Zvracení u psa je častý problém, se kterým se během života setká téměř každý majitel. Někdy jde jen o drobné podráždění žaludku, jindy však může mít tento příznak závažnější důvody vyžadující rychlou návštěvu veterináře. Důležité je sledovat, jak často pes zvrací, co zvrací, zda má další příznaky a jak se celkově chová. Tento článek přináší podrobný přehled všech hlavních příčin, upozornění na nebezpečné situace i doporučení, co dělat doma a kdy už na nic nečekat a jet se psem k veterináři.
Nejčastější příčiny zvracení u psa
1. Dietní chyba a podráždění žaludku
Psi často sežerou něco, co nemají – zbytky na ulici, odpadky, zkažené jídlo nebo příliš tučné potraviny. To vede k akutnímu podráždění žaludku, které se projeví jednorázovým či krátkodobým zvracením.
2. Zvracení po rychlém hltání
Někteří psi jedí velmi rychle, což vede k rychlému naplnění žaludku a následnému zvracení nestrávené potravy.
3. Paraziti
Škrkavky, tasemnice či giardie mohou způsobovat zvracení, průjem, hubnutí nebo nafouklé břicho.
4. Břišní infekce
Virové a bakteriální infekce (například parvoviróza) způsobují silné zvracení, průjem a rychlou dehydrataci a mohou být smrtelné zejména u štěňat.
5. Otravy
Pozření jedovatých látek, jako jsou chemikálie, jedovaté rostliny, lidské léky nebo čokoláda, vyvolává akutní zvracení, třes, slinění a další příznaky.
6. Onemocnění orgánů
Zvracení může být projevem problémů s játry, ledvinami, slinivkou nebo štítnou žlázou. Často se přidávají i další příznaky, jako je únava, nechutenství či změna močení.
7. Cizí těleso ve střevech
Pes může spolknout hračku, kost, kamínek, ponožku či jiné předměty. To často vede ke zvracení, bolestivosti břicha a nebezpečné neprůchodnosti střev.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVINICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emička .
Jestli máte Betu bojovnici tak poslouchejte řeknu vám co se mi stalo: Dostala jsem Betu bojovnici a měli jsme ji tak asi tak 1 až 2 týdny.A umřela nám na krupičku .Tak jsme jeli koupit novou a tu jsme měli 1 den:-( ( 1 byla modrá ,2 byla červená)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Změňte dodavatele a zvyšte teplotu vody. Vyšší teplota nedovolí rozvoj krupice.
Zvracení vyvolávejte nejpozději dvě hodiny po pozření podezřelé látky. Nejvíce doporučovaným přípravkem k vyvolání zvracení je tříprocentní roztok peroxidu vodíku naředěný vodou, který psovi nalijete přímo do tlamy. Pokud nedochází ke zvracení, látku mu po deseti minutách znovu aplikujte. Stejné reakce byste měli dosáhnout, dáte-li psovi na jazyk jedlou sodu nebo hořčici, případně silně koncentrovaný slaný roztok.
Po podání roztoku přinuťte psa chodit, látka se tak rychleji rozšíří a urychlí se její účinek. Pokud se pes nevyzvrací ani po dvou podaných dávkách peroxidu, třetí mu už nepodávejte a urychleně hledejte veterinární pomoc.
Ne vždy je žádoucí nutit psa zvracet. Pokud pes již zvracel nebo zvrací, rozhodně mu nepodávejte prostředky na vyvolání zvracení, tímto úkonem mu jen přitížíte. Je-li pes v šoku, nebo se u něj projevuje malátnost, vyvolávání zvracení by ho mohlo udusit. Také nemá smysl nutit psa zvracet po déle než dvou hodinách od pozření toxické látky, v této době již zvracením ničeho nedocílíte. U bělidel či leptavých látek dochází při jejich zvrácení ke kompletnímu poleptání sliznice trávicího traktu. Tím psovi tedy rozhodně nepomůžete. Celou situaci naopak zhoršíte.
