NADBYTEK ČERVENÝCH KRVINEK

Slezina psů

Slezina je orgán, který se nachází v břiše psa a funguje jako filtr krve. Hraje také důležitou roli v lymfatickém a imunitním systému psa.

Je-li slezina narušena, je možné ji chirurgicky odstranit, neboť její funkci převezmou jiné orgány a pes tak může nadále žít.

Mezi nejčastější poruchy sleziny patří ruptura, nádor, překrvení, infekční příčiny, rozpad červených krvinek, leukémie.

Ruptura

Ruptura sleziny může nastat u psů v důsledku nemoci nebo úrazu. Ruptura sleziny může způsobit vnitřní krvácení a může být život ohrožující. Psi, kteří mají prasklou slezinu, musí podstoupit řadu testů, aby veterinář stanovil diagnózu a vypracoval plán léčby. V případě nutnosti může pes podstoupit splenektomii (odstranění) sleziny.

Prasklá slezina u psů se projevuje letargií, náhlým kolapsem, slabostí, nadýmáním, bledou sliznicí (dásně a podšívka ze rtů) a potížemi s dýcháním. U některých psů se mohou objevit příznaky spojené s chronickým krvácením ze sleziny, jako je ztráta hmotnosti, přerušovaná slabost, letargie a anorexie.

Pes si může prasknutí sleziny způsobit například při dopravní nehodě. Při jakémkoli podezření na rupturu je potřeba vyhledat veterináře, který provede průzkumnou operaci. Ta spočívá v podání infuzního roztoku, krevní transfúze, kyslíku, břišního zábalu, léků proti bolesti, anestezii. V některých případech je možné slezinu zašít nebo provést splenektomii.

Nádor

Nádory sleziny jsou poměrně běžné a mohou být zhoubné nebo nezhoubné. Některé nádory nevyvolávají žádné potíže. Pokud však začne tumor náhle krvácet, může pes do půlhodiny uhynout. Slabé krvácení vyvolává pouze lehkou slabost.

Příznakem je zvětšené břicho, náhlá slabost, bledost dásní.

Při včasném zjištění lze slezinu operativně odstranit. Její funkci převezmou jiné orgány a pes funguje jako před zákrokem.

Překrvení

K prostému a nevýznamnému překrvení sleziny dochází při fyzické námaze u netrénovaných psů (i některé z nás po běhu začne píchat v levém boku). Po ukončení námahy se stav rychle upraví. Mnohem závažnější jsou stavy, kdy se krev ve slezině hromadí proto, že z ní nemůže odtékat. Za normálních okolností odtéká krev ze sleziny do portální žíly a odtud do jater. U cirhózy jater a zúžení nebo uzávěru portální žíly (například nádorem nebo krevní sraženinou) dochází k hromadění krve v portálním oběhu, a tedy i ve slezině.

Infekční příčiny

Typicky zvětšená slezina se vyskytuje u infekční mononukleózy a pak také u malárie, kdy jsou červené krvinky poškozovány parazitem ze skupiny plazmodií. Jinak ovšem může její zvětšení doprovázet prakticky všechny septické stavy, při kterých dochází k šíření mi

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Špatná funkce sleziny u psů

Hodnoty kreatininu u psa

U zdravého psa by specifická hmotnost (hustota) ranní moči měla přesahovat hodnotu 1 035. Je-li toto číslo nižší, mají ledviny nižší koncentrační schopnost, to znamená, že méně zahušťují moč.

Jako další krok by mělo následovat biochemické vyšetření moči. To nám řekne, zda se v moči nachází bílkoviny, krev, glukóza, případně další ketolátky. Při výskytu glukózy a ketolátek by se mohlo jednat i o cukrovku. I když moč žádnou z těchto látek neobsahuje ve zvýšeném množství, je třeba zkontrolovat močový sediment. V močovém sedimentu je možné nalézt krystaly způsobující zánět močového měchýře, zánětlivé buňky nebo červené krvinky, které jsou přítomné při krvácení do močových cest. Ani jedno se zpravidla u chronického selhávání ledvin nenachází.

