým proplachováním dna a velice špatně se čistí. Vlastně čistit nejdou vůbec, pokud nerozhrabete celé akvárium.
Topení
Doporučuje se volit výkon topení asi 0,5 až 1 W na litr vody (lepší mít rezervu). Záleží na okolní teplotě v místnosti – pokud teplota silně kolísá nebo rádi a často v zimě větráte, pořiďte si raději výkonnější topení, v případě stále vytápěné nebo klimatizované místnosti s teplotou okolo 22 až 24 °C bude stačit menší výkon nebo se bez topení zcela obejdete. Pokud chcete chovat ryby vyžadující vyšší teplotu než 25 °C, musíte samozřejmě koupit výkonnější topení.
Nekupujte příliš silné nebo příliš slabé vytápěcí těleso, protože v případě poruchy termostatu, kdy topení včas nevypne, byste mohli své rybičky doslova uvařit, a naopak nepředvídatelný pokles teploty (zapomenete v zimě otevřené okno) jim (v lepším případě) také zrovna neprospěje.
Rovněž je dobré vyvarovat se podezřele levným topítkům, často totiž mívají tenký skleněný obal, který praská nebo špatně těsní, a nateče do nich voda. Ne vždy, ale může se to stát. Přesné nastavení teploty také není k zahození.
Osvětlení
Kryt akvária si můžete nechat vyrobit u profi firmy nebo, pokud jste alespoň trochu šikovní, svépomocí. Je velmi důležité zvolit správnou délku akvária tak, aby se vám do krytu vešly zářivkové trubice dané délk
Rostliny do tropického terária pro agamu, chameleona, leguána, varana
Při výběru rostlin do terárií pro ještěry se zaměřujeme na to, aby rostliny v teráriu dobře prospívaly (většinou to však nejde, protože si ještěři na rostlinkách smlsnou nebo je pošlapají a zdemolují) a aby se nic nestalo vašemu šupinatému kamarádovi. Volíme proto rostliny nejedovaté.
Agama vousatá – u agamy moc dlouho rostliny nevydrží. Asi nejvhodnější rostlinou jsou aloe a suchomilné tilandsie.
Gekončík noční, scink šestipruhý, scink obecný – vhodné jsou suchomilné tilandsie a kaktusy bez trnů (Astrophytum myriostigma).
Leguán zelený – díky jeho váze vydrží v teráriu pouze rostliny umělé. Pokud máme mládě a chceme mu zkrášlit terárium živými rostlinami, zvolíme rostliny do tropických terárií, tedy stejné jako pro chameleona, agamu kočinčinskou, felsumy, anolise.
Varan stepní – tento varan je rovněž dost těžký, a proto zde rostliny vydrží jen chvíli; vhodné jsou suchomilné tilandsie a tlustice.
Vybíráme buď terárium pouštního (agama límcová, vousatá), nebo tropického (agama kočinčinská) typu, ale vždy dostatečně velké. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Nepodceňujte nikdy u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.
Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.
Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech – proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když agamy pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.
Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živé rostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.
Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení, neboť jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je nutné osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária pak výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.
Pro zdravý a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.
U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6–12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.
Nejlevnějším pozadím do terária bude vámi inspirovaná instalace. Z nasbírané kůry, větví, kamenů si můžete vytvořit vlastní pozadí. Nasbírané věci musí být dostatečně vyschlé, poté se mohou pomocí bezbarvého silikonu připevnit do terária. Vytvoří se úkryty, terasy a kaskády.
Jiným levným řešením je opískování zadní stěny. Montáž se provádí tak, že na zadní stranu terária nanesete bezbarvý silikon a na něj nasypete písek, můžete připevnit i kamínky. Kamínky a písek je potřeba do silikonu zatlačit.
Pouštní (případně polopouštní) terárium je suché, s pískem, kameny, suchými větvemi, bez rostlin nebo s rostlinami sukulentního typu. Do tohoto terária můžete umístit stepní želvu, gekony, agamu i některé hady.
Tropické terárium musí udržovat vlhkost. Jako podklad se používá rašelina, lignocel, kokosové vlákno, kůra. Osázejte ho živými rostlinami, broméliemi, tilandsiemi, kapradinami, mechem a jinými. Tropické terárium je vhodné pro řadu ještěrů, hadů, bezobratlých živočichů a žabek.