Ve svém příspěvku NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den,
poslední dobou bojovnice vůbec nejí a drží se jen u hladiny.Nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Takové chování bety bojovnice může způsobovat mnoho faktorů. Od špatné vody, přes nemoc, až po stres. Základem zdravé bety je vodní filtr a teplota vody 28 až 30°C. Betu zkontrolujte, jestli nemá chomáčky kolem úst a u řitního otvoru. Zároveň je třeba zkontrolovat ploutve, jestli netrpí bakteriologickým rozpadem ploutví. Každá nemoc vyžaduje jinou léčbu, některé postupy zahrnují vykoupání rybičky ve slané vodě, popřípadě ve vodě se Savem. Jiné zase použití antibiotik. Blíže vám poradí v akvaristice podle toho, co na betě zjistíte.
Psi kašlou a zvrací z různých důvodů, ale u psů to není nic neobvyklého. V některých případech může jít o něco vážného, ale na druhou stranu to nemusí znamenat nic, co by vás mělo znepokojovat. Psi mají v mozku velmi dobře vyvinuté centrum zvracení, a tak zvrací častěji než ostatní zvířata. Nejčastějším důvodem, proč psi kašlou a zvrací, je ten, že snědli něco nepoživatelného, co dráždí jejich žaludek. Pes to vyzvrátí a potom většinou opět sní. Psi, zejména štěňata, mohou zvracet v případech přejedení nebo při pocitech vzrušení, rozrušení nebo nevolnosti.
Zvracení krve, červů, výkalů, nezvyklý typ zvratků, tmavé zvracení, zvracení spojené s průjmem – všechny tyto aspekty vyžadují návštěvu veterináře. Občasné zvracení, většinou po jídle, by nemělo představovat problém.
Kašlání a zvracení je u psů běžné, může ale signalizovat i nebezpečné ohrožení psího zdraví. Může být příznakem vážnějších problémů, jako je zánětlivé střevní onemocnění, Cushingova nemoc, selhání jater a ledvin nebo diabetu. Také může poukazovat na akutní infekční onemocnění, zvláště pokud je provázeno horečkou nebo průjmem. Časté zvracení může vést k dehydrataci, která může ohrozit život zvířete. Pokud si nejste jisti, nechte psa vyšetřit veterinářem.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT DĚLOHY U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Hackerová.
Dobrý den, je to moc dobře zpracovaný článek.Děkuji. Můžu se zeptat na názor na kastraci feny staré 13 a půl roku? Byla jí diagnostikována cystická hyperplazie. Hárá již 2 měsíce, lehce zvýšená teplota. Jinak bez příznaků, normálně vyměšuje, normálně jí. Jen velmi špatně snáší narkózu. Na srdíčku lehká šelest, bez meditace asi vzhledem k věku normální.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka Ohnemichlová.
Naší fence bude 11 let,si rok bere léky na srdce,asi mpřes měsíc ji léčíme na počínající zánět dělohy,kolik je běžná cena operace v tomto věku a je naděje,že bude vše v pořádku, a kolik nás bude stát pooperační léčba, nyní má za sebou 2 dobrání antibiotik, a pořád trochu krvácí,trochu více pije.
Ve svém příspěvku DIVNE CHOVANI BETY B. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Apolenarova.
Dobry den,kopupili j sme nove kaminky a umele kytky. Vymnenili stare. Beta sedi od te doby netecne,v pokoji mane 18 stupnu .Pred tim teplota nebyla vyssi a beta plula ,reagovala na zrcatko,jedla. Co s tim.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
To nemate topeni?? Se divim ze jeste zije. Predstavte si sebe v minus 10
Pokud máte podezření, že je váš pes nemocný, jistě budete chtít zjistit, jestli má zvýšenou teplotu. Pokud víte, jak teplotu změřit, máte napůl vyhráno. Normální rektální teplota psa (měřeno v konečníku) by měla být v rozmezí 37,5 až 39,0 °C. Vyšší teplota bude znamenat, že cesta k veterináři vás s největší pravděpodobností nemine, samozřejmě v závislosti na ostatních příznacích.
Pokoušet se zjistit teplotu pejska podle studených uší či čumáku opravdu není spolehlivá metoda. Je vždy zapotřebí zjistit „vnitřní teplotu“, abyste ji mohli objektivně posoudit. Tu můžete měřit buď v konečníku běžným teploměrem, nebo v uchu speciálním teploměrem (viz výše).
