I u psů se projevuje rýma. Ta může vzniknout z různých příčin. V některých případech ji lze vyléčit i bez návštěvy veterinárního lékaře, ale záleží na příznacích.
Příznaky rýmy u psa
Zánět nosní sliznice se nevyhýbá ani našim čtyřnohým mazlíčkům. Může být různého původu, někdy se navíc komplikuje zánětem sliznic vedlejších nosních dutin.
Charakteristické projevy: sekret z nosu, pravidelné kýchání, slzení z očí, zarudlé sliznice, únava, nepřirozená ochablost, někdy se může přidat horečka a kašel.
Přestože se jedná o banální infekci, která většinou přejde sama a nezpůsobuje vážnější komplikace (výjimku představují mladá, stará nebo jinak chronicky nemocná zvířata), je vhodné zavést jistá režimová opatření. Zvíře nechte několik dní v klidu a teple. Jestliže se stav do 3 dnů nezlepší, nebo se naopak zhoršuje, je třeba vzít zvíře k veterinárnímu lékaři. Pokud má pes už od začátku onemocnění horečku, s návštěvou veterináře neotálejte. Z vyšetření pak vyplyne, zda je nutné nasadit léčbu antibiotiky, nebo podávat léky na potlačení horečky. Postarejte se o to, aby zvíře dostatečně pilo. Pokud odmítá pít, namáčejte mu granule ve větším množství vody. Nikdy mu nepodávejte brufen nebo aspirin, mohli byste ho otrávit. Také je vhodné omezit přímý kontakt s jinými psy nebo kočkami, nebezpečí nákazy je velmi vysoké.
U chronické rýmy se kýchání objevuje jen občas. Naopak přítomnost cizího tělesa v nosní dutině je provázena bouřlivým kýcháním a někdy také krvavou rýmou vytékající převážně z jedné nosní dírky. Nádorové či plísňové onemocnění se pak obvykle projevuje výtokem rýmy z jedné nosní dírky a až později z obou nosních dírek. Charakter výtoku z nosu se mění – může být někdy vodnatý, někdy krvavý.
Ačkoliv akutní rýma je velmi častým onemocněním u psů a v naprosté většině případů se vyřeší sama, je třeba pozorně sledovat charakter rýmy a v případě změny sekretu, či pokud se objeví krev, je třeba navštívit veterináře. Musíme především zajistit, aby pes normálně jedl a pil. Někteří psi s rýmou mají potíže s nechutenstvím, protože vůni jídla necítí. Zejména je nutné dávat pozor, zda pes opravdu pije, protože i slabá teplota může psa rychle dehydratovat.
Nejčastější příčinnou rýmy nebo zánětu nosních dutin je virová infekce. Primární bakteriální zánět dutin či rýma jsou u psů spíše výjimkou, ale sekundární bakteriální infekce bývají častou komplikací virových infekcí.
Alergická rýma či zánět dutin se mohou objevovat sezonně v závislosti na produkci pylů nebo v průběhu celého roku jako reakce na znečištění životního prostředí, prašnost, plísně, parfémy, osvěžovače vzduchu či toxické chemikálie (pesticidy, herbicidy).
Rýmu a zánět může také způsobit absces kořene zubu, pokud se rozšíří do čelistní oblasti. Občas může psa dráždit vdechnutý předmět. Nestává se to často, protože pes většinu vdechnutých částic ihned vydechne. Někdy ale může vdechnout třísku, osinu nebo nějaký předmět, který uvízne v nosní dutině a působí podráždění a infekci. Také nemoci plísňového a nádorového původu v oblasti nosní dutiny způsobují chronické obtíže.
Zdroj: článek Rýma u psa
Poradna
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.
moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).
Léčba:
1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.
2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).
3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Vyrážka u koček
Želva zelenavá
Želva zelenavá je o něco menší než želva nádherná, dorůstá 20 cm, pokud se ale želva vyskytuje ve volné přírodě, může být i větší. Samice jsou větší než samci. Samice váží kolem 2 kg, samec kolem půl kila. Kaparax želvy zelenavé má žluto-hnědé, nebo hnědo-černé zabarvení. Barva kaparaxu se mění při dlouhodobém pobytu venku.
Tyto želvy se dožívají až 100 let, v domácím chovu se ale věk může i o 30 let zkrátit.
Latinský název
Testudo hermanni
Nároky na chov
Želva zelenavá je velmi oblíbený druh pro chov, je pro ni typické, že budí dojem, že si vše vychutnává, jídlo, slunění atd. Želva zelenavá se živí rostlinami, nejvíce jí chutná pampeliška, jetel, jitrocel, šťovík. V zimním období je zase vhodné zařadit do stravy čínské zelí.
Kromě správné stravy je důležitý i přísun ultrafialového záření, nejvhodnější je pro ni venkovní chov, kde je přístup ke slunečnímu záření, který želvě poskytne dostatek vitamínu D, který je pro ni velmi důležitý. Pokud želvu zasvěcujeme, je potřeba, aby měla přísun světla aspoň 3 x denně na 1 hodinu. Jakmile se želva dostatečně zahřeje, vydá se za potravou. V teráriu by měla být teplota 25 – 35 °C. Želva má sice ráda teplo, ale neměla by se přehřívat.
V teráriu by kromě tepla měla být i správná vlhkost. V jednom místě terária by mělo být vyšší množství vlhkého substrátu, protože želva se do něj velmi ráda zahrabe. Stejně jako tam má být tento vlhký kout, měl by tam být i kout suchý, který může být tvořený pískem, kamínky, vysušeným substrátem.
