Lov byl jedním z prvních způsobů obživy člověka již v době pravěku. V lidské povaze je, že si člověk snaží vše zjednodušit. Nejprve lidé lovili pomocí kyje, kopí a různých pastí, pak si lov zjednodušili pomocí luků a šípů, ty časem nahradily nejrůznější palné zbraně. Lidé se ale nespokojili s prvními typy palných zbraní, neustále je vylepšovali, aby více vyhovovaly jejich záměrům. Součástí vývoje palných zbraní se stalo i vylepšování podmínek jejich využití, kam spadá i vynález a vylepšování optických přístrojů určených nejen k pozorování ale i ke zlepšení přesnosti lovu.
Analogové noktovizory
Starší přístroje ještě s analogovým systémem nemají samozřejmě tak kvalitní vidění, jako ty novější nástroje. Při pohledu do této optiky má myslivec vidění zastřené zeleným závojem, problematické je také zvětšování (zvětšení u starých přístrojů je obvykle asi 2,5 x, což není moc).
Analogové noktovizory se používají asi nejčastěji, jejich vývoj byl postupný, technologie se neustále zlepšovaly, zvyšovala se u nich citlivost a ostrost. Tyto přístroje obvykle musí mít lovec na povolení od Policie ČR.
Častý typ obsahuje zesilovač zbytkového světla, kterého v lesích ale nebývá moc, a proto je třeba využívat i doplňkové zářiče infračerveného světla. Tyto zářiče se ale nehodí na každý lov, protože některá zvěř (například jelen sika) tyto zářiče vnímá a zmizí lovci z dohledu. Stejně tak infračervené záření vnímá i černá zvěř (na jejíž lov je noční vidění určeno), a následný výstřel si s tímto světlem spojí, a příště raději zmizí, když ho zahlédne. Za obrovskou nevýhodu těchto noktovizorových přístrojů považují myslivci jejich závislost na jasném počasí, pokud je počasí nepříznivé (mlha, kouř, déšť, sněžení) a zapne se zářič, tak v tu chvíli myslivec nevidí nic, jen bílou tmu. Zároveň i dosvit zářiče není příliš velký, dosáhne maximálně 80 metrů za ideálních podmínek. Tento typ přístroje nočního vidění může mít různou konstrukci, jednou z nich je předsádka, která se připevňuje na objektiv standardního puškohledu (zvětšování obrazu se provádí zvětšováním na puškohledu). Další typ je nástavec na okulár puškohledu (dojde k prodloužení pažby, což je velká nevýhoda). Myslivec musí mít také na paměti, že noktovizory smí zapnout jen po setmění, denní světlo by mohlo spálit optoelektroniku v přístroji.
Shrnutí analogového nočního vidění:
Výhody analogového nočního vidění
Nevýhody analogového nočního vidění
Výborný obraz
Nutné přihlášení u Policie ČR
Vysoká citlivost na zbytkové světlo
Vysoká pořizovací cena
Zachycení obrazu bez zpoždění
Citlivost na denní světlo
Nízká spotřeba energie = dlouhá provozní doba na baterii
Ve svém příspěvku VÝCVIK ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Procházková.
Dobrý den, jmenuji se Marcela Procházková a mám 1,5 letou čivavu, je to pejsek jménem Dobby. Je to hlídač a náš miláček, ale pravda taky je, že jsem štěňátko pořizovala dětem v době covidu a já jako zdravotní sestřička jsem byla bohužel více v práci než doma a tak uznávám, že má výchova našeho Dobbyho značně pokulhává.
Když ho necháme samotného doma, neštěká, většinu dne prospí a nikdy se mi nestalo, že bych přišla z práce a měla něco zdemolovaného. To se nikdy nestalo, proto, když přijdu z práce, moc chválím a vždy mu dám malý pamlsek, jak byl hodný.
Na procházce už je ta naše čivava pěkný lump. A mám pár dotazů. Někdo kolem něj při procházce projde a nic, a při někom se může zbláznit štěkáním. Koriguji to ta, že zatahám za vodítko a říkám nesmíš, ale pomáhá to jen občas. Co s tím? Venku mám psa na vodítku. Pouštím ho jen v přírodě, na louce, aby se vydováděl. Jinak je nedůvěřivý k lidem a obzvlášť k dětem. Pokud já dřív nezahlédnu v blízkosti někoho a nedám vodítko, on letí jak smyslu zbavený k někomu a mám strach, že ho až pokouše. Nebojí se vrčet a cenit zuby na velkého psa. Proto ho mám raději na vodítku, než aby někomu ublížil, ale nevím, zda dělám dobře. Od malička lidi, které zná, má rád doteď, na jiné štěká. Někdy se okamžitě zklidní, někdy ne...Co v takovém případě můžu víc dělat?