Protože se standardní tělesná teplota u psa pohybuje v rozmezí 37,5 až 39 °C, je pes na dotek teplejší než člověk. Mnoho nezkušených majitelů se pak děsí, že má jejich miláček teplotu, nebo dokonce horečku. Hledají potom další příznaky, které by mohly signalizovat nějaké onemocnění, a psa tak mohou i zbytečně vzít k veterináři.
Stejně jako horečka u lidí je i horečka u psů průvodcem různých onemocnění. Sama o sobě většinou není nijak nebezpečná.
Veterináře byste měli navštívit tehdy, když tělesná teplota vašeho pejska překročí 39,5 °C nebo když naopak klesne pod 37 °C. K veterináři nemusíte běžet okamžitě. Pokud se ale teplota nesníží do 24 hodin, neměli byste déle otálet. To samé platí, když na pejskovi pozorujete i další příznaky některého onemocnění. Patří mezi ně například průjem, zvracení, nechutenství, přílišná únava nebo změny dechu.
Riziko poškození orgánů se zvyšuje s tělesnou teplotou až kolem 42 °C. Pokud takto vysokou teplotu naměříte, okamžitě kontaktujte veterináře. Hrozí zde selhání trávicí a dýchací soustavy, nervových a svalových buněk nebo může dojít až ke krvácivosti. Takto vysokou teplotu ztlumí jen léky.
Ve svém příspěvku PROSIM O RADU CI SA NIECO TAKE DA LIECIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den chcel by som sa s Vami poradit kupil som si samceka bojovnice pestrej na tele nema ziadne znamky ochorenia ale absolutne nechce prijimat potravu hp vody je 6,8 teplota 25 stupnov mam ju 4 dni a po 4 dnoch mi rybku zacalo vyvracat hore bruskom a zacala kruzit potom jej to preslo a po nejakom case znova to iste prosim o radu ci je nejaka liecba lebo mi je luto ho nechavat v takomto stave.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel David.
Tvoje beta je pěkná! Vodu, pH i teplotu máš taky v pořádku. Může to být ještě kvůli chlóru ve vodě, jiné stravě než na co byla zvyklá, nebo nějaká skrytá nemoc nebo parazit. Jako, zkus vydržet a sleduj to jak se to bude vyvíjet. Nebo to vyfoť a dojdi rybu reklamovat u prodávajícího.
pinčové, knírači, dogovitá plemena typu mastifa, plemena molosoidní a švýcarští salašničtí psi
teriéři
jezevčíci
špicové a tzv. primitivní plemena
honiči barváři
ohaři – stavěcí psi
slídiči a retrívři
plemena společenská
chrti
Lovecká kynologie dělí lovecká plemena na ohaře, slídiče, honiče, barváře a norníky a případně přinašeče. Každý lovecký pes využívající se k tomuto účelu musí projít zkouškami, které vycházejí ze zkoušek pro jednotlivá plemena (jiné zkoušky mají chrti a jezevčíci například). Některá plemena uvedená v tomto soupisu se již příliš jako lovečtí psi nevyužívají, ale i tak v nich mohou zůstávat lovecké instinkty.
Ve svém příspěvku BETA PLAVE NABOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona.
Dobrý den,
Mam betu doma měsíc a vše bylo v pořádku, aktivní rybka, která si ale rada pospi. Odjela sem na víkend pryč a dala ji o jedno zradlo navíc, zároveň sem ten den vyměnila pisek. Po příjezdu k rybě byla apaticka, nepriplavala jako obvykle kdyz sem se přiblížila. Dala sem ji teochu žrádla nic. V pokoji byla nižší teplota tak nevím jestli je to tím, ze onemocněl z te zimy nebo ma zacpu. Nasadila sem hladovku a za 2 dny se vyprázdnil. Dala sem mu do vody léky a to konkrétně MULTIMEDIKAL dle dávkování. Po dvou dnech se vyprázdnil a přišlo mi, ze se trosku zlepšil, ale jen na chvíli pak to zacslo byt stejně. Začala sem víc topit v pokoji, dnes 4 den jsem vyměnila vodu, přidala jsem mu do akvarka rasokouli jinak tam ma dekoraci korálu. Uz 4 den jsem mu nedavala žádnou stravu a asi 5-6 dni uz nezral. A abych nezapomnela přijde mi, ze ma víc šede šupiny kolem tlamičky. Nevíte prosím co s nim ??
