Kolaps průdušnice (tracheální kolaps) je onemocnění dýchacího aparátu, pozorované nejčastěji u malých plemen psů ve středním nebo vyšším věku. Nejčastěji se vyskytuje u jorkšírských teriérů (70 % případů) a dále u toy pudlů, trpasličích pinčů, ale i u kříženců.
Operace průdušnice
U závažnějších případů se doporučuje chirurgická terapie. Tato léčba spočívá v zavedení takzvaného stentu. Stent je uložen v plastovém pouzdře s atestem sterility, které zároveň slouží jako jeho zavaděč. Po vybalení z ochranného obalu je možné zavaděč se stentem zavést pod kontrolou bronchoskopu do průdušnice a částečně stent vysunout. Zavaděč je plastová trubička o průměru 3,33 mm, ve které je kolem radiokontrastního mandrénu svinutý stent. Unikátnost řešení firmy Dextronix spočívá v tom, že stent lze z obalu zavaděče vysunout až na 90 % délky, stent rozvinout a zase bezpečně bez poškození vtáhnout zpět. Vysouvání a zasouvání se děje pomocí mandrénu, který je jištěný plastovou pojistkou, jež nedovoluje úplné vysunutí stentu a jeho znehodnocení ve fázi usazování síťky a manipulace v průdušnici. Po bezpečném umístění stentu na správné místo se po odtržení pojistky stent mandrénem zcela vysune. Zavaděč a mandrén se následně skrze již plně rozevřený stent vytáhnou ven. Jakmile stent opustí zcela zavaděč (pouzdro), rozevře se pružná nitinolová síť do plného průměru daného typu stentu. V této fázi již není možno stent z průdušnice bezpečně vyjmout. Rozevřená pružná síť se „opře“ o stěny trachey a vyztuží kolabující prstence, takže průdušnice již nevratně drží požadovaný kruhový průřez, nebortí se a problémy s dýcháním jsou vyřešeny.
V celém procesu stentace průdušnice je nejsložitější určení vhodného průměru a délky stentu. Základem je kvalitní rentgenogram. U digitálních rentgenogramů se délka průdušnice od larynxu nad bifurkaci a její průměr snadno odečtou pomocí měřicího softwaru. Vždy se doporučuje několik snímků a několik měření, které poskytnou relevantní hodnoty a vyloučí eventuální chybu vycházející z deformace a zúžení průdušnice v momentě expozice. U analogových rtg. snímků je postup obdobný, ale je nutné předem vytvořit vlastní přesný přepočítávací faktor pro dané rtg. a kazetu k odečtení skutečných hodnot. Pro snadnější měření lze použít kalibraci na bronchoskopu, má-li přístroj rentgenkontrastní značky. Firma Dextronix dodává nyní nově i přesně kalibrovaný měřicí katetr s rentgenkontrastními značkami. Katetr se zavádí do jícnu, popřípadě i přímo do trachey, a lze s ním přesně odečíst požadované hodnoty. Jakmile jsou hodnoty trachey naměřené, musí se zvolit i odpovídající stent. Stenty se vyrábějí ve škále základních délek a průměrů, ale firma dokáže vyrobit na objednávku jakýkoliv rozměr.
Ve svém příspěvku ZÚŽENÁ PRŮDUŠNICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
mám na Vás dotaz ohledně zúžené průdušnice u mého pejska Jorkšír. Mému pejskovi je 14 let. Na operaci jí dát nechci, potřebovala by nějaký lék, pokud existuje.
Je už po několika operacích a má slabé srdíčko.
Děkuji moc za zprávu,
Němcová Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Dolanská.
Stejný pejsek, stejný problém. Dáváme 1/2 Revatio, v případě záchvatu 1/4 kodeinu.
