Škrabadla pro kočky jsou vyhledávaným zbožím. Dá se říci, že čím větší škrabadlo svému čtyřnohému mazlíčkovi pořídíte, tím lépe. Ideální je minimálně 80cm sloupek od země, aby se kočky při škrábání i protáhly. Co se týče boudiček, tak ty jsou skvělé, ale je lepší, aby byly umístěny někde výš, dole do nich lezou jen menší koťata, dospělí jedinci málokdy. Kočky obecně mají rády přehled, takže vyhledávají patra a různé boudičky cca od 100 cm a výše. Jakou barvu a typ vyberete, to už záleží na vašem vkusu.
Nejprodávanější velká škrabadla 160–220 cm
Škrabací strom NaturalParadiseXL Standard: Přírodní škrabadlo se dřevěnými deskami, 15 cm silné sisalové kmeny a velké plochy k ležení. Ideální pro velké kočky, odnímatelné a pratelné potahy.
Rozměry: v 175 x d 75 x š 56 cm
Škrabadlo NaturalParadise XL Compact: Velké škrabadlo s extra pevnými dřevěnými deskami a kmeny o průměru 11 cm, plyšem potažené skrýše, 5 míst k ležení, měkké polstrování.
Rozměry: v 175 x d 67 x š 47 cm
Škrabací strom Rapunzel: Robustní, stabilní škrabadlo se dvěma domečky a třemi platformami, s mnoha možnostmi k dovádění a odpočinku.
Rozměry: v 181 x d 60 x š 50 cm
Škrabadlo Catherine 197 cm: Světlý rohový škrabací strom s mnoha sisalovými plochami, s možností úkrytu a se silně polstrovanou výhledovou podestou – ideální do rohu pokoje.
Rozměry: v 197 x d 45 x š 45 cm
Škrabadlo La Digue II: Středně vysoké, velmi pěkně provedené škrabadlo na hraní a zábavu, s polstrovanou vyhlídkou, zkrátka něco pro opravdové požitkáře!
Škrabací válec Diogenes M: Škrabadlo se skrýší potažené kvalitním robustním sisalem, na které je možné vyšplhat. Ideální hračka ke škrábání a odpočinku pro vaši kočku.
Rozměry: v 75 cm x Ø 36 cm
Škrabací válec NaturalParadise Premium: Kvalitní stabilní válec s masivními deskami ze dřeva, velké dutiny s polštářkem a útulný pelíšek, všechny polštáře je možno odejmout a vyprat.
Rozměry: v 113 x Ø 55 cm
Škrabadlo NaturalParadise Standard: Stabilní škrabadlo s robustním sisalovým povrchem, masivní desky z ekologického dřeva, tři úkryty potažené uvnitř umělým filcem, pelíšek, polštářky, pratelné polstrování. Dva rozměry dodání.
Škrabací strom: Jde o škrabadlo s celou řadou pater a pelíšků na spaní a odpočinek, ideální pro koťata a kočičí seniory.
Rozměry: v 116 x d 55 x š 40 cm
Stabilní škrabací strom z extra tvrdých dřevěných plátů: Jedná se o škrabadlo, které má dřevěné pláty s 15cm průměrem, velké plochy k ležení, pratelné polstrování. Je ideální pro těžké a velké kočky.
Rozměry: v 175 x d 75 x š 56 cm
Škrabadlo 80 cm: Má pevný kmen na škrábání. Chrání nábytek a tapety před nenechavými drápky kočky. Je vhodné na protažení koček a do malých prostor.
Rozměry: v 80 x d 40 x š 40 cm
Trixie škrabadlo: Je stabilní strom na škrábání s možnostmi k úkrytu, radosti ze hry a s dvěma plošinami na ležení. Toto škrabadlo je vhodné pro všechny typy koček.
Rozměry: v 47 x d 29 x š 29 cm
Škrabadlo Enio: Je praktické škrabadlo, které nezabere mnoho místa, s okrouhlou vyvýšenou plochou na ležení a hračkou na gumové pásce na jedné tyči. Je vhodné pro všechny kočky, ideální pro koťata a malé kočky.
Rozměry: v 71 cm x d 44 x š 33 cm
Škrabací tyč: Je škrabací tyč s tratí s míčky. Má odolný sisal a hračka na provázku. Toto škrabadlo je určeno pro protažení a hru koček.