Hodně se ohání po malých dětech. Já si ho trochu usměrním, ale bojím se, až s ním půjde mé dítě na procházku, že to jednou nezvládne a stane se neštěstí.
Přitom k nám od začátku chodí návštěvy i malé děti...pokud na někoho víc štěká, doma si to snáz ohlídám a je většinou po chvilce klid. Venku to ale trvá dále. Poradíte mi, jak na jeho výchovu?
Jednou vyjel na malou holčičku, nekousl jí, ale měla na nožce od něj škrábanec. Bylo vidět, že křikem se u něj dá docílit, že je pak celý den jak oukropeček, patrně ví, že udělal něco špatně. Ale kdyby si to zapamatoval a víckrát to už neudělal. Ale já skrz malé děti musím být neustále ve střehu a občas útočí dál, aniž by mu něco dělali. Někdy mu stačí, že od někad děti vyběhnou, kolem něj jedou na kole a on se může zbláznit. Chápu, že se může leknout, ale jen mám strach, aby jednou nekousl. Jsou zkrátka děti a dospělí, kterých si nevšimne a pak je to někdy dost o nervy. Poraďte mi, prosím, co dělám špatně. Děkuji za Váš čas a za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mezi takovéto vynálezy spadají zaměřovače, které ale v době svého vzniku nebyly u lovců příliš oblíbené (vliv na to měla nepochybně i vysoká pořizovací cena). Nakonec se ale zaměřovače rozšířily, vliv na to měla jistě i druhá světová válka. Dnes je dokonce puškohled ze zákona povinný za snížených světelných podmínek, puškohled má význam i etický a humánní. Díky puškohledu se snížila pravděpodobnost špatné rány, která by vedla ke zranění lovené zvěře, nebo k usmrcení špatného kusu. Ze stejných důvodů se nakonec přistoupilo i k využívání noční optiky, která původně byla pro myslivce určená jen k pozorování. Další neméně důležitý důvod pro využití noční optiky je i bezpečnost lovu.
Využití noční optiky je důležité hlavně v oblastech, kde je přemnožená černá zvěř, často jen noční optika poskytuje lovci šanci stavy černé zvěře v dané oblasti zredukovat.
Noční vidění je v dnešní době běžnou součástí myslivecké výbavy pro lov a pozorování zvěře v noci. V České republice je v noci povolen lov černé zvěře a právě tyto přístroje zlepšily kvalitu jejich lovu. Přístroje nočního vidění zvýšily pravděpodobnost úspěchu střelby.
Přístroje na noční vidění pomáhají myslivcům pozorovat a zjišťovat spády zvěře, napomáhají také zjišťování skutečných stavů zvěře v noci (důležité pro hospodaření mysliveckých spolků), ve dne může být totiž sčítání problematické.
Přístroje na noční vidění se na mezinárodním trhu objevily poprvé asi před dvaceti lety. Některé pracovaly s IR systémem (u tohoto systému je cíl osvětlen neviditelným spektrem infračerveného světla a přijímač v přístroji převádí infračervené světlo do viditelného spektra), jiné fungovaly na principu zesílení zbytkového světla (zesilovače zbytkového světla zesilují přirozené osvětlení jako je svit hvězd, světelný smog). Stejně jako u jiných přístrojů i u těch na noční vidění se technika vyvíjí, a proto vznikají stroje různých generací, ty se pak označují jako první, druhá třída atd. Přístroje s nejvyšším označením se běžně nevyužívají ani pro myslivost, vhodné jsou jen pro speciální účely ozbrojených sil.
Cena za dalekohled s nočním viděním se pohybuje kolem pěti tisíc za nový přístroj, ty bazarované jsou samozřejmě levnější.
Brýle s nočním viděním
Brýle s nočním viděním se při lovu příliš nevyužívají, i tak se ale dají pořídit v rámci několika tisíc.
Noční vidění na puškohled
Cenové rozpětí je u nočních vidění na puškohled velmi rozsáhlé. K dispozici mají uživatelé noční vidění za několik tisíc, ale i ty, jejichž cena se pohybuje v rámci desítek tisíc.
