PSOUNI NA PRODEJ CENY a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Psouni jsou společenští hlodavci a samotou velice trpí. V přírodě se neustále vzájemně hladí, líbají, objímají a opečovávají. Chováme-li je v zajetí, musíme jim věnovat mnoho času a nahradit jim smečku! Psouni si k vám vytvoří velice silné pouto a přijmou vás za své, ale pozor, musí vědět, že vůdcem smečky jste vy, nikoli oni.
Psoun prériový
Psoun prériový (Cynomys ludovicianus) dodnes žije ve volné přírodě, a jak název napovídá, obývá prérie Severní Ameriky. Je to společenský tvor, který má v genech zakódované žití v sociálním společenství velkých kolonií a samotou velmi trpí. Držet psouna doma samotného, to je z hlediska jeho životních potřeb nepřirozené. Musíme mu pak věnovat mnoho času a nahradit mu smečku svou pozorností a láskou. Rád se chová a mazlí.
Psouny je možné chovat v bytě i ve venkovním výběhu. Potřebují pevnou klec, alespoň o rozměrech 100 x 100 x 150 cm, aby zvíře mělo dostatek pohybu; kukuřičnou podestýlku; domeček na úkryt a spaní, širší bidýlko; zavěšené lano na lezení; kousek dřeva na hlodání.
Pokud nemají psouni příležitost hlodat, vzniká nebezpečí, že se po vypuštění z klece pustí do ohlodávání nábytku, kabelů elektrických spotřebičů nebo zdi. Broušení řezáků je pro ně nutností, s přerostlými zuby by totiž špatně přijímali potravu.
Venkovní chov vyžaduje vybudovat betonové základy celého výběhu v hloubce asi dvou metrů, které zabrání, aby se psouni nepodhrabali a neutekli. Na základy navezeme dostatečně soudržnou zeminu, která propouští vodu. V ní si zvíře vytvoří nory. Tento způsob chovu však neumožňuje stálý kontakt s chovatelem, proto vyžaduje založení psouní rodiny, která se skládá ze samce a jedné až čtyř samic, popřípadě mláďat.
Psouní potravou je tráva, seno, bylinky a ovoce, zvláště jablka. Ze zeleniny mají rádi hlávkový salát, brokolici, mrkev a brambory. Nepohrdnou ani kukuřičnými klasy. Nepodáváme však vojtěšku ani vojtěškové seno, protože je příliš kalorické a psouni po této potravě tloustnou. Jako doplněk stravy jim předkládáme vitaminové granule pro hlodavce. Zvířata v zajetí mají sklony k tloustnutí, a proto potřebují vedle pohybu i správně sestavenou a rozloženou stravu, aby neonemocněla.
Rozmnožování psounů prériových není snadnou záležitostí a vyžaduje od chovatele dostatek zkušeností. Proto se daří odchovávat jen málo mláďat a cena zvířat je poměrně vysoká. Samice rodí zhruba po měsíci březosti obvykle čtyři slepá, hluchá a neosrstěná mláďátka, která po šesti týdnech opouštějí noru. Dospělí jedinci měří až 35 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 0,9 až 1,6 kg. Dožívají se osmi let, avšak při dobré životosprávě žijí déle. Některé údaje uvádějí i dvanáct let. Hřbet je červenohnědý, pískový, břicho hnědobílé, mají štíhlý a sporadicky osrstěný ocas s černou špičkou.
Kdo by si psouna chtěl pořídit, musí vědět, že bude chovat divoké zvíře, které potřebuje speciální péči a ohled na své přirozené chování. Například v době říje se z milého a roztomilého kamaráda stává a
V naší poradně s názvem KOLIK CO DNES STOJÍ U VETERINÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek lacny.
nas pejsek Trpaslici spic mel asi pred 7 lety pomerne tezkou operaci mocoveho ustroji od te doby lekari doporucovali vzhledem k velkemu riziku umrti jakou koliv operaci pod narkozou.Dnes je mu jiz patnact let a ma totalne zkazene vsechny zuby a dle meho nazoru je by bylo potreba vytrhat.Je to mozne provest a jaka jsou ryzika a kolik by to asi stalo.Dekuji za pripadnou radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je to možné. Do dásně se aplikuje lokální anestezie, podobně jako u lidí. Cenu ale musíte zjistit v konkrétní veterinární ambulanci, neboť ceny za tyto zákroky má každý veterinář jiné.