Paludárium je třetí typ terária. Je to kombinace tropického terária a akvária. Ve vodní části můžete chovat vodní želvy a některé nenáročné akvarijní ryby. V pozemní části žabky, různé druhy hadů a ještěrů vyhledávající vodní tůňky.
Všechny tři druhy terárií musíte přizpůsobit chovanému živočichovi. Především zajistit dostatečné osvětlení, vyhřívání, cirkulaci vzduchu, dostatek úkrytů, potravu a pitnou vodu.
Osvětlení do terária kupujte v prodejnách s odbornou obsluhou. Ve všech typech terárií by měly být 2 druhy osvětlení. Denní bílé světlo s UVB zářením (pokud se nerozhodnete chovat nočního tvora) a výhřevná žárovka jako zdroj tepla. Čím hlubší (vyšší) terárium bude, tím důležitější je i síla světla, které by mělo dostatečně osvětlovat i rostliny ve spodní části terária. Na žárovku byste měli zakoupit speciální kryt, aby nedošlo k popálení zvířete při náhodném dotyku.
U vytápění terária platí, že by se teplota uvnitř měla pohybovat od 28 °C s lokálním vytápěním (pod žárovkou až 40 °C). V chovatelských potřebách lze zakoupit například i topné kameny, které se hodí pro pouštní nebo polopouštní ještěry (agamy vousaté, krajty královské). Co se osvětlení a vytápění týče, čas nám mohou ušetřit automatické spínací hodiny. Zvířeti prospěje přesný denní a noční režim. Ke spínacím hodinám je možnost připojit i automatické rosení.
Větrání je také velmi důležité. Profesionální terária jsou vyráběna tak, aby splňovala podmínky pro cirkulaci vzduchu. Nevětratelné terárium se může stát zdrojem plísní. Bez účinné cirkulace by mohlo dojít až k úhynu zvířete. Není proto vhodné použít místo terária akvárium, pouze v případě odborných a finančně nákladných úprav.
Voda musí být součástí každého terária. Misku zajistěte vždy tak, aby nemohlo dojít k jejímu převrácení. V paludáriích s větší vodní plochou vodu filtrujte nebo často a pravidelně měňte. Pouštní terária denně lehce roste (agama vousatá nepije stojatou vodu, ale pouze rosu).
Rostliny, kterými osazujete terárium, nesmí být jedovaté. Mezi teraristy jsou oblíbené tyto nejedovaté rostliny, které se hodí spíše do sušších terárií (šplhavec, tlusti
Agama vousatá dorůstá velikosti 40 až 60 cm, hmotnost má okolo 500 g. Svou domovinu má v australských pouštích. Samice klade 10 až 20 vajec s inkubační dobou 60 až 70 dnů. Převážně se živí živočišnou složkou. Má žluté, světle hnědé až hnědočervené zbarvení. Agama stejně jako hadi svléká svou kůži, svléknutí celé kůže brání trnité výrůstky.
Agama vousatá dosahuje pohlavní dospělosti zhruba ve dvou letech a není vhodné ji pářit častěji než 1–2x do roka. Agamy není potřeba zimovat, ale pro úspěšné páření je to vhodné. Na podzim je potřeba v teráriu snížit délku svícení až na cca 7 hodin a teplotu k 17 stupňům. Agama vousatá bude přijímat méně potravy a bude línější. Zimní klid by měl být dlouhý cca 8 týdnů. Po této době začněte znovu zvyšovat postupně teploty v teráriu. Nezimujte však viditelně slabé jedince nebo jedince jakkoliv poškozené. I po dobu zimního odpočinku je agama vousatá aktivní, proto je potřeba, aby měla stále k dispozici čerstvou vodu a případně rostlinnou stravu.
Samci agam vousatých jsou mohutnější s větší hlavou, ovšem rozpoznání pohlaví je velice problematické a vyžaduje praxi.
Potrava se skládá ze 70 % z živočišného původu, zbytek tvoří rostlinná strava, a to zejména u mladých agam. Občas můžeme podat červa, švába, u větších zvířat i myší nebo potkaní holátko. Z rostlinné složky přijímá agama vousatá čínské zelí, pampelišky, okurky, rajčata a podobně. Při krmení červy a holátky je potřeba dávat pozor na přejídání a případnou obezitu agam.