Zúžení průdušnice je pravděpodobně ovlivněno mnoha faktory a příznaky jsou spojeny s nenormální či sníženou tvorbou vláken a amorfní hmoty chrupavky a také se sníženou schopností glykosaminoglykanových molekul vázat vodu, což ovlivňuje pevnost chrupavky. Ztráta pevnosti chrupavky vede k rozšíření a zploštění průdušnice a současně k zánětlivému procesu a problémům s dýcháním (zúžené průdušky). Onemocnění se dělí na čtyři stupně, a to podle zúžení průměru průdušnice.
Diagnostika se provádí na základě klinických projevů charakterizovaných typickými zvuky, podobnými husímu kejhání, které pes vydává při kašli; neschopností fyzického výkonu a problémy s dýcháním. U psa se objevuje špatné dýchání, těžké dýchání, dýchavičnost. Pro diagnostiku se dále využívá RTG vyšetření a fluoroskopie. Ultrazvukové vyšetření je použitelné pouze pro extratorakální část průdušnice a kvalita poskytnuté informace je nižší než při RTG vyšetření. Endoskopické vyšetření podává o tracheálním kolapsu kvalitnější informaci – přesně hodnotí rozsah poškození, včetně stavu hlavních průdušek, kdy může dojít k zúžení průdušky. Lze použít pevné i ohebné endoskopy, přičemž pevné jsou vhodnější z hlediska rychlosti vyšetření. Při vyšetření se používá lehká injekční anestezie, při níž zůstávají zachovány tracheální reflexy, takže je možno zjistit rozsah a stupeň poškození. U pacientů v pokročilém stadiu onemocnění je anestezie riziková, zvláště při současných srdečních a plicních problémech. Pokud se uvažuje o chirurgickém řešení, je endoskopie nezbytná. Chirurgické řešení v pokročilém stadiu onemocnění a u psích pacientů se současnými kardiopulmonálními problémy rovněž nebývá nejlepším řešením.
Terapie léky pomáhá kontrolovat respiratorní problémy spojené s obtížným dýcháním, jako je cyanóza a synkopy. Kortikoidy s krátkým účinkem omezují otoky a zánětlivé stavy. Potlačení kašle a celkové zklidnění jsou důležité pro stabilizaci zvířete. Pro lékovou terapii chronického onemocnění lze použít kombinaci bronchodilatans, kortikosteroidů, antibiotik a sedativ, čímž se však postup onemocnění nezastaví.
Tracheomalacie je regresivní změna průdušnice s výrazným změknutím chrupavek. Může způsobovat poruchy ventilace. Chirurgické řešení lze užít v případech, kdy je postižena pouze průdušnice (ne hlavní průdušky). Možné chirurgické techniky jsou tracheostomie, aplikace dorsálního ligamenta, ventrální incize tracheálních prstenců a použití externích polypropylenových protéz. Díky technikám používajícím externí protézy lze dosáhnout dobrých výsledků. Protože však podle zkušeností úspěch chirurgického řešení závisí na udržení dobrého prokrvení trachey v průběhu umístění protézy, navrhuje se použití modifikované prstencové protézy.
Kolaps průdušnice je onemocnění, které postihuje hlavně drobná plemena psů, jako je například čivava nebo jorkšírský teriér. Nejčastěji se jedná o vrozenou vadu, ale někdy to může být i následek chronického onemocnění, v těchto případech plemenná příslušnost nerozhoduje.
Průdušnice psa je vlastně dlouhá trubice, jejíž stěny jsou po celém obvodu vyztuženy chrupavčitými prstenci. Prstence jsou na horní straně přerušené svalem, který reguluje šířku trubice. U psů drobných plemen někdy dojde k tomu, že se chrupavčité prstence v celém obvodu průdušnice vůbec nevytvoří a místo nich tvoří stěnu jen volná membrána. Tato membrána se v průběhu života psa postupně uvolňuje a během dýchacího cyklu se střídavě přisává a oddaluje ode dna průdušnice. Tím dochází k dráždění citlivé sliznice a vzniká kašel.