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Většina majitelů teplotu svému zvířeti neměří, ačkoliv to není nijak složité. Vezmete teploměr (například digitální) a zavedete jej zvířeti do zadečku. Jinde není možné teplotu správně změřit. Před měřením by měl být pes v klidu, rozhodně ne venku na sluníčku ani krátce po pohybové aktivitě. Teplota se během dne může měnit. Jestliže tedy naměříte zvýšenou, zkuste měření po pár hodinách zopakovat. Teploměr zavádějte vždy opatrně, nikdy ne násilím. Pokud zvíře klade odpor, buďte maximálně šetrní. Teploměr si můžete pomazat olejem, díky kterému půjde snáze zasunout. Teploměr vsunujte maximálně 1,5 cm hluboko.
Někteří psi s měřením rektální teploty nemají problém, jiní to opravdu nemají rádi. U takových je lepší, pokud máte po ruce člověka, který vám může pomoct. Postup je následující: Používáte-li rtuťový teploměr, nezapomeňte jej před měřením setřepat. Namočte ho do jakéhokoliv lubrikačního gelu. Poproste svého pomocníka, aby přidržel psa ve stoje a pevně mu držel hlavu a přední část těla v objetí. Zvedněte psovi ocas, opatrně zaveďte teploměr do konečníku, podle velikosti psa zhruba 1–2,5 cm. Teplotu odečtěte u rtuťového teploměru zhruba po 2 minutách, u digitálních po zvukovém signálu. Vyjměte teploměr a odečtěte teplotu.
Normální teplota v uchu psa je mezi 37,8 a 39,4°C. Ušní teploměr pracuje tak, že posuzuje infračervené teplotní vlny vyzařované z okolí ušního bubínku. Ušní bubínek je považován za velmi dobrý indikátor tělesné teploty, neboť přímo reaguje na teplotu krve v mozku. Je důležité umístit teploměr dostatečně hluboko do horizontální části zevního zvukovodu, aby měřená teplota byla skutečná. Pokud se teprve učíte s ušním teploměrem zacházet, vždy nejdříve měřte ušní i rektální teplotu a výsledky porovnejte. Měly by být téměř stejné, pokud postupujete při měření správně.
Pokud má váš pes teplotu nižší než 36,5 °C nebo vyšší než 39,7 °C, okamžitě kontaktujte veterináře nebo místní pohotovost. Vysoká teplota může být známkou přehřátí nebo počínajícího infekčního onemocnění. Velmi nízká teplota může být stejně závažná – může být známkou šoku.
Ve svém příspěvku BETTA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, náš samec Betty vypadá poslední dobou takový oškubaný a udělala se mu vzadu velká boule. Máme ho asi rok v 17 l akvárku, je tam sám, poslední dobou pořád leží na dně. Ale když mu nasypeme jídlo tak k němu plave a jí. Nevíte co s ním je?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veronika Jechová.
Prosím o pomoc
Mojí betě je asi čtvrt roku a už měsíc jí červenají ploutve a následně odpadnou. Nemá už celou na břiše a postranní ploutve má velmi slabé. Polehává na dně, pro jídlo sotva doplave. Prosím poraďte. Teplota vody je 23 stupňů.
Zvětšená játra mohou u psa signalizovat infekční hepatitidu. Virus vstupuje do organismu přes tkáň mandlí, šíří se do krčních mízních uzlin a mízou proniká do krve. V krvi se nachází od 4. dne po infekci, šíří se do všech tkání a orgánů a je přítomen i ve slinách, moči a výkalech. Další vývoj onemocnění záleží na reakci imunitního systému nemocného psa. Zvířata, která si nevytvořila do 7. dne po infekci dostatečnou hladinu protilátek, umírají náhle na selhání jater. Průběh nemoci je velice rychlý, spojený s poruchami srážení krve a často na první pohled vypadá jako otrava.
Charakteristickými příznaky jsou průjem, zvracení, zákal rohovky, může se objevit žloutenka. U klinicky zjevných případů onemocnění může být úmrtnost až 40 %. Často však proběhne bez příznaků nebo jsou průjem a zvracení jen mírné a přechodné a nemoc je považována za dietní chybu. Pro jiná domácí zvířata nebo člověka nepředstavuje žádné nebezpečí.