Velikost: v 43 x Ø 30 cm
Škrabadlo 45 cm: Má dvě útulná místa k ležení, s kytičkou a motýlkem z plyše ke hraní.
Rozměry: v 45 x d 40 x š 35 cm
Škrabadlo Pharos 110 cm: Je škrabadlo s několika podestami k ležení a pohodlným pelíškem se silným polstrovaným okrajem.
Rozměry: v 110 x d 60 x š 35 cm
Trixie škrabadlo Muchomůrka 45 cm: Je veselé škrabadlo nejenom pro malé kočky s hračkou na provázku a dvěma míčky schovanými ve spodní části hračky. Škrabadlo má flísový potah.
Škrabadlo Atlas: Stabilní škrabadlo do výšky včetně stropního úchytu, s domečkem na spaní, s mnoha možnostmi k lezení a se 2 houpacími sítěmi; vhodné i pro více koček.
Rozměry: v 248–274 x š 68 x d 43 cm
Škrabadlo Xanthos 235–265 cm: Škrabadlo až ke stropu se spoustou možností ke spaní a šplhání, dvě dutiny k úkrytu, dvě houpačky a mnohočetné možnosti ke škrábání.
Rozměry: v 235–265 x d 70 x š 40 cm
Škrabadlo do stropu NaturalParadise XL: Stabilní, prostorově úsporné, se sisalovým kmenem tlustým 11 cm a deskami z pravého dřeva, úkryt a lůžko lze flexibilně uspořádat, pratelné polštáře.
Škrabadlo vybírejte podle čtyř základních parametrů:
1. Výška škrabacích sloupků – neměla by být menší než 60 cm, ideálně 80–100 cm (minimálně jeden ze sloupků). Škrabadlo s nízkými sloupky není pro kočku pohodlné a bude jej ignorovat či používat minimálně, jelikož se u něj nemůže pořádně natáhnout.
2. Průměr škrabacích sloupků – vyberte škrabadlo s vnějším průměrem sloupků 11 cm a více. Tloušťka stěny by měla dosahovat 1 cm. V žádném případě se nevyplatí investovat do běžně nabízených škrabadel s 9cm sloupky. Nic nevydrží a rády se lámou ve spojích.
3. Kvalita omotávky – sisalové lano s průměrem minimálně 10 mm musí být pevně navinuto, bez jakékoliv „vůle“ a mezer. U škrabadel omotaných levným tenkým provazem nezřídka vidíte, že omotávka je povolená a třepí se již před prvním použitím kočkou.
4. Celková stabilita – důležitá je masivní těžká základna a dobré rozložení prvků, aby se škrabadlo neviklalo a nepadalo. Nestabilní, co chvíli k zemi se řítící škrabadlo kočka nebude chtít používat.
Rozhodně není potřeba kupovat zvlášť škrabadlo pro kotě a pak ho vyměňovat za „dospělou“ velikost. Čím vyšší škrabadlo bude, tím lépe – kočky milují výhled z výšky. Boudičky a prolézačky jsou k ničemu (naprostá většina koček je ignoruje). Mnohem více radosti kočce uděláte košíčky na ležení.
Rozhodně se vyplatí do škrabadla investovat trochu větší peníze. Opravdu kvalitní škrabadlo vydrží několik let ve výborném stavu, zatímco levné je na vyhození již po pár měsících.
Kočky s geny pro kadeřavou srst se objevovaly mezi kočkami odjakživa. Ne všechny geny jsou však stejné. Ve třicátých letech se na území Německa objevila kadeřavá kočka jménem Munk. Munk pocházel ze spáření ruské modré a hnědé angorské kočky a považuje se za nejstarší důkaz plemene nazývajícího se německý rex. Další zmínky o německém rexovi pocházejí z roku 1951. Kdy si lékařka Rosa Scheuer-Karpinová povšimla kudrnaté kočky v berlínské Hufenladově nemocnici. Kočku pojmenovala Ovečka a zkřížila ji s černým kocourem, který se také potuloval v okolí nemocnice. Všechna koťata měla klasickou rovnou srst. Až zpětné zkřížení Ovečky s jejím synem Fridolínem přineslo ovoce. Narodila se dvě kadeřavá koťata, a tak byla dokázána přítomnost mutace. Ovečku ještě několikrát spářila, čímž vytvořila základ plemene german rex. O pár let později se německý rex dostal do USA, kde byl křížen s oblíbenými cornish rexi, s nimiž měl stejný gen pro kadeřavou srst. Další podobné plemeno – devon rex má gen pro kadeřavost odlišný.