Pokud již jednu agamu máme a rozhodneme se pro druhou ve stejném teráriu, měly by být přibližně stejné velikosti, protože jsou kanibalické vůči menším jedincům stejného druhu. Případně je potřeba je chovat odděleně, než dorostou přibližně stejné velikosti.
Agama vousatá žije cca 10–15 let, ale jsou to zábavní a klidní společníci, kteří si dobře zvyknou na lidský kontakt a stanou se tak rychle domácími miláčky.
Varuji před nákupem zvířat na burzách z důvodu často velice špatného zdravotního stavu, případně poškození v podobě regenerátů ocasů a podobně. Lepší je nákup ve specializované prodejně nebo od známého chovatele. Agama se dá koupit v některých zverimexech nebo na internetu, její cena se pohybuje kolem 600 korun za jeden kus.
Terárium zařizujeme jako pouštní. Do terária je vhodný terarijní písek, například Exo-terra, a dekorační kameny, případně kořeny. Nesmí chybět miska na vodu. Teplota v teráriu by se měla pohybovat kolem 30 °C. Pod zdrojem tepla i 40–50 °C.
Musíte si zvolit vhodnou hrubost polystyrenu a patřičnou tloušťku. Polystyren opracovávejte zásadně mimo terárium, až poté jej instalujte do terária.
Na polystyren si vyznačte, kde chcete mít převisy, dutinky, poté vše vydlabejte a zatavte horkovzdušnou pistolí (polystyren se stane opět celistvým). Polystyren nalepte do terária pomocí silikonu.
Takto připravený polystyren natřete nátěrem z písku a Duvilaxu. Natírejte v několika vrstvách, jednotlivé nátěry musíte nechat zaschnout. Po natření poslední vrstvy stěnu posypte pískem a lehce přimáčkněte a nechte zaschnout. Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).
Základem pro úspěšný chov chameleona je vhodně zvolený typ terária, které musí vždy odpovídat danému druhu. Jedinou obecně platnou radou pro jejich chov je alespoň v základních rysech zachovat přírodní podmínky jejich domoviny.
Minimální velikost terária s ohledem na velikost chovance je přibližně 60 litrů (objem) pro chameleona o velikosti kolem 20 cm. Pro větší druhy, které dosahují v dospělosti kolem 40 cm, je potřeba terárium podstatně větší. Terárium proto volíme minimálně o objemu 180 litrů. Obsah vypočítáme, když znásobíme jeho strany v decimetrech. Obecně platí, že čím větší nádrž, tím lepší (lépe se vytvoří mikroklima a není zapotřebí tolik času k jeho údržbě). Terárium většinou zbudujeme ze skla. Pomocí silikonových lepidel lze slepit i poměrně rozměrné nádrže s objemem i několik stovek litrů. Je tedy vhodné jednu boční stěnu (nebo její část) nahradit jemným pletivem větrání terária. Pro chameleony je nutno zajistit dostatečný přísun světla (denně cca 11 hodin). Ve zverimexu je dobré koupit speciální zářivky obsahující UV paprsky, pro jejich pozitivní působení na kůži a vliv na syntézu vitamínu D3. V teráriu je potřeba udržet teplotu kolem 26 °C přes den (lokální ohřev i 35 °C) a přes noc nechat teplotu poklesnout cca o 5 až 10 °C. Řeší se pouze vypnutím všech tepelných zdrojů. Pro vyhřívání terária volíme lampu (osvit + ohřev), pro lokální ohřev se do terária umístí bodovka o výkonu, který je dostatečný pro ohřátí na příslušnou teplotu (pro malou část terária stačí žárovka 40 W). Pro udržení požadované vlhkosti v teráriu 40 až 50 % (podle druhu) je nutné terárium rosit. Chameleon špatně snáší postřik vodou, rosíme vždy do okolního prostoru terária. Na dno poklademe bio substrát (písek, drť), směs můžeme koupit ve zverimexu. Dno by mělo udržet vlhkost cca 48 hodin. Některé druhy vyžadují misku s vodou, jiné přijímají vodu z listů a kořenů. Obecně platí, že jak si chameleona naučíte, tak bude pít. Příjímání vody je pro něj velmi důležité, pozor na dehydrataci, pokud chameleon sám nepije, musíme ho napojit sami. Jako podklad do terária je nejvhodnější písek smíchaný s rašelinou 1 : 1.