Protože je infekční zánět jater psů virové onemocnění je, léčba pouze podpůrná. Kapačky pomohou bojovat s dehydratací v důsledku zvracení a průjmu, antibiotická clona slouží k potlačení druhotné bakteriální infekce a ke snížení množství bakterií ve střevech jako ochrana jater. U vyléčených psů může dojít k přetrvávání chronických zánětů jater nebo ledvin.
Infekční zánět jater psů je k nerozeznání od jiných nemocí, které způsobují průjem či zvracení. Teprve při odběru krve se zjistí zvýšené hodnoty jaterních enzymů, které ukazují na poškození jater, vyšetření ultrazvukem potvrdí jejich zánět, u neočkovaných psů se dají prokázat vytvořené protilátky, virus se dá rovněž zjistit v moči nemocného zvířete. Definitivní potvrzení diagnózy by se dalo provést odběrem vzorku tkáně jater. Proti infekčnímu zánětu jater existuje účinná ochrana, a tou je očkování, které je součástí základních kombinovaných vakcín proti psím nemocem.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den chcel by som sa spytat ci s tymto nemate nejaku skusenost dnes som si vsimol na bete jedno oko ze ma zvodnatene ine priznaky na tele nema teplota akvaria je 25 stupnov tvrdost vody aj kyslost je normalna davam mu krmivo od znacky DAJANA mam ho pol roka a doteraz nemal ziadny problem prosim poradte
Kočka málokdy pozře předměty, které neprojdou zažívacím traktem. Na rozdíl od psů nerozkusuje gumové hračky a nepolyká je, ani nepolyká ponožky, kapesníky a hadry. Kočky rády cupují vlněné svetry, zvláště ty propocené v podpaždí. Kousky vlny bývají tak drobné, že bez problému projdou zažívacím traktem a nestrávené vyjdou v trusu nebo ve zvratcích. Za cizí těleso je možno považovat i trichobezoáry, které se tvoří v zažívadlech z olízané a spolykané srsti, zejména pak u koček dlouhosrstých. Tyto útvary mohou u koček vyvolat obdobné příznaky jako po pozření cizího tělesa. Kočkám se preventivně nabízí k okusování tráva nebo obilí pěstované na vatě, nebo speciální pasty.
Větším problémem jsou lineární cizí tělesa, jehly, odštěpky kostí, drátky. Většinou se zapíchnou pod jazykem nebo při jeho bázi. Stejně tak nit omotaná kolem jazyku nebo prstenec z průdušnice či kost navlečené na zubu vyvolávají neklid, slinění i zvracení. Cizí tělesa mohou být polknuta, méně často uvíznou v jícnu nebo žaludku, častěji perforují střevo. Diagnóza je možná rentgenem, někdy sonograficky, nekontrastní cizí tělesa, například podélně natažené nitě nebo provázky, nelze ani takto vyloučit.
Cizí těleso v dutině ústní může majitel sám nalézt a při troše šikovnosti i sám odstranit. Pokud je podezření na polknuté cizí těleso nebo pokud kočce s trusem odchází nit nebo provázek, je nutné včasné ošetření. Za případné provázky vycházející z konečníku nikdy nesmíme tahat, nevíme, jak jsou dlouhé a jak daleko jsou ve střevě natažené.
K nejčastěji zjišťovaným cizím předmětům patří části hraček, kamínky, kaštany, dřívka, pecky, folie, gumičky, jehly, gumové míčky, provázky a jiné.
Klinické projevy přítomnosti cizích předmětů v trávicím traktu jsou velmi různorodé. Zvíře může trpět jen krátkodobým nechutenstvím a cizí těleso bez povšimnutí projde zažívacím ústrojím. U většiny cizích předmětů však dochází k dramatickým projevům, zejména pokud dojde k uzavření průchodnosti trávicího traktu nebo k poranění sliznice. Zvířata jsou smutná, většinou polehávají, nejeví zájem o jídlo a dochází ke zvracení. Stav pacienta se časem zhoršuje.
Průkaz cizího tělesa v zažívacím traktu, pokud není majitelem spatřeno jeho pozření, není vždy jednoduchý. Při běžném vyšetření nelze cizí předmět prokázat. Z diagnostických přístrojů se používá rentgenové vyšetření. Při nativních snímcích, tedy bez kontrastní látky, lze prokázat jen takové předměty jako kosti či kovové věci. Bohužel většina předmětů, například dřevo, pecky, kameny, plasty, igelit, se na nativních snímcích nezobrazí.