Příčiny kolapsu průdušnice jsou pravděpodobně ovlivněny mnoha faktory a jsou spojeny s nenormální či sníženou tvorbou vláken a amorfní hmoty chrupavky a také se sníženou schopností glykosaminoglykanových molekul vázat vodu, což ovlivňuje pevnost chrupavky. Ztráta pevnosti chrupavky vede k rozšíření a zploštění průdušnice a současně k zánětlivému procesu a k problémům s dýcháním.
Pokud jsou pohyby membrány hodně výrazné, může během dýchání docházet chvílemi k úplnému ucpání průdušnice a k dušení. Následně vše komplikuje ještě otok poškozené sliznice, který proudění vzduchu rovněž omezuje. Nejčastěji k těmto záchvatům dochází ve chvílích vzrušení zvířete, například při příchodu majitele domů, při běhání, při zuřivém štěkání a podobně. V průběhu života zvířete se projevy choroby většinou pomalu zhoršují.
Mírnější formy choroby lze někdy i dlouhodobě zvládat konzervativní léčbou. Podávají se zejména léky snižující zánět a následný otok sliznice (kortikoidy), léky tlumící kašel, v některých případech je přínosné podávání léků rozšiřujících dýchací cesty (bronchodilatancia). Vzhledem k tomu, že záchvaty choroby propukají zejména ve chvílích vzrušení, pomůže někdy podávání uklidňujících léků.
Existují případy, kdy konzervativní léčba nestačí a pacienti stále procházejí epizodami dušení. V takovém případě může veterinární lékař pomoci zavedením tracheálního stentu. Tracheální stent je síťová trubička vyrobená z vysoce pružné a odolné slitiny (nitinol). Pacienta je třeba nejprve uvést do sedace a zhotovit rentgeny hrudní dutiny a krku. Na základě těchto snímků je pak pacientovi na míru vyroben tracheální stent. Pro doručení stentu je pak uveden do celkové anestezie a zaintubován. Stent je v zavinuté podobě zaveden pod kontrolou endoskopu na přesné místo v průdušnici a postupně rozvinován. Nakonec se v průdušnici zcela rozvine a zabrání tak nežádoucím pohybům volné stěny.
Ve svém příspěvku ZÚŽENÁ DÝCHACÍ TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Jackelová.
vlastním fenku jorkšíra, má zúženou dýchací trubici. Byli jsme na vyšetření, zatím podáváme léky theoplus 100. Zdá se mi, že se problém nelepší. můžete mi poradit nějaký jiný lék, nebo jak dále postupovat. Ještě navíc lék theoplus 100 má výpadek a zatím mi nikdo neporadil náhradu. Fenka váží 4,5 kg mám problém do ní lék dostat. Existuje jiná forma, třeba tekutá ? Theoplus 100 jsem podávala po čtvrtinách.
Předem moc děkuji za radu a přeji krásný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám stejný dotaz jako paní co se ptala na danou jorkšíra já mám psa má dusivé záchvaty snížená průdušnice při spaní chrápe chroptí co byste mě doporučili dekuji
Zúžená trachea se projevuje různě – od mírného kašle až po celkový dechový kolaps zvířete. Kašel, který je popisován v souvislosti s kolabující tracheou, je chronický, drsný a suchý, připomínající doslova chrochtání. K jeho vyvolání nebo zhoršení vedou emotivní podněty, které pes vnímá, jako je například strach či radost. Dále tlak na průdušnici způsobený obojkem, pitím vody i příjmem potravy. Mnohdy stačí pouhé zvednutí zvířete či nadměrný tlak (podebrání) na oblast vstupu do hrudníku. Ke zhoršení projevů mohou vést alergie, včetně reakce na tabákový kouř, chronické infekce v dýchacích cestách a traumata od nevhodného obojku. Mnohá literatura popisuje, že kašel je podobný „husímu kejhání“. V těžších stavech se přidává i neochota k pohybu a fyzické aktivitě.