Chameleoni všeobecně rádi šplhají do výšky, proto terárium vždy volíme tak, aby jeho nejdelší rozměr byla právě výška. Nikdy pro chameleony nepořizujeme terária s přístupem seshora. Vždy s posuvnými skly a terárium umístíme ideálně do výšky 1,2 m a výše, chameleoni jsou totiž stresovaní, když k nim přistupujeme shora, a mají rádi, když mohou vylézt vysoko a pozorovat okolí z výšky.
Terárium dále vybavíme větvemi nejedovatých stromů, přičemž platí, že čím víc větví mu dopřejeme, tím lépe se bude cítit. Dále je vhodné pořídit do terária nějakou popínavou rostlinu, kvůli udržování vlhkosti a estetickému vzhledu. Důležité je rovněž správné větrání (bez průvanu), to zajišťují mřížky mezi posuvnými skly a v horních rozích odvětrávací mřížky. Je vhodné do terária umístit pozadí.
Pokud je krev nativní, není vystavena trávicím enzymům, pak má jasnou barvu – červenou nebo šarlatovou. Může zůstat nezměněna pouze v případě, že zdroj krvácení je v distálních částech gastrointestinálního traktu, tedy v oblasti tlustého střeva, konečníku nebo v oblasti análního svěrače.
Příčiny
Příčinou mohou být hemoroidy. Toto onemocnění u zvířat je rozšířením žil, které obklopují konečník. Tento stav může být lokalizován jak na vnitřní části konečníku (nazývá se vnitřní hemoroidy), tak i venku v oblasti análního kroužku.
Hlavním příčinným vývojem tohoto onemocnění u zvířat je stagnace, v jejímž důsledku nejsou hemoroidní žíly zcela volné. Žíly se ucpávají a jejich průchodnost je značně omezena. Pokud to chceme vysvětlit laicky, pak můžeme žílu srovnat s gumovou hadicí – když se její část stane tenčí, pak se pod určitým tlakem tenká stěna nafoukne jako bublina. Krev v žíle stagnuje, stále více se rozprostírá na stěnách, ty se stávají tenčími až nesnesou zatížení a vytvoří se hemoroid s krvavým obsahem.
Takový stav může vzniknout z různých důvodů, ať už je to málo pohybu, nebo konzumace jídla nevhodného pro psy. Hlavní příčiny jsou tedy následující:
potraviny – nesoulad, přejídání, potraviny s vysokým obsahem tuku;
nadváha;
nadměrná fyzická aktivita, těžká zátěž;
nedostatečné procházky, nedostatek výcviku a cvičení na místě;
porušení hormonálního pozadí;
nedostatek vitaminů a mikroelementů ;
suché potraviny obsahující složky, které tělo psa nemůže trávit, jako jsou luštěniny;
absence tělesné rovnováhy vody a soli, dehydratace.
Co s tím dělat
Po zastavení krvácení jsou léčeny příčiny krvácení. K léčbě infekčních patologií se používají širokospektrá antibiotika – Amoxicilin, Amoxiclav, Meronem, Imipinem, Levomycetin. Léky se užívají pouze na základě předpisu veterinárního lékaře.
Léčba hemoroidů u psů se téměř neliší od jejich léčby u lidí. Terapie je také založena na revizi a úpravě výživy:
z nabídky psa se odstraňují produkty, které vyvolávají zácpu;
přidává se strava bohatá na vlákninu, která má příznivý vliv na trávení;
upřednostňují se lehce stravitelné pokrmy.
Taková opatření pomáhají zbavit psa zánětu konečníku a problémů se střevy. Chcete-li zabránit tomu, aby pes trpěl zácpou, můžete mu pravidelně dávat jako aditivum ricinový olej. Denní dávka se vypočte podle hmotnosti zvířete.
Chcete-li urychlit proces hojení, měli byste často vodit psa na dlouhé procházky, navštívit s ním lokality, kde by se mohl vydovádět. Když se pes pohybuje, tělo přirozeně stimuluje odtok krve z tvořených hemoroidů.
