ŽIV UHLÍ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Živočišné černé uhlí není registrováno ve veterinární praxi, přesto je hojně využíváno veterinárními lékaři pro svůj rychlý účinek.
Může pes černé uhlí
Živočišné černé uhlí patří do skupiny léků obsahujících medicinální uhlí, které pohlcuje plyny a toxické látky ze zažívacího ústrojí. Podává se při méně závažných střevních infekcích způsobených viry a bakteriemi a při dráždivém tračníku.
U psů je naprosto běžné, že mívají zažívací problémy spojené s průjmovými stavy. S těmito stavy se psi většinou sami vypořádají, a to obvykle do dvou dnů. Můžeme jim to urychlit dietním opatřením – naordinujeme psovi hladovku, přičemž alespoň 24 hodin nesmí dostat vůbec nic. Mimo tekutin, ty jsou pro psy velmi důležité z důvodu dehydratace.
Při průjmu můžeme psovi podat i živočišné černé uhlí (carbo medicinalis), a to v dávce 1–2 tablety na 5 kg hmotnosti.
Následující den je potřeba začít s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým (například drůbežím) masem, popřípadě s mrkví. Denní dávku rozdělte do několika menších porcí – raději krmte častěji a v malých dávkách.
Jestliže problémy neodezní do dvou dnů a pes začne být unavený, neklidný, anebo se objeví krev ve stolici, je potřeba navštívit veterinárního lékaře, který psa vyšetří.
I štěňatům se může podat černé uhlí, ale zde je dobré to nejprve konzultovat s veterinárním lékařem.
Podáváním černého uhlí řešíme pouze následky, ale nikoliv příčinu. Je však důležité u všech nemocí řešit zejména jejich příčinu.
Černé uhlí mívá u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se pak dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.
Živočišné černé uhlí je možné podávat psům při zažívacích potížích spojených s průjmovými stavy. Při podání tohoto preparátu by neměl pes vykazovat žádné jiné symptomy. Měl by být veselý a chovat se úplně běžně. Pokud u psa zpozorujete značnou únavu, bolesti, zvracení, zvýšenou teplotu, apatii nebo krev ve stolici, vyhledejte raději veterinárního lékaře.
Živočišné černé uhlí podáváme psům v dávce 1–2 tablety na 5 kg hmotnosti, u štěňat množství dávky konzultujeme s veterinárním lékařem. Vyšší dávky můžou způsobit zácpu nebo zvracení a následně střevní neprůchodnost.
Černé uhlí má u psů poměrně rychlý nástup účinku, nevýhodou však je obarvení stolice, takže není následně možné poznat, zda pes nemá ve stolici krev.
Léků na průjem a zvracení (probiotika) je celá řada, můžete použít i homeopatika.
Homeopatická léčba
China je lék, který je vhodný podávat psovi u všech průjmových onemocnění a zvracení různého původu jako prevence dehydratace. Ředění (9–15krát) se nastavuje podle intenzity zvracení, lék se podává 5krát denně.
Arsenicum album je lék vhodný při léčbě virových a bakteriálních průjmů a zánětu zažívacího aparátu. Nebo se doporučuje při průjmu a zvracení po pozření nevhodné nebo zkažené potravy. Podává se ředěný (9krát) až 5krát denně.
Proti zvracení můžete koupit i čípky Spascupreel nebo Viburcol. Původně jsou určeny pro děti, ale mohou je použít i zvířata proti křečím, bolestem trávicí soustavy a zvracení. Aplikace čípku má tu výhodu, že ho zvíře nevyzvrací. Podávejte polovinu až jeden čípek po šesti až osmi hodinách.
Černé uhlí
Při průjmu můžete podat rovněž Carbo medicinalis (živočišné černé uhlí), a to v dávce cca 1 až 2 tablety na 5 kg hmotnosti. Následující den začněte s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým drůbežím masem nebo s mrkví – denní dávku rozdělte do několika menších porcí, raději krmte častěji a v malých dávkách. K pití můžete zkusit slabší černý čaj, popřípadě slazený Glukopurem nebo převařenou vodu. Pokud zvíře upadá do apatie, ztrácí zájem o okolí nebo potíže neustoupí během dvou dnů, problémy se stupňují nebo se objeví krev (ve stolici nebo zvratcích), je třeba vyhledat odbornou pomoc veterináře. Také je lepší alespoň telefonicky zkonzultovat tyto potíže u štěňat a psů malých plemen (do 3 kg hmotnosti) – při větší ztrátě tekutin jim hrozí dehydratace. Černé uhlí má u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.