Německý rex má velmi milou a přítulnou povahu. Má rád společnost a nehodí se pro majitele, kteří jsou téměř celý den mimo dům. Rád se mazlí a vyžaduje pozornost svého pána. Jsou to kočky velmi inteligentní a temperamentní. Mají rády teplo, a proto se velmi dobře hodí do bytu. Němečtí rexové jsou výbornými lezci a akrobaty, neustále vás překvapují svými kousky a svou hravostí. Vůči ostatním kočkám se chovají dominantně. Německý rex chce být pánem bytu a dává to ostatním kočkám znatelně najevo. Vůči cizím lidem nebo dětem se chová kamarádsky a přístupně. Ke psům nejspíše zaujme podobný postoj jako k jiným kočkám, bude chtít být velitelem, a pokud se pes nepřizpůsobí, může dostat i pár pohlavků.
Německý rex je jedno ze čtyř plemen rexů, tedy koček s kadeřavou srstí. Dosahuje hmotnosti 3–5 kg. Stavbou těla se podobá obyčejné domácí kočce, srst je ale mírně zvlněná, jakoby po trvalé. Tělo je středně velké, silné a svalnaté, ale nikdy masivní nebo podsadité. Hruď je z profilu zakulacená a vysloveně silná. Záda jsou od ramen až po trup naprosto rovná. Standard německého rexe předepisuje jemné, středně dlouhé nohy. Tlapky jsou výrazné a mírně oválné. Ocas je středně dlouhý. Má silný kořen a směrem ke špičce se mírně zužuje. Žádoucí je dobré osrstění.
V kohoutku je kočka vysoká asi 30 cm, délka těla včetně ocasu pak činí kolem 80 cm. Kocouři jsou větší než samice a váží cca 3,5 až 7 kg, hmotnost koček se pohybuje od 2,5 do 4,5 kg.
Hlava plemene german rex je zakulacená s dostatečnou šířkou mezi ušima. Vnější linie hlavy by měla téměř rovně stoupat od tváří ke špičkám uší. Má vystouplé líc
V dTestu vyšly nejlépe granule Natural & Delicious Chicken and Pomegranate a Orijen Six Fish, zejména díky vysokému podílu kvalitních bílkovin a absenci mykotoxinů. Nejhůř bylo dle dTestu hodnoceno krmivo Trainer Natural With Fresh Chicken, jehož výslednou známku limitovaly nálezy všech hledaných mykotoxinů a jejich vysoké hodnoty.
Pořizovací cena sisalového lana je vyšší, ale o to bude pevnější. Vydrží útoky drápků vaší kočky. Sisal se používá spletený do provazu a zavěšuje se na pevnou konstrukci vyšších škrabadel pro kočky.
Nejlepší škrabadla jsou od polské firmy DRAPAKI, jsou dražší, ale vydrží. Firma Drapaki často jezdí na výstavy a tam se dá pořídit škrabadlo levnější. Říkáte si asi, vždyť to vyrábějí Poláci, ale jejich škrabadla jsou opravdu vypracovaná do detailů. Kvalitní škrabadlo nekoupíte ani v běžném zverimexu, ani v internetových obchodech s chovatelskými potřebami. Je potřeba sáhnout po nějakém od specializované firmy. Chcete-li opravdu kvalitu, doporučuje se toto.
Škrabací podložka Multi-Scratch z kartonu: Pro drápky ostré jako jehly a proti škrábacím útokům na vlastní nábytek; včetně Catnip-pytlíku!
Rozměry: d 47 x š 12 x v 5 cm
Škrabací podložka Patchwork: Podložka ke škrábání a hraní se sisalovou plochou k obrušování drápků, teplé místečko z flísu k lenošení, se šustící fólií, balónkem se zvonečkem a dvěma myškami.
Rozměry: d 58 x š 49 x v 1 cm
Škrabací nábytek Relax: Ideální možnost ke škrábání a pohodlné místo ke spaní s moderním designem motýla v jednom, s velkou plochou ke škrábání i k ležení, vhodné také pro kočky velkých ras.
Rozměry: d 39 x š 39 x v 14,5 cm
Nábytek pro kočky na škrábání a hraní: Škrabací plocha a trénování zručnosti, horní strana z vlnité lepenky pro škrábání, se dvěma míčky s rolničkami uvnitř, s různými otvory.