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kozelková.
Záchvaty u fenky 11 let Německý pinč
Během 12 dnů opakovaný noční záchvat třesu, neschopnost vstát, rychlé neovladatelné těkáni očí , rychlé dýcháni.... vždy po hodině uklidnění.
Zádné křeče a ani pěna u tlamy.
Pes po prvním záchvatu vyšetřen na Vet klinice..... sono srdce, krev, plíce , teplota atd bez nálezu
Je obézni po kastraci v 10 letech nesmirně žravá.... krmení od narození varené drůbeži, rýže, mrkev.... občas kvalitni granule
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zvracení u kočky – příčiny, co dělat a kdy vyhledat veterináře
Zvracení je u koček běžnou reakcí organismu na podráždění žaludku nebo jiný problém v těle. Jednorázové zvracení nemusí znamenat nic vážného, ale pokud se opakuje nebo je spojeno s dalšími příznaky, vyžaduje pozornost.
V naší poradně s názvem TUKOVÁ BOULE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka plesníková.
9let starý pudlík má na ocásku tukovou bouli,dnes praskla a vytekl asi hnis,comám s tím dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kupte desinfekci na rány s názvem BETADINE roztok 120ml. Ten zřeďte 1:10 s vodou a tím každý den ošetřete ránu a její okolí. Zároveň před aplikací desinfekce vždy zkontrolujte stav poranění a vyhodnoťte průběh hojení. Pokud by místo jevilo známky zánětu (červená barva, zvýšená teplota, výpotek), tak kontaktujte veterináře, aby provedl odborný zásah.
Cizími tělesy myslíme předměty, které nejsou obvyklou součástí potravy a které se psovi dostanou více či méně dobrovolně do zažívadel. Zažívací trakt začíná dutinou ústní – tlamou a již zde se můžeme s cizími tělesy setkat. Nejčastěji jsou to různé části aportů, obvykle kusy dřeva, zaklíněné mezi zuby, zapíchnuté podél zubů do dásně, eventuálně do kterékoli měkké části tlamy.
Obecnými příznaky je silný výtok vazkých slin, zápach z tlamy a neochota nebo neschopnost tlamu otevřít. Uvedené příznaky vznikají náhle.
Spolknutá cizí tělesa se dále mohou dostat do žaludku. Předměty zde uvízlé se diagnostikují obtížně a velmi záleží na chovateli a údajích, které vzhledem ke zdravotnímu stavu psa poskytne. Při absenci spolehlivé anamnézy může veterinář provést rentgenové vyšetření, je však třeba mít na paměti, že řada hmot nenechává na rtg snímku stín. Přitom může jít o velmi nebezpečné případy, například o různé části hraček z umělé hmoty nebo útržky PVC, které se nalepí na žaludeční sliznici.
Větší spolknuté předměty (kameny) mohou ucpat částečně nebo úplně vyústění žaludku do tenkého střeva. Společnými příznaky je úporné zvracení různě silně natrávené potravy brzy po nakrmení a bolestivost na pohmat v krajině žaludku. V pokročilejších případech mohou zvratky obsahovat natrávenou krev. Pokud se pes zvracením cizího tělesa nezbaví, nezbývá než přikročit k chirurgickému zákroku.
Menší cizí tělesa postupují do střeva a pak se nachází v celém rozsahu tohoto orgánu. Předmět uvázlý v tlustém střevu je nejčastějším případem prostupu cizího tělesa zažívadly. Diagnóza prohmatáním obsahu dutiny břišní však dělá potíže u psů přetučnělých nebo u takových, kteří ze strachu z vyšetření napnou břišní stěnu. Příznaky jsou dost obecné, nechutenství, malátnost, zvracení, zvýšená teplota, takže se z nich nedá na přítomnost cizího předmětu jednoznačně usoudit. Na absolutní velikosti a poloze tělesa v zažívadlech pak záleží, zda má pes zácpu nebo průjem. V tomto druhém případě totiž cizí těleso zadrží tuhé složky potravy a propustí pouze tekuté nebo kašovité. Předměty uvízlé v konečníku lze vypalpovat nebo vysondovat řitním otvorem.
