Čivavy patří v současnosti k takzvaným trendovým zvířatům. Trh si je žádá velmi často, neboť jsou to psi, kteří se díky své velikosti vejdou do tašky i do garsonky v paneláku. Bohužel toto plemeno bývá náchylné na některé choroby. Mezi nemoci, které jsou v souvislosti s čivavami často zmiňovány, patří luxace pately, epilepsie, hydrocefalie nebo srdeční nedostatečnost či hypoglykémie.
Některé nemoci mohou být genetického původu, takže je možné je eliminovat při páření. Toto malé plemeno například trpí na vnitřní luxaci čéšky, což je vrozená vada. Rozlišují se 4 stupně luxací, nejmírnější stupeň se projevuje po náročné zátěži, kdy pes poškozené noze začne odlehčovat.
V některých případech se u čivavy může projevit odontolitiáza, což je zánět dásní.
V příběhu MAINSKÁ MÝVALÍ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich.
Neustálé drbani Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kvasnicová Hana.
Dobrý den,
mám doma kocourka, jsou mu 2 roky. Váží cca 8,5 kg.
Měl více, mám pocit, že nepřibírá jak by měl. Dostával 2x denně kapsičku, celý den k tomu má v misce granule - royal canin.
Může mi prosím někdo poradit něco, aby lépe nabíral?
Vzhledem k velikosti tohoto plemene se odvíjí řada specifických zdravotních problémů a komplikací.
Velmi častým problémem čivav je luxace čéšky. Toto malé plemeno trpí na vnitřní luxaci, což je vrozená vada. Rozlišují se 4 stupně luxací, přičemž první stupeň se projevuje většinou až po větší zátěži, kdy pes noze občas ulehčí, poposkočí. Řeší se klidem, léky od bolesti a chondroprotektivy. Naopak u nejvážnějšího 4. stupně je již stav luxace permanentní a jediné řešení je chirurgické. Zde již končetiny nejdou natáhnout – jsou ve stálém pokrčení.
Dalším zdravotním jevem, na který je potřeba se u čivav zaměřit, je fontanela (otvor v lebce). U štěňat čivavy bývá velká, ale s postupem věku se zmenšuje až u některých dospělých psů zcela mizí. Fontanela je rizikem při pádu či úrazu pejska, neboť hrozí výraznější poranění mozku.
Dalším zdravotním problémem častým pro toto malé plemeno je odontolitiáza a záněty dásní. Již od štěněte je proto vhodné navykat pejska na pravidelné čištění zubů a péči o chrup.
Nachlazení a kašel může tyto malé pejsky také potrápit. Takto nemocná čivava obvykle neztrácí úplně sovu hravost. Často k její léčbě pomůže jitrocelový sirup, který se podává na piškotu. V zimě je někdy vhodné čivavu obléci do teplých oblečků, aby neprochladla.
Chovatelé čivav se obvykle sami chlubí tím, že lehce poznají, kdy je jejich pejsek nemocný, protože v tom okamžiku ztrácí zájem o hry a nemají tu správnou „jiskru v oku“.
V příběhu ZAKRSLÝ KRÁLÍK - NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Dobrý deň,môj zajačik náhle umrel,ešte ráno bol v poriadku,poobede hnačkoval,bol ospalý,neskôr už nechcel ani behať.Ráno už bol mŕtvy.Srsť mal peknú,žiadne problémy ani zmena stravy.dakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bag.
Nemoci, jimiž se můžeme od psů nakazit, se odborně nazývají zoonózy. I když celkově známe téměř 150 takovýchto nemocí, důležité je, že v naší zemi se vyskytují jen některé z nich. Největší nebezpečí pro nás představuje vzteklina. Kromě ní nás ohrožují nemoci přenosné některými parazity, bakteriemi a některé plísně. Nejčastěji diskutovanými nemocemi jsou kromě již zmíněné vztekliny také leptospiróza a atoxokaróza.
Mnoha nákazám zvířat můžeme předejít očkováním, ať už povinným, či nepovinným. Doporučuje se také pravidelná kontrola trusu, případně odčervení zvířat přibližně každé tři měsíce. Při soužití se psem v jedné domácnosti je nejdůležitější dodržovat zvýšenou osobní hygienu, zvýšenou navíc v případě, že v domácnosti je nastávající maminka, malé dítě nebo starší lidé, protože ti mají slabší imunitu.