Kolonii psounů prozradí pískové valy kolem jednotlivých vchodů do nor. Při stavbě nového obydlí kypří psouni nejprve půdu předními končetinami. Teprve poté začnou hloubit 3–5 m hluboké nory, záleží na kvalitě půdy. Přibližně v poloviční hloubce si vytvoří boční mezipatro, do kterého se uchýlí při pronásledování nepřítelem. Tam se také pokoušejí nezvaného hosta zastavit před proniknutím dále do obydlí. Právě při nebezpečí vydává psoun charakteristický varovný štěk, který na blížícího se nepřítele upozorní. Vzdálenost vchodů jednotlivých rodin je přibližně 5–6 m. Vstupní chodby ústí buď do obytného prostoru, nebo se ohýbají vzhůru. V ohybech vznikají vzduchové bubliny, ve kterých se psouni zachraňují při záplavách. V chodbách zajišťuje výměnu vzduchu „klimatizační jednotka“ – stavitelé chodeb dbají na to, aby vstupní vchody nikdy neústily ve stejné rovině. V období zimního odpočinku jsou dutiny vystýlány trávou a senem. Spojovací chodby zajišťují i kontakt s ostatními rodinami.
Psouny je možné chovat v bytě i ve venkovním výběhu. Potřebují pevnou klec, alespoň o rozměrech 100 x 100 x 150 cm, aby měli dostatek pohybu; kukuřičnou podestýlku; domeček na úkryt a spaní, širší bidýlko; zavěšené lano na lezení; kousek dřeva na hlodání. Když nemají psouni příležitost hlodat, hrozí nebezpečí, že se po vypuštění z klece pustí do ohlodávání nábytku, kabelů elektrických spotřebičů nebo zdi. Broušení řezáků je pro ně nutností, s přerostlými zuby by totiž špatně přijímali potravu.
Venkovní chov vyžaduje vybudovat betonové základy celého výběhu v hloubce asi dvou metrů, které zabrání, aby se psouni nepodhrabali a neutekli. Na základy se naveze dostatečně soudržná zemina, která propouští vodu. V ní si zvíře vytvoří nory. Tento způsob chovu však neumožňuje stálý kontakt s chovatelem, takže je nutné založení psouní rodiny, která se skládá ze samce a jedné až čtyř samic, popřípadě mláďat.
Psoun běloocasý (Cynomys gunnisoni) žije dodnes ve volné přírodě, a jak název napovídá, má konec ocásku bílý. Je to společenský tvor, který má v genech zakódované žití v sociálním společenství velkých kolonií a samotou velmi trpí. Držet psouna doma samotného je z hlediska jeho životních potřeb nepřirozené. Musíme mu věnovat mnoho času a nahradit mu smečku svou pozorností a láskou. Rád se chová a mazlí.
Všechny druhy psounů jsou si podobné. Běloocasí psouni mají kratší délku ocasu, cca kolem 30–65 mm. Dalším rozdílem je počet struků samic. Běloocasé samičky mají 10 struků. Tento druh psouna v zimě hibernuje ve své noře.
Psoun je denní savec a své aktivity mimo doupě přizpůsobuje počasí. V chladném počasí odpočívá nebo spí, ale nezimuje. Na jaře se páří, po měsíci se rodí 3 až 5 slepých, hluchých a neosrstěných mláďat. Ty opustí podzemní doupě po šesti týdnech. Rodina se skládá z jednoho samce, jedné až čtyř samic a mláďat do dvou let. Psouni se chovají sociálně, často několik jedinců tvoří obrovská společenstva. Jsou zde ovšem rodinná teritoria a ta jsou obhajována. Velmi přísně respektována jsou především v době páření. Právě v tuto dobu se projevuje i asociální chování psounů.
V období kojení nehlídaná mláďata zabíjejí samice ze sousedních rodin. Toto chování se dá vysvětlit dvojím způsobem, buď se u kojících matek projevuje nedostatek energetických látek (hlavně bílkovin), nebo samičky svým kanibalismem tlumí býložravost. Jakmile samičky přestanou kojit, začnou být zase přátelské.