Předsádka s nočním viděním
Cena tohoto přístroje se pohybuje v rámci pár tisíc korun.
Cena přístrojů této značky se pohybují od pár tisíc korun až po desítky (výjimkou nejsou přístroje za třicet a více tisíc).
Noční vidění Yukon
Pod značku Yukon spadá řada přístrojů, takže i zde je cenové rozpětí široké. K dispozici jsou přístroje za pár tisíc, ale i přístroje za několik desítek tisíc korun.
Na webových stránkách youtube.cz jsou k dispozici videa, které zachycují, jak přístroje fungují a jaký je jejich obraz. Příkladem může být video: https://www.youtube.com/watch?v=H6oQ2c03zMc.
Noční vidění ATN
Pod značku ATN spadají o něco dražší přístroje (i přes sto tisíc korun), je to dáno tím, že se jedná často o termovize, nebo o digitální přístroje.
Přístroje na noční vidění s digitálním převodem mají obraz černobílý, tyto přístroje mívají vestavěné IR osvícení (díky tomu se přístroj dá využívat i ve tmě nenarušené světelným smogem). Digitální přístroje mají zvětšení obrazu zhruba 5,5 krát. Zobrazení v přístrojích bývá přesné a s velkým kontrastem.
Digitální přístroje využívají také zesilovač zbytkového světla, ale obraz je přenášen v digitálním systému. Obraz u těchto přístrojů je jasnější a ostřejší. Zároveň mají na rozdíl od analogových i lepší rozlišovací schopnost.
Nevýhodou těchto přístrojů je potřebná vysoká dávka energií. Baterie do těchto přístrojů mívají nízkou životnost, často se baterie vybijí hned po jednom večeru.
Na rozdíl od noktovizorů se mohou digitální přístroje použít i při denním světle. Naopak jejich nevýhodou je, že systém obraz seká v malých časových intervalech, a proto obraz běžící zvěře bývá špatně zachycený.
Shrnutí hodnocení digitálního nočního vidění:
Výhody digitálního nočního vidění
Nevýhody digitálního nočního vidění
Nižší pořizovací cena
Vysoká spotřeba energie = menší výdrž baterií
Více možností různých nastavení a funkcí: Wifi, GPS
Jedná se o svítilnu, která vyzařuje světlo v pro člověka neviditelném spektru. Obecně se pro noční vidění doporučují přísvity o vlnové délce 850 nm. Přestože toto světlo člověk nevidí, zvěř na něj může reagovat. Světlo z této svítilny může pocházet z laserové diody, nebo z LED. Přísvit musí lovci používatu digitálního očního vidění, na rozdíl od některých noktovizorů, které mají velké zesílení zbytkového světla.
Na specializovaných bazarech se dají najít k prodeji i přístroje na noční vidění. Přístroje je třeba si ale vyzkoušet. U některých typů se nedoporučují přístroje první generace, ty nejsou již příliš kvalitní a neplní očekávání uživatelů.
Lovec musí uvážit řadu faktorů, které jeho volbu vhodného přístroje ovlivňují. Patří sem: oblast lovu, způsob lovu, způsob montáže na zbraň, použité technologie, finanční nároky, prodejce(pokud se přístroj rozbije, je obvykle nutná oprava přímo od výrobce, je proto lepší nákup přístrojů přímo od výrobců, než od různých překupníků, kteří nemohou zaručit dodržování zákonných podmínek a lhůt).
Do oblastí, kde bude přístroj používán patří: lesní honitba(není potřeba velké zvětšení, vhodnější je menší přiblížení, které lovci umožní sledovat, jestli zvěř značí a jakým směrem e pohybuje, překážky v lese odráží přísvit zpět do zařízení, zvěř je v lese více pozorná na přísvit = výhodnější jsou noktovizorní zařízení se čtyřnásobným zvětšením), polní honitba(zvěř méně vnímavá na světla, lze lovit na delší vzdálenost, pokud není úplná tma = analogové vidění bez použití přísvitu).
Druhy způsobů lovu: čekaná(vhodné větší přiblížení, protože lovec má dost času na výstřel, nezáleží na zpoždění přenosu digitální obrazu), šoulání (menší zvětšení poskytuje větší zorné pole a tím i přehled o okolní situaci, vhodné využít i noktovizorní technologie).