Společným jmenovatelem pro cizí těleso ve střevě psa (snad kromě konečníku) je nebezpečí z prodlení. Pouze pokud má veterinář k dispozici alespoň přibližné údaje a celkový zdravotní stav psa je dosud dobrý, může se pokusit olejovým nálevem nebo klyzmatem o odstranění předmětu konečníkem.
Standardní tělesná teplota u psa se pohybuje v rozmezí 37,5 až 39 °C. I proto je pes na dotek teplejší než vy. Mnoho nezkušených majitelů se pak děsí, že má teplotu, nebo dokonce horečku. Hledají potom další příznaky, které by mohly signalizovat nějaké onemocnění, a psa tak mohou i zbytečně vzít k veterináři.
Stejně jako horečka u lidí je horečka u psů průvodcem různých onemocnění. Sama o sobě většinou není nijak nebezpečná.
Veterináře byste měli navštívit tehdy, když tělesná teplota vašeho pejska překročí 39,5 °C nebo když naopak klesne pod 37 °C. K veterináři nemusíte běžet okamžitě. Pokud se ale teplota nesníží do 24 hodin, neměli byste déle otálet. To samé platí, když na pejskovi pozorujete i další příznaky některého onemocnění. Patří mezi ně například průjem, zvracení, nechutenství, přílišná únava nebo změny dechu.
Riziko poškození orgánů se zvyšuje s tělesnou teplotou až kolem 42 °C. Pokud takto vysokou teplotu naměříte, okamžitě kontaktujte veterináře. Hrozí zde selhání trávicí a dýchací soustavy, nervových a svalových buněk nebo může dojít až ke krvácivosti. Takto vysokou teplotu ztlumí jen léky.
Německý rex není vůbec náročný na údržbu srsti. Úplně stačí hlazení a občasné vykartáčování. Toto plemeno téměř nelíná. Tvrdí se, že je vhodné také pro alergiky, avšak nic není stoprocentní. Kvůli své řidší srsti se může prochladit nebo naopak přehřát, proto dávejte pozor na změny teplot. Tělesná teplota u všech plemen typu rex je vyšší než u ostatních koček, a to přibližně o dva stupně. Vyšší teplota znamená i rychlejší metabolismus. Pozor na přejídání a obezitu.
Pro kočku tohoto plemene je vhodný majitel, který jí může poskytnout společnost a péči po celý den, nehodí se tedy do rodin celodenně zaměstnaných chovatelů, ledaže by měli více koček, které si budou navzájem dělat společnost.
Německý rex je velmi přítulnou a mazlivou kočičkou, společnost člověka je pro něj téměř životní nutností. Není ideální ponechávat jedince tohoto plemene delší dobu o samotě, neboť mohou psychicky strádat. Tito rexové se hodí velmi dobře do bytu, jelikož mají rádi teplé prostředí.
Pokud je budete chovat doma, dopřejte jim hodně překážek a prolézaček, doslova milují zábavu, hru a také předvádějí překvapivé akrobatické kousky. Vedle hravosti jsou tyto kočky také značně inteligentní a vnímavé, takže se dobře učí novým věcem.
K dětem, ale i k cizím lidem se chová německý rex velmi vstřícně, trochu jinak je tomu ale v případě, že doma chováte další kočky, případně psy. German rex se k nim bude velmi pravděpodobně chovat dominantně a může docházet k častým konfliktům. S touto vlastností souvisí také příslovečná odvaha tohoto plemene.
Velkou výhodou německého rexe je, že téměř nelíná. Proto není péče o srst nijak zvlášť náročná, naopak, téměř nebudete muset používat kartáč, postačí jen hlazení rukou. Již bylo naznačeno, že jsou tyto kočky teplomilné, dodejme ještě, že nemají vůbec rády změny teplot, a tak by měl chovatel zajistit vyvážené klima. Německý rex má navíc dost jemnou srst a kůži, takže může dojít k prochlazení, nebo naopak k přehřátí. Ideální je pokojová teplota kolem 20 °C, tedy podobné podmínky, jaké vyhovují člověku.
O kočkách plemene německý rex se velmi dobře ví, že jejich tělesná teplota je asi o dva stupně vyšší, než je tomu u jiných koček. Díky tomu mají také rychlejší metabolismus a mohou mít tendenci přejídat se. S tímto nešvarem je pak spojena vyšší náklonnost k obezitě.