Velikost: d 45,5 x š 24 x v 9,3 cm
Zoolove škrabadlo 3 v 1: Stabilní, sisalové škrabadlo na 3 použití – na podlahu, stěny a rohy, se srdíčkovým přívěskem.
Rozměry: d 60 x š 31 cm
Home domeček pro kočky včetně škrabadla: Pevný kartonový zahradní domek, se škrabadlem z kartonu a se šantou kočičí.
Rozměry: d 50 x š 26 x v 36 cm
Škrabací podložka Vlna: Škrabací podložka ve tvaru vlny a plocha na dřímání, podložka potažená jemným plyšem a přírodním sisalem. Skvělé místo pro kočku na odpočinek, hraní a ostření kočičích drápů. Barva: krémová.
Mainská mývalí kočka se řadí ke středním až velkým polodlouhosrstým plemenům. Tělo by mělo být svalnaté a dlouhé s širokou hrudí. Krk je středně dlouhý, u kocourů silnější než u koček. Tlapky jsou velké a kulaté s huňatými chomáčky mezi prsty. Ocas by měl být stejně dlouhý jako tělo a pokrytý dlouhou splývavou srstí. Hlava je v porovnání s tělem malá. Oči mají být velké, kulaté a posazené šikmo, jejich barva bývá zelená, zlatá či měděná. Bílé kočky mohou mít oči modré nebo nestejně barevné. Mainka má velké, vysoko postavené uši, jež jsou u kořene široké a na koncích zašpičatělé. Srst mainské mývalí kočky je hedvábná a příjemná na dotek. Na přední straně těla je srst o něco kratší než na zadní. Co se týče barvy, povolené je modré, zlaté, červené, bílé, krémové, černé, stříbrné, želvovinové a modře želvovinové zabarvení nebo tečkovaná, mramorová či tygrovaná kresba. Maine Coon cat mívá často bílý límec, rty nebo bradu.
Pokud se podíváme na standard čivavy, tak zjistíme, že žádné rozdělení do kategorií jako je čivava mini ve skutečnosti neexistuje. Tento trend nového pojmenování se začal objevovat až v souvislosti s množiteli, kteří se snaží štěňata prodat za každou cenu a zjistili, že slovo "mini" je pro kupující velice lákavé.
Tato čivava se od předcházejících typů liší svou velikostí. Ač se to zdá nemožné, je totiž ještě menší variantou už takhle malé čivavy. Váha této čivavy se pohybuje od 0,5 – 1, 5 kg, výška je kolem 15 cm v kohoutku. Srst této čivavy je delší. U tohoto pejska je opravdu potřeba dbát zvýšené opatrnosti při kontaktu s jinými psy a dětmi, které by ji mohli i neúmyslně ublížit.
Čivava krátkosrstá mini je kombinací čivavy krátkosrsté a mini čivavy. Taková čivava je malá a její srst je opravdu krátká. Váží tedy do 1, 5 kg a její srst není příliš náročná na péči.
U těchto záměrně malých pejsků je potřeba apelovat na zdravý rozum budoucích majitelů. Ze zdravotního hlediska není žádný extrém vítaný a tedy i extrémně malá velikost pejska s sebou nese řadu zdravotních problémů. Rozhodně se vyplatí nekupovat psa za nízkou cenu množitelů, ale vybrat si zdravé, vitální štěně s normální hmotností od chovatele s průkazem původu a možností vidět, v čem pejsek dosud vyrůstal. Primární je přeci zdraví!
V období formování plemene byla hlavním úkolem australského ovčáka manipulace s až několika tisícihlavými stády ovcí a dobytka na sezónní pastvy či za účelem prodeje až na vzdálenosti v rámci stovek mil. Jednalo se v podstatě o nepřetržitou práci kolem dobytka od jara do zimy (do prvního sněhu).