Jedna z nejčastějších otázek majitelů je: kdy začít stříhat jorkšíra nebo jorksir stene kdy poprvé stříhat. Štěně jorkšíra mívá měkkou, štěněčí srst, která se kolem 6.–10. měsíce mění na srst dospělou.
Obecně se doporučuje:
první střih přibližně v 5.–6. měsíci,
pokud má štěně velmi hustou srst, je možné poprvé stříhat už kolem 4. měsíce,
u citlivých jedinců doporučují chovatelé vyčkat do 7. měsíce.
Někteří se také ptají na biewer kdy poprvé stříhat nebo kdy ostříhat štěně biewer. Biewer jorkšír teriér má podobnou strukturu srsti jako klasický jorkšír, proto se doporučení neliší.
Ve svém příspěvku ZÚŽENÁ PRŮDUŠNICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tumová Gabriela.
Dobrý den,mám pudlíka toye (3,80 kg) fnečka, která trpí velmi častými dávicími problémy. Bylo mi na veterině řečeno, že se stím nedá nic dělat, jedině operativně nahradit umělou trubicí. Velmi tuto možnost zvžuji, ale mojí Marušce je 14 let a mám vážnou obavu, aby se probudila z narkozy. Tato potíž trvá asi 2 roky. Jinak je na svůj věk pohyblivá a veselá. Ptám se na váš názor a není-li možná léčba medikamenty. Děkuji ze zprávu a přeji pěkný den. Gabriela Tumová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dočasné chirurgické otevření průdušnice (dočasná tracheostomie) může být život zachraňující. Trvalé chirurgické otevření průdušnice (trvalá tracheostomie) může zlepšit kvalitu života.
Ve svém příspěvku BOLEST KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matousek.
Dobry den mam malého jorksira kterýmu není nic na veterine se na nic nepřišlo...chodí,běhá,žere ale kdyz se ma z levu stoupnout zapisti a drzi hlavu na stranu pak je zase vse v pořádku...Neví někdo co by to mohlo byt nebo čím to léčit???
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku ZÚŽENÁ DÝCHACÍ TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Jackelová.
vlastním fenku jorkšíra, má zúženou dýchací trubici. Byli jsme na vyšetření, zatím podáváme léky theoplus 100. Zdá se mi, že se problém nelepší. můžete mi poradit nějaký jiný lék, nebo jak dále postupovat. Ještě navíc lék theoplus 100 má výpadek a zatím mi nikdo neporadil náhradu. Fenka váží 4,5 kg mám problém do ní lék dostat. Existuje jiná forma, třeba tekutá ? Theoplus 100 jsem podávala po čtvrtinách.
Předem moc děkuji za radu a přeji krásný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Dolanská.
Stejný pejsek, stejné problémy. Dávám 2x denně 1/2 Revatio. V případě záchvatu 1/4 kodeinu..do jídla přidávám jitrocelový sirup bez cukru.
Jak ostříhat biewera je velmi podobné jako u jorkšíra, ale srst biewera bývá více hedvábná a jemná. Při dotazu biewer jorkšír teriér stříhání doporučují chovatelé:
jemné šampony bez silikonů,
pravidelné olejování konečků,
delší střih vypadá u trikolorní srsti velmi elegantně.
U závažnějších případů, kdy se objeví stenóza trachey, se doporučuje chirurgická terapie. Tato léčba spočívá v zavedení takzvaného stentu, což je v podstatě síťka, která roztahuje a zpevňuje průdušnici. Používají se nitinolové stenty od americké firmy Dextronix. Jedná se o stenty speciálně vyvinuté pro veterinární použití ze slitiny niklu (48,8 %) a titanu (50,2 %), tedy kovů, které jsou ve slitině vysoce pevné, pružné, nedráždí tkáně, jsou hypoalergenní a samozřejmě nekorodují a nepraskají. Vyšetření a operace se stentem jsou drahé. Cena se pohybuje od 10 000 do 30 000 Kč jen za operaci.
