Výraz obedience sice v překladu znamená poslušnost, ale jde o mnohem víc. Tým složený z člověka a psa by měl při provozování tohoto sportu s radostí a perfektně absolvovat různé úkoly. Jde tak především o soulad a pocit sounáležitosti se psem.
Povely
Zvukové povely jsou vyslovovány normálním tónem hlasu. Na psa není dovoleno křičet, pokud to nevyžaduje jeho vzdálenost od psovoda. Oslovit psa jménem před povelem je povoleno pouze u OB-Z. V ostatních třídách je oslovení psa jménem před povelem hodnoceno jako povel navíc a je penalizováno ztrátou bodů, vyjma těch cviků, kde je oslovení povoleno popsaným způsobem v popisu jednotlivých cviků.
Zvukové ani posunkové povely nejsou v tomto zkušebním řádu striktně dané, jsou pouze doporučené. Psovod je však limitován maximálním počtem povelů, které může použít během jednoho cviku. Posunkové povely jsou krátké pohyby rukou. Používání posunkových povelů je dovoleno pouze tehdy, pokud je to uvedeno v popisu cviku.
Používání posunkových a zvukových povelů současně u cviků, kde to není dovoleno, je považováno za povely navíc a znamená ztrátu bodů.
Základní pozice
Psovod stojí přirozeně rovně v klidném postoji. Pes sedí těsně při levé noze psovoda tak, aby jeho lopatka byla na úrovni kolen psovoda. Podélná osa těla psa je v rovnoběžném směru k postoji psovoda. Přední nohy psa by měly při pohledu z boku lícovat s lýtky psovoda. Ramena psa jsou na úrovni nohou psovoda. Křivé přisednutí je chybou. Cvik začíná stewardovým pokynem „začátek cviku“ psovodovi a končí, když steward řekne „cvik ukončen“ nebo „konec cvičení“.
Pokud je pes z důvodu zdravotního postižení psovoda vedený na pravé straně, tak i v základní pozici sedí při pravé noze psovoda. Pokud zkušební řád nestanoví jinak, cvičení začíná a končí v základní pozici.
Pozice „ke mně“
Pes si sedá rovně a těsně před psovoda, na pokyn stewarda dá psovod psovi povel k zaujetí základní pozice. Křivý posed nalevo nebo napravo je chybou.
Pozice „lehni“
Pes si musí lehnout okamžitě po vydání povelu psovodem. Pes se smí okamžitě převalit na stehno (kyčel), ale zaujatou polohu již nesmí měnit. Pes může otáčet hlavou, zajímat se o rušivé vlivy v okolí, ale neměl by například jíst trávu a podobně.
Převalování se ze stehna na stehno, nervozita, zvukové projevy a podobné chování jsou penalizovány ztrátou bodů. Je chybou, pokud se pes převalí a leží celým tělem na boku. Pes nesmí ležet na zádech nebo se převalovat.
Pozice „stůj“
Pes stojí všemi čtyřmi tlapkami na zemi a nepohybuje se. Pes musí polohu zaujmout rychle a nedělat zbytečné kroky navíc. Pes může otáčet hlavou a zajímat se o rušivé vlivy v okolí.
Pozice „sedni“
Pes sedí rovně, na obou zadních nohách. Není dovolené, aby si pes seděl na stehně. Pes může otáčet hlavou a zajímat se o rušivé vlivy v okolí. Přešlapování předníma nohama, převalování se z kýty na kýtu
Ve svém příspěvku HEMATOM ABCES U PSA NA NOSE OBRAZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Marešová.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, máme doma Mini Bulika a na nose se mu objevil velký podebrany flek.
A na veterině nam řekli ze to je nádor, ale nam to tak nepřijde chci se zeptat zda by to taky nemohl byt hematom nebo něco jiného. Děkuji za odpověď přikládám fotku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
diagnostika léze na nose pejska bude určitě vyžadovat histologické vyšetření postižené tkáně, které přesněji řekne, o co se jedná a jaká bude nejúčinnější léčba. Z obrázku to opravdu nelze určit. Netuším jaká je celková anamnéza psa a zda byl vzorek z tkáně histologicky vyšetřen. Hematom bych ale z fotografie vyloučila, v úvahu připadá spíše zánětlivá, nádorová tkáň, aj. či kombinace různých problémů.
Na výchově pejska začněte pracovat okamžitě, jakmile si ho přivedete domů. Klidně už v 8 týdnech. Práce se štěnětem je mnohem snadnější než s dospívajícím puberťákem, u kterého se na výchovu zapomnělo. Výcvik štěněte však nemusí být vůbec snadný, pokud je neposlušné.
Cvičit pejska neznamená s ním hned trávit 2 hodiny na cvičáku, tak dlouho pozornost neudrží ani dospělý pes. Cvičit můžete 5 minut při každém venčení.
