Psi často spolknou věci, se kterými si jejich zažívání neví rady. Někdy toto spolknutí zvířeti projde a cizí předmět dokáže vyjít ven. Jindy se však v trávicím traktu zaklíní a pak začíná boj o život. Záleží vždy na tom, v jakém místě k tomu dojde a jak daný předmět trávicí trakt poškodí.
Spolknutí střepu
Spolknutí kousku skla nebo spolknutí střípku je možné, většinou tyto předměty samy projdou zažívacím traktem, ale je vhodné tomu pomoci podáním kysaného zelí, které střep obalí.
Jestliže váš pes spolkne větší střepy, raději navštivte veterinárního lékaře. Někteří psy polykání střepů vyhledávají a to zejména z toho důvodu, že se jim lesknou a je to láká.
V naší poradně s názvem SPOLKNUTÍ CIZÍHO TĚLESA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tupý Jaromír.
náš pes středního vzrůstu sežral včera v neděli umělý (igelitový) obal z oloupaných párků,částečně dnes ráno, v pondělí, vyzvracel, zbytek v něm zůstal. ve stolici nic nemá, je unavený a nechce žrát, jenom pije.venku se pokoušel okusovat trávu ostřici. Je vhodné vyvolat zvracení a jak ? Třeba podáním něčeho, co dokáže sežrat ?Veterinář aplikoval nějaké injekce a doporučuje nedávat žádné jídlo a omezit pití, což se mi zdá nelogické, protože podle mého laického pohledu cizí předmět ze žaludku jen tak "na sucho" nestráví ani nevyzvrací. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na pročištění trávícího traktu u psa je nejlepší kysané zelí. To se na předmět nabalí a pomůže ho dostat přirozeně ven.
Když pes spolkne pecku menšího rozměru, tak se obvykle nic neděje, ale někdy se může stát, že se pecka někde v zažívacím traktu zaklíní a pes pak bude mít naopak značné zdravotní problémy.
Jádra jablek a hrušek, třešňové, švestkové, broskvové a meruňkové pecky navíc obsahují jedovatý kyanid. Pár pecek nebo jadérek psovi problémy způsobit nemusí, avšak po každém požití dochází k hromadění kyanidu v těle. Kousání jadérek a pecek způsobuje uvolňování kyanidu. Problémem může být i nesprávné spolknutí, při kterém se pes může začít dusit. Rozkousnutá pecka může vytvořit možnou ostrou hranu, která rovněž může poškodit zažívací trakt.
V případě, že máte podezření na spolknutí pecky a projeví se určité příznaky, které značí poškození zažívacího traktu, je třeba neprodleně vyhledat veterinárního lékaře.
Ostré předměty mohou při kousání poranit jazyk a dutinu ústní. To se naštěstí stává výjimečně. Při rozmělňování potravy jsou totiž záhy zjištěny a se stravou vyplivnuty. Eventuální poranění ústní dutiny nebývá vážné.
Spolknutí ostrých předmětů jako střepů, hřebíků nebo špendlíků v žaludku ani ve střevech nezpůsobí žádné potíže. Stěna střevní uhne před hrotem špendlíku podobně. Špendlík se ve střevě vždy otočí hlavičkou napřed a putuje spolu se stravou zažívacím traktem a vyjde se stolicí. Stěna žaludku nebo střevní nebývá hrotem ani ostřím střepu poraněna! Plochý střep nebo ostří žiletky by mohly teoreticky poranit až konečník při stolici.
Při polykání však mohou ostré předměty poranit krk nebo jícen. Celkem časté je poranění kuřecí kostí, které bývá spojeno s hltavým způsobem jídla. Kost v dutině ústní zbrklý jedlík podcení a spolkne spolu se soustem. Takové poranění jícnu může být závažné.
Při spolknutí ostrého předmětu je dobré navštívit veterinárního lékaře.
Zjistíte-li, že pes sežral ostrý předmět, je možné mu podat kysané zelí, které tyto předměty obalí a ty snadněji projdou zažívacím traktem. Vhodné je u této metody se psem absolvovat delší procházky, které stimulují trávicí pochod střev.
V naší poradně s názvem NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koudelová Vlaďka.
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu, konzultaci. Moje fenečka, nyní má 14 let.Vím, je to už úctyhodný věk. Již 3-4 měsíce 24 hodin denně rychle dýchá, jako by běžela maraton.Opravdu 24 hodin denně.Nemůžu se na ni už dívat ani její rychlý dech poslouchat. Brečela bych nad ní od rána do večera. Chodíme pravidelně k veterináři, má nedomykavost chlopně, na její onemocnění prý žádný lék není. Je ochrnutá cca 10 let, začaly jí bytnět obratle a přestala chodit. Pohybuje se pouze pomocí předních nožiček. Byla i na operaci v Brně na klinice Jaggy,cca 4 roky zpět, operace však nebyla úspěšná.
Dle sono břicha má větší játra i močový měchýř, protože jí moč odchází nepravidelně.Dávám jí pleny několikrát denně, ale to mi vůbec nevadí.Ráda to pro ni udělám. Terezka je moje srdcovka.Před 3 měsíci měla opakovaně několikrát vyšší kortizol, potom se upravil. Vůbec nevím, z čeho její celodenní rychlé dýchaní může být. Má také zvětšené bříško, zřejmě od větších jater a močového měchýře.Pan doktor, ke kterému jezdíme si myslí, že je to od její nefunkční páteře.Ale 24 hodin denně se mi moc nezdá. Na její velmi rychlé dýchání pro ni nemá žádný lék. Moc se o ni bojím, že srdíčko tuto námahu nezvládne. Moc mě trápí její neutěšený stav a prosím moc o radu a pomoc pro Terezku.
Pana doktora, ke kterému jezdíme nechci obcházet, jen bych se chtěla ujistit konzultací, že pro Terezku není opravdu žádná pomoc.
Děkuji Vám Koudelová Vlaďka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vašeho textu je cítit, jak svoji fenečku Terezku bezmezně milujete. Určitě jste s ní zažila krásné chvíle a umožnila jste jí šťastný život navzdory jejím zdravotním postižením. Nyní budete muset přijmout, že přichází závěr jejího života a stejně vroucně, jako dřív, jí být oporou při jejím odcházení. Fenečka si neuvědomuje své zdravotní problémy a vnímá je jako normální průběh svého života, i to zrychlené dýchání. Proto se ani vy tím nestresujte. Zůstaňte v kontaktu se svým oblíbeným veterinářem a společně ji umožněte láskyplný odchod z tohoto světa.
Nebezpečné jsou zejména úlomky kostí a rybí kosti, které mohou poškodit zuby a způsobit obstrukci krku nebo střev. Pes by nikdy neměl dostávat kuřecí kosti, protože ty se při žvýkání tříští a po spolknutí mohou způsobit vážné poškození zažívacího traktu. Psi by neměli dostávat ani větší kosti, i když je jimi lidé tradičně krmí, neboť mohou způsobit obstrukci střev.
Zjistíte-li, že pes pozřel kuřecí kost, tak jej sledujte, nemusí se nic stát, ale pokud by měl pes příznaky poranění zažívacího traktu, urychleně vyhledejte veterinárního lékaře.
Zvracení vyvolávejte nejpozději dvě hodiny po pozření podezřelé látky. Nejvíce doporučovaným přípravkem k vyvolání zvracení je tříprocentní roztok peroxidu vodíku naředěný vodou, který psovi nalijete přímo do tlamy. Pokud nedochází ke zvracení, látku mu po deseti minutách znovu aplikujte. Stejné reakce byste měli dosáhnout, dáte-li psovi na jazyk jedlou sodu nebo hořčici, případně silně koncentrovaný slaný roztok.
Po podání roztoku přinuťte psa chodit, látka se tak rychleji rozšíří a urychlí se její účinek. Pokud se pes nevyzvrací ani po dvou podaných dávkách peroxidu, třetí mu už nepodávejte a urychleně hledejte veterinární pomoc.
Ne vždy je žádoucí nutit psa zvracet. Pokud pes již zvracel nebo zvrací, rozhodně mu nepodávejte prostředky na vyvolání zvracení, tímto úkonem mu jen přitížíte. Je-li pes v šoku, nebo se u něj projevuje malátnost, vyvolávání zvracení by ho mohlo udusit. Také nemá smysl nutit psa zvracet po déle než dvou hodinách od pozření toxické látky, v této době již zvracením ničeho nedocílíte. U bělidel či leptavých látek dochází při jejich zvrácení ke kompletnímu poleptání sliznice trávicího traktu. Tím psovi tedy rozhodně nepomůžete. Celou situaci naopak zhoršíte.