Rostlina obvykle dorůstá do výšky 40 až 70 cm, uvádí se, že velikost závisí na velikosti kořenového balu. Kvete v létě, květy jsou zelenobílé a podobné květům trav.
Šáchor potřebuje světlé a teplé místo, neměl by ale být na přímém slunci. Ideální je okno otočené na sever nebo východ. Pokud máte okno v koupelně, je to pro šáchor z hlediska vlhkosti vynikající místo. Asi od konce května může být venku. Vyhovuje mu pěstování například v zahradní nádrži.
Šáchor pěstujte v lehkém, dostatečně propustném substrátu, který je vhodný pro pěstování fíkusů (s pH okolo 6). Jedná se vlastně o zeminu s příměsí písku a jílu. Jinak je to velice nenáročná rostlina a dá se říci, že všechny její problémy léčí voda. Opravdu ji potřebuje, přelévání vůbec nevadí, právě naopak. Jako bažinná rostlina uvítá, když bude stát ve vodě až po stonky.
Když je ve vytápěné místnosti, musíme zajistit zvlhčování vzduchu. Rostlinu je dobré čas od času sprchovat nebo alespoň rosit. Možností je také udržovat neustále vodu ve velké misce pod květináčem, která se může odpařovat a listy zvlhčovat. V bytě by šáchor neměl být blízko topení, v suchém vzduchu totiž špičky listů hnědnou. Teplota při pěstování by neměla klesat pod 18 °C. Nevhodné místo pro pěstování této rostliny v zimním období je blízko tepelného zdroje. Ten může způsobit rychlé prosychání substrátu.
Šáchor přihnojujte opatrně, doporučuje se pouze slabší dávka hnojiva, například na pokojové rostliny. Suché a odumřelé listy je nutné stříhat, a to poměrně razantně. Pokud má rostlina dobré podmínky, okamžitě vyrazí listy nové.
Množit šáchor je možné dělením rostlin, kdy se rostlinka opatrně rozdělí a každá se zvlášť zasadí. Další možností je odříznutí vrcholové růžice s asi 5 až 10 cm dlouhým stonkem. Listy se zkrátí přibližně o jednu třetinu a růžice se nechá při pokojové teplotě a na světle ve vodě pustit kořínky, listy jsou přitom dole (rostlinka je vzhůru nohama). Až se objeví kořínky a několik listů (2 až 3), rostlinku je možné zasadit.
Nejčastějším problémem při pěstování šáchoru bývá suchý vzduch. Listy zasychají a stávají se náchylné k napadení škůdci. Na papyru si rády pochutnávají především mšice a molice. Špičky listů mohou hnědnout také tehdy, když rostlinu zaléváte moc tvrdou vodou. Používejte tedy převařenou nebo dešťovou vodu. Pokud se vám se šáchorem opravdu nedaří, můžete zkusit listy odříznout a zkrátit asi na 5cm pahýly. Rostlina ještě může s úspěchem obrazit.
Šáchor (Cyperus alternifolius "Zumula") je rostlina z čeledi šáchorovitých (Cyperaceae), která je někdy nazývaná také jako kočičí tráva. Na světě existuje asi 600 druhů, liší se vzrůstem i tvarem listů a rozpoznatelné jsou podle deštníkovitě uspořádaných listů na koncích stonků. Jsou to rostlinky z prostředí bažin, proto milují a potřebují vodu.
Jedná se o starou kulturní rostlinu – šáchor papírodárný používali Egypťané asi před 2500 lety pro výrobu papyru. Díky Římanům se papyrus rozšířil po celém Středomoří a od 6. století víceméně nahradil drahý pergamen. Používal se ještě v první polovině 11. století na dokumenty papežské kanceláře. Papyrus se ale využíval i jinak – na voru postaveném podle historického vzoru ze šáchoru pravého přeplul Thor Heyerdahl Atlantik.
Jako pokojová rostlina se šáchor dostal do Evropy údajně až v 19. století.
Kočky jsou velmi čistotné, olizují se a často se čistí. Tato vlastnost však přináší pro vašeho domácího mazlíčka jednu velkou nevýhodu. Kočka při očistě spolkne velké množství chlupů, které jsou nestravitelné. V malém množství se s nimi organismus kočky vyrovná a vyloučí je přirozeně v trusu. Je-li však chlupů hodně, vzniká v žaludku kočky postupným hromaděním takzvaný bezoár, který je typický zejména pro přežvýkavce, ale vyskytuje se i u dalších živočichů, včetně opic a lidí (bezoárové kameny), koček a psů. V menším množství nejsou bezoáry nijak nebezpečné, vytvářejí-li se však ve větším množství, mohou kočce způsobit podráždění žaludku, nechutenství nebo další zdravotní problémy.
Jednou z možností, jak se vyvarovat problémům s množícím se bezoárem v žaludku, je umožnit kočkám přístup k čerstvé trávě, která je přírodním zdrojem vlákniny. Ta napomáhá předcházet tvorbě bezoárů a udržuje trávicí systém kočky zdravý. To je důvod, proč kočky a psi občas okusují trávu.