Na každé venčení byste měli mít s sebou následující vybavení (jak na manipulaci s pejskem, tak na jeho výcvik):
obojek a vodítko – obojek bude nosit pejsek po celý život, měl by si na něho zvyknout co nejdřív; snadno ho za něho chytnete nebo připnete k vodítku;
hračku – osvědčený je uzlík na přetahování, upoutáte jím pejskovu pozornost a zabavíte ho;
pamlsky – díky pamlskům pejsci většinou udělají vše, na dobrotu se naláká každý pejsek.
Pejska oslovujeme jménem, voláme na něj a neustále mu jej opakujeme. Zároveň však učíme štěně základům slušného chování a socializaci, to znamená, že mrňouska bereme všude s sebou. Vozíme ho autem, bereme do města mezi lidi (obzvlášť je dobré mezi malé děti, aby si jej chovaly a hrály si s ním). Vyroste vám tak sebevědomý a nebojácný pes. Po jméně můžeme začít učit štěně přivolání, zalehnutí či sednutí, které se učí formou hry, a můžeme použít i pamlsky jako odměny. Je dobré štěněti na obojek připevnit tenkou šňůrku několik metrů dlouhou, která nám bude sloužit jako prodloužená ruka.
Mezi nejčastější chyby při výcviku patří:
Neznalost práce s pejskem – bývá asi nejčastější příčinou všech neposlušných psů. Člověk si pořídí psa a vůbec netuší, jak s pejskem pracovat. Mezitím štěněcí období je to nejdůležitější. Nejdříve si tedy něco nastudujte z knížek, nebo se jděte podívat na cvičák.
Trestání pejska – musíte štěně nejdřív naučit všechny povely, a netrestat ho za to, že neposlouchá, když jste ho to nenaučili, když neví, co se po něm chce.
Negativní přístup – navazuje na předchozí bod. Lidé si myslí, že když budou na pejska křičet, že poslechne. Opak je pravdou. Pejsek se bude bát a povel nesplní.
Nedůslednost – často se volá na psy „ke mně, k noze, čekej“ a další povely zakřičené téměř společně. Jak má pejsek vědět, jaký povel splnit? Nakonec pejsek nesplní ani jeden, dostane vynadáno a páníčkovi je to jedno.
Ignorace – s trendem mít pejska je trend nechat ho dělat cokoli. Při útoku na jiného psa je to majiteli jedno, při nežádoucím skákání na lidi je to majiteli také jedno a pes nedostane žádný signál, že
Ve svém příspěvku VÝCVIK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Yvona.
Dobrý den. Všude se píše, že pejsek má chodit po levé noze. Mám postiženou levou ruku je tedy přípustné naučit pejska po pravé noze, abych mohla lépe ovládat pravou rukou vodítko. Předem děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku BOULE NA TĚLE PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Owczarzyova.
Dobry den.CHtela bych se zeptat .Nas pejsek ma na leve noze bouli vedouci k sourku ten se posouva az k prave noze ze sve polohy .roste to asi 2 roky bylo to male a ted je to vetsi je to pejsek siba inu ma 12 let a mel problemy s jatry bral na to leky a ted se mu vytvorilo toto chodi s manzelem na prochazky poskakuje chce si hrat dobre ji spi i cura i kaka mam se bat nebo to nevadi mam strach jak by ho operovali a dostal by se tam vzduch ze by zemrel mate nejakou radu dekuji OWCZARZYOVA
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Někdy také zkráceně nazývaný švýcarský pastevecký pes, se vyznačuje silnou pohyblivostí, vytrvalostí a odolností proti rozmarům počasí. Je nenáročný na péči. Je velmi inteligentní, rychle se učí, má neustálou chuť pracovat, je vyrovnaný a klidný, ale přesto je vynikajícím a neúplatným hlídačem. Velký švýcarský salašnický pes je ze všech plemen psů pravděpodobně nejlepším, nejohleduplnějším, nejinteligentnějším a nejspolehlivějším hlídačem.
Ve svém příspěvku ZLAMANA SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Michaela Čupová .
Dobrý den,
ložisko vypadaných – zlámaných - chlupů může mít řadu příčin. U všech dermatologických pacientů, včetně Vašeho německého ovčáka, jsou velmi důležité další anamnestické údaje (např.: jaký je věk psa?, léčí se s nějakou nemocí?, svědí jej postižené místo?, je oblast vypadaných chlupů zarudlá, zánětlivá či šupinatějící?, rozšiřuje se dané ložisko?, atd.). Příčiny mohou být jak kožního původu (parazitární, bakteriální, plísňové onemocnění, alergie, aj.), jednak mohou poukazovat např. postižení jater či štítné žlázy.
Co se týká změny krmení, na trhu je celá řada kvalitních i méně kvalitních krmiv, přičemž reklama rozhodně neznamená vždy kvalitu. Pokud by problémem opravdu byla alergie na krmení, jsou na trhu dostupné granule např. značky Royal canin či Hills, označené přímo jako hypoalergenní.