Přesný původ plemene je celkem nejasný, existují minimálně dvě teorie, jak australský ovčák vznikl. Jedna tvrdí, že jeho předchůdci byli ovčáčtí psi Basků, kteří migrovali z Evropy do Austrálie a potom do Ameriky, kam si s sebou přivezli jak speciální plemeno ovcí Merino, tak své „malé modré psy“, potomky pyrenejských a katalánských ovčáků, přikřížené s německou kolií a dalšími evropskými ovčáckými plemeny. Jiná teorie uvádí, že australský ovčák vznikl křížením britských a španělských ovčáckých psů, kteří se do Ameriky dostali s evropskými emigranty. Jisté ale je, že navzdory svému jménu vzniklo toto plemeno, tak jak ho známe dnes, v Americe. Největšího rozmachu a popularity dosáhl australský ovčák ve 20. století, a to díky své účasti na výstavách dobytka a koní, kde překvapoval diváky svými dovednostmi.
Mezi hlavní vlastnosti, pro něž byl nedocenitelným pomocníkem, patřila především jeho univerzálnost: skvělý cit pro manipulaci se stádem jak drsného dobytka, tak ovcí (velice často „mix“ jehňat, bahnic i beranů). Kromě pasení byl díky svému přirozeně ochranitelskému pudu skvělým hlídačem stáda i svého domova a jednalo se o jedince přirozeně teritoriálního. Vynikal svou rychlostí, hbitostí, vytrvalostí, odolností, odvahou a schopností samostatného rozhodování i práce v drsných podmínkách v podstatě ve dne v noci. Zároveň však byl popisován jako výjimečný společník pro svého pána či jeho rodinu. Pro všechny tyto vlastnosti zaznamenal v USA jako farmářský pes vysoký nárůst popularity.
Australský ovčák je pes s nadprůměrnou inteligencí, je dokonce tak inteligentní, že zaujímá jedno z prvních míst v žebříčcích IQ mezi všemi psy. Má ve svých genech silně zakořeněný pastevecký a ochranitelský pud. Je to pes velmi oddaný svému pánu a rodině, při jejich obraně je schopen nasadit život. Je spolehlivý, ostražitý, vytrvalý, rychle a rád se učí, vůči cizím lidem a zvířatům není nepřátelský, přestože dokáže být ostrý a autoritativní. Je výborným rodinným společníkem, ale je také hodně závislý na své rodině a miluje kontakt s člověkem, proto není vhodné chovat ho venku v kotci. Má rád hodně prostoru a miluje plavání. Možná ze všeho nejraději má ale rád běhání vedle koně. Australský ovčák je velký pracant, a proto musí být neustále něčím zaměstnán, aby se nenudil a nenacházel si zábavu sám. Pro své výjimečné vlastnosti je používán při agility, v&nb
Cane corso byl vyšlechtěn ze starořímského psa molosského typu Canis Pugnax, který byl používán jako válečný a arénový pes. Po pádu Říma a s postupem doby se upustilo od jeho původního účelu a začal se čím dál tím více používat jako lovecký a hlídací pes. Jeho obliba velmi vzrůstala a toto plemeno se rozšířilo po celé Itálii. Když se však změnil systém zemědělství a hospodaření nebyli již tito psi tolik potřeba a plemeno téměř vymizelo. Malé populace cane corso se zachovaly na jihu Itálie v oblastech Puglia, Lucania a Sannio, kde si jich roku 1973 povšiml prof. Francesco Ballotta a dr. Antonio Morsiani. Roku 1978 začal program na obnovu tohoto impozantního plemene, podařilo se shromáždit 19 kusů toho plemene, ze kterých se podařilo cane corso vzkřísit. Roku 1983 byl sestaven první standard plemene a roku 1987 bylo již registrováno 100 jedinců. V roce 2007 bylo plemeno uznáno FCI. K nám se první jedinci dostali na přelomu let 1996/1997 a v roce 2000 vznikl český klub chovatelů.
Cane corso je pes velmi odvážný a tvrdě bránící svého pána a jeho rodinu. Nikdy však nezaútočí jako první. Je výborným hlídacím psem, který k tomuto k účelu nepotřebuje speciální výcvik. V případě ohrožení pána, jeho rodiny nebo majetku umí razantně a tvrdě zakročit. K rodině se chová láskyplně, je velmi věrný a rád se mazlí. K dětem má vřelý vztah. S jinými zvířaty v domácnosti vychází dobře, pokud byl s nimi jako štěně seznámen. K návštěvám se zpočátku chová odtažitě a je ostražitý, ale když pochopí, že jeho pánovi z jejich strany nehrozí žádné nebezpečí, je velmi přátelský.
Využitím je to hlídací pes, ochranář, policejní pes, stopař.