V zimním období bývá přirozené trávy nedostatek. Jako velmi vhodnou alternativu je možné použít šáchorCyperus alternifolius "Zumula", který běžnou trávu dobře nahradí. Šáchorů je ale velké množství druhů, dávejte pozor, jaký kočce pořídíte. Ne každý je vhodný. Mnozí chovatelé dokonce tento šáchor používají pro své čtyřnohé miláčky i v období od jara do podzimu, kdy je normální trávy dostatek. Vede je k tomu především oprávněná obava z případné kontaminace trávy nejenom prachem a dalšími nečistotami, ale zejména možné znečištění výkaly různých zvířat, která se v trávě mohou pohybovat (psi, kočky, hlodavci a podobně). Hrozí zde tak zvýšené riziko přenosu různých parazitů.
Většina koček tento šáchor miluje, pouze ve výjimečných případech dají přednost jiné rostlině. S oblibou jej konzumují ale i psi, papoušci, hlodavci, želvy a další terarijní živočichové, pro které je zelené krmení nezbytné. Zvláště v zimním období nenajdete vhodnější náhradu za trávu.
Kočka zpravidla dává tomuto šáchoru přednost před všemi ostatními pokojovými rostlinami, takže nedochází k poškozování ostatních interiérových rostlin.
Šáchor je možné množit i semeny, ale moc se to nedoporučuje. Semenáčky rostou velmi pomalu, v prvním roce jsou náchylné k úhynu a kvetou až za 5–8 let. Ale pokud se o to chcete přesto pokusit, vysejte semena lehce na povrch substrátu. Udržujte teplotu prostředí mezi 22–24 °C a mírně zalévejte. Po třech týdnech by se měly objevit malé semenáčky. Ty jsou velmi náchylné na přemokření i přeschnutí. Po půl roce je začněte hnojit a teprve po roce je přesaďte. Ne dříve.
Dalším krokem je zakoupení techniky. Do toho se počítá především filtr, topení, kryt se světlem a potom další příslušenství jako teploměr, síťka, odkalovací zvon, magnetická stěrku, kbelík.
Pokud jde o elektrotechnické příslušenství, budou se hodit elektronické spínací hodiny na automatické zapínání světla.
Filtrace a vzduchování
Na výběr jsou vnitřní nebo vnější filtry. Pro malé nádrže je vhodný vnitřní filtr, pro větší akvária (již od 100 litrů) jsou praktické vnější filtry schované pod akváriem. U vnějších filtrů nemusíte kvůli čištění lézt do akvária, ale jednoduše je odpojíte a odnesete. Jejich cena je bohužel vyšší. Spíš než koupit malý vnitřní filtr s vysokým průtokem je pro úspěšný růst akvarijních rostlin lepší koupit velkou kostku Bioakvacitu, který má stálé vlastnosti a ve vodě se nerozkládá jako obyčejný molitan, a na ni nasadit čerpací hlavu s přibližně stejným průtokem v litrech za hodinu, jako je objem zařizované nádrže.
Pokud chcete mít akvárium pouze s rybami, budete potřebovat větší průtok, a to několikanásobek objemu akvária za hodinu. Další možností je pořídit si molitanový filtr poháněný vzduchem, respektive vzduchovacím vibračním kompresorem.
V některých obchodech byste stále ještě mohli narazit na půdní filtry, těch se však vyvarujte. Pro pěstování rostlin jsou nevhodné, protože odvádějí živiny od kořenů neustálým proplachováním dna a velice špatně se čistí. Vlastně čistit nejdou vůbec, pokud nerozhrabete celé akvárium.
Topení
Doporučuje se volit výkon topení asi 0,5 až 1 W na litr vody (lepší mít rezervu). Záleží na okolní teplotě v místnosti – pokud teplota silně kolísá nebo rádi a často v zimě větráte, pořiďte si raději výkonnější topení, v případě stále vytápěné nebo klimatizované místnosti s teplotou okolo 22 až 24 °C bude stačit menší výkon nebo se bez topení zcela obejdete. Pokud chcete chovat ryby vyžadující vyšší teplotu než 25 °C, musíte samozřejmě koupit výkonnější topení.
Nekupujte příliš silné nebo příliš slabé vytápěcí těleso, protože v případě poruchy termostatu, kdy topení včas nevypne, byste mohli své rybičky doslova uvařit, a naopak nepředvídatelný pokles teploty (zapomenete v zimě otevřené okno) jim (v lepším případě) také zrovna neprospěje.
Rovněž je dobré vyvarovat se podezřele levným topítkům, často totiž mívají tenký skleněný obal, který praská nebo špatně těsní, a nateče do nich voda. Ne vždy, ale může se to stát. Přesné nastavení teploty také není k zahození.
Osvětlení
Kryt akvária si můžete nechat vyrobit u profi firmy nebo, pokud jste alespoň trochu šikovní, svépomocí. Je velmi důležité zvolit správnou délku akvária tak, aby se vám do krytu vešly zářivkové trubice dané délk
Výmarský ohař se dá koupit přímo od chovatele, a to s průkazem původu nebo bez něj. Zde záleží, kolik chcete do psa investovat při pořízení. Štěňata s průkazem původu se dají koupit kolem 12 000 korun a bez průkazu původu se jejich cena pohybuje kolem 4 000 korun.
Je možné koupit i vycvičeného psa (služebně nebo všestranně myslivecky upotřebitelného), jeho cena se může pohybovat od 50 000 do 150 000 korun, zde záleží, jaká ocenění například získal na výstavách.