Ke zlepšení kvality srsti můžete pejskovi přidávat do krmení kvalitní lososový olej a doplňky stravy pro psy s obsahem biotinu a zinku. Problém ale vyřeší hlubší diagnostikou pouze veterinární lékař.
Hezký den,
MVDr. Michaela Čupová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Dobry den,mam tentýž problém se svým psem,je to fena něm.ovčáka,je ji 9 a pul roku,a nad ocasem se ji zacaly ztrácet chlupy,nejdřív to vypadalo,jakože jsi to vykousala,měla tam i nějaké strupy,po nejakem dnu se ji to spravilo,ale udelal se ji větší flek na stejnem místě jakoby tu srst ztrácela,granule jsou stejne zadna změna,tak si myslim,ze to na to nema vliv,zkusim ještě par dní počkat a pokud se ji to nejlepší,tak pak si zajdu pro radu,přesto budu rada,za váš názor či radu,přeji pěkný den
Velký špic dosahuje obvykle rozměrů kolem 46 cm (+/- 4 cm). Jeho váha se pohybuje v rozmezí 17,5 – 18,5 kg. Svými mírami se hodí více k rodinnému domu než do bytu, také potřebuje více pohybu než menší typy. Nejčastější zbarvení je bílé, hnědé a černé.
Povaha:
Povaha špiců je popsána výše. U německého špice velkého je jen menší sklon k popudlivosti. I tak je to ale veselý a hravý pes.
Strava:
Množství a kvalita potravy tohoto psa musí být přizpůsobena jeho věku a tělesné konstrukci.
Línání:
Výhodou tohoto psa je, že není nutná příliš velká péče o jeho srst, výjimkou je doba línání, kdy je vhodné denně pročesávat srst alespoň v místech, kde je hustší + podsada.
Tupinambis rufescens – teju červený dorůstá až 120cm výšky a výskytem je vázán na listnaté a křovinaté lesy severní Argentiny. Jeho kůže má barevný nádech do červena. Tělesná teplota jedince je okolo 38 °C. Pro teju červenavého je typická výrazná pohlavní dvojtvárnost – samci jsou větší než samice a mají mohutnější hlavu a silnější ocas.
Vyskytuje se v rozličných biotopech Brazílie, Bolívie a Paraguaye. Jeho životní prostor není vyhraněný, proto může být nalézán od savan po deštné lesy.
Pro chov tohoto druhu jsou vhodná terária 200 x 150 x 100–200 cm, jejichž substrátem je písek. Vnitřní zařízení tvoří pevně ukotvené kmeny a kořeny a větší nádoba na vodu, alespoň 30 x 40 cm. Důležité jsou denní teploty v rozpětí 25–30 °C s lokálním ohřevem na 40–45 °C, v noci pokles na 20–22 °C za současného zvýšení vlhkosti porosením. Nutná je vyšší intenzita osvětlení až 12 hodin denně a UV ozařování lampou Osram – Ultravitalux 20 minut z 1 metru.
K páření dochází zpravidla po skončeném zimním klidu. Samec se při námluvách přibližuje k samičce a s pocukáváním celého těla se ji snaží olizovat a něžně okusovat směrem od ocasu k hlavě. Samička zprvu uniká a nechává se zas a znovu přemlouvat, až ji nakonec sameček uchopí za kůži v zátylku. Pak ji zadními končetinami dráždí v pánevní oblasti, což vypadá, jako by právě startoval motocykl, načež samička zvedá ocas a dochází ke spojení.
Samičky snáší 4 až 32, obvykle 8 až 12 vajec o velikosti asi 5 x 3 cm. V přírodě je umisťují do termitiště, v zajetí zahrabávají nebo kladou do úkrytu. Při 30 °C a vysoké vlhkosti se mláďata líhnou za 152 až 171 dní ve velikosti 22 až 24 cm. Do roka dorůstají do celkové délky 40 cm. Tejové žijí kolem 10 let.
V potravě není tento druh vybíravý. Přijímá větší hmyz, ryby a především myši všech velikostí. Nepohrdne ani rostlinnou potravou v podobě ovoce či klíčených semen.
Šupiny na povrchu těla jsou spíše drobné a oválné, kdežto z břišní strany větší a čtyřhranné. Nápadný je dlouhý, růžový až červený, silně rozeklaný jazyk, který je zatažitelný do pochvy.
Ocas, který zabírá o něco více než polovinu celkové délky, je odlomitelný. Regeneruje poměrně dobře, zvláště u mladších jedinců, ale trvá to delší dobu, a ačkoliv je jeho tvar přirozený, přesto nedosahuje délky ocasu původního a zároveň postrádá i původní zbarvení.
V přírodě se dokáže při vyrušení pohybovat jen po zadních končetinách rychlostí kolem 20 km/h, v zajetí však tuto schopnost neuplatňuje vzhledem ke ztrátě plachosti i&nb