Dalším krokem je odběr a vyšetření krve. Je třeba provést jak hematologické, tak biochemické vyšetření odebraného vzorku. V hematologickém profilu lékaše zajímá hlavně množství červených krvinek, erytrocytů. V ledvinách je tvořen hormon erytropoetin, který stimuluje kostní dřeň k tvorbě krvinek. Při sníženém výkonu ledvin je tvořeno i méně erytropoetinu a postupně se snižuje množství červených krvinek, pes se stává takzvaně anemickým. Většina těchto zvířat je unavená, netolerují obvyklou zátěž a mají nepřirozeně světlé sliznice. Velmi dobře je to patrné na spojivkách očí. V biochemickém profilu se vyšetření zaměřuje zejména na močovinu a kreatinin. Močovina, někdy též urea, je výsledným produktem při zpracování bílkovin v těle a její přebytečné množství je vylučováno močí. Její normální hodnoty v krvi se pohybují zhruba mezi 3,3–8,5 mmol/l. Kreatinin vniká ve svalech a je také vylučován močí. Jeho normální hodnoty jsou závislé na osvalení zvířete. Čím větší svalová hmota, tím vyšší produkce kreatininu. Proto můžeme u zdravých psů nacházet hodnoty od 35 do 120 µmol/l. Jestliže jsou oba tyto metabolity zjištěny ve zvýšeném množství v krvi, ukazuje to na nedostatečnou funkci ledvin, které je nestíhají vyloučit. Při zvýšených hladinách močoviny a kreatininu pracuje pouze 25 % celkové kapacity ledvin, to znamená, že 75 % ledvin je v té chvíli vyřazeno z provozu. Hromadění močoviny a kreatininu v krvi způsobuje celou řadu dalších příznaků onemocnění, jako například sníženou chuť k příjmu potravy, někdy až zvracení.

Zdroj: článek Selhání ledvin u psa

Jak poznat tasemnici u psa

Tasemnice je malý plochý červ, který se skládá z článků (může dosáhnout délky několika milimetrů až metrů). Častěji než štěňata a mladé psy tasemnice napadá oslabené dospělé psy. Tasemnice se nepřenáší přímo, ale prostřednictvím mezihostitele, v němž se vyvíjí larvální stadium tasemnice – boubel. Parazitují ve střevech, odebírají živiny hostiteli a množí se vylučováním jednotlivým tělních článků do trusu.

Charakteristickým příznakem napadení zvířete tasemnicí je zejména přítomnost pohyblivých článků tasemnice v trusu psa nebo v okolí řitního otvoru, podobajících se semínkům okurky nebo rýži. Dále také otírání konečníku o podložku, zvýšená chuť k přijímání potravy, hubnutí psa, zhoršení kvality srsti, zažívací potíže. Zde můžete vidět fotografie, na kterých jsou vidět psovská hovínka s kousky tasemnice.

K napadení dochází buď požitím mezihostitele (například blechy), nebo syrového masa, popřípadě vnitřností s boubelem.

Opatřením je provedení odčervení vhodným odčervovacím preparátem v dávce doporučené výrobcem. Také je vhodné pravidelné provádění laboratorního vyšetření trusu a průběžné sledování trusu a okolí konečníku psa. Například u fen zůstávají tito parazité (škrkavky) v těle v jakési „spící podobě“ a jsou aktivováni probíhající březostí, přičemž infikují štěňata, a to jak v těle matky, tak poté po porodu při sání mateřského mléka.

Nezapomínejte také na odblešení, blecha a všenka psí přenášejí tasemnici psí a velmi často se pes nakazí taky touto cestou. Pes se škrábe a kouše a přitom snadno spolkne nakaženou všenku nebo blechu, se kterou se do jeho těla dostává i boubel tasemnice, která zraňuje střevní sliznici přísavkami a háčky na hlavičce a vylučuje pro psa jedovaté zplodiny své látkové výměny. Také ochuzuje psí organismus o živiny a látky z natrávené potravy, protože dospělá tasemnice parazituje právě v tenkém střevě, kde probíhá hlavní vstřebávání živin z potravy. Drobná poranění střevní sliznice se navíc mohou infikovat bakteriemi.