Většina koček pohlavně dospívá v 7. až 9. měsíci, kočky obvykle dospívají později než kocouři. U některých jedinců může dojít k pohlavní dospělosti už v 6 měsících věku, naopak u některých plemen, zvláště těch větších, dochází k pohlavní dospělosti až po jednom roce věku jedince. Časnější nástup stimuluje styk s již cyklujícími kočkami či kocoury. Protože kočky tělesně dospívají později, než dojde k dospělosti pohlavní, neměly by se nakrývat před dosažením alespoň 12 měsíců věku. Kočky mohou mít dva vrhy ročně, v jednom vrhu může být až deset koťat.
Jedná se o středně velkého robustního ještěra, délka včetně ocasu v dospělosti je kolem 40 až 60 cm, ocas tvoří více než polovinu této délky.
Agama bude potřebovat dostatečně velké terárium pouštního typu. Absolutní minimum pro jednu dospělou agamu je rozměr 100 x 50 x 50 cm (d x š x v). Pro skupinku agam je samozřejmě potřeba terárium úměrně větší. Všeobecně platí nepodceňovat u terárií větrání, víc znamená obvykle lépe.
Jako podklad je nejvhodnější vrstva písku. Plně vyhovuje obyčejný písek do dětských hřišť.
Agamy vousaté rády šplhají a obvykle spí na nejvyšších možných místech, proto je vhodné členité pozadí s dostatečně velkými plošinkami, ve velkém teráriu i silnější větve a podobně. I když pijí jen výjimečně (pokud pravidelně přijímají rostlinnou potravu, nemusí pít vůbec), měla by být v teráriu vždy miska s čistou vodou.
Zbytečné jsou různé úkryty, jeskyně, vodopády, sádroví trpaslíci a podobně. Nemá smysl dávat do terária jakékoliv živé rostliny, agamy je zaručeně brzo zlikvidují. I případné umělé rostliny by měly být dostatečně pevné a odolné. Pokud už se rozhodnete mít v teráriu živou rostlinu, ujistěte se, že není jedovatá.
Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 30 °C, a to s určitým teplotním gradientem (třeba 26 až 33 °C), aby si zvířata sama mohla vybrat, co jim vyhovuje. V teráriu musí být i výhřevné místo, kde teplota přes den dosahuje 40 až 45 °C. Nejjednodušším řešením je například kus břidlice, nad který se umístí obyčejná bodová žárovka vhodného výkonu. Jako výhřevné místo umístněné pod zdrojem UV je možné použít i topný kámen, ale pozor – ujistěte se, že jeho teplota nepřekročí výrazněji 40 °C. Přes noc stačí běžná pokojová teplota – s vypnutými všemi zdroji tepla a světla. Velmi důležité je dostatečné osvětlení. Jde o heliofilní druh, který potřebuje hodně světla. Je potřeba osvětlit celý prostor terária, třeba lineárními zářivkami, větší terária výbojkami. Svítíme zhruba 12 hodin denně.
Pro zdraví a správný růst zvířat je nutné mít v teráriu vhodný zdroj UV-B záření. Zdrojem UV-B v teráriích mohou být speciální lineární zářivky (pro velmi malý účinný dosah – v řádu několika centimetrů – jsou pro tento druh nevhodné), kompaktní zářivky (vhodné do menších terárií, odchoven) nebo výbojky.
U všech zdrojů UV-B záření je potřebné vhodné umístnění, hlavně z důvodu dodržení jak minimální vzdálenosti od zvířete (u výbojek může být minimem klidně 40 až 60 cm), tak vzdálenosti maximální, za kterou už je množství UV-B nedostatečné (to může být u kompaktní zářivky i pouhých 20 až 25 cm). Taky pamatujte na to, že veškeré zdroje UV-B mají omezenou životnost – množství UV záření postupem času klesá. Proto je po určité době (6 až 12 měsíců) nutná výměna za zdroj nový.
Pokud má vaše kočka teplotu nižší než 36,5 °C nebo vyšší než 39,7 °C, okamžitě kontaktujte vašeho veterináře nebo místní veterinární pohotovost. Vysoká teplota může být známkou přehřátí nebo počínajícího infekčního onemocnění. Velmi nízká teplota může být stejně závažná – může být známkou šoku.