Když se potkávají dva psouni z různých rodin, pozdraví se letmým polibkem a očichají si navzájem řitní žlázy. Pokud se neznají, půjde každý svou cestou. Jestliže ovšem patří do rodiny, políbí se s otevřenou tlamičkou a vzájemně si pročistí srst. Společně pak i konzumují potravu.
V létě se živí trávou, a jelikož mají velice jemné jazýčky, opečovávají také vegetaci svého teritoria. Když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin.
V naší poradně s názvem KOLIK CO DNES STOJÍ U VETERINÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hofmanová.
Dobrý den, kolik přibližně stojí, když nechám u veterináře zemřelého králíka?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud necháte svého zemřelého králíčka u veterináře a nedomluvíte se na jiném řešení, tak mrtvé tělo veterinář předá asanačnímu ústavu, který jej spálí. V peci se nachází i další zvířata. Jedná se o nejčastější řešení, když zvíře uhyne u veterináře a nebo je k němu doneseno mrtvé. Služba bývá zpoplatněna a ceny se liší. Asanační ústavy počítají poplatky za spálení podle kilogramů zemřelého zvířete a obvykle se pohybuje do 20 Kč za kg. Něco si připočte veterinář za dopravu a vyřízení této záležitosti, ale nemělo by to být nic drahého.
Psoun je na rozdíl od surikaty denní hlodavec, jehož domovinou jsou hlavně prérie Severní Ameriky. Velikostí se od surikaty moc neliší, stejně jako ona dokáže stát pouze na zadních nohách (opírá se o ocas), podobou ale více připomíná sysla. Vzhledem k tomu, že je to hlodavec, živí se ve volné přírodě pouze rostlinnou stravou – trávou, pýrem, určitými druhy slézu, v létě některými aromatickými keříky, v zimě pak kaktusy, bodláky, kořeny i podzemními cibulkami. Rostlinám, které psounům příliš nechutnají, ukusují nové výhonky, dokud nezajdou. Tím vytvoří prostor pro růst jejich oblíbených lahůdek.
Stejně jako surikaty, jsou i psouni společenští a vytvářejí rodinné klany. Tvoří je sameček několik samiček a jejich potomci. Tyto klany se pak sdružují do velkých kolonií. Část jedinců, stejně tak jako u surikat, tvoří strážní skupiny, které se starají o bezpečí ostatních, hájí teritorium a obydlí své skupiny. Při nebezpečí vyskakují, štěkají, cení a klapou zuby, naježí svůj ocas a snaží se protivníka zahnat.
Jestliže se rozhodnete psouna chovat doma, pořiďte mu alespoň jednu, nejlépe však čtyři samičky. Pokud bude sám, bude to z hlediska jeho životních potřeb nepřirozené a bude trpět samotou. Pak mu musíte psouní rodinu vynahradit svou téměř neustálou pozorností a láskou, často ho chovat a mazlit se s ním. Pozor ale v době říje. To se z vašeho roztomilého kamaráda může stát agresivní tvor, který vás může i kousnout. Agresivně se může chovat i k vašim návštěvám. Proto se doporučuje v této době umístit ho raději do klece. Po skončení říje je z něho ale opět ten milý zvířecí kamarád. Malé psouňátko může získat buď od soukromého chovatele, nebo ze zoologické zahrady. Na rozdíl od surikaty přijde jeho pořízení levněji – na čtyři až šest tisíc.
Občas můžete spatřit inzerát s názvem "Prodám psouna". Inzeráty můžete občas vidět na stránkách chovzvirat.cz a sbazar.cz.
Kdo by si psouna chtěl pořídit, musí vědět, že jde o divoké zvíře, které potřebuje speciální péči a ohled na své přirozené chování. Například v době říje se z milého a roztomilého kamaráda stává agresivní tvoreček, který svého páníčka může i kousnout.
Základní podmínky pro dovoz do EU jsou stanoveny v článku 4 nařízení č. 338/97. Dovoz nebo vývoz exemplářů původem z přírody, pokud jde o druhy přímo ohrožené vyhynutím nebo vyhubením (příloha A), je možné povolit jen výjimečně za přísných podmínek, tj. v podstatě jen k ochranářským a nezbytným vědeckým nebo biomedicínským účelům, a v žádném případě ne k převážně komerčním účelům.
Pro povolení obchodu s druhy z přílohy B je hlavní podmínkou dodržení dlouhodobé udržitelnosti odběru exemplářů z přírody, k čemuž se vyjadřují vědecké orgány.