Pokud je váš pes v nouzi, doporučuje se chlazení s intravenózním podáním tekutin a ledu, veterinář může dočasně chirurgicky otevřít průdušnici do (postup známý jako dočasná tracheostomie), aby byl příjem kyslíku jednodušší. Někdy jedině tento zásah dokáže zachránit život vašeho psa.
Jestliže je zvíře nemocné, mívá často zvýšenou teplotu, kašle, může mít výtok z nosu a očí. Postihne-li zánět také sliznici hrtanu, může se kašel jevit jako zvracení, protože se zvíře dáví a z tlamy mu mohou téct sliny s hlenem. Na rozdíl od skutečného zvracení však břicho zůstává v klidu, zvíře „nepumpuje“.
Ideální je poradit se s veterinárním lékařem, který na základě vyšetření poradí vhodnou léčbu. Jestliže zvíře jen pokašlává, nechte ho několik dnů v klidu. Vyzkoušet můžete homeopatika, pro usnadnění vykašlávání můžete podat čistě bylinné sirupy pro lidi (například jitrocelový sirup). Pokud se stav do tří dnů nezlepší, nebo se naopak zhoršuje, je nutné vyhledat veterináře.
Kašel je projevem zánětu sliznice průdušnice, průdušek, ale i plicních sklípků. Pokud se jedná o závažné onemocnění, je vhodné podávat homeopatické léky v kombinaci s klasickými.
Psincový kašel je typickou kapénkovou nákazou. S výjimkou psího herpesviru se ostatní původci množí pouze na sliznicích dýchacích cest. K rozvoji onemocnění přispívají současná chronická onemocnění, jako je chronická bronchitida, a nemoc je častější u mladých psů. Inkubační doba je do devíti dnů. Lehká forma nemoci trvá obvykle 5–14 dní, ale kašel může přetrvávat i několik týdnů. Pes trpí záchvaty suchého kašle, které vyvolávají dojem, že má „něco“ v krku, kašel se zhoršuje při námaze (běhání) nebo při zatlačení na krk (zatahání za obojek). Pes se během záchvatů může dávit a vykašlávat husté hleny připomínající našlehaný bílek – v první chvíli to vypadá jako zvracení. Občas se objeví vodnatý nebo hlenovitý výtok z nosu či z očí. Jinak se pes většinou tváří jako zdravý.
V těžších případech má pes horečku a je smutný a bez nálady. Zánět průdušnice a průdušek je doprovázen vlhkým kašlem a ztíženým dýcháním. U neočkovaných štěňat do půl roku věku, u psů s oslabenou imunitou a u zvířat s chronickými nemocemi dýchacích cest může psincový kašel přejít až do těžkého zápalu plic.
Psincový kašel je většinou virového původu, proto nezbývá než ho vyležet. Základem je klid, vzrušení či fyzická aktivita většinou provokují záchvaty kašle. Vykašlávání podporuje jitrocelový sirup (pro velkého psa v dávkování jako u člověka, pro malého nahradit polévkovou lžíci čajovou) a dostatek tekutin. Psi někdy kvůli rozbolavělému krku odmítají suché krmivo, ale namočené nebo konzervu, či maso si dají. Je-li kašel hodně úporný a vysilující, v úvahu připadají i léky na jeho potlačení.
Suchý kašel je projevem zánětu na sliznici průdušnice, průdušek, ale i v plicních sklípcích. Pokud se jedná o závažné onemocnění, je vhodné podávat homeopatické léky v kombinaci s klasickými.
Léčba
Při léčbě suchého kašle je možné použít níže uvedená homeopatika.
Oscillococcinum: Na počátku onemocnění je možné systematicky podávat 1–2krát denně.