Cane corso dorůstá do výšky 58–64 cm (feny), psi pak 62–68 cm, váha se pohybuje u fen v rozmezí 38–45 kg a u psů 42–50 kg. V průměru se toto plemeno dožívá 11 let. Má širokou lebku typického molossoidního typu. Tlama je kratší, čtvercového charakteru, s širokými čelistmi, horní pysk překrývá spodní. Nos je černý s otevřenými nozdrami. Oči jsou středně velké a oválné, zbarvení záleží na barvě srsti, ale mělo by být co nejtmavší. Uši trojúhelníkovitého tvaru jsou nasazeny poměrně vysoko a visí podél hlavy. Krk je svalnatý a silný, trup robustní, ale ne podsaditý. Hřbet je rovný a dobře osvalený. Hrudník má hluboký a dosahuje až k loktům. Ocas je vysoko nasazený a u kořene silný. Končetiny jsou svalnaté a silné, přední tlapy jsou kočičí, zadní mají spíše oválný a kompaktnější tvar. Srst tohoto plemene je hustá a krátká, lesklá. Zbarvení je černé, olověně šedé, břidlicové, světle šedé, plavé, jelení červené, žluté či žíhané. U žlutých, červených nebo žíhaných je černá nebo šedá maska, která je pouze na tlamě.
Bišonek je společenský pes, který potřebuje být mezi lidmi. Je to jeho základní potřeba, potom je to veselý, temperamentní a hravý pes. Jeho povaha je vyrovnaná, přítulná, bez známek agresivity, přestože je bišonek nebojácný pes. Vyniká svou přirozenou inteligencí, díky níž se velice rychle učí to, co je od něj žádáno. Jeho vztah k dalším možným zvířatům v rodině je bezproblémový, k dětem se chová stejně přítulně jako k dospělým, pokud mu samozřejmě neubližují. Vzhledem k jeho velikosti je to nenáročný pejsek, vhodný i do toho nejmenšího bytu.
Předchůdce tohoto plemene je možné zcela prokazatelně hledat již ve starověku. Tehdy patřili ke skupině takzvaných bílých „dámských“ psíků. Jejich obliba pokračovala a dále stoupala i ve středověku, kdy se chovali především na francouzském a italském královském dvoře. Postupným dalším šlechtěním vznikla v období mezi dvěma světovými válkami současná podoba a standard plemene bišonek.
Bišonek je malý pes s kadeřavou srstí a veselým výrazem očí. Srst má hedvábně jemnou, visící dolů ve spirálách dlouhých nejméně 7 cm. Barva srsti je u bišonka vždy pouze bílá, někdy s možnými bledě béžovými znaky.
Minimální přípustná výška psů je 27 a fen 25 cm. Váha bišonka se pohybuje od 4 do 6 kg. Tělo je dobře stavěné s výrazně vyvinutým hrudníkem a silně vtaženou částí slabin. Hřbet se směrem k ocasu svažuje, ocas je nasazený ve hřbetní rovině a stáčí se zpět přes záď. Není ale zatočený. Nohy bišonka jsou rovné, navzájem rovnoběžné a mají jemné kosti. Vzhledem k celé velikosti je krk poměrně dlouhý. Hlava působí kulatým dojmem díky střihu, ale tvar lebky je spíše plochý. Uši má bišonek svěšené dolů, sahají zhruba do poloviny délky tlamy. Oči mají kulatý tvar a jsou velké a vždy tmavé.
Největší díl péče a starostlivosti se u bišonka zcela přirozeně váže k jeho srsti. Ta vyžaduje skutečně každodenní pročesávání až na kůži a pravidelné přistřihování. V ideálním případě by se srst bišonka měla stříhat alespoň jednou za dva až tři měsíce, ale v případě výstav je to nutné i častěji. Střih je nejlépe ponechat odborníkům v psím salonu, vycházet se musí i z oblastních tradic, které jsou ve světě i v rámci Evropy různé. Srst je rovněž nutné pravidelně umývat kvalitním psím šamponem, aby se udržela krásně sněhově bílá.
Protože má bišonek velice hustou a dlouhou srst, je důležité stále kontrolovat okolí očí, aby zde bujně rostoucí chlupy nedráždily oči nebo nepřekážely vidění. Na spodní části tlapek mezi jednotlivými polštářky někdy vyrůstají přebytečné, dlouhé chlupy, které je také třeba vystříhávat, aby psu nepů