Endiaron (léčivá látka cloroxin) patří mezi halogenované hydroxychinoliny a je v humánní medicíně používán pro jeho účinek na některé střevní parazity a řadu bakteriálních střevních patogenů. K jeho vlastnostem patří, že se ze zažívacího ústrojí téměř nevstřebává, nicméně existuje malý podíl, který se může resorbovat nebo vést k případům nevolnosti a lékového exantému u pacientů. Dlouhodobé podávání může vyvolávat poškození nervového aparátu.
Vzhledem k tomu, že přípravek není ve veterinární medicíně registrován, jsou o něm dostupné pouze velmi omezené údaje. Dále je potřeba mít na paměti, že ze zdánlivě banálních střevních obtíží se mohou vyvinout velmi těžké stavy, které mohou ohrozit zdraví, a dokonce život zvířete. S ohledem na charakter látky a omezený způs
Při průjmu můžete podat rovněž Carbo medicinalis (živočišné černé uhlí), a to v dávce cca 1 až 2 tablety na 5 kg hmotnosti. Následující den začněte s postupným podáváním dietní stravy – nejvhodnější je rozvařená nesolená rýže s libovým drůbežím masem nebo s mrkví – denní dávku rozdělte do několika menších porcí, raději krmte častěji a v malých dávkách. K pití můžete zkusit slabší černý nebo heřmánkový čaj, popřípadě slazený Glukopurem, nebo převařenou vodu. Pokud zvíře upadá do apatie, ztrácí zájem o okolí nebo potíže neustoupí během dvou dnů, problémy se stupňují nebo se objeví krev (ve stolici nebo zvratcích), je třeba vyhledat odbornou pomoc veterináře. Také je lepší alespoň telefonicky konzultovat tyto potíže u štěňat a psů malých plemen (do 3 kg hmotnosti) – při větší ztrátě tekutin jim hrozí dehydratace.
Černé uhlí má u psů velmi dobrý a rychlý účinek. Jeho nevýhodou je, že obarví stolici a jen stěží se dá poznat, zda pes nekrvácí do stolice.
U štěňat je vhodné se před použitím černého uhlí poradit s veterinárním lékařem.
Při průjmovém onemocnění je možné kromě živočišného černého uhlí podávat i jiné léky, které jsou určeny pro člověka. Tyto přípravky nejsou sice určeny pro zvířata, ale někteří veterinární lékaři se jejich užití u psů nebrání. Jedná se o Endiaron a Smectu. Tyto preparáty mají hlavní výhodu v tom, že neobarvují stolici psů. Pokud se stav po podávání těchto preparátů nezlepší do dvou dnů, navštivte veterinárního lékaře. Pes by neměl mít jiné symptomy, jakými jsou únava, bolest, zvracení, zvýšená teplota, apatie nebo krev ve stolici.
Endiaron má účinek na některé střevní parazity a řadu bakteriálních střevních patogenů. Tento preparát se do zažívacího ústrojí téměř nevstřebává, nicméně existuje malý podíl, který se může resorbovat nebo vést k případům nevolnosti a lékového exantému u pacientů. Určitě by neměl být podáván dlouhodobě, protože zde hrozí poškození nervového aparátu. S ohledem na charakter látky a omezený způsob jejího vstřebávání ze zažívacího ústrojí lze předpokládat nízkou toxicitu této látky u psa, nicméně s ohledem na nedostupnost ověřených údajů nelze jednoznačně doporučit bezpečnou a účinnou dávku, ale většinou se dávkuje následovně: pes o hmotnosti do 10 kg ¼ tablety, a to maximálně 2x denně, pes o hmotnosti nad 10 kg ½ tablety, a to maximálně 2x denně.