V EU platí zákaz komerčního využívání exemplářů z přílohy A (tj. druhů přímo ohrožených vyhynutím nebo vyhubením). Podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 338/97 je zakázán nákup, nabízení ke koupi, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodní účely, využívání pro obchodní zisk a prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji nebo převážení za účelem prodeje exemplářů druhů zařazených do přílohy A. Prodejem se rozumí jakákoli forma prodeje. Za prodej se považuje i pronajmutí, směna nebo výměna a obdobné výrazy mají být vykládány podobně.
Samotný prodej vombatů probíhá přes burzy exotických zvířat. Cena za vombata se pohybuje od 20.000 Kč, ale vzhledem k obtížnostem souvisejících s legálním získáním chovného páru, není chovatelů mnoho a prakticky jsou omezeny jen na zoologické zahrady. Můžete ale zkusit štěstí a poptat vombata na této internetové burze zooburza.eu.
Rozmnožování psounů běloocasých není snadnou záležitostí a vyžaduje od chovatele dostatek zkušeností. Často se daří odchovávat jen málo mláďat a cena zvířat je tak poměrně vysoká – pohybuje se okolo 6000 korun. Samice rodí zhruba po měsíci březosti obvykle čtyři slepá, hluchá a neosrstěná mláďátka, která po šesti týdnech opouštějí noru. Dospělí jedinci měří až 35 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 0,9 až 1,6 kg. Dožívají se osmi let, avšak při dobré životosprávě žijí déle. Některé údaje uvádějí i dvanáct let. Hřbet je červenohnědý, pískový, břicho hnědobílé, jsou štíhlí, mají sporadicky osrstěný a výrazně krátký ocas s bílou špičkou.
Veterinární klinika Regia Vet, dříve známá jako Veterinární ordinace Průčelí, zahájila od 1. 1. 2009 svůj rozšířený provoz v nových prostorách budovy Poliklinika Litochleby na adrese Hviezdoslavova 1600/6 Praha – Jižní Město.
Klinika je koncipována jako smíšené pracoviště a zaměstnává tým kvalitních lékařů a zkušených sester, který zajišťuje ambulantní, léčebnou i preventivní péči. Celý tým Veterinární kliniky Regia Vet spojují nejen odborné zkušenosti se zájmem o neustálé zvyšování kvality poskytované veterinární péče a profesionální přístup ke klientům, ale i láska ke zvířecím pacientům. Klinika má také specializovaný provoz především v oblasti chirurgie, ortopedie a onkologie, s možností hospitalizace pacientů po komplikovaných výkonech.
Veterinární klinika Donovalská
Veterinární klinika Donovalská (Donovalská 1659/32 Praha 4 – Chodov) nabízí profesionální a zároveň citlivý a vlídný přístup za příznivé ceny. Můžete zde koupit krmiva a potravinové doplňky za výhodné ceny, a to i od špičkových výrobců Royal Canin, Hills, Calibra, Fortify.
Klinika navázala na zavedenou veterinární ordinaci MVDr. Karla Haisla. Po odchodu pana doktora do důchodu převzala provoz v roce 2012 MVDr. Anna Podratzká.
Ordinace prošla modernizací: přibyl RTG stacionární přístroj s nepřímou digitalizací, diagnostický ultrazvuk, přístroje k bezpečné anestezii – inhalační anestezie s monitoringem životních funkcí, EKG, pulzní oxymetr, odstředivka, magnetoterapeutické přístroje a rozšířila se laboratorní diagnostika. Nové přístrojové vybavení umožňuje stále zlepšovat léčbu vašich zvířátek.
Dle dostupných informací zakrslý králík s teddy genem odchází z chovu v 7–8 týdnech věku, většinou jsou již přeléčeni proti kokcidióze a zvyklí na běžný chod domácnosti – na děti, pejska, kočky. Králíčci do nového domova s sebou dostanou výpis předků, granulky, na které jsou zvyklí, rady do začátku. Tyto informace poskytují zejména chovné stanice (chovná stanice). Králíčka si je zde možno zarezervovat. Na rezervaci se ve většině případů vybírá záloha 50 % ceny. Nabídky naleznete na internetu. Cena je různá od 250 Kč do 1 000 Kč.