Ferrum phosphoricum: Lék vhodný při akutním zánětu průdušnice a průdušek, kašel suchý, krátký, spastický, teplota nebývá, nebo je jen lehce zvýšená. Někdy může zvíře vykašlat hlen s krví, může se vyskytnout krvácení z nosu.
Ředění 8–15 CH 2–3krát denně.
Drosera: Kašel suchý, častý a krátký. Zhoršuje se v noci.
Ředění 9–15 CH 2–3krát denně.
Spongia tosta: Kašel suchý, drsný, zhoršuje se v teplé místnosti a vleže.
Ředění 5–9 CH 3–6krát denně.
Nikdy zvířeti nepodávejte brufen či aspirin, mohli byste ho otrávit. Dbejte pouze rad veterináře. Co pomůže vám, může psovi ublížit!
Průjem u psa zastavíte nejrychleji hladovkou a dietou. Krátké vysazení krmení a následná lehká strava patří mezi nejúčinnější postupy.
Jak zastavit průjem u psa doma znamená hlavně nezatěžovat trávení. Kombinace hladovky, vody a rýže s kuřecím funguje ve většině běžných případů. Důležité je vydržet a nepřidávat další jídlo příliš brzy, jinak se problém vrací.
Co dát psovi při průjmu?
Při průjmu u psa je nejlepší rýže s kuřecím masem. Jde o lehce stravitelnou kombinaci.
Co dát psovi při průjmu řeším vždy stejně – jednoduchá dieta bez tuku a soli. Rýže váže vodu a kuřecí maso dodá energii. V praxi se ukazuje, že složitější řešení nemají lepší efekt.
Pes má průjem 3 dny a pořád nic – co teď?
Pokud průjem u psa trvá 3 dny bez zlepšení, už to není běžný stav. Je potřeba jednat.
Průjem u psa, který trvá déle než 72 hodin, často znamená infekci, parazity nebo jiný problém. Domácí dieta už většinou nestačí. Veterinární vyšetření je v tomto bodě nejrozumnější krok, protože další čekání stav spíš zhorší.
Může pes na průjem umřít?
Ano, v krajních případech může být průjem u psa nebezpečný. Hlavním rizikem je dehydratace.
Průjem u psa sám o sobě většinou není smrtelný, ale pokud se přidá zvracení, odmítání vody nebo slabost, situace se může rychle zhoršit. Nejvíc ohrožená jsou štěňata a starší psi.
Pes má průjem, ale žere normálně – je to v pořádku?
Ano, ale neznamená to, že je vše v pořádku. Chuť k jídlu není spolehlivý ukazatel.
Průjem u psa může probíhat i při normálním apetitu. Právě proto je důležité krmení dočasně omezit, i když pes žere. Pokud budete pokračovat v běžné stravě, problém se může zbytečně prodloužit.
Jak dlouho nechat psa bez jídla?
Hladovka při průjmu u psa trvá obvykle 12–24 hodin.
Průjem u psa vyžaduje odlehčení trávení. Kratší hladovka pomůže střevům zklidnit se. Delší hladovění ale není vhodné, hlavně u menších nebo citlivých psů.
Kdy jít s průjmem psa k veterináři?
K veterináři jděte při krvi, apatii nebo trvání déle než 3 dny.
Průjem u psa je běžný, ale některé příznaky znamenají problém. Pokud se objeví krev, zvracení nebo únava, je nutné jednat rychle. Nevyplatí se čekat.
Je normální, že má pes průjem jeden den?
Ano, krátkodobý průjem u psa je běžný.
Průjem u psa často vznikne po dietní chybě nebo stresu. Pokud odezní do 24 hodin a pes je aktivní, není důvod k obavám.
Může pes jíst granule při průjmu?
Granule při průjmu u psa nedávejte.
Průjem u psa vyžaduje lehkou stravu. Granule jsou hůře stravitelné a mohou stav zhoršit.
(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.
Povrchový zánět rohovky s pigmentací
(latinsky keratitissuperficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.
(latinsky keratitis superficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí.