POHYBY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Jedná se o zkoušky základů ovladatelnosti psů, které zároveň vhodně doplňují a rozšiřují originálně a nezastupitelně škálu výcvikové činnosti v ČR s úzkou vazbou a propojením na chovatelskou činnost. Majitel psa, který se věnuje těmto zkouškám, sám v průběhu výcviku pozná, na co on i jeho pes mají vlohy, co je nejvíce baví, což může vyústit i v to, že se později dají na dráhu záchranářskou nebo pracovní a podobně. Chovatelským klubům, které si lámou hlavu nad tím, jak nejlépe povahově zařadit jedince do chovu, mohou zkoušky ZOP sloužit jako kritéria upotřebitelnosti psa.
Průběh zkoušky
Při hodnocení zkoušky ZOP lze celkem získat 100 bodů. Minimální počet bodů pro splnění zkoušky je 70. Rozhoduje celkový počet získaných bodů za všechny cviky v obou částech zkoušky dohromady. Známky: výborně – 90 až 100 bodů, velmi dobře – 80 až 89 bodů, dobře – 70 až 79 bodů, nesplnil – 0 až 69 bodů.
Kritéria pro zkoušku ZOP:
- Stáří psa nejméně 10 měsíců.
- Účast na zkoušce není podmíněná splněním jiného stupně zkoušky.
- Povelová technika je pro všechny cviky uvedena v části „Připomínky a provádění a popis cviků“.
- Obecně platí, že u cviků zkoušky ZOP může psovod užívat zvukové i posunkové povely, a to současně.
Přejímka psů bývá brzo ráno. Vyplatí se přijet co nejdříve, stihnete si pak možná ještě zatrénovat a seznámit psa s prostředím. Nejdříve se vyráží na stopy, takže počítejte s tím, že si nějaký čas počkáte. Když přijdete na místo zkoušky, nezapomeňte podat rozhodčímu hlášení. Po zkoušce se zase odhlásíte. Pak už jen počkáte na oficiální ukončení a obdržíte patřičné dokumenty.
Je nutné, abyste byli členy nějakého kynologického klubu, jinak nebudete na zkoušku vůbec vpuštěni. Může to být nějaká základní kynologická organizace nebo třeba klub chovatelů určitého plemene, nebo také klubu agilit či obedience, ale pouze pod podmínkou, že si objednáte i známku ČKS na patřičný rok.
Na zkoušku si vezměte tedy nějaký průkaz dokazující členství, známku ČKS, doklad o zaplacení členství na určitý rok. Dále pak očkovací průkaz s platným očkováním, průkaz původu (pokud jej máte, pokud ne, vystaví vám rozhodčí výkonnostní průkaz), zkontrolujte, zda má pes čitelné tetování nebo čip. Dále potřebujete ke zkouškám ZOP látkový nebo kožený obojek, aport (pokud jej zkouška obsahuje). Vhodná je rovněž miska s vodou a nějaké pamlsky (pozor, při výkonu zkoušky je u sebe nesmíte mít).
Zkouška ZOP se skládá ze základní části (přivolání, ovladatelnost na vodítku, ovladatelnost bez vodítka, sedni-lehni-vstaň, odložení), cviky skupinové a speciální (ovladatelnost na vodítku ve skupině, sedni-lehni-vstaň na vodítku ve skupině, odložení vleže ve skupině, přenesení psa psovodem a cizí osobou, chůze po nepříjemném materiálu).
Popis provádění cviků pro základní část:
- Přivolání (varianta A) – povel „ke mně“ a upažení levé ruky s následným připažením „k noze“ a tlesknutím dlaní levé ruky na levé stehno. Psovod vyjde s neupoutaným psem. Na pokyn rozhodčího se pes na povel „volno“ musí vzdálit od psovoda nejméně 10 kroků, psovod se na pokyn rozhodčího zastaví a otočí se čelem ke psovi, na další pokyn rozhodčího přivolá psa povel
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Zkoušky ZOP
Proč se pes třese
Pro chovatele může být v praxi velmi těžké poznat rozdíl mezi tím, zda se pes klepe, či u něj nastal svalový třes či svalové chvění. Pokud se pes třese, nemusí být na vině pouze svalová tkáň.
Kromě vrozených onemocnění a jiných příčin svalového třesu může být důvodem i okamžitý pocit psa, například vzrušení, napětí, strach a podobně. Na druhou stranu to může být dlouhodobý svalový třes u starých psů, který bývá neléčitelný. Teoreticky může existovat léčba, obvykle se k ní však nepřistupuje, neboť záleží na individuálním případu a na míře postižení psa. V případě malých a krátkosrstých psů, kteří nejsou fyziologicky přizpůsobeni k nízkým teplotám, může za svalový třes logicky pocit zimy.
Náhlý a stupňující, vytrvalý a na první pohled bezpříčinný svalový třes může být způsoben otravou psa. Ačkoliv si je v dnešní době každý člověk vědom, popřípadě alespoň tuší, že psi nemohou lidskou kořeněnou stravu, někomu nedomluvíte. Je zde i několik potravin, u kterých byste nečekali, že v konečném důsledku mohou psa zabít, přičemž pro člověka mohou být i prospěšná. Pes sice například s potěšením pozře čokoládu, ale ve větším množství pro něj může být fatální.
Otřesy jsou nedobrovolné, rytmické a opakující se pohyby svalů, které se střídají mezi kontrakcí a relaxací, obvykle zahrnují pohyby tam a zpět (záškuby) jedné nebo více částí těla. Otřesy mohou být rychlé, nebo to naopak mohou být pomalé vibrace, a mohou objevit v kterékoli části těla. Syndrom třesu postihuje většinou mladé psy, případně psy ve středním věku.
Záchvat nebo křeč je náhlá nadměrná činnost nervů v mozku, která vede k nekontrolovatelným stahům svalů a k abnormálnímu chování. Může trvat několik minut i několik vteřin. Takovéto záchvaty jsou příznakem nervové poruchy, nejsou samy o sobě nemocí. Původ záchvatů bývá často velmi obtížné diagnostikovat, to ale neznamená, že se pro vašeho pejska nedá nic dělat. Během záchvatu se soustřeďte na pozorování veškerých průvodních příznaků a zároveň zabraňte poranění psa. Nikdy se nesnažte otevřít mu tlamu a manipulovat s jeho jazykem – můžete být pokousáni! Snažte se navodit ticho, náhlé hlasité ostré zvuky mohou záchvat prodlužovat nebo zhoršovat. Po záchvatu poskytněte psovi dostatek času na vzpamatování se. Mluvte na něj, uklidněte ho. Co nejdříve po záchvatu dohodněte návštěvu veterináře. Pokud záchvat trvá déle než 10 minut, měl by ho veterinář vidět okamžitě.
V některých případech je třes projevem hyperaktivity, je dlouhotrvající a častý. V těchto případech je vhodné zamyslet se nad cviky, které psa uklidní. Například jako odměnu psovi neházet míček nebo se s ním nepřetahovat, ale spíše ho odměnit pamlskem,
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Svalový třes u psa
Chov
Až si domů přinesete toto zvířátko, je potřeba provést několik úprav. Zde je několik tipů...
Zakrslý králík a ochrana okolí
Odstraňte z dosahu zvířete všechny kabely a šňůry (králíci je rádi hlodají, zvláště pokud jim někde překážejí v průchodu) nebo je schovejte do takzvaných husích krků. Odnaučit jejich okusování nejde, a pokud králík nějaký kabel najde a překousne, nemá smysl se na něj zlobit. Zlobit se může majitel leda na svoji lehkomyslnost a nedůslednost.
Peřiny, postel a sedačka
Nenechávejte rozestlané peřiny a neučte králíka skákat na postel nebo na sedačku. Králíci moc rádi do měkkých, savých věcí čurají. Toto nežádoucí chování se stupňuje v pubertě, kdy se králík snaží získat dominantní postavení ve „své skupině“.
Prostředí
Chraňte králíčka před setkáním s cizími psy. Nevystavujte jej přímému slunci bez možnosti úkrytu (na zahradě v ohrádce nebo v kleci na balkoně). Odstraňte z králíkova dosahu pokojové květiny. Bývají jedovaté, což králíci nepoznají a velice rádi je konzumují.
Riziko úrazu
Musíte se stále dívat, kam šlapete, protože králíci se velice rádi pletou pod nohy. Pokud nesete něco dobrého, co králík chce, zvyšuje se riziko, že vám začne samou radostí skákat před nohama a vy ho nechtě nakopnete. Pokud do něj omylem kopnete nebo mu šlápnete na packu, hned se mu omluvte. Nedělejte příliš prudké pohyby, králíka to leká.
Zdroj: článek Zakrslý králíček Teddy