Smecta je přírodní čištěný jíl s vysokou vazebnou kapacitou, váže ses hlenem sliznice zažívacího traktu a zvyšuje tak jeho kvalitu a množství. Tímto chrání sliznici proti infekci a škodlivým látkám a umožňuje rychlejší uzdravení. Výhodou je, že nebarví stolici a nezrychluje ani nezpomaluje průchod trávicím traktem. Vzhledem k minimálním nežádoucím účinkům, jako je přecitlivělost nebo zácpa, se Smecta nevstřebává do organismu, a proto je často podávána i veterinární praxi. Tento preparát vytváří suspenzi částeček navazujících na svůj povrch některé bakteriální toxiny, ale i jiné škodlivé látky, obaluje povrch sliznic, ale i obsah střeva povlakem – hlenem, proto škodlivé látky odcházejí společně se Smectou stolicí. Dávkování Smecty je pro malého psa 1/3 sáčku 3x denně, pro velkého psa 1 sáček 3x denně.
Amazoňan modročelý je nejčastěji chovaný amazoňan, a to jak ve světě, tak i u nás. Je nejméně náročný na chov, úspěšně odchovává mláďata i v méně příznivých podmínkách. Cenově patří k nejdostupnějším amazoňanům, navíc nepodléhá povinnosti registrace jako druhy, na které pamatuje mezinárodní úmluva.
První doložený odchov tohoto druhu v České republice proběhl v roce 1963, kdy se podařilo Janu Královi amazoňana rozmnožit. Avšak vzhledem k tomu, že v bývalém Československu se tento druh běžně choval už ve 30. letech 20. století, zřejmě nepůjde o skutečně první odchov na našem území. V současné době jej odchovávají desítky až stovky tuzemských chovatelů. Existují dokonce jeho barevné mutace.
Amazoňana modročelého krmíme kvalitním krmivem pro papoušky, navíc mu denně dáváme různé druhy čerstvého ovoce (kiwi, jablko, papáju, rozkrojený pomeranč) a zeleniny (například mrkev). Rovněž mu pravidelně podáváme směs vitamínů a minerálů určenou speciálně pro papoušky. Také dbáme na to, aby měl vždy dostatek gritu, dřevěného uhlí a písku na trávení. Papoušci mají rádi vařenou kukuřici, med a cedrové oříšky. Jídelníček musí být pestrý a nesmí obsahovat příliš tuku. Papoušci si totiž vybírají olejnatá semena (slunečnicové semínko, burské oříšky) a ta ve velkém množství ohrožují jejich zdraví. Žádnému papouškovi nesmíme podat avokádo, jelikož je pro něj silně jedovaté. Každý den čistá voda pak představuje samozřejmost.
Při krmení sledujte, zda si pták nevybírá pouze jednu složku. Toto chování může vést k obezitě, k níž bývají amazoňané velmi náchylní. A ptákům, kteří trpí obezitou, už nepomohou žádné vitamíny ani minerály. Opravdu tučné krmivo by mělo mít podobu slunečnice či světlice a mělo by se podávat ve velmi malých dávkách.
Amazoňan se v přírodě živí plody stromů (pomeranč, mango), ořechy, plody keřů, jejich listím a pupeny, semeny palem, bobulemi a mladými výhonky různých dřevin.
Papoušci mají silný zobák, proto nesmíme podcenit výběr mříže klece či pletiva voliéry.
Amazoňan modročelý je od přírody aktivní, v omezeném prostoru může trpět obezitou. Z těchto důvodů by měl mít co největší možnou klec (ideální rozměry: 120 cm šířka, 120 cm výška, 240 cm délka; umístěna by měla být 120 cm nad zemí) a v ní hračky a dřevo nebo větve, jež může okusovat. Dále jim svědčí letní pobyt na čerstvém vzduchu a slunečním světle. Pravidelné koupání nebo sprchování je nutné kvůli udržení dobrého stavu opeření a kůže. Ptáci by měli mít možnost mlžení i v suché místnosti či na slunci.
Pohlavní dospělost nastává ve 3. až 5. roce života. Pro hnízdění můžeme použít umělé budky o velikosti 30 cm x 30 cm x 60 cm. Doba sezení na vejcích se pohybuje mezi 24–26 dny. Mláďata opouštějí budku asi v 10. až 12. týdnu života. Modročelí amazoňané bývají v době hnízdění hluční, tudíž se doporučuje je odchovávat v dostatečné vzdálenosti od sousedů. Amazoňan modročelý se v zajetí odchovává poměrně obtížně.