Pes nakažený tasemnicí hubne, i když dobře přijímá potravu, má matnou, zježenou srst, někdy trpí průjmem a zvracením. Zplodiny látkové výměny tasemnice u psa vyvolávají chudokrevnost, pokles červených krvinek a vyšší počet bílých krvinek.

U psa se vyskytuje více druhů tasemnic, které se mohou lišit svojí velikostí či druhem mezihostitele. Mezi nejčastější druhy tasemnice u psů patří například tasemnice psí, tasemnice vroubená či tasemnice hrášková. Tasemnice napadá především zranitelnější cílové skupiny, respektive starší psi nebo naopak štěňata.

Zdroj: článek Tasemnice u psa

Možné nežádoucí účinky

Alergické reakce

Pokud dojde k alergické reakci, okamžitě informujte svého lékaře.

Příznaky mohou zahrnovat:

• Kožní reakce (vyrážka, svědění, kopřivka) nebo jiné závažné kožní reakce;
• Potíže s dýcháním;
• Horečka

Další nežádoucí účinky

• Zánět jater (akutní hepatitida);
• Změny v některých laboratorních testech (zvýšení jaterních enzymů, zvýšení bilirubinu v krvi, zvýšení typu krevních buněk zvaných eosinofily);
• Krev v moči.

LIDÉ S INTESTINÁLNÍ STRONGYLOIDÁZOU MOHOU MÍT NÁSLEDUJÍCÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY:

• Slabost;
• Ztráta chuti k jídlu, zácpa, průjem, bolesti břicha;
• Nevolnost nebo zvracení;
• Ospalost nebo závratě;
• Třes (třes);
• Snížení počtu bílých krvinek (leukopenie);
• Snížení počtu červených krvinek a / nebo hemoglobinu (anémie);
• Také u střevní strongyloidiázy (anguilulózy) se ve stolici vyskytují dospělé formy škrkavek.

LIDÉ S STŘEVNÍ INFEKCÍ ZPŮSOBENOU ČERVEM LOA LOA MOHOU MÍT NÁSLEDUJÍCÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY:

• Zhoršená funkce mozku;
• Bolest krku nebo zad;
• Krvácení do bělma oka (červené oči);
• Dušnost;
• Ztráta kontroly nad funkcí močového měchýře nebo střev;
• Problémy s chůzí;
• Duševní změny;
• Ospalost nebo zmatenost;
• Ztráta vědomí (kóma).

LIDÉ S MIKROFILAREMIÍ V DŮSLEDKU LYMFATICKÉ FILARIÓZY ZPŮSOBENÉ WUCHERERIA BANCROFTI MOHOU MÍT NÁSLEDUJÍCÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY:

• Pocení nebo horečka;
• Bolest hlavy;
• Neobvyklá slabost;
• Bolesti svalů a kloubů a bolesti rozptýleného těla;
• Ztráta chuti k jídlu, nevolnost;
• Bolest žaludku (bolest břicha a epigastrie);
• Kašel nebo červené hrdlo;
• Dýchací potíže;
• Nízký krevní tlak při vstávání - závratě;
• Zimnice;
• Závrať;
• Bolest nebo nepohodlí ve varlatech.

LIDÉ INFIKOVANÍ ČERVEM „ONCHOCERCA VOLVULUS“, KTERÝ ZPŮSOBUJE TZV. ŘÍČNÍ SLEPOTA MŮŽE MÍT NÁSLEDUJÍCÍ VEDLEJŠÍ ÚČINKY:

• Vyrážka nebo svědění;
• Bolesti kloubů nebo svalů;
• Horečka;
• Nevolnost nebo zvracení;
• Otok lymfatických uzlin;
• Otoky, zejména rukou, kotníků nebo nohou;
• Průjem;
• Závrať;
• Nízký krevní tlak (hypotenze). Při vstávání můžete pociťovat závratě;
• Zrychlená srdeční frekvence;
• Bolest hlavy nebo únava;
• Změny vidění a další oční poruchy, jako je zarudnutí, infekce nebo neobvyklé po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ivermectin příbalový leták