V naší poradně s názvem PSÍ NEMOCI VYRÁŽKA FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý večer chci se zeptat co to může být? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Toto je psí seborrhea. Léčba seborrhey u psů je jen omezená a je zaměřena na základní příčinu problému. Nelze-li u psa zjistit žádnou základní příčinu, pak je onemocnění diagnostikováno jako primární nebo idiopatická seborrhea. Bohužel neexistuje žádná specifická léčba pro primární seborrheu. Možné je jen napomoci lepším průběhům různými přípravky, které pomáhají řídit mazotok. Mezi ně patří:
- doplňky s Omega-3-mastnými kyselinami
- Antiseborrheické šampony
- Hydratační krémy
- Retinoidy
- Ústně podávaný cyklosporin
- Antibiotika - k léčbě sekundárních bakteriálních infekcí například při rozškrábání
Čivavy jsou plemeno, které vyžaduje odbornou veterinární péči v situacích, jako je porod a péče o zuby. Čivavy mohou mít genetické abnormality, obvykle neurologické, jako je epilepsie a mrtvice.
Luxace čéšky u čivav
Čivavy, stejně jako ostatní miniaturní psi, jsou také náchylné k některým bolestivým stavům, jako jsou vykloubené nohy.
Voda na mozku
Další genetickou abnormalitou u čivav a dalších miniaturních plemen je hydrocefalus neboli voda na mozku. Tento stav se objevuje u mladých štěňat a obvykle má za následek smrt štěněte v době, kdy dosáhne věku šesti měsíců. Toto onemocnění je považováno za diagnostikované, protože mládě má abnormálně velkou hlavu během prvních několika měsíců života, ale jsou nutné i další příznaky, protože "velká hlava" je příliš vágní popis. Štěňata čivavy vykazující hydrocefalus mají lebky tvořené spíše pláty než pevnou kostí a jsou typicky letargická a nerostou stejnou rychlostí jako jejich sourozenci. Skutečný případ hydrocefalu může diagnostikovat veterinář a prognóza je špatná.
Fontanela u čivav
Některé čivavy však mohou mít to, čemu se říká fontanela na hlavě, což je pro toto plemeno naprosto přirozené a akceptované. Jde o oddělení lebečních kostí.
Čivavy jsou známé pro své fontanely, neškodné měkké místo na jejich lebkách. Čivava je jediné plemeno psa, které se rodí s neúplnou lebkou. Fontanela se s věkem vyplňuje, ale prvních šest měsíců vyžaduje velkou péči, dokud se lebka úplně nevytvaruje. Mnoho veterinářů nezná přesně vývoj čivavy a často zaměňují fontanelu s hydrocefalem.
Oční infekce
Čivavy jsou náchylné k očním infekcím kvůli jejich velkým, kulatým, vypouklým očím a jejich relativní blízkosti k zemi.
Skrnitost = více chorob
Čivavy skvrnité, nebo potomci rodičů s takovým zbarvením, jsou náchylní k řadě dalších zdravotních komplikací. Skvrnité zbarvení je nositelem dalších možných závažných očních onemocnění a slepoty, hluchoty, hemofilie, sterility a dalších zdravotních stavů. Kupující, kteří vlastní nebo chtějí koupit kropenaté čivavy, by si měli udělat průzkum možných zdravotních podmínek pro toto zbarvení.
V příběhu BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
dobrý den,potřebuji poradit.mam samečka,doposud v pořádku,ale posl.par dní nežere a jen leží na rostlině nebo na dně na kamenech.Když potřebuje vyplavat na hladinu dělá mu to velké problémy...jako by neuměl plavat.Poradte prosím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Mám stejný problém také mám samečka bohužel netuším co by to mohlo být.:(
U starých psů, stejně jako u těch mladších se může objevit řada onemocnění tlapek. Na tlapkách se může objevit zánět, tlapky mohou být odřené, polštářky na tlapkách mohou být různě popraskané, nebo jinak poraněné. Záněty mohou být také mezi prsty. Všeobecně u těchto problémů platí, že psa velmi trápí, jsou mu nepříjemné, a proto si tlapky třeba častěji olizuje, také se méně pohybuje, obzvlášť když je tlapka bolestivá, někteří psi bolestí také ztrácejí chuť k jídlu a mohou být apatičtí, ale i agresivní. U starých psů opět bývají někdy tyto změny chování psa mylně zaměňovány za příznak stáří. Majitel se domnívá, že pes trpí nějakou stařeckou nemocí a přitom má třeba jen poraněnou tlapku.
V příběhu BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
dobrý den,potřebuji poradit.mam samečka,doposud v pořádku,ale posl.par dní nežere a jen leží na rostlině nebo na dně na kamenech.Když potřebuje vyplavat na hladinu dělá mu to velké problémy...jako by neuměl plavat.Poradte prosím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Zvěřina je v České republice velmi oblíbeným pokrmem, obzvláště na podzim, kdy je lovecká sezóna na vrcholu. Vždy je ale dobré znát původ zvěře, kterou konzumujeme. Ne totiž každý lovec nechá skolenou zvěřinou vyšetřit a konzumace masa z nakažené srny/srnce, může člověku způsobit řadu zdravotních problémů. Pokud chceme zabránit konzumaci nemocného srnčího masa a nejsme myslivci, je vhodné zvěřinu kupovat ze speciálních jatek, od majitelů honiteb (pokud nechal zvěřinu zkontrolovat).
Patří k nejčastěji se vyskytujícím onemocněním pohybového aparátu. Mohou se vyskytovat samostatně, ale často se navzájem kombinují.
K nejčastějším příčinám patří mechanická traumata, přechod zánětu z okolní tkáně, celkové infekční onemocnění organismu nebo následná infekce po zranění. K zánětu může dojít i po celkovém fyzickém přetížení organismu.
Obecně se objevuje silná bolestivost, otok a teplota postiženého místa, kulhání, neochota k pohybu a porucha funkce.
Prognóza je nejčastěji příznivá, může však být i nejistá.
Srnčí zvěř se řadí ke spárkaté zvěři (spárky = pazneht těchto zvířat). Kromě srnce obecného se ke spárkaté zvěři řadí také jelen lesní, daněk evropský, jelen sika, jelen běloocasý, los evropský, muflon, kamzík horský, koza bezoárová, a dokonce i prase divoké. Většina těchto zvířat je v České republice lovená pro jejich zvěřinu a případně kůži. Konzumaci jejich masa ale mohou ohrozit nemoci spárkaté zvěře. Mezi něž patří mor prasat (100 % úmrtnost nakaženého jedince), slintavka, sněť slezinná (přenosná na člověka), aktinomykóza (bakteriální onemocnění), motoličnost (motolice, nepřenosná na člověka), střevní červivost, plicní červivost, svalovčitost (černá zvěř), střečkovitost (svalovina se dá jíst po odstranění napadených částí), zevní cizopasníci (komáři, muchničky, atd.).
Takzvaná hypotyreóza se obvykle u psů projevuje kožními problémy, zhoršenou kvalitou srsti, náhlým přibíráním bez zjevné příčiny, apatií. Hypotyreóza se u psa pozná z krevních testů. Tento zdravotní problém se dá léčit.
Zakrslí králíci jsou obvykle chováni jako domácí mazlíčci, takže jejich ztráta v důsledku nemoci (obzvlášť pokud ta nemoc má ošklivý průběh) u majitele jistě vyvolá lítost a smutek. To samozřejmě může cítit i chovatel králíků pro jejich maso, i když asi z jiných důvodů. Zde se nepředpokládá, že by si vybudoval ke králíkům citový vztah. Pravděpodobně ho ale i tak ztráta zasáhne, navíc se jistě objeví obavy z nakažlivosti nemoci, protože králíka domácího mohou zasáhnout různé velmi nakažlivé nemoci, které se snadno rozšíří i k dalším králíkům. A pro chovatele je pak taková ztráta ještě větší. Ztráta celého chovu může chovatele velmi poškodit, a proto je lepší řadě nemocí předcházet, případně pokud je to nutné umístit nemocného králíka do karantény. Chovatelé, kteří mají své králíky v králíkárnách, by alespoň dvakrát ročně měli králíkárny dezinfikovat. Dezinfekce králičích klecí může být jistou prevencí před šířením různých onemocnění. K dezinfekci králíkáren se často užívá chloramin a chlorové vápno.
Chovatelé se tedy obávají řady více či méně závažných onemocnění, jako je například:
Srnčí zvěř napadají střečci (dvoukřídlý hmyz). Jejich larvy se pak vyvíjejí v podkoží, nebo v nosních dutinách a hltanu nejen u srnek ale i u dalších zvířat. Právě tyto larvy vyvolávají střečkovitost. Dospělé mouchy jsou již neškodné.
Jelikož se mýval snadno adaptuje na život v blízkosti člověka, zvyšuje se spolu s tím i pravděpodobnost přenosu nemocí. Za zdravotní riziko spojené s výskytem mývalů u nás je možné považovat zejména v Německu plošně prokázanou mývalí škrkavku Baylisascaris procyonis. Přitom zrovna mývalí škrkavka může být pro člověka i smrtelná.
Tyto šelmy také přenášejí nemoci, jako je leptospiróza a vzteklina, které jsou přenosné i na člověka a ohrožují tak naše zdraví.
Nakažení mývalové trusem vylučují vajíčka, ze kterých v lidském tenkém střevě může vyrůst až 20centimetrová hlístice. Larvičky vajíček se však mohou dostat i do jiných částí těla, mohou skončit pod kůží, v očích, a také v mozku. Podle dostupných zpráv je ovšem onemocnění velmi vzácné. O to více je fatální, většina nakažených buď zemře, nebo skončí s nevratnými neurologickými potížemi. Proti mývalí škrkavce totiž neexistují žádné účinné léky.
Dobrý den. Myslím, že je potřeba navštívit vet.lékaře , může se jednat o interní problém a ten vyžaduje odborný přístup. |Nebojte se, lepší je vždycky přijít včas.