I zde platí, že zimování je vhodné jen u zdravých jedinců. Zimování může nahradit klidové období, které by trvalo asi 4 týdny. Ale ani toto období není nutné navozovat. Zimování je ale nutné pro rozmnožování želv. Jejich sexuální aktivita je nejvyšší v době po zimním spánku.
Nejčastější onemocnění
Onemocnění u želvy zelenavé jsou velmi podobná jako u želvy nádherné. I u želvy zelenavé se dají obvykle na jejím chování vypozorovat změny, které ukazují, že želva není v pořádku. Může se jednat o pokles aktivity, apatii, polehávání pod lampou, nepřibírání na váze, měknutí krunýře a jiné.
I želva zelenavá může trpět zápalem plic, který je často způsoben špatným zazimováním, nebo průvanem. Častá je i rýma, kterou můžou způsobit roztoči v substrátu, nebo prašnost. I želva může trpět alergií. Řídká rýma často odezní sama, pokud se udržuje správná teplota prostředí. Pokud by ale trvala déle než dva týdny, nebo byla hustá, budou potřeba antibiotické kapky. U suchozemských želv se může stát, že jejich krunýř je propadlý, měkký a v karapaxu dochází k praskání, to je způsobeno nedostatečnou vlhkostí. Suchozemskou želvu mohou ohrožov
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Želva
Poradna
V naší poradně s názvem RÝMA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koplikova.
Dobrý den,nás pes už cca 3 týdny kycha a z jedné nosní dírky mu občas vyletí žlutý gelovy sekret,vždy jen z pravé.mám ještě vyčkat,nebo zajít k veterináři,jinak je pes aktivní,žere,prostě v pohodě,
Děkuji koplikova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Veterinář je v tomto případě prospěšný, protože váš pejsek má nejspíše bakteriální zánět dutin a bude potřebovat antibiotika.
Zdroj: příběh Rýma u psa
Příznaky herpes viru u psů
Hlavním příznakem napadení tímto virem je celoživotní a skrytá infekce. Jednou infikovaní jedinci zůstanou doživotními a neustálými nosiči viru i bez viditelných symptomů nemoci. Ve stresových situacích může potom dojít k reaktivaci a s tím spojenému vylučování viru.
U dospělého psa jsou následky infekce herpes virem málo známé. Diagnostikované symptomy, jako například rýma, vymizí po několika dnech. Avšak tímto způsobem se tento virus přenáší, neboť přesídluje na sliznici v dýchací trubici. Stejně tak se nachází v pohlavním ústrojí a může vyvolat vznik malých puchýřků v přední oblasti genitálií u fen nebo na předkožce u psů. Tak může být virus vyloučen se slinami, se sekrety z nosu, ale také z genitálií. Infekce, která primárně nepředstavuje žádné onemocnění, vznikne při přímém kontaktu, například při olizování nebo při krytí.
Fena může být již při prvním kontaktu se psem infikována. Jsou-li feny infikovány při krytí nebo během březosti, přestojí samy tuto infekci většinou dobře. Nebezpečným se však virus stává pro štěňata. V počátku březosti může vést prvotní infekce k resorpci (vstřebání) nebo po 35. dnu k potratu plodů. Nejčastěji bývají štěňata infikována v prvním týdnu života. Pokud se skrytá infekce reaktivuje během stresu při porodu, může dojít k nákaze během porodu nebo těsně po něm. Během porodu se mohou štěňata nakazit v porodních cestách, dále potom prostřednictvím sekretů z nosu a tlamy, vylučovaných fenou při neustálém olizování. Díky takto úzkému kontaktu dochází k dalšímu přenosu viru a infekce se rozšiřuje velmi rychle.
U březích fen dochází k porodu mrtvých, někdy i mumifikovaných plodů v kterémkoli stadiu březosti. Mohou také nastávat předčasné porody nebo porody slabých a nevyvinutých štěňat. Novorozenecká forma se projevuje u štěňat ne příliš jasnými příznaky celkového postižení, depresí, nechutenstvím, výtoky z očí bez zvýšené teploty. V případě rozšířené infekce štěňata naříkají, jsou apatická, výtok z dutiny ústní se mění z čirého na hlenohnisavý. V podkoží v oblasti třísel a na kůži břicha se může objevit červené zabarvení, puchýřky a podkožní otok. Tyto klinické příznaky mohou být doprovázeny ztrátou vědomí, obloukovitým prohnutím těla dozadu a křečemi. Novorozená štěňata hynou již po 12 až 48 hodinách. Štěňata nakažená v průběhu prvních dvou týdnů života uhynou 6 až 9 dnů po nakažení. U starších štěňat a dospělých psů probíhá onemocnění pozvolněji. Po krátké, 4- až 6denní inkubační době (období mezi prvním stykem s nákazou a prvními klinickými příznaky) se objeví příznaky mírné infekce dýchacích cest –
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Herpes u psa
Příběh
Ve svém příspěvku RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
DOBRÝ DEN, MOJE DVOULETÁ FENEČKA STAFORDŠÍRSKÉHO BULTERIÉRA MÁ UŽ TÝDEN RÝMU, NEJŘÍV HLENOVITOU BEZBARVOU PO 4 DNECH RÝMU ZELENOU, CO S TÍM A MŮŽE TO BÝT NAKAŽLIVÉ ? DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh RÝMA